PALBA.CZ

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by se v Británii mluvilo německy

Navíc ... k takovému kroku by se žádny německý generál neuchýlil ... přece jen je to odst odvážné ... Ale jinak fakt dobry

Mimochodem Luftwaffe vs. Royal Navy v roce 1940...vsadil bych na RN, LW byla pro boj s námořními cíly v té době ještě velice špatně vybavena, o výcviku nemluvě.

A RN nevěděla, jak se letadlům bránit vůbec. A to i o rok později.

Je jisté, že letadla typu He-111 se proti lodím moc nehodily, ale piloti Štuk byli prý dost přesní a taková protipancéřová půltunovka by i na velké bitevní lodi udělala pořádnej bordel.

Co by na tom bylo těžkého. Problém byl Göring a Hitller v čele. A to, že se nezaútočilo na radary. Ale jinak. Samozřejmě, Rader nakonec Hitlera přesvědčil, ale La-Manche má pouze 30 km. Přeplout se dá do hodiny. A v létě...

Problém byl také možná v tom, že Hitler neplánoval vylodění jako klasickou námořní invazi ale jako pouhé překročení řeky.

Problém byl v tom, že invaze se měla plánovat mnohem dříve, dávno před obsazením Francie. Němci jako by ani nečekali takovou možnost. Francie byla náhle poražena...a co dál?

Atlantis: no, s tou odhodlanosti ... uz v roce 1940 pri utoku na francii nebyl generalni stab dvakrat nadsenej, ze se hitler uchylil k tomuto kroku ...
Vubec postoj Hitlera k Velke Britanii byl velmi zvlastni ... skoro po celou dobu bitvy o britanii doufal, ze se mu VB vzd ... povazoval brity za "arijske rase" rovne ...
Pokud jde o RN ... Hitler, pokud vim, pocital se zapojenim RN po obsazeni britanie do Kriegsmarine ... otazkou by bylo, jestli by lode briti neznicili sami ... odvijim to od udalosti, ktera se stala francouzskemu lodstvu, kdy vlastne RN zacalo do nich strilet ... francouzi to britum dlouho nemohli odpustit ....

Lord píše: torpédonosná letadla, to měla být ta taktika ...

No nemci moc torpédových lietadiel nemali, v 1940 by sa dalo hovoriť prakticky len o pár kusoch He 115.


Čo sa týka boja Luftwaffe proti Royal Navy, by to bolo plne na bombardéroch a nie na torpédových lietadlách.

Ako najúspešnejšie boli samozrejme Ju 87, ktoré sa ukázali nielen v Nórsku, ale i počas západného ťaženia. Luftwaffe (prevažne Ju 87) sa podarilo napr. počas evakuácie u Dunkerque potopiť cez 200 lodí, pričom veľká časť z nich boli veľké lode a myslím 6 torpédoborcov. Je pravda, že často sa jednalo o lode "na kotvách" ale i tak bolo množstvo zničených lodí obrovské. U Dunkerque bol navyše problém s tým, že LW musela operovať zo vzdialených základní proti stíhačkám RAF z Anglicka. Toto by u Seelowe nehrozilo, základne boli prakticky na pobreží kanálu, teda nemecké stroje by mohli previesť i niekoľko vzletov denne.

Podobne sa Luftwaffe presadila u Kréty, kde taktiež Luftwaffe dokázala behom pár dní významne oslabiť RN v oblasti a donútila ju značne obmedziť svoju činnosť - mimo iné, RN bolo nútené upustiť od evakuácie posledných vojakov, bolo nutné zastaviť útok na 2. nemecký konvoj prevážajúci vojakov na Krétu (ktorý sa následne i tak vrátil) atd.

V prípade Seelowe bola RN schopná v prvej fáze vylodenia nasadiť prakticky len pár torpédoborcov, počas prvého dňa by mimo to mohla do boja zasiahnúť jediná bitevná loď, niekoľko krížnikov a niekoľko flotíl torpédoborcov(cca 20). Až v D+1 by mohli doraziť britské hlavné sily zo základní Scapa Flow, Liverpool, Loch Ewe, Newcastle a pod.

