Bitevní lodě WW2 1 vs 1 nejen v Atlantiku
Moderátor: Pátrač
Jedna lietadlova lod s ozaj kvalitnymi lietadlami by pri vtedajsej urovni britskych palubnych lietadiel nieco naozaj znamenala:) I ked briti by ju asi po case dostali...sa58 píše:
Jedna letadlová loď s cca 40-50 letadly + žádné solidní základny v Atlantiku (mimo Francii) - to je naprosto k h****. Dopadla by stejně jako bitevní lodě
-
sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Nejde ani tak o kvalitu britských letadel na palubách letadlových lodí, jde hlavně o organizaci Royal Navy. Ta byla na začátku války asi jediná profesionální organizace se solidním výcvikem a vedená profesionály. Oni by si podle mě s jednou letadlovou lodí poradili. Pokud by přežila první výjezd na moře tak by stejně zůstala trčet někde v přístavucayman píše:Jedna lietadlova lod s ozaj kvalitnymi lietadlami by pri vtedajsej urovni britskych palubnych lietadiel nieco naozaj znamenala:) I ked briti by ju asi po case dostali...sa58 píše:
Jedna letadlová loď s cca 40-50 letadly + žádné solidní základny v Atlantiku (mimo Francii) - to je naprosto k h****. Dopadla by stejně jako bitevní lodě
"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Pokial viem,tak sa okolo lietadlových lodí tvoril operačný zväz,zložený z bitevných lodí,krížnikov a torpédoborcov+logistika.Nemci neboli schopní postaviť takéto bojaschopné zoskupenie podobné TF v Pacifiku.Samotný nosič nemalo zmyseľ posielať na more.Padol by za obeť prvej ponorke,pretože protiponorkovú obranu mali na starosti práve torpédoborce a fregaty,ktorých Nemecko nemalo nazbyt.Ale bolo by zaujímavé vedieť,ako by Kriegsmarine operovala s takýmto plavidlom.Hermana by asi trafil šlak,keby takých 50 strojov bolo mimo jeho velenia.V námorných operáciach Luftwaffe žalostne zlyhala,aj keď Kondory boli postrachom konvojov.
norad: Ohledně toho, že protitorpédová síť nechránila celý bok bych byl opatrný. Sice jsem to na fotografii nikdy neviděl, ale když se podíváš na konec Válečných lodí 2, kde je nakreslena instalace protitorpédové sítě na válečné lodi, tak zde je kolem celé přídě. Bohužel je to jen obrázek přídě (po přední věž). Vzhledem ke kvalitě zmiňované knihy to stojí za úvahu.
Člen palby bez super hlášky pod čarou
Dzine, ten obrázek znám, tu knížku mám doma a také ji považuji za celkem kvalitní zdroj informací. Ber ale do úvahy, že to není fotografie ale jenom kresba. Prošel jsem si svůj archív a několik webových stránek které se tomuto tématu věnují, nikde jsem ale nenarazil na obrázek lodě na kotvách s rozvinutými protitorpédovými sítěmi.
K té kresbě bych ale dodal, že neznám loď která by měla první síťové výložníky tak blízko přídě. První většinou navíc zkrácený pár se nachází někde v polovině vzdálenosti mezi přední věží a přídí, spíše ale blíž k dělovým věžím. Stejně tak poslední pár bývá situován několik metrů za poslední věží. Navíc na dostupných fotkách nejsou na přídi ani na zádi viditelné jakékoliv konstrukční body do nichž by bylo možné případný výložník uchytit.
Další desítky fotek bych mohl napráskat do alba, na všech je to ale stejné - od věže k věži a dál nic.
04_hms_dreadnought_1906.
03_hms_vanguard.
potemkin_02.
K té kresbě bych ale dodal, že neznám loď která by měla první síťové výložníky tak blízko přídě. První většinou navíc zkrácený pár se nachází někde v polovině vzdálenosti mezi přední věží a přídí, spíše ale blíž k dělovým věžím. Stejně tak poslední pár bývá situován několik metrů za poslední věží. Navíc na dostupných fotkách nejsou na přídi ani na zádi viditelné jakékoliv konstrukční body do nichž by bylo možné případný výložník uchytit.
Další desítky fotek bych mohl napráskat do alba, na všech je to ale stejné - od věže k věži a dál nic.
04_hms_dreadnought_1906.
03_hms_vanguard.
potemkin_02.
Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
-
Ralph Kerr
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 215
- Registrován: 28/11/2005, 18:51
- Bydliště: Lubník
Zřejmě neznáš vlajku Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.sa58 píše:Potěmkin s anglickou vlajkou? To je nějaký apríl?
