badaxe píše:to Casius, už věta "vím že to víš" je nesmysl, ty se můžeš maximálně domýšlet co vím či nikoli.
1a)Britská "geopolitická situace" nebyla se Evropou nijak výrazně spjata.
1b)To by neumožnili Hitlerovi obnovu loďstva.
1c)Jejich snahou bylo naopak se moc nenamočit do místních věcí a
1d)Itálie byla (až do roku 1939 do května) pořád možným spojencem Britů. Italové byli poměrně anglofilní (zvlášť co se armády a loďstva týče). A britové rozhodně nestáli o válku někde ve Flandrech jako ve WWI.
1e)To je prostě fakt, ve skutečnosti ač se to moc nepíše na brity dopadly ztráty silněji než na francouze, vybity byly hned na počátku regimenty dobrovolníků, složené z vyšší a střední třídy.
1f)Takže bohužel ty nevíš co vím a situace Itálie nebyla příliš odlišná od té britské.
1g)Ve skutečnosti britové dali jasně najevo že pokud půjde Francie na pomoc RČS, pak oni nejsou vázáni smlouvou a nepůjdou pomoci Francii. A schválně jak by dopadla Francie ve WWI nebýt britské a později americké pomoci? Takže zřejmě francouzi tušili že by to nemuselo být dobré ani tentokrát. Britové, stejně jako Italovéby nám nepřišli pomoci ani zprostředkovaně, rozdíl tam je pouze jeden, Itálie měla Německem smlouvu, ale ta se týkala boje proti Kominterně, nikoli toho že by spolupracovali vojensky.
2) ze zákona musí, tam žádné ale není. Takže pokud něco udělá blbě je to ze zákona neplatné a on je z pohledu toho zákona pachatel. To nemá nic společného s nějakými ČS soudy, kdyby platila tvá logika, mohli by si najít jiného hašašíru, třeba předsedu parlamentu, a podepsat to s ním, "platné" by to bylo stejně. Pokud dotyčný podepisuje nějakou smlouvu (zde mezinárodní a za stát) musí k tomu mít oprávnění. To nezpochybňují ani komouši, třeba v paktu M-R by klidně mohli tvrdit že ten Molotov to podepsal bez oprávnění a tvářit se že se vlastně nic nestalo, jenže ani oni to neudělali. To že Beneš udělal něco nezákonného se u nás přehlíží, jenže udělal a to nemá s demokracií nic společného. To prostě neokecáš.
3) Příklad ad absurdum jsou docela normální, ukazují že to co ty vnímáš jako v podstatě jen drobnost vůbec drobnost není. Ten příklad je o tomtéž, jedinec v pozici prezidenta udělá přesně totéž, co jiný jedinec v téže pozici, Beneš podepsal zcela protiprávně Mnichov, to ti přijde "Holt nevýhoda demokracie" a pokud hypoteticky jiný jedinec udělá totéž přijde ti to absurdní. Proč? Protože jeden tak hypoteticky učiní v opilosti a druhý třeba protože je zbabělec? Výsledek je stejný a nezákoné je to rovněž stejně, tak proč ti příklad přijde absurdní? Dle tvé logiky že prostě jedinec "to může" je obé, i když se ti to nelíbí.
4)To by byl o důvod víc se nepodělat
5) A jak chceš nazvat to, že ještě než se začne opravdu jednat, už předem deklaruješ, že bys klidně vydal část území a obyvatel? Chceš tomu říkat "hrdinný postup do předem připravených pozic"? Pokud svému jedinému spojenci říkáš, já se klidně vzdám části území a bojovat nebudu, dáváš i jasný signál že není moc důvodů nasazovat krk za tebe.
5a)Takže ano zabalil, ty si to nazývej jak se ti zlíbí, ale Beneš tím dal najevo neochotu bojovat už předem.
6) ano domácím slovákům, ono se za ně jednalo, protože s těmi americkými nebyl vůbec důvod jednat, ti měli občanství US, ale původní Clevelandská dohoda mluvila ještě o federaci, později ji Masaryk přepracoval a Pittsburská dohoda už mluvila jen o unitárním státě, ale pořád o tom že Slovensko bude mít vlastní administrativu, sněm a soudy. A pokud dle tebe (díváš se na smlouvy dost zajímavě) to nebylo podepsáno s "domácími", pak mi zkus vysvětlit, proč to bylo podepsáno vůbec, těch amerických slováků se to rozhodně netýkalo. Bylo to podepsáno mezi zahraničními představiteli obou národů a bylo to závazné, leč nenaplněné, což Slováky zcela oprávněně naštvalo, takže pokud měl Beneš sevřený zadek z toho co je doma (tedy na Slovensku) bylo to i jeho a Masarykovo vinou, z toho se prostě vykecat nedá.