Teda LW by mala problémy zastaviť RN hlavne v D+1 (teda po vylodení väčšiny jednotiek prvej vlny /9 divízií, 90.000 vojakov, 160 tankov, množstvo iného vybavenia a zásob...).
Počas D+1 a asi D+2 by teda pravdepodobne bolo zo strany nemcov nutné zastaviť na čas prepravu do Británie aby sa zamedzilo stratám v prepravných silách. LW + Kriegsmarine by tak stála proti RN, výsadkové lode by boli pod ochranou prístavou. RN by nedokázala udržať trvalú kontrolu nad kanálom a jej sily by postupne vyčerpala Luftwaffe a RN by sa muselo z kanála stiahnúť. Nemci by tak znovu mohli obnoviť prepravu a prepraviť 2. vlnu(220.000 vojakov) a následne 3. a 4. vlnu.

YAMATO píše:Problém byl v tom, že invaze se měla plánovat mnohem dříve, dávno před obsazením Francie. Němci jako by ani nečekali takovou možnost. Francie byla náhle poražena...a co dál?

To je pravda, Reader sa už počas ťaženia vo Francúzsku dotazoval hitlera na možnosť invázie, odpoveď bola, že o nej neuvažuje. Následne až o mesiac (keď bolo zrejmé, že Británia neprijme navrhovaný mier) vydal príkazy na prípravu invázie do Británie. Zameškaný mesiac spôsobil, že Nemci stratili mesiac na prípravu. V skutočnosti mali sa Nemcom podarilo zhromaždiť invazné loďstvo po 15.9.1940. Je pravdepodobné, že keby Hitler vydal príkazy na prípravu hneď po Readerovom dotaze, tak mohla byť invázia prevedená už v auguste 1940 v dobe, kedy Británia nebola tak dobre pripravená na obranu.

Niektoré zdroje uvádzajú, že nemci sa mali v Británii vylodiť hneď po Dunkerque, ale to nebolo možné, pretože príprava a zhromaždenie lodí by trvalo niekoľko týždňov...Najskorší možný (a najvhodnejší) termín na invziu odhadujem okolo polovice augusta 1940.

Atlantis píše:Pravděpodobně ano.
Fáze jedna: Vyčerpat RAF (nikoliv blbým bombardováním Londýna ale masovými útoky proti 11. skupině a jejím letištím-neustálím-to si Luftwaffe mohla dovolit, 11. skupina nikoliv. Útoky od soumraku do úsvitu by ji do měsíce poslali k zemi)+kladení min podél La-Manského průlivu
Fáze 2: Zničení během jediného úderu dopravní sítě jižní Anglie, současné vyplutí německého "bitevního loďstva (hlavně Gneisenau a Schanhorst), ponorek a invazního loďstva
Fáze 3: Za vytvoření lokální nadvlády výsadek v oblasti Kentu s pomocí výsadkových jednotek a dobytí pobřežních opevnění. Následoval by (do 2 hodin) výsadek z invazních plavidel a zabezpečení předmostí.
Fáze 4:_ Zničení velkých plavidel RN pomocí letadel (alá svaz Z), malé by se přenechali Gneisenau, Schanhorstu a zbytku německého loďstva+pobřežním bateriím.
Fáze 5: Postup do nitra a obsazení Londýna

Fáza 2: Scharnhorst a Gneisenau boli v tej dobe opravované po predchádzajúcich poškodeniach utrpených počas nórskej kampane. KM mala v tej dobe k dispozícií jedine 1 ŤK, 3 ĽK a cca 10 torpédoborcov. Mimo to KM diponovala množstvom menších plavidiel (torpédové člny, eskortné lode, mínolovky, ...). Celkovo mala KM sily na to, aby získala prevahu v oblasti vylodenia do príchodu ťahších síl RN - teda nad silami, ktoré mohla RN nasadiť v prvých hodinách invázie.
Podobne u Fázy 4, nemôžeš počítať s nasadením S+G.

