PALBA.CZ

Ramone, jen drobná poznámka - u těch počtů Johan to násobil nebo dělil rozlohou státu, Ty ne.
Pak se dostaneš zhruba k těm poměrům, co píše.

Např. v jiných pracech (Pátrač, Pop) se hodně operuje s hustotou a počty jednotek na daném úseku, což také ovlivňuje efektivnost.

Vcelku přesné výsledky efektivivy může dát mimo válku jen nezfalšované štábní cvičení, toho tady asi nejsme schopni.

ad. Hans S.
________________________________________
Na základě čeho si myslíš, že Porúří (NE (!) porýní. Porýním lze označit oblast, případně povodí řeky Rýn. Porůří je oblast v západní části Německa, největší průmyslové centrum Evropy za posledních cca 100 - 150 let, viz. ZDE - lépe mrknout na cizojazyčné, především německé, mutace) a Slezsko mělo podobný průmyslový význam? Vím o jistém soustředění průmyslu v okolí třeba takového města Cottbus (Chotěbuz), ale to patří ještě do státu Brandenburg (celkem nedaleko Berlína) a lze to považovat spíše za zmiňovaný bavorsko-saský oblouk. Možná je to jen má neznalost rozložení průmyslu a demografie předválečného Německa, ale srovnávat sílu nějakých "slezských" oblastí se silou Porúří?
…
Uvážíme-li, že Porůří bývá označováno za součást Porýní, tak jde o nepodstatný spor. Jde o západní část tzv. Rýnsko-labského průmyslového pásma. Jeho východ jsou Čechy.

Slezsko pak zabezpečovalo industriální (nikoliv tedy vždy spotřební) nároky prakticky celé východní části Německa. Byl a je zde chemický, těžební, strojírenský, ale i kožedělný průmysl. Dále zde nalézáme hutnictví kovů, koxárenství, (tím pádem tehdy i) plynárenství a konečně (před 2.sv.v.) v menší míře i elektroenergetiku.
---------------------------------------------------------------------------------------
Johanne, bombardování komunikací v noci bylo obtížné. Díru v silnici lze opravit během pár minut/hodin (za předpokladu, že se bombardéry trefí). Pokud jsou na ní trosky vozidel, je oprava mnohem náročnější a zdlouhavější. Koleje jsou složitější. Otázka je, zda bombardování komunikace jako takové stojí za cenu samotného náletu, pum a rizik s tím vším spojených. Ale teorie o omezení doručení výrobků z Porúří směrem k hranicím Československa? I kdyby byly napadeny (a zasaženy) veškeré dopravní tepny (silnice, železnice), oprava do provozuschopného (ne zcela optimálního) stavu by trvala krátce.
…
Kdyby tohle platilo, tak „Den D“ neuspěl (prosím-brát i jako pošťouchnutí). Jinak na komunikace se bombami útočilo několika způsoby. Na kapacitní (vícečetné železnice, autostrády … ale i kolegou zmiňované říční přístavy) bylo i noční použití těžkých bombardérů velice účinné. Liniové bombardování dálnici vyřadilo i na několik měsíců (opět viz události 2.sv.v.).

Využít bylo možno i krajiných prvků-byť šlo vždy o akci závislou na konkrétní příležitosti. Ovšem např.protržení rybníka mohlo blízkou (opět např.) železnici podmáčet na velmi dlouho.

Do úkolů taktického bombardování patřilo (a patří) napadání ing.staveb (mosty, záhuby, tunely …). Ale samozřejmě i nádraží, seřadišť a překladišť. Dopady na dopravní kapacitu soupeře jsou vždy středně, až dlouhodobé.

Napadání cest blízkých bojišti je klasické bitevní zadání. Od Bulharsko-jugoslávského střetnutí ve 20-tých letech 20.st., až po nedávný střet v GZ se ukazuje zničující účin bombardování horských cest. Jsou snadno zničitelné, nesnadno opravitelné a jejich destrukce vede k hromadění kolon dopravních prostředků soupeře (čato je totiž nelze obejít). Ty jsou pak dalším vítaným terčem. Pro představu-bomba, která vybuchne i jen v lesním porostu u horské cesty ji může na dlouho zatarasit takto vzniklým polomem. Na našem území je mnoho horských (ať už silničních, nebo železničních) cest … .
---------------------------------------------------------------------------------------
Btw: Když už tak píšeš o třech plánech útoků, tak při úderech na města byly jednotlivé útoky plánovány spíše na průmyslová centra, doky, překladiště a továrenské komplexy, tedy jakási kombinace 2 a 3. Údery na civilní oblasti nebyly časté a byly spíše "nechtěné".
...
V tom případě je několik (řekl bych i mnoho) měst (nejen v Evropě) jeden sakra velkej vomyl
**************************************************************
ad. Ramon