7) prakticky ve všem, v čem byla politika Beneše jakkoli vhodná? V tom že sousední stát, který byl poměrně velký a měl s námi z části společnou historii postavil proti RČS?
7a)V tom že jsme sice budovali Malou dohodu proti Maďarům nebo Rakousku, které nás opravdu výrazněji ohrozit nemohli (měli slabší armády i než Výmarská republika)
7b)Ale proti německu, které historicky bylo naším nepřítelem (vpády na území českých zemí jsou bohužel faktem) jsme se spolehli že nás Francie ochrání, aniž bychom to sami museli nějak řešit? Na základě jedné vágní smlouvy z poloviny dvacátých let. Ona asi i jen snaha se s Polskem domluvit by byla lepší. Takže v čem byla produktivní, když se ti ta kontraproduktivnost nezdá?
8) No to jsi nikde nevyvrátil, on Beneš vztahy s Polskem neřešil, pokud ano tak kdepak?
9) no tam se skoro shodneme, já ho dokonce považuji za prakticky všehoschopného :-) Ale to není o osobních názorech, v těch se budeme lišit, je to o faktech,
9a)v čem byl podle tebe tak schopný, pokud jde třeba o třicátá leta? Já tam moc schopného nevidím. Nebudu tvrdit že byl vyloženě špatný, nicméně ve třicátých letech se jeví jako samolibý a podvodnický, evidentně se ho dotklo,
9b) že nebýt Masaryka nikdy by ničím nebyl, to on ho vytáhl jako ministra (tam to ještě mělo zřejmě důvod) a nakonec z něj udělal prezidenta. Parlament by ho jinak nezvolil a on to věděl. Takže tvůj názor je jistě možný, stejně jako můj, že v těch letech kdy začalo jít "do tuhého" prostě zklamal. A to nebylo rozhodně naposled.
10) Beneš měl což je naše dlouhodobé něštěstí) velmi nestandardní postavení, nominálně byl sice ministr zahraničí, ale v reálu byl Masarykovým nejbližším spolupracovníkem a jeho "protége", A to že se nenaplnila řada věcí v době před vznikem státu slíbených, bylo i jeho dílo, nikoli jen jeho, ale i jeho. Jako dlouholetý nejbližší spolupracovník do toho samozřejmě kecal. A nevím (na rozdíl od tebe :-) ) jestli víš že Beneš nebyl JEN ministrem, byl (právě v době kdy se to nesplnilo) i předsedou vlády (po Švehlovi), takže ať se ti to líbí nebo nikoli, má na tom neřešení vnitřních problémů svůj velmi solidní podíl.
11) Myslím že nejen Hodža (ten by rozhodně byl lepší než Beneš)ale i třeba Osuský (dost se zapomíná že právě on organizoval odboj v době kdy Beneš přednášel kdesi v Chicagu), A myslím že by se našel i někdo další, například Klofáč, ten tebou požadovaný rozhled rozhodně měl. Ono věřit že měl rozhled Beneš, je poněkud nesprávné.
11a) V reálu svůj rozhled podřizoval svým představám a své ješitnosti. Právě to ho asi vedlo k přeceňování vlastní váhy a k tomu že věřil že jeho představy jsou ty správné a že je jistě všichni splní, což se nestalo. Jistě by se kromě výše zmíněných našlo ještě několik dalších, já se nikdy o politiku první republiky moc nezajímal, takže bohužel nemohu sloužit.
12) Ale pokud TY vidíš Beneše jako někoho kdo projde protože jen minimálně vadí, pak už to ukazuje že šlo o špatnou volbu. Ono zvolit někoho jen proto že v podstatě nevadí, je jen ukázkou že všichni si chtějí urvat to své a potřebují jen nějakou figurku která to "zastřeší" příkladem byl třeba v době velmi nedávné Nečas a třeba i Špidla (o tzv. vládách "odborníků" v mezičasech ani nemluvě). Prostě i to, že to byl "skleníkový politik" (abych byl slušný) který jako Masarykův oblíbenec se dostal mnohem výš než na co měl schopnosti, ukazuje že to nebyla dobrá volba. Ale Jeho působení je realitou a vymýšlet co by bylo kdyby byl šéfem státu někdo jiný je nesmysl.