Tohle je vlajka Ruského carského námořnictva. Dnes se ale někdy používá znova.
Schválně zkus poznat která je která 8)
Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
norad: Jasně. Já to právě napsal jen vzhledem ke knize. Kdyby to bylo v nějaké jiné, tak se tím ani nezabývám.
Vím, že na prakticky každé fotografii, co jsem viděl, je protitorpédová síť jen na hlavní části trupu, ale je otázkou, zda je tomu tak, že to tak bylo stále, nebo proto, že se jiné snímky nedochovaly.
Nechci samozřejmě tvrdit, že to musí být tak, jak je nakrasleno ve zmíněné knize, ale vzhledem ke kvalitě knihy jsem na to chtěl jen upozornit.
Vím, že na prakticky každé fotografii, co jsem viděl, je protitorpédová síť jen na hlavní části trupu, ale je otázkou, zda je tomu tak, že to tak bylo stále, nebo proto, že se jiné snímky nedochovaly.
Nechci samozřejmě tvrdit, že to musí být tak, jak je nakrasleno ve zmíněné knize, ale vzhledem ke kvalitě knihy jsem na to chtěl jen upozornit.
Člen palby bez super hlášky pod čarou
U bitevních lodí rozhodovala síla a kvalita pancíře,ráže a dostřel děl. Tím pádem jednoznačně Yamato! Pak byli Amíci! Pak Bismark,protože Němci měli vždy vyníkajíci děla! Pak Angláni. Yamato měla ještě ségru ale to víte. Nad níma byla palubní letadla a v dnešní době atom! Maxxi, víš proč Yamato tak skončila ne? Tolik bomb a torpéd by nevydržela snad žádna loď! To jen tak na okraj.
K těm proti torpédovým sítím. Oni asi nebyly určeny k tomu aby torpédo chytily jak rybu. Nejspíš ho přivedli k výbuchu. Pak nemělo smysl je věšet na nepancéřovanou příď a záď. Výbuch by je stejně poškodil. Jinak na military.cz je hezký článek o vedení dělostřeleckého souboje bitevních lodí. Velký důraz byl kladen na schopnost udržet se soupeřem rychlost a možnost odpoutání. Takže za plavby byli k ničemu.
O kus dál SK předložil schémata pancéřových ochran. Můj názor je. King George V. je na tom mnohem lépe než Bismarck. Bismarck má hůře řešenou protitorpédovou obšívku. Méně komor které by roznesli sílu výbuchu na větší plochu a tím snížili škody. Pancíř je rozdroben do množství různě silných přepážek. Je to filozofie vzniklá za ww1. Kdy se bojovalo na kratší vzdálenosti a počítalo se s užitím sekundární výzbroje při duelu bitevních lodí. Se zvětšením vzdálenosti střelby za ww2. se třeba 152mm děla Jamata, (umístěná za druhou a před třetí dělovou věží) stávají problematickýma. Z toho vznikla filozofie pancéřovat všechno, nebo nic. Tj. střední ráže nedostřelí a velká probije. Z tohoto pohledu je rozložení pancéře Bismarcku zastaralé.
O kus dál SK předložil schémata pancéřových ochran. Můj názor je. King George V. je na tom mnohem lépe než Bismarck. Bismarck má hůře řešenou protitorpédovou obšívku. Méně komor které by roznesli sílu výbuchu na větší plochu a tím snížili škody. Pancíř je rozdroben do množství různě silných přepážek. Je to filozofie vzniklá za ww1. Kdy se bojovalo na kratší vzdálenosti a počítalo se s užitím sekundární výzbroje při duelu bitevních lodí. Se zvětšením vzdálenosti střelby za ww2. se třeba 152mm děla Jamata, (umístěná za druhou a před třetí dělovou věží) stávají problematickýma. Z toho vznikla filozofie pancéřovat všechno, nebo nic. Tj. střední ráže nedostřelí a velká probije. Z tohoto pohledu je rozložení pancéře Bismarcku zastaralé.
U těch sítí máš i nemáš pravdu. Ono klasické torpédo při kontaktu se sítí nemuselo explodovat, ale za žádnou cenu se nesmělo dostat k trupu. A na tohle byla síť určena. Zároveň se ale omlouvám Dzinovipetr píše:K těm proti torpédovým sítím. Oni asi nebyly určeny k tomu aby torpédo chytily jak rybu. Nejspíš ho přivedli k výbuchu. Pak nemělo smysl je věšet na nepancéřovanou příď a záď. Výbuch by je stejně poškodil. Jinak na military.cz je hezký článek o vedení dělostřeleckého souboje bitevních lodí. Velký důraz byl kladen na schopnost udržet se soupeřem rychlost a možnost odpoutání. Takže za plavby byli k ničemu.