B-534, B-71 a Ab-101

S B-534 se opravdu počítalo předně jako se stíhačkami. I k bitevním, bojovým a bombardovacím formacím byly přidělovány předně jako doprovodné a záštitné stroje.
…
Letouny B-71 byly pořizovány jako bombardéry, měly krýt náš nedostatek v této oblasti, tak na ně posádky cvičily a byly i vycvičeny. Dle mých info.byly stroje plně vybaveny před koncem Mnch.krize. Pro plnění bitevních úkolů šlo o letouny nevhodné a bylo to známo. K bojovým skupinám armád byly přidělovány právě pro plnění bombardovacích akcí. K disposici jich bylo 60 a z toho 2 B-71 sloužily jako (moderní terminologií řečeno) stroje včasné výstrahy. Opravdu jich byl tedy relativní dostatek, ale velmi slabá výrobní základna byla nepochybným problémem.
…
Zařazovat jakoukoliv variantu A-100 po Obč.v.ve Španělsku mezi bitevníky je nesprávné. Šlo o taktické bombardéry. Možná poukazujete na to, že Ab-101 byla uzpůsobena ke střemhlavému bombardování, ale to u nás (a konec-konců, v podstatě i u Lw) spadalo právě pod taktické bombardovací úkoly.
…
Letouny Š-328 s motory Pegas III-M2 byly určeny předně pro bitevní úkoly. Byly tak přidělovány k jednotkám a posléze i nasazovány-značně úspěšně (alespoň vzhledem k rozsahu jejich „bojové“ kariéry) prakticky až do konce 2.sv.v. Zbývá podotknout, že Pegas III-M2 měla k závěru roku 1938 většina Š-328.
--
Černohlávek

Černohlávek (cca.100 strojů-mezi nimi i 30 B 71); ostatní Avia B-534 a Letov Š-328-kde B-534 právě krytí (30 Ks) a Š-328 byly 4 letky.
---
čs. letectvo mělo u bojových jednotek k 25.9.1938 celkem 253 letadel

PZL 11c-110
B-534 (IV.generace)-až 320-s tím, že jde o součet B-534+Bn-534+Bk-534 a ne všechny stroje byly u útvarů.
Další B-534 plně srovnatelné s ostatními PZL 11.

Johan píše:Letouny B-71 byly pořizovány jako bombardéry, měly krýt náš nedostatek v této oblasti, tak na ně posádky cvičily a byly i vycvičeny. Dle mých info.byly stroje plně vybaveny před koncem Mnch.krize.

Můžete uvézt zdroj těchto informací? Já čerpám z článku "Antky" z ATM 11/2004.

Johan píše:K disposici jich bylo 60 a z toho 2 B-71 sloužily jako (moderní terminologií řečeno) stroje včasné výstrahy. Opravdu jich byl tedy relativní dostatek, ale velmi slabá výrobní základna byla nepochybným problémem.

Z tohoto počtu bylo také ale 9 strojů zařazeno ke zvědným letkám. Několik strojů bylo za mobilizace posláno ke školním jednotkám. Ve výsledku bylo u letek připraveno něco přes 40 bombardovacích B-71.

Johan píše:Letouny Š-328 s motory Pegas III-M2 byly určeny předně pro bitevní úkoly. Byly tak přidělovány k jednotkám a posléze i nasazovány-značně úspěšně (alespoň vzhledem k rozsahu jejich „bojové“ kariéry) prakticky až do konce 2.sv.v. Zbývá podotknout, že Pegas III-M2 měla k závěru roku 1938 většina Š-328.

Š-328 byl klasifikován jako pozorovací a lehký bombardovací letoun. Přiřazován byl k pozorovacím letkám, jejichž hlavním úkolem byl průzkum ve prospěch velitelství sborů či divizí, kterým byly přiděleny. Kromě toho mohly také podporovat pozemní jednotky, řídit palbu sborového dělostřelectva či ojediněle provádět i zvědné lety. Tedy - mohly provádět bitevní útoky, ale jejich hlavním posláním byl průzkum.

Johan píše:Černohlávek (cca.100 strojů-mezi nimi i 30 B 71); ostatní Avia B-534 a Letov Š-328-kde B-534 právě krytí (30 Ks) a Š-328 byly 4 letky.