13)Bylo by dobré kdybys troch potlačil svůj obdiv k Benešovi, já k němu averzi nemám, jen na rozdíl od tebe vidím i ty špatné stránky, které ty přehlížíš.
13a)A uvědom si, pokud je zde někdo o kom náš "slavný" parlament hlasuje jako o málem svatém, pak je třeba uvést právě ty špatné věci, ty alespoň poněkud dobré nemusí nikdo hledat.
13b)To že Beneše na rozdíl asi od tebe nepovažuji za vzor je pravda, ale problém je že dnes je snaha ho jako vzor ukazovat a tím rozhodně nebyl. Byl to naopak ješitný a zamindrákovaný člověk, který se svého místa až hystericky držel. To co mohl dělat v době Mnichova, je samozřejmě možno brát různě, ale Mnichov byl výsledkem i jeho politiky.
13c)Německo bez Hitlera by zřejmě nic nezabíralo, prostě proto, že by nemělo kým, jeho Reichswehr na to prostě nestačil,
13d)Ale to že RČS byla pidihráčem na geopolitické scéně je fakt, bohužel fakt, který si Beneš i jiní moc neuvědomili. Zásadní změnou třeba byla smlouva Francie se SSSR. Do té doby jsme spolu s dalšími byli bráni jako jistý druh obrany proti komunizmu a to právě Francií, ve chvíli kdy se Francie s SSSR dohodla (i zde asi hrálo roli výše zmíněné sblížení Británie s Německem) byly najednou tyhle státy méně důležité. A to si ten úžasný politik Beneš nějak neuvědomil. A ono těch náznaků bylo o dost víc, takže v té zahraniční politice rozhodně esem nebyl, jen se za něj považoval
13e)(v zahraničí byl vnímám dobře snad jen v jednání o míru po WWI) a mnozí jej za "eso" považují bohužel dodnes. Lze najít jistě i věci dobré (třeba dekrety o vysídlení němců), byť ty nebyly příliš v jeho režii (paradoxně mu je navrhli britové už v roce 1942) nicméně jeho působení před a v době Mnichova rozhodně není tím vzorem za nějž se ho snažíš vydávat.
13d)A nezapomeň on neměl právo mnichovskou dohodu podepsat, ústava to prostě neumožňovala. Takže to udělal nezákonně a o jeho představě demokracie to leccos vypovídá. Bohužel na podobné lidi máme docela smůlu.
1)No jestliže si to nevěděl, což se teda tváříš že ne. Tak ti chyběla dost podstátná informace k Mnichovu.
1a)Hodně odvážné tvrzení.
Zvláště když přihlédneš k tomu, že veškeré životní ohrožení Británie vždy pocházelo z Evropy, pak by byla britská ignorace děnní v Evropě značně hloupá, že. Samozřejmě opak je pravdou, Británie po staletí bedlivě sledovala evropské záležitosti a snažila se je výrazně ovlivňovat, aby zamezila možnému vzniku hegemoniálnímu postavení některého kontinentálního státu a nejinak tomu bylo i v meziválečném období - ikdyž zde načas došlo k chybnému stylu vyrovnávání se s tím to problémem, tedy tzv. politikou appeasementu.
1b)Tak to byl jeden z prvních velkých kroků právě politiky appeasementu. Kdyby Británie ignorovala děnní v Evropě, pak by neměla důvod vůbec takovou smlouvu nabízet či podepisovat, toto je naopak příkladem její zainteresovanosti na evropském děnní.
1c)Snahou Británie v době Mnichova bylo, nedostatet se zbytečně do konfliktu na straně Francie, kvůli pohraničním problémům ve střední Evropě.
1d)Tvé srovnání s Itálií je mimo obraz, právě proto, že Itálie nebyla nijak vázána na mnichovských událostech. V případě vypuknutí konfliktu nebyla nucena se postavit na jednu či druhou stranu. I její sféra vlivu končila v Rakousku a Maďarsku. To že se nakonec objevila v Mnichově je jenom obnovení jejího staršího plánu "čtyř", tedy čtyř mnocností, které měli nahradit SN při řešení problémů v Evropě.
1e)Tak tomu musím jednoznačně odporovat, všechny memoáry i informace které jsem četl, týkající se morálky obyvatelstva Francie a Británie ve třicátých a na začátku čtyřicátých let mě utvrzují o opaku. U Britů šlo spíše o důvod k válce, u Francouzů o strach z války.