Pokud by se tak stalo, byla by to asi opravdu katastrofa, protoze Britanie nebyla absolutne pripravena. Co mi rikal deda, tak kdyz prijeli do Liverpoolu i se zbranema z Francie, z nichz naprosta vetsina pamatovala ww1, Anglani jim rikali, ze jsou jedna z nejlip vybavenych jednotek na ostrovech....


a jeste neco do pranice: osobne si myslim, ze kdyby se Nemci pokusili vylodit aniz by predtim zlikvidovali RAF, tak by meli uspech, RAF je totiz v podstate nemela cim zadrzet, kdyz nepocitam tech par Blenheimu/Wellingtonu a pozemni sily mela Britanie vice nez chabe...

neviem ci to patri do tejto temy, ale invaziu si mozete vyskusat v hre axis and allies a aj celkom ine operacie ktore sa v skutocnosti nestali. napr. ked moja afrikakorps zvitazila v egypte, prevalila sa cez indiu a skoncila az v australii.. hh

S těmi torpédonosnými letadly jsem to myslel tak, že ty torpéda ponesou bombardéry to je jasné. Jinak řečeno pod bombardér se zavěsí torpéda. Např. verze He 111 H-6, který nesl dvě torpéda LT F5b. Pravda je ta, že si to Němci uvědomili až později, a tato verze se montovala až od roku 1941.
Ostatně v boji proti spojeneckým konvojům směřujícím po moři do Murmanska nasazovala Luftwaffe torpédové verze letounů Heinkel He 111 H-6 a Junkers Ju 88 A-17. Oba nesly mezi trupem a motory dvě torpéda LT F5b po 770 kg.

Štuky Ju 87 byly zas úspěšné při svržení bomb útokem střemhlav, viz např. Norská kampaň v roce 1940.

Nicméně mě šlo stejně o hypotetickou myšlenku (co kdyby?), některé hypotézy „co kdyby“ byly samozřejmě v té dané době těžko uskutečnitelné, avšak úprava bombardéru na nosič torpéd nebyla nějak zvláště světoborná, nicméně nějaký krátký čas na vývoj a zavedení do výzbroje by to zabralo.

Stejně tak by jsme mohli hovořit o přídavných nádržích pro Bf-109, aby se zvětšil jeho akční rádius. Ovšem zase se s tím nepočítalo. Souhlasím, byla zde nepřipravenost na konflikt s Velkou Británií, ovšem v případě rozšíření o některé „detaily“ bylo možné konflikt úspěšně vést za stávajících zdrojů, v které té době Německo mělo.

Pokud měli Britové silné letectvo a námořnictvo tak jejich pozemní armáda dostala na frak ve Francii a na začátku července disponovala 500 „obstarožitnými“ tanky, 786 polními a 167 protitankovými kanóny. Letectvo RAF disponovalo zhruba 1000 stíhaček. Převaha Luftwaffe v té době by byla dvojnásobná.

Němci počítali přepravit v prvních dvou sledech 250 000 mužů, 650 tanků, 35 000 vozidel a 57 000 koní. Z důvodu nedostatku speciálních plavidel pro přímé vylodění na pobřeží, však byly Němci nuceni obsadit pokud možno nepoškozené přístavy v jižní Anglii.

Britové reagovali na německé přípravy rozhodnutím napadat invazní loďstvo ještě v přístavech (letecky) a zabraňovat mu ve vyplutí. Pokud by se mu to podařilo, mělo být napadáno po celou dobu plavby veškerými silami, které byly k dispozici. V případě, že by se přeci jen výsadku povedlo se vylodit, mělo být předmostí ihned napadeno největší možnou silou.

Ovšem britská zpravodajská služba se zpočátku zmýlila v místě vylodění, když tvrdila, že k invazi dojde na východě Anglie. Tato domněnka přetrvávala až do září. Royal Navy (Home Fleet) mělo tedy své síly soustředěny na východním pobřeží. Až v druhé polovině září, hlavně díky leteckého průzkumu nad Němci okupovanými přístavy, britské velení přehodnotilo svůj odhad a přesunulo své jednotky na jih k pobřeží La Manche.

Němci se nakonec rozhodli, že se zřídí čtyři hlavní předmostí mezi:

1) Folkestonem a Dungenessem,
2) Dungenessem a Cliff's Endem
3) Bexhillem a Beachy Headem
4) Brightonem a Selsey Billem

Jinak fatale tady uvedl zajímavou myšlenku: „kdyby se Němci pokusili vylodit aniž by předtím zlikvidovali RAF, tak by měli úspěch, RAF je totiž v podstatě neměla čím zadržet, když nepočítám těch pár Blenheimu/Wellingtonu. Pozemní síly měla Británie více než chabé...“
Jinak řečeno RAF měla sice stíhačky, ale ty se nehodily pro útok na pozemní jednotky, neměla tudíž dostatek bombardérů. Němcům se tedy stačilo uchytit na ostrově, vytvořit dejme tomu dvě předmostí … Britové by museli asi rozdělit své chabé pozemní síly mezi dva tyto cíle. Až v den D+1 (během noci) by se přesunulo Home Fleet do kanálu La Manche a začalo blokovat zásobovací trasy přes moře. V tomto okamžiku by se na ně vrhlo Luftwaffe.

