Oddělil jsem část off-topiců z jiné diskuse do tématicky podobné diskuse.
Většinou se všichni shodují, že německá válečná mašinérie byla téměř nejlepší armádou za války.
Líbí se mi jak někteří píší o „ladnosti“ anglo-amerického velení, ale já si myslím, že to bylo to značné míry dáno tím, že nemuseli bojovat de facto o své vlastní přežití či na svém území.
A dále na západní frontě nebyly většinou soustředěny nejlepší německé jednotky nebo ne v dostatečném počtu. Když vemu ještě počátek bitvy v Ardenách, tak to vidím trochu jinak. Za podmínek, kdy nešlo využít letectvo a kdyby Němci měli lepší zásobování, mohlo by to dopadnout možná trochu jinak. Velké bitvy na Západě, i když probíhaly po omezený čas byly podle mého soudu také krvavé. Kdyby tam Němci nasadili, to co na Východě, je se spojenci ámen, resp. došlo by k jatkám.
Spojenci většinou vše pečlivě plánovali a šli „do toho“, když si byli jisti svou přesilou, ale naopak podcenění protivníka, např. operace Market Garden nedopadlo dobře.
Samozřejmě oproti ruskému velení je to spojenecké specifické. Někdy to skoro vypadá, jakoby pro Rusy byl důležitý spíše úspěch než lidské životy. Na druhou stranu útočili většinou proti připravenému a zdatnému soupeři, a to nikdy nevychází statisticky moc dobře.
Co se týče už tolikrát omílané pomoci, je to na hlubši analýzu. Tanky různé kvality bych tam moc nepočítal, i když samozřejmě podle údajů jich bylo dodáno 12 500 včetně samohybných děl, což je velice solidní číslo. K tomu 7000 obrněných transportérů. Ale např. konzervy, vojenské boty (přes 15 miliónů párů), některé suroviny, radiostanice, náklaďáky (375 000 ks), palivo, lokomotivy a jiné měly ve výsledku asi důležitější význam.
www.fronta.cz/dotaz/vyznam-lend-lease-pomoci-sssr
Některé další úvahy. Pomoci můžeme lépe porozumět při rozvaze ekonomického zaměření způsobené válkou. Většina válčících mocností velice omezila produkci vedlejších součástí se zaměřením na produkování zbraní. Toto nevyhnutelně vyvolalo nedostatky souvisejících produktů, potřebných pro armádu, či jako část vojenského-průmyslového kombinátu.
SSSR byl vysoce závislý na železniční dopravě,ale válka prakticky uzavřela železniční produkci: bylo vyrobeno jen asi 92 lokomotiv ale 2000 lokomotiv a 11 000 železničních vozů bylo dodáno pod půjčkou a pronájmem.
Za další ačkoli naprostá většina tankových jednotek Rudé armády byla vybavená sovětskými tanky, jejich logistická podpora byla poskytnutá stovkami tisíc amerických náklaďáků.
Asi nemá cenu zastírat, že Spojenci i když neměli rádi bolševismus, nakonec usoudili, že vítězství Hitlera by nebylo košér. Pak by totiž v rukou nacistického Německa byla obrovská průmyslová a materiální síla, absolutní světový hegemon nad Evropou, Afrikou a Asií.
Největší část americké pomoci směřovala Velké Británii.
Video
www.youtube.com/watch?v=TpDL1BzN3wU
Na jednu stranu můžeme tedy být USA vděční, že nás do určité míry zachránili od pohromy a možná i vyhlazení či germanizací. Z globálního úhlu pohledu, ale „zachránili“ na čas i sebe a v poválečném světě se stali naopak světovým hegemonem sami.
K tomu můžeme připočíst zdroje ovládané Japonskem v Tichomoří a poté by USA zbylo pouze 3 desetiny celosvětových zdrojů a průmyslové produkce. Výše uváděné video to na konci zobrazuje jasně.
Je důležité také zmínit, že prvního strategického obratu na východě - zastavení Němců před Moskvou v prosinci 1941 - Rudá armáda dosáhla v podstatě bez západní pomoci.
Dále pomoc činila po korekcích či odpuštění zhruba 722 mil. dolarů. Na dnešní poměry díky inflaci a několikanásobnému znehodnocení dolaru to je směšná suma

Připomínám, že peníze se stejně tisknou a USA si jich může natisknout kolik bude potřebovat. Dodnes údajně Rusové dluží asi 100 mil. USD. Výhoda byla, že se nepočítal zřejmě úrok? Jinak naprostou většinu dluhu tedy Rusáci splatili a další drobné jsou zřejmě nějaké sporné či potopené dodávky, či díky Studené válce už k ničemu nedošlo.