Napsal: 11/11/2008, 13:42
Ovšem ne v kuželu vrtule.pragr píše:Mosquito, Beaufighter, Whirlind, Welkin, Meteor, P-38. V podstatě všechna letadla, bez vrtule v trupu.
Ovšem ne v kuželu vrtule.pragr píše:Mosquito, Beaufighter, Whirlind, Welkin, Meteor, P-38. V podstatě všechna letadla, bez vrtule v trupu.
Mě napadají jedině Frantíci - D.520 a MS.406Cassius Chaerea píše:Ovšem ne v kuželu vrtule.pragr píše:Mosquito, Beaufighter, Whirlind, Welkin, Meteor, P-38. V podstatě všechna letadla, bez vrtule v trupu.
Zbran v kuzeli vrtule mali napriklad aj Bf 109, Jakovlevove stihacky ...Jája píše:Mě napadají jedině Frantíci - D.520 a MS.406Cassius Chaerea píše:Ovšem ne v kuželu vrtule.pragr píše:Mosquito, Beaufighter, Whirlind, Welkin, Meteor, P-38. V podstatě všechna letadla, bez vrtule v trupu.
To samozřejmě ne. Sorry, já přehlíd ten kuželCassius Chaerea píše:Ovšem ne v kuželu vrtule.
To jo, ale bavíme se o západních spojeneckých stíhačkách...xfr píše:Zbran v kuzeli vrtule mali napriklad aj Bf 109, Jakovlevove stihacky ...
Jenže tohle všechno má podstatný háček. Ani jedno z vyjmenovaných letadel nemá v tom čumáku motor = je tam pro ty zbraně místo.pragr píše:Mosquito, Beaufighter, Whirlind, Welkin, Meteor, P-38. V podstatě všechna letadla, bez vrtule v trupu.
Ano, synchronizátory elektrické jsou.Pragr píše:Jak MG17, tak MG131 tak i MG151/20 používaly elektricky ovládaný způsob synchronizace.
Na základě jednoho prvku trošku zjednodušuješ celou problematiku. Nejdříve je docela dobré uvažovat, že konstruktér s největší pravděpodobností zná dopad synchronizátoru na střelbu a že to zná i zadavatel. Pokud by ztráta vzniklá synchronizací byla nepřijatelná, tak je velice pravděpodobné, že by se nad trupovými zbraněmi buď vůbec neuvažovalo, nebo by byly po provedení testů/prvních bojových zkušenostech demontovány/nahrazeny.Pragr píše:Jeden z hlavních důvodů to byl. Konečně je zatraceně velký rozdíl, pokud M2 střílí volně mimo okruh vrtule s kadencí 780-800 ran za minutu nebo synchronizovně skrz vrtuli kadencí 500ran za minutu. Krásně je to vidět například u P-40, kdy první verze měly synchronizované M2 nad motorem, ale propad kadence kvůli synchronizaci byl opravdu značný. Proto se u pozdějších verzích přesunuly všechny zbraně do křídel. Ačkoli umístění blíže k ose letounu má jednoznačné výhody.
Neznám letoun se synchronizovaným Hispanem, ani v prototypu.Pragr píše:To samé platí i pro Hispano atd.
Beaufighter nejen v nose. Všechny německé letouny nosily výzbroj pouze v nose, pokud střelbě "nebránila" vrtule - zase najdeš asi jen jednu výjimku, He 219. Jestli ono to nebude docela dost ovlivněné spíše vhodným prostorem pro instalaci zbraní a ne těmi vrtulemi, což? Trupová zbraň má nevýhodu, že potřebuje místo v místě, kde v případě přítomnosti motoru obvykle moc místa není a zbraň navíc střílí, což znamená rázy na už tak namáhané a citlivé součásti.Pragr píše:Mimochodem, všechny spojenecké stíhačky a stíhací bombardéry, nosily výzbroj v nose, pokud vystřelu nebránila vrtule.
Nevím o žádné. Na druhou stranu se o palné zbraně zajímám jen dosti okrajově.xfr píše:Inak otakza tykajuca sa MG151/20E - ak to spravne chapem tak tento kanon pouzival elektricky odpalovane naboje - viem ze dnes tento system pouzivaju niektore zbrane (Vulcan) - zaujimalo by ma vsak, ci pred druhou svetovou vojnou alebo pocas nej existovala nejaka ina seriovo zavedena zbran ktora by pouzivala rovnaky princip.
Že by Fw-190 V-1, mrkni na fotky na první straně, jestli to není on.Hektor píše:Chcem sa spýtať: videl som fotku na ktorej bol (asi) FW-190 xx buď s radovým motorom alebo s vrtulovím kuželom tak veľkým že vyzeral ako radoví motor.
Trochu to pripomínalo Bf-109E(predná časť). Samozrejme nemôžem to dokázať, keby hej už by tu tá fotka visela ale bolo to dávno(2002).
Stroj bol určite Nemecký (podla trámových krížov a svastiki) a v texte sa spomínal FW a Kurt Tank podvozok sa zaťahoval k trupu. Pls poradte čo to mohlo byť.
I La-5 a La-7 stříleli přes vrtuli, obě lavočky měli po dvou kanónech Švak 20mm nad motorem. Il-2 I (Istrebitel) byl speciálně upravený šturmovik, ke stíhaní bombardérů ve středních výškách.hydrostar píše:Všechny ne, třeba takolé La-5 a La-7. Il-2 není stíhačka a Yak je hnusná zkomolenina typu Jak.
