letecz píše:A čím víc jich mám, tím víc jsem přesvědčen, že se nedají brát jako mustr pro tvorbu let. modelů.
A co jiného bys chtěl brát jako mustr pro tvorbu letových modelů, když ne letové testy a reporty?
Spousta testů je neúplných, uskutečněných za neznámých podmínek, zjednodušených, mnohdy jde o pouhé kalkulace a výpočty, testy různých upravených modifikací, kořistních letounů v různém stavu, testy rozdílnými metodami.
To, že neznáš metodiku měření ještě neznamená, že tato metodika není pevně stanovena.
ZDE je metodika měření popsána. Mimochodem jsou tam vynesena do grafu i samotná jednotlivá měření + interpolovaná křivka. Měření probíhala dle všeho probíhala podle platných norem.
letecz píše:Když však bude rychlost někde mezi 510 a 550 je to přijatelné, protože není možné vyvrátit, že to tak nemohlo být. A když zároveň budou dodrženy poměry mezi letadly navzájem, tj. že FW bude mít největší zatáčku, nejlepší rollrate, Hurri nejmenší zatáčku, nejlíp stoupat bude 109F atd - pak je myslím takový model OK. Pro mě tedy ano.
Jsi nenáročný. Já po letovém modelu chci, aby rozumným a reálným způsobem modeloval hůře modelovatelné věci (pádové charakteristiky, ovladatelnost, obratnost) a dosti přesně modeloval jakékoliv výkony. Rozhodně mi nestačí, aby "celková výhoda něčeho nad něčím měla nějaký rozměr".
letecz píše:S tím rollrate grafem bych si fakt, nelámal hlavu. Není o něm známo prakticky nic. Jaká byla konfigurace letadla, množství paliva, atmosférické podmínky či nevím co všechno může výsledky ovlivnit. Byl to test opakovaný nebo jediný? Jsou ty hodnoty zprůměrované z více testů? jaké byly ty ostatní hodnoty? Proč je špička na 255mph? Myslíš že fakt testovali po 5mph skocích.
- Nelámat si s tím hlavu..takže lepší bude vzít přístup WW2O
Roll rate má jednu krásnou vlastnost, která se u jiných měření zrovna moc nevyskytuje. On ho totiž nijak zvláště neovlivňuje výkon motoru (tzn. výška) ani hmotnost letounu. Oboje je zcela klíčovou záležitostí při měření schopnosti zatáčet (klopit), ale u klonění nikoliv. Je nám tedy celkem putna, jestli ta stíhačka měla 200, nebo 300 litrů paliva, jestli měření probíhalo v 5000, nebo v 50 metrech. Klonění jako takové značně ovlivní taková křídelní výzbroj, ale to se týká především akcelerace do něj (zrychlení na maximální klonivou rychlost), o čemž ale diskutovaný graf nehovoří.
- Jistě že to jsou zprůměrované hodnoty více dílčích testů. Snad nikdy se nedělal report z jediného měření. Vždy se jich udělá několik a vezme se průměr, viz odkaz výše. Je úplně jedno, jestli to měření provádíš v Německu, v USA, v Británii, nebo třeba ve Zlíně na Z-142.
- Není jediný důvod proto, aby se testování nemohlo dělat po 5 MPH. Čím větší přesnosti chtějí dosáhnout, tím musí být interval mezi jednotlivými měřeními kratší. Problém při měření klonivé rychlosti je v obtížnosti. Měřením po 50 MPH bys interpolací nedostal výsledek patrný z grafu.
letecz píše:Jen tak pro srandu jsem srovnával několik testů rollrate z různých zdrojů a výsledky jsou různé, některé kopírují křivku s hrotem jinde,některé mají křivku úplně jinou. Nakonec musí člověk hodit flintu do žita, protože není ani schopen dohledat, zda se jednalo o identická letadla ve stejné konfiguraci atd. atd. a jesli má vůbec smysl to srovnávat.
Tak teď jsem jedno ucho, nebo spíš jedno oko
. Ukaž mi dva testy roll rate, kde při stejných podmínkách měření a stejné konfiguraci daného letadla dospělo měření k výrazně rozdílným výsledkům?
letecz píše:Mimochodem je zajímavé, že neexistuje (nebo není k mání) žádný německý test rollrate FW190 nebo ani 109 pokud mě paměť neklame. Že by to vůbec netestovali?
Nevím o tom, že by se z tohoto u Luftwaffe vyvozovaly nějaké grafy. Spíše ne. Testování jako takové samozřejmě probíhalo (letoun v průběhu schvalování musí projít zkouškami všeho). Ale ber to jako domněnku, třeba se někdy nějaké měření klonivých charakteristik vyklube. I když o tom spíše pochybuji.
letecz píše:Je vůbec zajímavé, že zřejmě neexistuje žádný kompletní německý dokument co by se dal nazvat skutečným testem se vším všudy. Např opakovanými měřeními. Jsou dostupné prakticky pouze finální datasheety a grafy o nichž nevíme žádné podrobnosti jak vznikly. Navíc se mnohdy jedná o pouhé kalkulace výkonů a nikoliv výsledky reálných testů. Ale to je na dlouhé povídání.
Viz výše. Pokud něco vzniká výpočtem, je to obvykle uvedeno přímo u grafu, pokud ne u grafu, tak v nějakých přílohách. Pokud je výsledek schválen a ověřen měřením, tak tam najdeš přesný typ, konfiguraci, datum a podpis zodpovědné osoby + obvykle logo a název továrny (platí pro Luftwaffe).
letecz píše:Je zajímavé kolik vášní stále vzbuzuje wwiiol let. model, protože se nedrží zažitých klišé podle kterých se dělají jiné simy a jde netradiční cestou. Lidi mu nedůvěřují, protože letadla nepodávají přesně takové výkony na jaké jsou zvyklí odjinud, pochybují, nevěří mu, nemají ho rádi ba dokonce ho nenávidí. Ale zatím pořád ještě nikdo nedokázal jeho naprostou chybnost a nevěrohodnost
Vášně nevzbuzuje ani tak samotný letový model, jako spíše jeho zastánci. Zda věřit, či nevěřit letovému modelu WW2O je otázka každého jednotlivce. Pohyb reálného letounu to zrovna tedy moc nepřipomíná. Spíše to připomíná mix akrobatických speciálů s něčím. Ta přemíra stability je dovedena do extrému (drobet jsem si proklepnul aktuální verzi)..jakoby vůbec neexistovala hmota. Pádovka Fw 190 dle rychloměru někde okolo 140 km/h (měla by být v závislosti na hmotnosti okolo 160+ km/h). Takže pádovky jsou blbě asi pořád. V takovém IL-2 to dělá přesně to, co je známé z reportů a přesně při těch rychlostech, při kterých by k tomu mělo docházet. Škoda zprzněného modelování pohonné jednotky. Tam má IL mezery..i když oproti WW2O neztrácí, to spíš proti TargetWare..byť ani tam ne ve všech směrech.
Subjektivně se mi ten letový model zdá šíleně zjednodušený, aby s tím mohl jít do vzduchu každý "pěšák". Ti, kdyby si vyzkoušeli nějaký modernější simulátor (Lock On, IL-2 od verze 4.0..no, vlastně v porovnání s WW2O odpradávna, MSFS, Condor, Falcon 4.0), tak by asi byli překvapeni, jak se také může takové letadlo chovat