Těch B-71 bylo 22, pozorovací letky s Š-328 do složení Černohlávka nepatřily. Ty, které se účastnily Fidlerova "Úderu za rozbřesku" pocházely od HO 32, HO 33, HP XI a I.sboru.

Johan píše:B-534 (IV.generace)-až 320-s tím, že jde o součet B-534+Bn-534+Bk-534 a ne všechny stroje byly u útvarů.

Tohle je ale součet vyrobených strojů "IV.generace" (od čísla 174) z března 1939, ne ze září 1938.

Johane:
- Porúří a Porýní jsou dva odlišné termíny, které můžeš nahradit jeden druhým asi tak, jako Německo a Bavorsko, nebo Spitfire a letadlo.
- Třetí Říše, resp. jehí středoevropská část, byla sama o sobě prakticky celá industriální. Ale jestli měla nějaké skutečné centrum, které bylo svým významem nad zbytkem, pak to bylo Porúří.
- Možnosti úderů proti komunikacím jsou mi celkem známy. Pochybuji, že bylo v silách předválečného čs. letectva likvidovat dopravní uzly na úrovni Německa natolik účinně, aby to ochromilo logistiku celého státu. Nevidím důvod, aby čs. letectvo dokázalo být významně účinnější, nežli letectva západních spojenců o 5 - 7 let později. Doprava v Říši byla pod údery spojenců sice ochromena, ale na frontu se velká část výzbroje stejně dostala. A to v době, kdy Luftwaffe byla již jen svým stínem a západní letectva svou silou mnohonásobně převyšovala to československé. Prostě postavit teorii na tom, že dvě ze tří průmyslových oblastí jsou v dosahu bombardérů a ze třetího se výrobky na frontu nedostanou (tvým výrazivem: "Využitelnost té 3.byla, do značné míry, dána průchodností dopravní sítě na směru k našemu prostoru, Dovoluji si předpokládat, že ta by dostala hodně zabrat."), protože jsou v dosahu komunikace, po kterých musejí cestovat, je naprosto zavádějící a zcela absurdní.
- infrastruktura v Německu vykazovala v porovnání s Bulharskem/Chorvatskem podstatný rozdíl. Byla hustější, rozsáhlejší. Abys zlikvidoval jednu horskou silnici někde mezi Splitem a Bělehradem, tak ti stačí trocha štěstí a pár vhodných letadel. Abys ochromil vyspělou zemi plnou silnic a železnic, potřebuješ už trochu impozantnější sílu. A nic na tom nemění ani fakt, že seřadiště a mosty jsou citlivým cílem.
- mimochodem bych rád věděl, jak by protržení rybníka podmáčelo železnici na hodně dlouho a kolik rybníků + železnic, které by tuto kombinaci vykazovaly, bys nanašel . A pak by mě ještě zajímalo, jak by v noci letící cokoliv účinně útočilo na hráz rybníka aby zatopil přilehlou trať . Lokální lesní polom po výbuchu pumy/pum odstraníš během pár hodin i s tehdejší technikou.

Johane, nelze ti upřít fantasii při likvidaci čehokoliv v jakékoliv míře čs. letectvem, ale velká část toho, co píšeš, působí skoro až jako vtip.

Bitevní Šmolík to je fakt zábavné )

představuju si co by s takovým pomalým letadlem asi udělal flak. Výzbroj slabá, nosnost slabá... tady se člověk dozví věcí

pbarry píše:Bitevní Šmolík to je fakt zábavné )

představuju si co by s takovým pomalým letadlem asi udělal flak. Výzbroj slabá, nosnost slabá... tady se člověk dozví věcí

Ke Šmolíkovi nutno přistupovat jako k Po-2, unese to bombu a lítáto, tak to může útočit i na nepřítele. I ten Kukuružník dokázal sem tam pozdě k večeru zvrhnout guláš v německé "feldküche". A neni nic horšího než nasraný kuchař a hladová rota.

pbarry píše:Bitevní Šmolík to je fakt zábavné )

představuju si co by s takovým pomalým letadlem asi udělal flak. Výzbroj slabá, nosnost slabá... tady se člověk dozví věcí

to bych tak neodsuzoval, zkus se třeba podívat na Hs 123, kterej na sklonku kariery exceloval jako bitevník.

ad. Ramon

„…9 strojů zařazeno ke zvědným letkám. Několik strojů bylo za mobilizace posláno ke školním jednotkám. Ve výsledku bylo u letek připraveno něco přes 40 bombardovacích B-71.“

To je jen částečně přesné. Všech 9 „zvědných“ bylo v polních podmínkách (a v případě potřeby) reinstalovatelných na bombardéry. A za mobilisace byly školní letky aktivovány. Mimochodem, tak se (OT) do sestav A.RČS dostaly i A-304.
............................................................................................................
Tohle je ale součet vyrobených strojů "IV.generace" (od čísla 174) z
března 1939, ne ze září 1938.