No co třeba Fw-190 D?Hektor píše:Chcem sa spýtať: videl som fotku na ktorej bol (asi) FW-190 xx buď s radovým motorom alebo s vrtulovím kuželom tak veľkým že vyzeral ako radoví motor.
Trochu to pripomínalo Bf-109E(predná časť). Samozrejme nemôžem to dokázať, keby hej už by tu tá fotka visela ale bolo to dávno(2002).
Stroj bol určite Nemecký (podla trámových krížov a svastiki) a v texte sa spomínal FW a Kurt Tank podvozok sa zaťahoval k trupu. Pls poradte čo to mohlo byť.
Na tomhle se holt neschodnem. Faktem je, že konkrétně RAF zvolilo před válkou baterii 8kulometů v křídlech, střílející mimo okruh vrtule, právě z důvodu zachování jejich kadence, protože mechanicky ovládaná synchronizace, kterou měli k dispozici by ji omezila na téměř polovinu. U britské verze Hispana Mk.II se se synchronizací ani nepočítalo, neboť snížit jeho relativně nízkou kadenci (600ran za minutu) o nějakých 40% by znamenalo udělat z něj těžko použitelnou zbraň. Proto se opět montoval jako volně střílející zbraň, ačkoli jeho montáž v kořeni křídel (aka Fw 190) by byla výrazně výhodnější.Hans S. píše:Na základě jednoho prvku trošku zjednodušuješ celou problematiku. Nejdříve je docela dobré uvažovat, že konstruktér s největší pravděpodobností zná dopad synchronizátoru na střelbu a že to zná i zadavatel. Pokud by ztráta vzniklá synchronizací byla nepřijatelná, tak je velice pravděpodobné, že by se nad trupovými zbraněmi buď vůbec neuvažovalo, nebo by byly po provedení testů/prvních bojových zkušenostech demontovány/nahrazeny.
Jenže zkušenost nám říká něco úplně jiného. Výroba P36, P39 i P40 probíhala ještě dlouho poté, co byly trupové kulomety vyzkoušeny v boji. To, že Američané se později víceméně ujednotili na filosofii 4 - 8 x 12,7 mm v křídle má jistě celou řadu příčin. Jistě si všimneš velice nápadné změny, která provázela demontáž trupových kulometů (sám si vybavím jedinou výjimku - F4F, tam ale následovala kompletní přestavba trupu). Jiný motor a zcela jiné jeho uspořádání + kapotáž. Pevně si stojím za tím, že odebrání výzbroje z nosu nemělo v nižší kadenci hlavní příčinu...
Pokud mluvíte o Spitfiru, tak nebyl by hlavní překážkou pro montáž ke kořenům křídel podvozek?pragr píše: Na tomhle se holt neschodnem. Faktem je, že konkrétně RAF zvolilo před válkou baterii 8kulometů v křídlech, střílející mimo okruh vrtule, právě z důvodu zachování jejich kadence, protože mechanicky ovládaná synchronizace, kterou měli k dispozici by ji omezila na téměř polovinu. U britské verze Hispana Mk.II se se synchronizací ani nepočítalo, neboť snížit jeho relativně nízkou kadenci (600ran za minutu) o nějakých 40% by znamenalo udělat z něj těžko použitelnou zbraň. Proto se opět montoval jako volně střílející zbraň, ačkoli jeho montáž v kořeni křídel (aka Fw 190) by byla výrazně výhodnější.
Ach jo. Tak jinak. Proč měl Gloster Gladiator své dva kulomety (stejného typu, jak u Spitfiru Mk.I) v trupu, kde nutně střílely kruhem vrtule, kdežto druhé dva v křídle, kde stříleli mimo? Proč toto řešení zůstalo zachováno nejen u Gladiatoru Mk.I, ale i u Mk.II, když konstrukčně jistě nebyl velký problém umístit na křídlo oba páry zbraní? To synchronizátor na Gladiatoru pracoval lépe, nežli na Spitfiru?pragr píše: Na tomhle se holt neschodnem. Faktem je, že konkrétně RAF zvolilo před válkou baterii 8kulometů v křídlech, střílející mimo okruh vrtule, právě z důvodu zachování jejich kadence, protože mechanicky ovládaná synchronizace, kterou měli k dispozici by ji omezila na téměř polovinu. U britské verze Hispana Mk.II se se synchronizací ani nepočítalo, neboť snížit jeho relativně nízkou kadenci (600ran za minutu) o nějakých 40% by znamenalo udělat z něj těžko použitelnou zbraň. Proto se opět montoval jako volně střílející zbraň, ačkoli jeho montáž v kořeni křídel (aka Fw 190) by byla výrazně výhodnější.
Jiný Fw 190 s tímto krytem již nevznikl. Ten se ukázal jako nevyhovující. Komplikoval chlazení a aerodynamika jím nebyla zlepšena o tolik, jak se předpokládalo. Později byl prototyp Fw 190 V-1 taktéž přestavěn a vybaven konvenčním vrtulovým kuželem NACA. Letoun se od pozdějších Fw 190 A i po rekonstrukci dosti výrazně liší. Má jiné křídlo, jiný motor, značně přepracovaný trup a navíc kompletně prosklený překryt kabiny (pozdější Fw 190 měly v zadní části kabiny klasický duralový plech).Hektor píše:No dosť to pripomína práve tú V-1.