Nyní je třeba počítat s tím, že vojsko vyloděné v den D, by muselo vydržet bez zásob (či jen s omezením zásobováním) alespoň pět dní (než se podaří eliminovat britské válečné lodě). Tj. zásoby pro 200 tisíc vojáků a 500 tanků, by činily na pět dní zhruba 20 tisíc tun různého materiálu.
Rozhodující část bitvy by se tedy odehrávala nad kanálem La Manche. Tuto bitvu by se Němcům zřejmě podařilo za určitých okolností vyhrát. Ovšem tato strategie má i jednu vadu, možnost kolapsu německého předmostí. Jen asi opravdu velký stratég a šílenec v jedné osobě by si dovolil toto riskovat.

Ale i tak by mohla být tato oběť oprávněná – zajmutí 200 tisíců Němců a ztráta 500 tanků, pokud by se podařilo získat nadvládu nad kanálem a zničit Royal Navy. Neboť poté by v podstatě již nebránilo Němcům nic v opětovném a nerušeném výsadku dalších sil na ostrově a celkovému vítězství (včetně osvobození zajatců). Hitler se ovšem obával jedné věci, určitého vysílení německých sil a poté možného útoku Sovětského svazu, nebýt toho pravděpodobně by tuto variantu riskoval.

He-111_H-6_LT_F5b

verze_Ju-88_A-17.

verze_Ju-88_A-17.

Jenomze to vime ted my, ze anglicani meli nedostatecnou vyzbroj, nemci to nevedeli urcite, sice meli urcite zpravy od agentu, ale ty nejsou nikdy 100%, protoze je nutno pocitat s tim, ze hrajou pro druhou stranu....

Nejvetsi problem by tam bylo asi to zasobovani, doprava lodema / letadlama by neco zmakla, ztraty by byly velky, ale asi by to slo, uz jenom proto, ze stihacky LW by si toho hodne uchranily, nad kanalem a na jihu Anglie jeste meli dostatek benzinu, bylo to naprosto v pohode co se jejich doletu tyka...

Ale nemci si verili, ze nejdriv znici RAF a pak to bude snadnejsi, zni to i logicky, kdyz clovek nema dostatecny zpravy.... nastesti 8)

Lord píše:S těmi torpédonosnými letadly jsem to myslel tak, že ty torpéda ponesou bombardéry to je jasné. Jinak řečeno pod bombardér se zavěsí torpéda. Např. verze He 111 H-6, který nesl dvě torpéda LT F5b. Pravda je ta, že si to Němci uvědomili až později, a tato verze se montovala až od roku 1941.
Ostatně v boji proti spojeneckým konvojům směřujícím po moři do Murmanska nasazovala Luftwaffe torpédové verze letounů Heinkel He 111 H-6 a Junkers Ju 88 A-17. Oba nesly mezi trupem a motory dvě torpéda LT F5b po 770 kg.

Spomenuté "torpédové" bombardéry neboli k dispozícií v 1940. Teda ako som spomínal jediným typom, ktorý by mohli v tejto úlohe nemci nasadiť by bol He 115. Myslím, že by ich mohli mať okolo 20 ks čo nie je moc...

Štuky Ju 87 byly zas úspěšné při svržení bomb útokem střemhlav, viz např. Norská kampaň v roce 1940.

Súhlasím, Ju 87 boli dostatočne presné a napriek tomu, že piloti neboli k náletom na lode vycvičený, boli dostatočne presný. Obdobné výsledky by sa dali očakávať i u Ju 88 (o niečo horšie - predsa len je to väčší stroj).

Nicméně mě šlo stejně o hypotetickou myšlenku (co kdyby?), některé hypotézy „co kdyby“ byly samozřejmě v té dané době těžko uskutečnitelné, avšak úprava bombardéru na nosič torpéd nebyla nějak zvláště světoborná, nicméně nějaký krátký čas na vývoj a zavedení do výzbroje by to zabralo.