Nepočítáte náhodou toliko B-534 IV.generace ve službách armády?
.............................................................................................................
Můžete uvézt zdroj těchto informací? Já čerpám z článku "Antky" z ATM 11/2004.

Vzduch je naše moře:Ze SSSR byly stroje dodány vybavené (jiné než ze SSSR u nás nelétaly). V Kyjevě docházelo jen k přezbrojení a přamotorování. Věc je možná v tom, že se plánovalo zabudování našich dejcháků, ke kterému již nedošlo. Ale i se sovětskými byl stroj plně funkční.

**************************************************************

Hansi,
Zase zlobíš a nečetl jsi, co jsem psal:

-Porúří a Porýní jsou dva odlišné termíny, které můžeš nahradit jeden druhým asi tak, jako Německo a Bavorsko, nebo Spitfire a letadlo.
- Třetí Říše, resp. její středoevropská část, byla sama o sobě prakticky celá industriální. Ale jestli měla nějaké skutečné centrum, které bylo svým významem nad zbytkem, pak to bylo Porúří.

Nikdo nezpochybňuje význam Porůří (ať je po Tvém). Jen si dovolím upozornit, že na význam Slezska je upozorněno dítko ve 4.ročníku (dobré) střední školy v hodinách dějepisu.
.............................................................................................................
- Možnosti úderů proti komunikacím jsou mi celkem známy. Pochybuji, že bylo v silách předválečného čs. letectva likvidovat dopravní uzly na úrovni Německa natolik účinně, aby to ochromilo logistiku celého státu. Nevidím důvod, aby čs. letectvo dokázalo být významně účinnější, nežli letectva západních spojenců o 5 - 7 let později. Doprava v Říši byla pod údery spojenců sice ochromena, ale na frontu se velká část výzbroje stejně dostala. A to v době, kdy Luftwaffe byla již jen svým stínem a západní letectva svou silou mnohonásobně převyšovala to československé. Prostě postavit teorii na tom, že dvě ze tří průmyslových oblastí jsou v dosahu bombardérů a ze třetího se výrobky na frontu nedostanou (tvým výrazivem: "Využitelnost té 3.byla, do značné míry, dána průchodností dopravní sítě na směru k našemu prostoru, Dovoluji si předpokládat, že ta by dostala hodně zabrat."), protože jsou v dosahu komunikace, po kterých musejí cestovat, je naprosto zavádějící a zcela absurdní.

Nikdy jsem nepsal, že by dopravní síť v Německu byla vyřazena, ale že by dostala hodně zabrat A to při hospodářských možnostech a materiálních zdrojích Německa roku 1938.
.............................................................................................................

infrastruktura v Německu vykazovala v porovnání s Bulharskem/Chorvatskem podstatný rozdíl. Byla hustější, rozsáhlejší. Abys zlikvidoval jednu horskou silnici někde mezi Splitem a Bělehradem, tak ti stačí trocha štěstí a pár vhodných letadel. Abys ochromil vyspělou zemi plnou silnic a železnic, potřebuješ už trochu impozantnější sílu. A nic na tom nemění ani fakt, že seřadiště a mosty jsou citlivým cílem.

Tady ovšem já píši již o horských cestách na území ĆSR
............................................................................................................
- mimochodem bych rád věděl, jak by protržení rybníka podmáčelo železnici na hodně dlouho a kolik rybníků + železnic, které by tuto kombinaci vykazovaly, bys nanašel . A pak by mě ještě zajímalo, jak by v noci letící cokoliv účinně útočilo na hráz rybníka aby zatopil přilehlou trať .

Uváděl jsem to jako příklad využitelnosti krajinných prvků v boji, nikoliv jako základní předpoklad strategie. Budu tedy předpokládat, že jsi špatně četl, nebo nepochopil, a ne že by mělo jít o podpásovku. Jinak-oba žijeme ve střední Evropě a dobře tedy víme, jak voda (např.právě přeli hráze rybníka) dokáže zacvičit s náspem železniční tratě.
.............................................................................................................
Lokální lesní polom po výbuchu pumy/pum odstraníš během pár hodin i s tehdejší technikou.

