PALBA.CZ

Pochopitelně. Souhlas, či nesouhlas není nic v porovnání s výnosným obchodem.-)) Ale mám někdy takový pocit(šimrání v zádech), že motivace většiny takto protestujících starostů vychází ze zcela jiných motivů, než jaké se uvádějí.

Dnes se na iDnes objevil zajímavý článek související s volbou prezidenta. Je tam ale i pár větiček ze strany dnešního poslance KDU-ČSL k husitství. Takže případní zájemci si to mohou přečíst ZDE

Hansi,
to tu bylo již rozebírané dávno. Husité se neprovinili ničím proti křesťanství, ale proti církvi.
A kdo byl v právu, to může rozsoudit jen Bůh.
My tu o tom můžeme diskutovat, snažit se porovnat pro a proti, ale všichni diskutující musí mít snahu změnit svůj úhel pohledu, což je asi to nejtěžší.
Názor a ideologie je tou nejednodušší věcí, jak popudil lidi proti sobě.
Mocní, kterému tomuto světu vládnou, to moc dobře ví a využívají těchto praktik. Nejinak tomu bylo i v minulosti.

Však já se k tomu nijak nevyjadřuji - ba dokonce ani na to nemám ujasněný názor. Jen jsem to sem dal jako odkaz na názor "někoho".

Já tento příspěvek považuji za více než podnětný. Rosomák má samozřejmě pravdu, že to tu už bylo, ale možná ne s tímto úhlem pohledu a přístupem. Jak jen urvu trochu času dovolím si svůj názor.

Nechci se tu teď věnovat husitům, protože to je poměrně dost specifické téma. Ale k onomu odkazu mohu říci toto. Vývody, které tam autor uvádí, jsou pravdivé a zároveň zavádějící. Myslím tím z dějinného hlediska.

1.) To, že je v této(západní) civilizaci zřetelný otisk křesťanské filosofie je neoddiskutovatelný fakt, to že tato filosofie obsahuje množství prvků převzatých z filosofií jiných(nekřesťanských) ovšem také.

2.) To, že naše(západní) právní systémy obsahují prvky vzešlé z křesťanství je fakt, to že však jejich jádro a základ, a tedy většina, pochází
z práva Římského, které nemělo z křesťanstvím nic společného je také pravda.

3.) Nemám nic proti desateru, vždyť v něm není téměř nic co by společnost, alespoň slovně, neuznávala.-)) Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že až na první přikázání a část druhého jsou to pravidla která vždy platila bez ohledu na náboženskou filosofii té které společnosti. Prohlásit je tedy za křesťanská je víc známkou optimismu a víry, než reality.

V zásadě to ovšem není nic proti ničemu.

To, že každý z nás přistupuje k životu, (v našem případě k dějinám) z nějaké filozofické pozice je jasné a jinak to ani nejde.Problém ovšem nastává když se nesnažíme hledat pravdu ať už to je coko-li, ale naopak potvrzení vlastních pravd. A když pak najdeme něco co se nám nehodí prostě se tváříme že to neexistuje, nebo se to pokoušíme přizpůsobit obrazu svému.

Zkuste kvíz o životě Jana Žižky a husictví: https://magazin.aktualne.cz/kviz-jak-do ... f6b220ee8/ Já měl 12 správných odpovědí z 13 možných.

jarl píše: ↑13/9/2022, 16:59 Zkuste kvíz o životě Jana Žižky a husictví: https://magazin.aktualne.cz/kviz-jak-do ... f6b220ee8/ Já měl 12 správných odpovědí z 13 možných.

Stejně 12 z 13, nevěděl jsem velitele husitů po smrti Žižky.

Nic moc, 9 ze 13. Jdu se doučovat.

11 ze 13

Borci, já 10:13

Já vyhořel na stejné otázce jako Martin.K. Sice by to na moji odpověď nemělo vliv, ale ta otázka je podle mě chybná samo o sobě. Husité žádného jednotného velitele neměli. Vždy mězi nimi existovalo více často i znepřátelených frakcí a Žižka i na vrcholu své slávy velel pouze jedné z nich.

V jedné knize o německé selské válce jsem narazil na zajímavou interpretaci původu vozové hradby: podle autora není žádná náhoda, že vznikla v Čechách, kde Kyeser napsal svůj Bellifortis. Má někdo tušení, odkud se tahle spojitost vzala, resp. jestli tam nějaká vůbec mohla být?