Je otázne či by to nemci v danom čase zvládli, nešlo len o úpravu niesť bomby - tá je sama o sebe pomerne jednoduchá, ale išlo o to, že posádky by museli prebehnúť výcvikom a ten by rozhodne za krátky čas nezvládli tak aby mohli byť efektívne nasadení proti RN.

Stejně tak by jsme mohli hovořit o přídavných nádržích pro Bf-109, aby se zvětšil jeho akční rádius. Ovšem zase se s tím nepočítalo.

Naopak, počítalo sa s tým, ale nemci tomu neprikladali veľký dôraz. V júli 1940 sa začala vyrábať verzia Bf 109E-7, ktorá umožňovala niesť podvesenú 300 L nádrž. Nemci však túto verziu jednak vyrábali v malom množstve, a jednak ju použili hlavne v úlohe stíhacieho bombardéra kedy niesol buď 1x250 kg alebo 4x50 kg bomby.

Pokud měli Britové silné letectvo a námořnictvo tak jejich pozemní armáda dostala na frak ve Francii a na začátku července disponovala 500 „obstarožitnými“ tanky, 786 polními a 167 protitankovými kanóny. Letectvo RAF disponovalo zhruba 1000 stíhaček. Převaha Luftwaffe v té době by byla dvojnásobná.

Armáda síce dostala na frak vo Francúzsku, ale i tak disponovala Britská armáda zhruba 27 divíziami, ktoré mali skoro 400.000 vojakov. Tebou uvedené počta diel boli na tzv. "STOP línii", britské divízie mali zhruba 1/2 až 1/3 stavu diel - teda zhruba 50-60 diel na divíziu. Spolu to bolo okolo 1500 poľných diel. Počty PT a PL diel by som tiež niekde dohľadal presne pre konkrétnu divíziu...

Němci počítali přepravit v prvních dvou sledech 250 000 mužů, 650 tanků, 35 000 vozidel a 57 000 koní. Z důvodu nedostatku speciálních plavidel pro přímé vylodění na pobřeží, však byly Němci nuceni obsadit pokud možno nepoškozené přístavy v jižní Anglii.

Špeciálne plavidlá si nemci upravili z pramíc, nebolo to síce bohviečo ale na prvotné vylodenie to stačilo. Následná preprava by samozrejme bola rýchlejšia v prípade, že by sa podarilo rýchlo získať nepoškodený prístav/prípadne ho rýchlo opraviť/ ale nebolo to nutnosťou. Stále zostávalo veľké množstvo lodí schopných výsadku priamo na pobreží - upravené riečne člny, motorové lode atd vybavené rampami na uľahčenie vylodenia. To všetko mali nemci pripravené a zhromaždené po 15.9, v prípade, že by Hitler vydal príkaz na prevedenie invázie skôr, tak to mohli mať niekedy v polovici augusta 1940.

Britové reagovali na německé přípravy rozhodnutím napadat invazní loďstvo ještě v přístavech (letecky) a zabraňovat mu ve vyplutí. Pokud by se mu to podařilo, mělo být napadáno po celou dobu plavby veškerými silami, které byly k dispozici. V případě, že by se přeci jen výsadku povedlo se vylodit, mělo být předmostí ihned napadeno největší možnou silou.
Ovšem britská zpravodajská služba se zpočátku zmýlila v místě vylodění, když tvrdila, že k invazi dojde na východě Anglie. Tato domněnka přetrvávala až do září. Royal Navy (Home Fleet) mělo tedy své síly soustředěny na východním pobřeží. Až v druhé polovině září, hlavně díky leteckého průzkumu nad Němci okupovanými přístavy, britské velení přehodnotilo svůj odhad a přesunulo své jednotky na jih k pobřeží La Manche.

Presne tak, Briti sa mylne domnievali, že vylodenie bude severne od Temže - na východnom pobreží. Preto napr. v Kente mali k dispozícií iba 3 divízie a v krátkej dobe by tam ani ďalšie nemohli prisunúť. V prípade výsadku 9 nemeckých divízií v prvej vlne z mora + 1 dívízie zo vzduchu by nemci získali niekoľkonásobnú prevahu a dokázali by do týždňa obsadiť pomerne rozsiahle predmostie na ktoré by boli prepravené ďalšie vlny.