Opět viz výše: uváděno jako ukázka bitevní činnosti proti horským cestám (železnice/silnice).

**************************************************************

ad. Pbarry:
Bitevní Šmolík to je fakt zábavné )

představuju si co by s takovým pomalým letadlem asi udělal flak. Výzbroj slabá, nosnost slabá... tady se člověk dozví věcí.
.............................................................................................................
Tak abychom se nehádali.

Š-328:
- Posádka: 1 pilot, 1 pozorovatel/střelec
• Délka: 10,36 m
• Rozpětí: 13,71 m
• Výška: 3,45 m
• Plocha křídel: 39,40 m²
• Prázdná hmotnost: 1680 kg
• Vzletová hmotnost : 2750 kg
• Pohonná jednotka: 1x vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Pegas II-M2 nebo Pegas III-M2
• Výkon pohonné jednotky: 427 kW (Pegas II-M2) nebo 545 kW (Pegas III-M2)
• Maximální rychlost: 328 km/h
• Cestovní rychlost: 250 km/h
• Dolet: 1280 km
• Dostup: 7200 m
Výzbroj
• 2-4x kulomet vz. 30 ráže 7,92 mm v přídi
• pohyblivý dvojkulomet ráže 7,92 mm na lafetě Škoda Šu-31 (jen podotýkám, že Šu-31 byla již vyvijena s ohledem na požadavek plnéní bitevních úkolů)
• náklad bomb až do celkové hmotnosti 300 až 500 kg

A dále:
Bojové užití
V době Mnichovské krize mělo naše letectvo k dispozici celkem 314 letounů Letov Š-328. 87 kusů se nacházelo ve skladech. Do boje se Š-328 prvně dostaly v říjnu 1938 na jižním Slovensku, kde Maďaři začali vyvolávat pohraniční šarvátky, které posléze přerostly v nevyhlášenou válku. Po obsazení zbytku republiky 15. března 1939 Němci ukořistili celkem 338 sestavených letounů Letov Š-328 a dalších 20 ve výrobě. Po vyhlášení nezávislosti Slovenského štátu (14. března 1939) byly letouny Š-328 dislokované na Slovensku zařazeny do výzbroje slovenského letectva. Jednalo se asi o 70 letadel, další stroje získali Slováci od Němců, takže jich měli celkem asi 100 ks. 23. a 24. března 1939 byly Š-328 prvně bojově nasazeny proti maďarským jednotkám pronikajícím na východní Slovensko. Slovenští letci se se svými letouny Letov Š-328 zúčastnili i německého vpádu do SSSR, avšak od konce července 1941 byli postupně odesíláni zpět do vlasti. V červnu 1942 byla na východní frontu odeslána pozorovací letka s šesti Š-328, která tam působila do 1943. Dne 29. srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, do kterého zasáhly i letouny Letov Š-328. Stroje byly používány jako pozorovací, bitevní a bombardovací, přičemž Němcům působily ztráty zejména u pozemního vojska a zásobování. Ukořistěná letadla používaly též německé jednotky a to zejména pro výcvik v pilotních školách. Roku 1939 prodali Němci 62 kusů Š-328 carskému Bulharsku, kde dostaly pojmenování „Vrana“.

Dovoluji si upozornit, že Wikipedia nezmiňuje použití Š-328 ještě ČSR na podkarpatské Rusy. A konečně doplním, že např. I 15 nebyl o mnoho rychlejší a např. LN.40 měl nosnost bomb 225Kg, nebo Fairey Battle 680Kg (šlo přitom o denní lehký bombardér).

no, cetl jsem pameti pozorovatele z doby SNP a mám docela představu jaký to byl bitevník

Boj proti druhosledovým útvarům určitě zvládl

No jó, tak ještě k SNP:

"Kombinovaná letka se snažila (pokud k tomu měla dostatek strojů) vysílat do boje větší skupiny letadel. Tak například tříčlené roje Š-328 bombardovaly německé kolony postupující na Telgrát, proti postupujícím jednotkám u Horné Štubňe zase zaútočila skupina složená z Š-328, Avie B-534 a Messerschmittu Bf-109G. V bojích se letouny přes své stáří osvědčily a to hlavně díky tomu, že se na své základny dokázaly vrátit se značným bojovým poškozením ... "
http://airwar.valka.cz/muzeum/ostatni/l ... efault.htm

A mimochodem-tím pádem se bavíme o konci a ne o začátku 2.sv.v.

