To Redboy. dovolím se tě malinko poopravit. opis z wiki jak říkáš- toť pouze úvod cca
1/4 článku. A samozřejmě - zdroj, protože se týká o převzetí, je uveden.Zbytek je autorský, pokud nemáš námitek, že např. informace o historii jsem čerpal z několika jiných webů a knih. ( Čísla a data si vymyslet nemohu, jsou dána) Článek je psán pro server
www.eliberec.cz a sem jsem jej, stejně jako pokračování umístil proto, že mám Palbu rád
Jižní Osetie -2
Celý dnešní den – 9.8.2008 – sledují všechna média vývoj v konfliktu mezi Gruzií, Jižní Osetií a Ruskem.
Na hodnocení je ještě příliš brzy.
I když se jedná opět, dá se říci, o „válku v přímém přenosu“, jsou veškeré informace všech světových agentur i komentátorů poplatné politické příslušnosti, lze již nyní říci, že tato válka se může rozhořet do nebezpečného požáru.
Nejde ani tak o její přímý výsledek, který, v případě že nezasáhnou světová společenství, což bude velmi složité, lze celkem jednoznačně předpovědět.
Jedná se především o politické a ekonomické dopady.
Gruzie je malou zemí, která po ukončení konfliktu bude závislá na humanitární pomoci ostatních států.
Čím déle bude konflikt trvat, tím budou logicky, především pro Gruzínce, ztráty větší.
Otázkou zůstává, jak se bude vyvýjet vnitropolitická situace v samotné Gruzii.
Tento vývoj je závislý na výsledku bojových operací, ale především na postoji spojenců Gruzie.
Tedy, jak zareagují Spojené státy a EU.
Snaha Gruzie o přibližování těmto partnerům je zřejmá. Stejně tak, jako deklarovaná snaha gruzínského prezidenta o dovedení jeho země do struktur NATO.
To, že tento politický směr je trnem v oko Rusku, je celkem pochopitelné.
Pokud se USA a EU budou v konfliktu více angažovat, prohloubí to rozpory mezi nimi a Ruskem. Pokud ne, stratí Gruzie důvěru ve směřování své nynější politiky a vláda v Gruzii zákonitě padne.
Každopádně by podobný scénář vedl pravděpodobně k vyšší závislosti Gruzie na Rusku, v extrémním případě k opětovnému připojení této země k Ruské federaci.
Pro Gruzii je situace o to složitější, že Jižní Osetie není jediným územím, které požaduje autonomii na základě etnického složení obyvatelstva a bez ohledu na to, že území patří historicky – tedy od 19. století, právě jí.
Zapojení Abcházie do konfliktu je jen logickým pokračováním její snahy o odtržení.
Do jaké míry se však bude západ angažovat, je nyní otázkou vysoké politiky.
Stojí západu za to zvyšovat napětí, tak jako např. v Karibské krizi, až na samou hranici únosnosti, nebo se stáhne ?
A pokud se stáhne, jaký dopad to bude mít ? Neztratí „tvář“ ?
Dalším, ne nepodstatným aspektem je i strategická poloha Gruzie.
A to nejen z hlediska vojenského, ale i energetického.
I když Gruzie není producentem ropy, vede přes její území velmi důležitý ropovod.
Ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan. ( ropovod BTC )
Je dlouhý 1.768 kilometrů - druhý nejdelší na světě, hned za ropovodem Družba, a vede z naftových polí v Kaspickém moři ( Azeri-Širak-Gunešli ), do moře Středozemního. Tedy z Ázerbajdžánu přes Tbilisi ( Gruzie ) do Turecka.
Navíc, jedná se o zařízení, které je velmi moderní – provoz byl zahájen v roce 2005.
Je to jediný ropovod, který dopravuje ázerbajdžánskou ropu, vedoucí mimo území Ruska.
I tento aspekt budou muset mít politici, kteří nakonec rozhodnou o výsledku konfliktu, na zřeteli.