Jinak fatale tady uvedl zajímavou myšlenku: „kdyby se Němci pokusili vylodit aniž by předtím zlikvidovali RAF, tak by měli úspěch, RAF je totiž v podstatě neměla čím zadržet, když nepočítám těch pár Blenheimu/Wellingtonu. Pozemní síly měla Británie více než chabé...“
Jinak řečeno RAF měla sice stíhačky, ale ty se nehodily pro útok na pozemní jednotky, neměla tudíž dostatek bombardérů. Němcům se tedy stačilo uchytit na ostrově, vytvořit dejme tomu dvě předmostí … Britové by museli asi rozdělit své chabé pozemní síly mezi dva tyto cíle. Až v den D+1 (během noci) by se přesunulo Home Fleet do kanálu La Manche a začalo blokovat zásobovací trasy přes moře. V tomto okamžiku by se na ně vrhlo Luftwaffe.

Je pravdou, že nemci zbytočne požadovali nadvládu nad kanálom. Vtedy však netušili ako na tom je RAF a ako by mohlo skomplikovať prípadné vylodenie. Britské bombardéry boli horšie než nemecké a teda zázraky sa od nich čakať nedali. Samotná RAF by bola nad kanálom v hlbokej defenzíve, pretože tam by nemala toľko výhod:
- boj by sa odohrával v blízkosti nemeckých základní a teda Bf 109 by mali dostatok paliva na boj,
- britský piloti by sa po zostrelení nevracali "ešte ten deň" k jednotkám.
- čas na reakciu proti náletom na konvoje by bol podstatne menší ako keď nemci nalietávali hlboko do anglického vnútrozemia.

Taktiež si myslím, že v prípade, že by nemci šli do invázie, tak ich nejaká absolutná prevaha vo vzduchu nemusela trápiť. RAF nedokázalo zabrániť útokom ani na svoje základne, takže je isté, že by nedokázala ani ochrániť RN. Taktiež RAF nemala na to účinne zastaviť invazné sily - mala nedostatok bombardérov/najmä posádok a nedokázala by im zabezpečiť adekvátnu ochranu (museli by v prvom rade poskytnúť ochranu RN).

Nyní je třeba počítat s tím, že vojsko vyloděné v den D, by muselo vydržet bez zásob (či jen s omezením zásobováním) alespoň pět dní (než se podaří eliminovat britské válečné lodě). Tj. zásoby pro 200 tisíc vojáků a 500 tanků, by činily na pět dní zhruba 20 tisíc tun různého materiálu.

20000 ton je pomerne malé množsvo a to by si nemci mohli priviesť už prvý deň. Na takéto množstvo postačí niekoľko parníkov. Podobne je to aj pri otázke zásobovania v prípade, že by sa RN podarilo na čas blokovať úžinu. Nemcom úplne postačovalo prepraviť cca 1000-1500 ton zásob denne, či už vzduchom alebo po mori. Teda opäť je to zhruba jeden menší parník denne - alebo cca 500 vzletov Ju 52. RN by sa nepodarilo zablokovať kanál počas celého dňa a zmienený parník dokáže prekonať úžinu za niekoľko hodín (cca 3 - 4).

Rozhodující část bitvy by se tedy odehrávala nad kanálem La Manche. Tuto bitvu by se Němcům zřejmě podařilo za určitých okolností vyhrát. Ovšem tato strategie má i jednu vadu, možnost kolapsu německého předmostí. Jen asi opravdu velký stratég a šílenec v jedné osobě by si dovolil toto riskovat.

Myslím, že by sa ju nemcom podarilo určite vyhrať, straty by boli veľké iste na oboch stranách, ale celkovo by sa nemcom "oplatilo" riskovať stratu vojakov a materiálu. Získať mohli obrovský priemyselný potenciál, voľnú ruku na západe a uzavretie západnej fronty. To by im umožnilo nasadiť podstatne viac jednotiek k útoku na východe...

Dalsi vec je, ze pokud by se Nemci vylodili na jihu Anglie, tak by Britove prisli o 3/4 radaru, coz je dost zasadni vec...