Johan píše:No jó, tak ještě k SNP:
A mimochodem-tím pádem se bavíme o konci a ne o začátku 2.sv.v.

to celkem nehraje roli.

Johan píše:Všech 9 „zvědných“ bylo v polních podmínkách (a v případě potřeby) reinstalovatelných na bombardéry.

Tomuhle jsem tak úplně neporozuměl. Tak byly reinstalovány nebo by k tomu došlo až v případě potřeby?

Johan píše:Nepočítáte náhodou toliko B-534 IV.generace ve službách armády?

Zase se nechytám. Vy jste napsal v souvislosti s počty stíhaček za mobilizace, že "B-534 (IV.generace) bylo až 320-s tím, že jde o součet B-534+Bn-534+Bk-534". Já tvrdím, že toto číslo odpovídá celkovému počtu vyrobených strojů IV. a kanónové verze k 15.9.1939 a že to nemůže být počet letounů dané specifikace ze září 1938.
Výpočet: Objednáno bylo celkem 565 Avií. Němci a Slováci obdrželi v březnu 1939 celkem 443 Avií, dalších 72 bylo ve výrobě a asi 50 bylo v průběhu služby u čs. letectva odepsáno po haváriích. Strojů I., II. a III. verze bylo vyrobeno 172.

Tedy vašich asi 320 strojů "IV.generace" + 172 vyrobených strojů předchozích verzí = 492. Celkový počet strojů vyrobených do okupace pak byl 493. Dost podobné číslo. Logicky pak nemohl být takový počet letounů IV. a "kanónové" verze k dispozici v září 1938 když výroba po Mnichovu dál běžela a část strojů byla zrušena.
Těch modernějších Avií mohlo být za mobilizace asi 250 (za předpokladu že většina strojů odepsaných po haváriích připadala na starší verze). Upozorňuji, že jen část byla u polních letek.

Johan píše:Vzduch je naše moře:Ze SSSR byly stroje dodány vybavené (jiné než ze SSSR u nás nelétaly). V Kyjevě docházelo jen k přezbrojení a přamotorování. Věc je možná v tom, že se plánovalo zabudování našich dejcháků, ke kterému již nedošlo. Ale i se sovětskými byl stroj plně funkční.

Tak jsem si v této knize pasáž o B-71 přečetl a nic o "vybavených" B-71 jsem tam nenašel ( je tam jen řeč o "hotových" B-71). Mimochodem - v této pasáži je také zmíněn hodně rozšířený omyl o výměně licence na PL kanón R5 (spolu s horským C5, který je tam správně) za licenci na SB-2. Tuto knihu bych navíc moc nedoporučoval jako zdroj informací o mobilizaci čs. letectva. Hlavně pozor na uvedenou sestavu letectva za mobilizace, je plná chyb.

A pokud jde o dovybavení v SSSR vyrobených B-71, tak sem tam měly montovat čs. pumové zaměřovače vz.38, pumové závěsy, kyslíkové dýchače, radiostanice, u zvědných strojů čs. fotokamery a kdo ví co ještě.

Johan píše:V době Mnichovské krize mělo naše letectvo k dispozici celkem 314 letounů Letov Š-328. 87 kusů se nacházelo ve skladech.

A opět ty počty - tohle jsou čísla z 10. listopadu 1938 - 227 strojů u leteckých pluků a 87 ve skladech, u VTLÚ a VLÚ. Stačí se podívat do toho článku na airwar.valka.cz a nevěřit vše wikipedii.

Mimochodem, právě s Š-328 se ze začátku počítalo také jako s těžkým stíhačem - to aby aspoň něco z mého postu mělo něco společného s lkalovým článkem.

Johane, myslíš, že bys mohl používat citace podobně, jako ostatní, nebo jakkoliv přehledněji, než je používáš teď? Kdo se v tom má vyznat?

- Význam slezské oblasti pro Říši byl značný, zvláště před a v průběhu první světové války. V předvečer druhé světové byla tato oblast rozdělena mezi Československo, Polsko a Německo. Srovnávat její význam z pohledu Německa s Porúřím mi přijde zavádějící. Možná kdyby bylo celé v jednom státu.

- Dopravní síť v Německu dostala pořádně zabrat v druhé polovině roku 1944 a 1945, když ji nemělo co chránit a když se na ní vrhala X-násobně mocnější letecká síla včetně mnohem účinnějších zbraní - raket a těžkých pum. Silnice a železnice byly v roce 1938 stejně odolné, jako v roce 1944, jejich opravitelnost byla také podobná - byť chyběla praxe, tak zase nerušily Mustangy létající nad hlavou.