O kus dál SK předložil schémata pancéřových ochran. Můj názor je. King George V. je na tom mnohem lépe než Bismarck. Bismarck má hůře řešenou protitorpédovou obšívku. Méně komor které by roznesli sílu výbuchu na větší plochu a tím snížili škody. Pancíř je rozdroben do množství různě silných přepážek. Je to filozofie vzniklá za ww1. Kdy se bojovalo na kratší vzdálenosti a počítalo se s užitím sekundární výzbroje při duelu bitevních lodí. Se zvětšením vzdálenosti střelby za ww2. se třeba 152mm děla Jamata, (umístěná za druhou a před třetí dělovou věží) stávají problematickýma. Z toho vznikla filozofie pancéřovat všechno, nebo nic. Tj. střední ráže nedostřelí a velká probije. Z tohoto pohledu je rozložení pancéře Bismarcku zastaralé.
, nedávno jsem v tom svém bordelu našel fotku bitevní lodě (zhruba 70 léta 19 století) kde je síť i kolem celého trupu. Vyhrabu a postnu. A skutečně byly určeny pro použití na kotvách.Ale s tím Bismarckem sis zavařil. Až to objeví Jarmil (předseda Bismarckova celosvětového Fan clubu), tak tě rozebere na prvosoučástky. Bismarck měl přece všechno nejlepší, pancíř, výzbroj, stroje, dřevo použité na palubě, krejčovskou dílnu, latríny..................... To, že si někdo dovolil ho napadnout byl sprostý a neomluvitelný podraz.
Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Bismarck na svou dobu nebyl zas tak špatný, spíž naopak. I když těch dvanáct stopadesátek mít nemusel. Tu váhu šlo využít lépe. Německá konstrukční škola byla svým způsobem omezená. Způsobila to omezení po ww1. Nebýt jich byl by určitě řešen lépe.
Jinak jako největší úlet ve stavbě bitevních lodí, považuji Anglický Vanguart. Jeho parametry byly spíš slabší.
Výtlak 51 420t
Výkon 136 000SHP
Rychlost 31uzlů
Pancíř boky 356, paluba 152, věž 330
Výzbroj 8 x 381, 16 x 133, 73 x 40
Řeknete si, není zas tak hrozné. Ale rok uvedení do služby 9. 8. 1946. To hovoří za vše.
Bismarck měl opravdu nejlepší krejčovskou dílnu. Podle mích informací knoflíky přišívat uměli. S tím rumem nevím,ale v konvojích do Ruska. Si to po hlídce bez něj nedokážu představit. Hubáček se jednou zmiňoval u Američanů o pivu navíc. To ale asi nebude ono. Jiná literatura: Wolfgang Ott napsal Žraloci a malé ryby. Tam chlastali stále.
Jinak jako největší úlet ve stavbě bitevních lodí, považuji Anglický Vanguart. Jeho parametry byly spíš slabší.
Výtlak 51 420t
Výkon 136 000SHP
Rychlost 31uzlů
Pancíř boky 356, paluba 152, věž 330
Výzbroj 8 x 381, 16 x 133, 73 x 40
Řeknete si, není zas tak hrozné. Ale rok uvedení do služby 9. 8. 1946. To hovoří za vše.
Bismarck měl opravdu nejlepší krejčovskou dílnu. Podle mích informací knoflíky přišívat uměli. S tím rumem nevím,ale v konvojích do Ruska. Si to po hlídce bez něj nedokážu představit. Hubáček se jednou zmiňoval u Američanů o pivu navíc. To ale asi nebude ono. Jiná literatura: Wolfgang Ott napsal Žraloci a malé ryby. Tam chlastali stále.
SK na první stránce zdůvodňuje nedostatek munice v posledním střetnutí Bismarcka tím, že musel střílet po letadlech. Já měl za to, že z hlavních děl se do letadel nestřílí. Akorát Yamato měl do 460 nějaký druh fragmentující munice. Určené pro střelbu na letadla. Prý ji ale nepoužil. Jestli Takovou munici měli i Němci nevím, ale jestli ne. Pak je ta vypočtená spotřeba munice dost nepřesná. Ví někdo něco víc? Prosím poučte mě.