Ad bombardovani lodi: imho to neni tak horky, jak pisete, protoze s vybavenim co bylo tehdy k dispozici slo spise o bombardovani na nahodu, nez o smysluplne mireni. Treba kdyz se spojenci snazili bombardovanim potopit Guinessau, tak na nej behem nekolika malo dni nahazeli 4000 tun bomb, ale zaznamenali jenom 4 zasahy (jeden od 311th), z nich ani jeden ale nebyl fatalni. A to byl rok 43...
Dive bombardery jsou hezka vec, ale na cile, ktery se nebrani a to lode rozhodne nejsou, mozna by neco malo potopili, ale sami by imho splakali nad vejdelkem...

fatale píše:Dalsi vec je, ze pokud by se Nemci vylodili na jihu Anglie, tak by Britove prisli o 3/4 radaru, coz je dost zasadni vec...

Ad bombardovani lodi: imho to neni tak horky, jak pisete, protoze s vybavenim co bylo tehdy k dispozici slo spise o bombardovani na nahodu, nez o smysluplne mireni. Treba kdyz se spojenci snazili bombardovanim potopit Guinessau, tak na nej behem nekolika malo dni nahazeli 4000 tun bomb, ale zaznamenali jenom 4 zasahy (jeden od 311th), z nich ani jeden ale nebyl fatalni. A to byl rok 43...
Dive bombardery jsou hezka vec, ale na cile, ktery se nebrani a to lode rozhodne nejsou, mozna by neco malo potopili, ale sami by imho splakali nad vejdelkem...

Problém je, že v prípade bombardovania nemeckých lodí v Breste išlo o bombardovanie z veľkých výšok. Mimo to obrana Brestu disponovala značným počtom PL diel. Ďalej lode boli v prístave pred útokom obvykle zahalené do dymovej clony, prípadne časť útokov prebiehala v noci, kedy bol značný problém nájsť konkrétne meste nieto loď v ňom.

Naproti tomu strmhlavé Ju 87 dosahovali veľké % zásahov. Podobne i Ju 88 boli dostatočne úspešné a ani bombardovacím variantám Bf 109 a 110 sa neviedlo celkom zle. Problém bol z bombardovaním z výšky v prípade bombardovania z He 111 či Do 17...
Hlavnú ťarchu útokov na lode by mali jednotky vybavené Ju 87 (cca 250-300 ks) a jednotky Ju 88 (taktiež niekoľko sto ks).
Strmhlavé bombardéry sú naopak vysoko účinné proti námorným cieľom - ukázali to prakticky všetky bitky, kde sa stretli strmhlavé bombardéry vz lode. Nemecké strmhlavé bombardéry uspely v nórsku, u Dunkerque a Kréty, podobne v Pacifiku sa presadili strmhlavé bombardéry proti lodiam - najznámejší príklad zničenie 4 japonských lietadlových lodí u Midway. V porovnaní s torpédovými bombardérmi dosahovali i menší počet strát.


Čo sa týka radarov máš pravdu, v prípade vylodenia a postupe do vnútrozemia by briti prišli o značný počet radarových staníc a tým o hlavnú časť svojho výstražného systému. Radarové stanice však nemci mohli v pohode vybombardovať i zo v vzduchu. Luftwaffe v skutočnosti previedla niekoľko útokov na radary ale až na jeden prípad (Ventnor) boli všetky útoky prevedené malími silami - na jeden radar útočili iba 4 Bf 110 nesúcich po jednej 500 kg bombe. Nemci 12.8 zaútočili celkom na 5 radarových staníc, z ktorých Ventnor(na ktorý útočilo 20 Ju 88) bol úplne vyradený (to nemci nezistili - vysielač fungoval a následne bola medzera vyplnená mobilnou stanicou) a 3 radary boli na niekoľko hodín vyradené. Keby Nemci nasadili do útoku na radarové stanice povedzme 200 Ju 88 počas niekoľkých dní mohli úplne vyradiť britský výstražný systém v oblasti 11. skupiny. Tým by bola značne znížená efektivita nasadenia perutí, ktoré by namiesto pohotovosti na letisku museli hliadkovať vo vzduchu...

Myslím,že by se to Německu nepodařilo. Německá armáda skoro necvičila námořní výsadkové operace a parašutisté by celou operaci obsazení přístavů a strategických bodů nezvládli.