- Z hlediska bitevničení jsi dost optimistický . Nemá cenu argumentovat, stejně se budeš držet svého .

Ramon:

Tomuhle jsem tak úplně neporozuměl. Tak byly reinstalovány nebo by k tomu došlo až v případě potřeby? Laughing

Ta úprava na zvědné byla vyřešena poměrně jednoduše, fotoaparáty byly upevněny v pumovnici, jediný větší zásah představovaly průzory před objektivy. Část letounů byla na zvědné upravené pouhou montáží kamer na pumové závěsníky, tato úprava trvala asi dvě hodiny, ale bylo nutné fotografovat při otevřené pumovnici. Demontáž byla stejně rychlá, ale spíš bych předpokládal přestavbu dalších na zvědné, než obráceně. Bombardovací mise byly důležité, ale průzkumné ještě víc.

Hans S.:

- Dopravní síť v Německu dostala pořádně zabrat v druhé polovině roku 1944 a 1945, když ji nemělo co chránit a když se na ní vrhala X-násobně mocnější letecká síla včetně mnohem účinnějších zbraní - raket a těžkých pum. Silnice a železnice byly v roce 1938 stejně odolné, jako v roce 1944, jejich opravitelnost byla také podobná - byť chyběla praxe, tak zase nerušily Mustangy létající nad hlavou.

Johan se pravděpodobně snaží naznačit, že největší účinek by mohly být přechody přes hranici pro jejich omezený počet a umístění v relativně obtížném terénu.
Pokud jde o bitevní útoky, Němci na tom byli velmi podobně ( podobné kategorie letadel ). Úkoly byly v podstatě velmi podobné, kromě nízké účinnosti případných Německých útoků na linii opevnění.
Pokud jde o účinnost flaku, mám pocit že Němcům se účinnost podařilo zvýšit až po zúročení zkušeností z Polska.

EDIT: nemáte někdo informace o tzv " skříňových " pumách? Ve výzbroji byly 10 a 20 kg, plněné zápalnými ( pyronovými ), nárazovými nebo žabkovými šípy. Ve výzbroji byly poměrně velké počty, od každé přes 5 tis. kusů a minimálně 20 kg skříňová puma s vloženými pumičkami byla v sériové výrobě. Předpokládám, že šlo o kontejnerové pumy, ale zajímaly by mě bližší informace. Nevíte někdo něco bližšího?

Československé pumy k roku 1930:

EDIT: nemáte někdo informace o tzv " skříňových " pumách?

a nebyla by náhodou fotka, díky

*Š-328
Informace bez úprav převzaty z Wikipedie. Nacvaknuto do myši a překlopeno. Jestli se chcete hádat s encyklopedií … prosím.

*B-534

Na armádu jsem se neptal náhodou. K počátku Mnch.krize bylo ve výrobě na 70 B-534, z nich více než 50 před dokončením a tuším, že 33 z toho v přejímacím řízení.

*B-71

Pan kolega Kopaka přesně popsal o co jde u průzkumných „verzí“ B-71. Nebudu se k tomu tedy dále vracet.

Co se dejcháků týče je někdy nutné číst to co není psáno. Již ve Španělsku SB-2 létaly s dejchákama. Pro potřeby ČSR byly plně vybavené (tedy i s dejchákama) dodávány do Kyjeva. Zde byly vybaveny našimi motory, vyzbrojeny na náš (a to lepší) standard a osazeny našimi zaměřovači. V ČSR tedy byly se sov.dejcháky, nebo je minimálně měly k disposici.
(Vzduch je naše moře; Praha 1993: str. 130)

**************************************************************

ad. Kopaka:

Přístup k bombardovací ofensivě ČSR popsán velmi přesně. Děkuji pane kolego. Dle nám známých bombardovacích zadání a rozmístění jednotek lze, jak jsem již pal, uvažovat zahušťující se (soustřednou) síť. Tedy těžké bombardování napadá cíle (v tomto případě přepravní kapacitu) ve větší hloubce území Německa, avšak v „oblouku přístupu k našemu teritoriu. Stejně, ovšem blíže, s větší hustotou cílů a s jejich přesnějším (v kontextu doby) rozlišením postupuje taktické bombardování. To již může, v závislosti na potřebách, realizovat zásahy i na našem území. Bitevní akce pak v pohraničních horách a, samozřejmě, dále směrem k bojovým liniím.