1f)Jak jsem uvedl odlišná byla, jestli to budeš negovat bez nějakého neuvedeného vážného důvodu, pak už o tom nehodlám diskutovat.
1g)Proto také Francie nechala hlavní slovo při jednání s Německem na Británii, protože potřebovala Británii na své straně v případě války s Německem. Na druhou stranu, tento značně hloupý výstup ze strany Chamberlainovců nelze brát za bernou minci, ve skrze mohl být a byl použit jen jako diplomatický nátlak na Francii, ale i Chamberlain si moc dobře uvědomoval, že nemůže nechat Francii padnout a že Británie prostě bude muset stát za Francii, jestliže se nemá zhroutit celý britský systém zahraniční diplomacie a Británie upadnout do role svědka události.
2)Myslel jsem že jsem to napsal srozumitelně. Jednání Beneše nebylo v souladu s Ústavou a bylo tudíž protizákonné, to je fakt. A ten druhý fakt je ten, že to bylo těm rozhodujícím světovým činitelům u pr...Osud ČSR, respektive Evropy nezávisel na čs. soudech. Tady není co okecávat i tak jak byl postaven mnichovský diktát nešlo přijmout legální cestou dle zákonu ČSR, ty to prostě neumožňovali.
Oni jsou prostě události, které nenapasuješ ani do těch nejlepších právních formulí, které má třeba Británie. Samozřejmě můžeš si pak zcela dle zákonů vylévat vztek na takové protizákonné jednání, nicméně to zpětně už běh událostí neovlivní...
3)Ten příklad je prostě kravina a nehodlám se tím zabývat.
4)Nepochybně.
5)Jak jsem už uvedl. Je to prostě špatná snaha, jak si při sobě udržet Francii a ukázat Západu dobrou vůli.
5a)Kdyby to zabalil, mohl v klidu místo toho prohlásit že rezignuje z důvodů uvolnění napětí v zahraničních vztazích a bla, bla...A nechat jiné ať se v tom vykoupou. On jen hledal cestu jak z toho sevření ven.
6)Aha, takže zase Pittsburg. Ten Beneš nepodepsal, ten podepsal jen Masaryk, mimochodem tento omyl Masarykovi předně začal vytýkat Štefánik. Ani pro ČSR nebyla tato smlouva závazná, viz mimojiné Ústava nového státu. O rozdělení moci ve státě nemůžou rozhodovat zahraniční činitelé. A proč to Masaryk podepsal? Na to ti asi nejlépe odpoví on sám:
"Druhé důležité jednání bylo v Pittsburku mezi Slováky a Čechy. Dne 30. června podepsal jsem dohodu ("Československá Dohoda" - ne smlouva!), učiněnou Slováky a Čechy americkými. Tato dohoda se stala k uspokojení malé slovenské frakce, která snila o bůh ví jaké samostatnosti Slovenska; idee některých ruských slavjanofilů, pak Štúra a Vajanského, ujaly se také mezi Slováky v Americe. Proti tomu se smluvili naši Češi a Slováci na dohodě, v níž se pro Slovensko žádá vlastní administrativa, sněm a soudy. Podepsal jsem dohodu bez váhání, protože byla lokální smlouvou amerických Čechů a Slováků mezi sebou; je podepsána občany americkými, neobčany jen dvěma - (podepisovali se na ni někteří dodatečně způsobem nedovoleným). V dohodě bylo ustanovení, že legální zástupcové slovenského lidu budou rozhodovat sami o podrobnostech slovenského politického problému. Podobně jsem ve vlastní Deklaraci Nezávislosti ustanovil, že Deklarace není než pokusem, budoucí ústavu charakterisovat, a že o ústavě samé budou definitivně rozhodovat legální zástupcové lidu. A to se stalo přijetím naší ústavy nejen Čechy, nýbrž i Slováky; tím se legální zástupcové Slovenska vyslovili pro úplnou jednotu, a tento slib ústavě váže nejen Slováky, nýbrž i Čechy a ovšem i mne."
Ale radikálové si svojí hůl vždycky najdou, v tomto případě právě Pittsburskou dohodu, která však neměla v zákonech ČSR oporu a ty jistě uznáš, že je špatné jít proti zákonům.