---
MILLER, Douglas, 2023. The German Peasants’ War 1524–26. Warwick: Helion. ISBN 978-1-80451-202-9. (s. 19)

Nejdřív jsem si říkal, že asi může jít o nějakou narážku na "Východ", kdy mezi kočovnými národy ve stepích byly vozové hradby docela běžnou praxí (i v raném středověku). Později v roce 1223 postavila po bitvě na řece Kalce, po neorganizovaném útoku a následném útěku většiny ruských a poloveckých (kumánských) oddílů, osamocená vojska kyjevského knížete Mstislava III. Kyjevského vozovou hradbu. Mstislav III. se svými muži nestihl včas zasáhnout do hlavní bitvy. Když viděl katastrofu, nechal na skalnatém břehu řeky Kalky rychle srazit transportní vozy k sobě a vytvořil provizorní vozovou hradbu (opevněný tábor). Mongolové vedení vojevůdci Subutajem a Džebem nedokázali tuto hradbu okamžitě dobýt přímým útokem. Ruské oddíly se uvnitř úspěšně bránily celé tři dny. Protože Mongolové nechtěli riskovat další ztráty, využili lsti. Prostřednictvím potulného vůdce Ploskyně slíbili, že pokud se vzdají a vykoupí, propustí je bez krveprolití domů. Mstislav III. slibu uvěřil a hradbu otevřel. Mongolové však své slovo porušili, bojovníky zmasakrovali a knížata popravili obzvlášť krutým způsobem – položili na ně dřevěné desky, na kterých hodovali, dokud zajatce neumačkali k smrti.

No ony jsou známé ilustrace "válečných vozů" z českých zemí i okolí, jsou známé i krátce před husitskými válkami. Níže přikládám některé dobové knižní vyobrazení. Nutno poznamenat, že jde o poněkud fantaskní vyobrazení, ale koncept byl více než známý. Husitský přínos tak primárně spočíval v organizaci i disciplíně pěchoty a osádek vozů, než samotné formaci vozů. Již v době předhusitské vznikaly odborné spisy o způsobu válčení, které obsahovaly vojenské techniky jak reálné, a snad v praxi používané, tak i smyšlené, vzniklé v autorově fantazii. Je obtížné dnes tyto prameny správně posoudit a vyhodnotit. Známý vojenský teoretik Konrád Kyeser vytvořil v letech 1402–1405 ilustrovanou knihu o válečných technikách "Bellifortis". Původně ji začal psát v Čechách pro krále Václava IV., ale dokončil ji až po svém odchodu do rodného Eichstättu a 23. června 1405 ji věnoval německému králi Ruprechtu III. Falckému. Ve své době to bylo ojedinělé dílo, jehož části či jednotlivé obrázky byly mnohokrát kopírovány.

https://husitstvi.cz/vojenstvi/husitske ... va-hradba/

Pěchota přepravovaná na mohutných válečných vozech se střílnami v manuscriptu z 1. pol. 14. stol. uloženém v Knihově sv. Marka v Benátkách.
Zobrazuje tažení Karla Velikého do Španělska. Vlevo jsou vidět vojáci nesoucí velké štíty – pavézy.

Vojsko jedoucí na voze z bible Václava IV., konec 14. stol. Žebřinový vůz s vloženou košatinou by odpovídal zažité představě vozu spížního či placního.

Vojsko jedoucí na voze z bible Václava IV., konec 14. stol. Žebřinový vůz s vloženou košatinou by odpovídal zažité představě vozu spížního či placního.

Tohle by mohlo být z té části Starého zákona, kde se ještě bojuje na vozech. Odkud se vzaly takové vozy na tažení Karla Velikého do Španělska, těžko říct.

Nicméně, stále mi přijde pravděpodobnější že se u Sudoměře inspirovali buď východoevropskou praxí nebo že to byla čirá improvizace. Části Starého zákona, kde židovští vojevůdci jezdí na dvoukolých vozech zcela určitě lidé jako Žižka znali, ale prokázat, že si je vzali jako základ nové taktiky je podle mě skoro nemožné. Stejně tak že znali spisy typu Bellifortis.

prokázat to opravdu nepůjde

teoreticky je možné, že Žižka o Bellifortis věděl, ale osobně si myslím, že jako mistr tzv. malé války uměl výborně improvizovat a Sudoměř byla "znouzectnost", osvědčila se a v praxi se pokračovalo

Nejspíš ano. Budu to brát jako další zvláštnost západní historiografie věnující se husitům. Je ale zvláštní, že autor cituje německou literaturu, u které bych čekal, že na tom bude o trochu lépe.

O Bellifortis věděl Žizka od Jindřicha ze Skalice, který se s jeho autorem účastnil obléhání hradu Talmberk. Konec herní vsuvky

Mam pocit, ze na vystave k Bellifortis na Tocniku (uz peknych par let zpatky), byla hypoteza, ze je mozne aby se Jan Zizka a Konrad Kyeser seznamili na dvore Vaclava IV.

Díky.

Dovedu si představit, že o sobě věděli a že spolu rozebírali vojenské záležitosti, ale tím, že Bellifortis je dost fantaskní kniha, bych opravdu nehledal Žižkovu inspiraci v ní.