Jinak tohle/něco velmi podobného udělali spojenci jak v Itálii, tak před „Dnem D“. Sověti při ničení „Skupiny armád střed“. A konečně i Němci proti Sovětům, v Polsku, v čase útoku na Odru (resp.Oderskou linii). Ve všech případech s úspěchem, nebo relativním úspěchem. Samozřejmě-tam, kde Sověti (na konci války) ztratili most a tunu materiálu, tam postavili 3 ženijní a přisunuli 5 tun. Jenže na něco takového Němci v roce 1938 nemohli ani pomýšlet.

Co se týče bitevní (a do značné míry i bombardovací) připravenosti nelze ovšem oba státy srovnávat. Německo mělo munici pro Lw cca.na týden bojů. Pro některé, zvláště bitevní, stroje dokonce jen na 3 dny. Určité typy bomb (např.pro Ju 87) ještě ani nevstoupily do výroby. Navíc Lw preferovala střemhlavé bombardování nad klasickým bitevním přístupem. To mělo své výhody za předpokladu absolutní vzdušné převahy (a já si nemyslím, že tu by Lw u nás získala). V opačném případě znamenalo těžké ztráty.

---------------------------------------------------------------------------------------

*Krabicové bomby:

Jedná se pouze o agenturu JPP Mělo (snad) jít o bomby, které se daly vyrábět i dílensky, proto jich bylo tak velké množství. Pro případ války měla být hl.výhoda v rozprostřenosti a rozptýlenosti produkce.

**************************************************************

ad. pbarry:

No-jó, když se tak podívám na výsledky nasazení Š-328 v SNP, tak Vy máte vlastně pravdu

Johan píše: Co se týče bitevní (a do značné míry i bombardovací) připravenosti nelze ovšem oba státy srovnávat. Německo mělo munici pro Lw cca.na týden bojů. Pro některé, zvláště bitevní, stroje dokonce jen na 3 dny. Určité typy bomb (např.pro Ju 87) ještě ani nevstoupily do výroby. Navíc Lw preferovala střemhlavé bombardování nad klasickým bitevním přístupem. To mělo své výhody za předpokladu absolutní vzdušné převahy (a já si nemyslím, že tu by Lw u nás získala). V opačném případě znamenalo těžké ztráty.

Nedávno tu někdo ještě operoval s termínem dva týdny, teď už jen týden až 3 dny. Příště to bude na den a za pár měsíců se dovíme, že bomby vůbec neměla a že Luftwaffe byla jen Göringova propaganda...
Tady někdo chce s armádou ČSR vyhrát 2. světovou.

EDIT:Jinak docela nic neřikající údaj "bomby na tři dny". Tak nějak se z toho nedozvím kolik bojových letů je v jednom dni na jedno bitevní letadlo.

ad.C.C.:

Tohle je možná jen malá nesrovnalost. Německá armáda, jako celek, byla vybavena +/- na 14 dnů bojů (v závislosti na jejich intensitě). Letectvo na tom však bylo hůře. A bitevní pak nejhůře. V zásadě zde šlo o to, že se končilo s klasickým bitevním létáním (samozřejmě-zde nelze nic brát se 100%-ní resolutností-bitevní úlohy prostě nešlo zcela škrtnout!) a přecházelo se k střemhlavé priorioritě. Platí tedy, že armáda cca.14 dnů, letectvo cca.týden a bitevní formace, předně pak Ju-čka, cca.na 3 dny.

Johan píše:ad.C.C.:

Tohle je možná jen malá nesrovnalost. Německá armáda, jako celek, byla vybavena +/- na 14 dnů bojů (v závislosti na jejich intensitě). Letectvo na tom však bylo hůře. A bitevní pak nejhůře. V zásadě zde šlo o to, že se končilo s klasickým bitevním létáním (samozřejmě-zde nelze nic brát se 100%-ní resolutností-bitevní úlohy prostě nešlo zcela škrtnout!) a přecházelo se k střemhlavé priorioritě. Platí tedy, že armáda cca.14 dnů, letectvo cca.týden a bitevní formace, předně pak Ju-čka, cca.na 3 dny.

No tak nějak by mě zajímalo jakého typu bomb byl tedy dostatek, neb Ju-87 nosila standartní bomby jaké se používali i do Do-17 či He-111. Tedy pakliže měli střemhlavé bombardéry Ju-87 nedostatek bomb, měli by je mít zákonitě i taktické bombardéry.