7)Postavil proti ČSR? Ty seš tu najedné straně rozhněván spravedlivým hněvem, že ti Beneš podepsal Mnichov, na druhé straně ti měl vydat území ČSR Polákům. Hmm...
Napiš nějaký jiný důvod, v čem Beneš negativně ovlivnil ČS-Polské vztahy.
7a)Takže tvrdíš že Malá dohoda byla chyba? Ačkoli to byla reakce na především neustávající Maďarské revizionistické snahy? Nechám každému na uvážení, jak moc právě tyto snahy byly tlumeny hrozbou Malé dohody.
7b)Samozřejmě tato hrozba byla zamini řešena jednak snahou o přátelské soužití s Německem, dále pak snahou o vytváření aliančních bloků s Francií, Polskem, Rakouskem a mimojiné i Itálií (do roku tuším 29). Beneš se permanentně snažil o sblížení s Polskem až právě do roku 34, kdy se Polsko ocitlo na opačné "frontě", následovala pak reakce Paříž-Praha-Moskva. Jestliže si tedy dosud nevěděl o jednání ČSR a Polska, pak něco málo je například ve Sládkově knize "Malá dohoda 1919-1938".
8)viz 7b.
9a)Například už jen tím, že si uvědomoval vznikající hrozbu Německa již počátkem 30. let před nástupem Hitlera a že snad ze všech kontinentálních politiků vynaložil největší usílí ve snaze ji omezit. A že se, byť marně, snažil omezit německou snahu o diplomatickou izolaci ČSR i že ČSR byla největší překážkou ekonomického i politického pronikání Německa na Balkán.
9b)No stejně tak lze tvrdit, že nebýt Beneš nebyl by Masaryk prezidentem.
Po druhé válce by asi Československo bez Beneše vzniklo, sic asi by následovalo Polský příklad. Ale během první války byl Beneš jednou z figur (vedle Masaryka, Štefánika či Wilsona) bez jejichž historického zásahu, nemohlo ČSR vzniknout, ač jejich úlohy a důležitost se různí.
10)Jak říkám, Pittsburg neházej na Beneše, on v tom nehrál žádnou roli. Benešovi se dá, co se týká Slovenska v meziválečném období, vytýkat snad jen jeho malí zájem o vnitřní slovenské poměry. Předsedou úřednické vlády byl 13 měsíců v letech 1921-22, tedy v době, kdy vrcholila česká intervence na Slovensku a kdy se začala zdejší situace stabilizovat. Co v té době neměl na Slovensku splnit? Tedy mimo té tvé Pittsburské dohody? Jestli tě nějak blíže zajímá situace na Slovensku v prvních letech republiky, pak mohu doporučit knižečku "Nové Slovensko" z roku 1924 od docela "nestraného" zahraničního pozorovatele Seton-Watsona.
11)Osuský by byl opravdu docela zajímavá volba. Přes svojí funkci to byl spíše politik, než diplomat a proto byla škoda, že zůstal "uklizen" v Paříži. Ale pro koalici by nebyl průchodný, tedy opět zvláště pro levici. Klofáč už byl v té době starý pán. Jednak by měl zase on problémy s agrárníky, luďáky i lidovci, ale hlavně již neměl potřebnou životní energii a těžko si ho představit v tak horečných letech jež následovala.
11a)No jeho představy byli většinou mnohem blíže realitě, než představy svých tehdejších zahraničních kolegů. Dokonce v té době ještě neměl tak nabouranou představu o SSSR, jako po Mnichově. Uznávám, že postavil ČSR do pozice na kterou nestačila a snažil se dělat "velkou" politiku neodpovídající geopolitickým možnostem ČSR, ale zase to byla politika, které se nerozporovala s teoretickou možností, jež malým státům mělo zaručovat SN, respektive jim umožňovat obdobné postavení jako velmocem. Jenže v době bezzubých demokratických velmocí to byla pozitivní snaha i když o to více na sebe poutala pozornost Hitlera.
12)No jestliže má v době ohrožení národ fungovat co možná nejjednotněji, pak nemůže na vedoucí funkci být osoba, která by národ výrazněji rozdělovala. Mimochodem ač byl Beneš národní socialista a po svém vstupu se začal věnovat i vnitřním záležitostem a proto si začal dělat odpůrce, pak stojí za pozornost že Beneš by bez zásahu Masaryka zůstal pravděpodobně nestraníkem. Takže sic může Masarykovi děkovat za to, že ho určil za svého nástupce, ale také Masarykovi vděčí za nejednotnou podporu ve volbách, která byla právě odrazem vnitropolitických tahanic, do kterých se po svém angažování Beneš nutně musel zamotat.
