"KAMIKAZE"

[Zemakt]

To je pravda, nad tím jsem také dlouze přemýšlel a i se snažil vžít do jejich situace... Četl jsem již celou řadu posledních dopisů a záznamů z deníků těchto sebevražedných pilotů, avšak na žádné vzpomínky ze strany jejich pozůstalých jsem doposud nenarazil.

Jestli to také není postavením ženy v japonské společnosti obecně.

[Raiden]

Ano, to také jistě mělo svůj vliv.

[Dzin]

Nepodceňoval bych sílu propagandy. Její soustavné působení dokáže tzv. vymýt mozek a člověk se začne chovat nejen v rozporu se svým dřívějším přesvědčením, ale i s tím, co má “v genech”. To může být navíc posíleno efektem kognitivní disonance a výsledek je, že matky mohou být rády, že jejich syn takto padl.

Chtělo by to ale, jestli neexistuje ucelenější analýza tohoto.

[Martin.K]

Nepodceňoval bych sílu propagandy. Její soustavné působení dokáže tzv. vymýt mozek a člověk se začne chovat nejen v rozporu se svým dřívějším přesvědčením, ale i s tím, co má “v genech”. To může být navíc posíleno efektem kognitivní disonance a výsledek je, že matky mohou být rády, že jejich syn takto padl.

Chtělo by to ale, jestli neexistuje ucelenější analýza tohoto.

JJ, když obecně vidíme, jak citlivé na ztráty byly nebo jsou asijské národy Rusko, Čína, Korea, Japonsko a jejich taktika útočení lidskými vlnami. Kterou západní státy opustili po konci 1.SV, společně s rozvojem občanských svobod a individualismu.

[Raiden]

Ano, ta síla propagandy určitě vliv měla - obzvlášť když byla v tomto případě tak intenzivní a dlouhodobá (Japoncům bylo již od mala vštěpováno do hlavy že jsou výjimečnou rasou a že padnout za jeho veličenstvo je vrcholnou ctí).

[skelet]

Ono to není o propagandě, ale o společnosti jako takové. V dané době bylo sebeobětování pro císaře čest. Tato čest se přenesla i na zbytek rodiny. Díky této cti se zvýšil sociální status. A to bylo výše, než mateřské pudy.

[Raiden]

phpBB [video]

[Raiden]

Zakladatel jednotek Kamikaze, admirál Takidžiró Oniši se po vyslechnutí císařova projevu o kapitulaci 15. srpna 1945 rozhodl spáchat Seppuku. Téhož dne večer svolal do svého domu v Tokiu na večírek své přátele z řad důstojníků generálního námořního štábu, se kterými dlouho do noci probíral věci minulé i vyhlídky do budoucnosti. Otevřeně jim sdělil, že si klade za vinu neúspěch speciálních jednotek, který stál životy tolika mladých mužů. Nicméně své role ve válce vůbec nelitoval a litoval jedině toho, že Japonsko válku prohrálo. Jejich setkání trvalo zhruba do půlnoci, kdy se Óniši se svými přáteli rozloučil a odebral se do své pracovny ve druhém patře svého domu. Tam napsal následující báseň Haiku:

清清し
暴風の後
月清し

Sugasugaši
Bófú no ato
Tsuki seiši

Osvěžený
Cítím se jako jasný Měsíc
Po bouři

a pak si krátkým samurajským mečem (wašizaki) rozřízl břišní dutinu a následně si ještě prořízl hrdlo, avšak minul tepny, takže byl stále při vědomí. Ráno krátce před rozedněním si kdosi z admirálovy rodiny či služebnictva všiml stále rozsvíceného světla v jeho pracovně a rázem byl celý dům na nohou. Óniši byl stále trochu schopen řeči (někde jsem našel že prý snad měl toho rána dokonce ještě i tiše zpívat nějaké ty vojenské a vlastenecké písně, no nevím, s kudlou v krku...) a odmítl jakoukoliv lékařskou pomoc. Admirálův pobočník i rodina jeho přání respektovali a Óniši naposledy vydechl někdy kolem soumraku, což znamená, že umíral nějakých 17 či 18 hodin za plného vědomí, čímž stanovil oficiální rekord délky umírání při vykonání Seppuku (možnost setnutí hlavy mečem svého sekundanta po proříznutí břišní dutiny, tradiční součást rituálu seppuku, rezolutně odmítnul).

[jarl]

0pravdu ošklivá smrt. Ony ty sebevraždy v samurajském style bez asistence sekundanta si o dlouhou a bolestivou smrt prostě koledují.

[bat]

"Sekundantovi" se říkalo Kaishakunin https://en.wikipedia.org/wiki/Kaishakunin . Docela zajímavý rituál a někdy ne tak zdaleka bolestivý resp. některé jeho teatrální varianty.
IMO se přesně a správně trefit muselo být skutečné umění a odmítnout žádost nebo se netrefit byla hanba. Kdysi jsem viděl film "Harakiri" a tam jedna zápletka s tím souvisela.

[Zemakt]

Je to i drobet vidět v současném seriálu Šogún.

[skelet]

myslíš ten popis události, kdy Lord Toranaga vzpomíná na to, že když byl dvanáctiletý, tak tu hlavu useknul až na několikátý pokus?

[Zemakt]

JJ to přesně.

[bat]

Pokud si pamatuju. On je nějaký příběh (legenda), že se to nějakému pomocníku nepovedlo a dotyčný samurai - sebevrah mu ještě stačil vynadat do neschopných hlupáků před shromážděnými diváky. Zahanben pak sám provedl seppuku.
Jenom doufám, že jeho asistent již byl přesnější a postupně se tak všichni nepozabíjeli. Poslední chudák by pak dodnes běhal po hradě a hledal pomocníka...

I tady na Palbě je zmínka o "skoro-sebevražedné" úpravě V-1 nebo jiné podobné šílené nápady (hlavně z německé dílny). Naštěstí Hitler měl ještě dost rozumu tyto experimenty zatrhnout. Příznačné bylo, že pilot měl vždy zbraň opustit - bylo to součástí řešení i techniky útoku.

Zajímalo by mě jestli v Japonsku to také tak nějak koncipovali s tím únikem (alespoň) teoretickým nebo ne. Co jsem něco o tom málo četl, tak např. poklopy byly zavařené, z kokpitů se nedalo dostat apod. Na druhou stranu se píše i o tom, že únik pilota byl možný a myslelo se na něj... tak ví nějaký znalec jak to bylo skutečně myšleno?