13)No jestli to nebude tím, že si spíš ty špatné stránky vytváříš, nebo převracíš. Protože jak si později uvedl "můj názor na Beneše zřejmě nezměníš", pak si prostě musíš nové informace předělávat do obrazu, který již máš postavený.
Ono je to dost běžné, nevýhodou je, že s každou novou informací, která se takto musí napasovat do již postaveného rámu, je pak výsledný obraz více a více zkreslený předsudky. Tím trpěl i Beneš zvláště pak v posledním desetiletí svého života.
13a)No to je ta tragikomedie, že někteří (tehdy hlavně socdemáci a komunisti) mají tendenci vnucovat něco zákonem, když to jednak není vůbec zapotřebí a pak to má jen opačný účinek.
13b)Za vzor? Mohu ho považovat tak možná za vzor pracovitosti.
13c)To je utkvělá představa, ale tehdejší realita byla poněkud odlišná. Reagoval na to již Lord a já na to reagoval trochu obsáhleji v jiném vláknu. Hitler udělal z Německa jen nafouknutou bublinu, která praskla po tom co se ostatní vzpamatovali z prvotního šoku. Cílevědomá politika ve stylu Bismarcka, na kterou úspěšně nastoupil v meziválečném období Stresemann a která nechala dveře na východ otevřeny, stačila být převzata jiným politicky sběhlým německým nacionalistou by Německo opět dovedla do ekonomického i vojenského dominantního postavení. A to k čemu musel Hitler dohnal Brity a Frantíky strachem, mohl obratný politik dovést za ručičku a navíc bez strachu, ze světového konfliktu, maximálně lokálního s držiteli daných území (tedy Polska a ČSR).
13d)Ano, ale tato naše iluze byla ještě prd ve srovnání s Poláky. Někdy mám ještě i dnes pocit že původní slovo Slovan, když nemělo význam Slovák, pak muselo mít význam Polák.
13e)Jestli to spíš nebude tím, že urazil nejednu ješitnost jiných pánů. Třeba Deladier mu nemohl přijít na jméno, spíše proto, že mu připomínal jeho vlastní selhání. A nejednomu "lordu" vadilo, že tento pán z nějaké zapadlé země, teď "řídí" světovou politiku z funkce předsedy SN, která do té doby patřila do rukou jen právě jim a jejich zemi. Tady je názor Churchilla:
"Poněvadž to byla poslední příležitost, kdy jsem se setkal s prezidentem Benešem, vzdám zde poctu jeho osobě. Ve všech svých úvahách a úmyslech vytrvale prosazoval hlavní zásady, na nichž je založena západní civilizace, a byl vždy věrný věci své vlasti, jejímž předním politikem byl více než dvacet let. Byl ministrem praktické každodenní politiky a diplomacie. Dokázal s trpělivostí a vytrvalostí překonávat dlouhá období, kdy se k němu osud otočil zády. Zklamal však v tom - a on sám i jeho vlast za to draze zaplatili -, že se ve vrcholném okamžiku nerozhodl pro násilí. Byl příliš zkušeným diplomatem a příliš prohnaným praktickým politikem, aby si uvedomil, že přišel okamžik, kdy je třeba vsadit vše na jednu kartu, jež znamená buď vítězství, nebo smrt. Kdyby byl ve dnech Mnichova nařídil svým dělům, aby zahájila palbu, druhá světová válka by začala za podmínek, jež by byly pro Hitlera, který potřeboval na zorganizování své armády a svých tankových jednotek ještě řadu měsíců, mnohem méně příznivé."
13d) Jj a museli by to nezákonně udělat někdo jiný, kdyby to nebyl on - tedy pakliže by se nešlo do války. Nemluvě o obsahu diktátu, ale i vražedné termíny neumožňovali ani jednak jinak. Jinak to vůbec neberu jako nějakou vypovídající hodnotu o jeho víře v demokracii. To je vypovídající hodnota o výhodách diktatury, které nemá problém "zákonně" reagovat v jakýchkoli situacích.
Tedy invazi do Ruska či holocaust. Už jsem něco psal ve vláknu o Hessovi, kterého považovali za umírněnou frakci nacismu. I sami generálové se obávali Hitlerových ambicí, nu dokázal je umlčet a aspoň zpočátku se mu dařilo. 
