LT vz. 38

Příspěvek od **kacermiroslav** » 30/1/2009, 14:24

Budiž...komise ano, ale tou dobou již na každém pracovišti a před továrnou byli vojenské hlídky a němečtí přidělenci. Bedlivě se hlídalo vše, včetně konstrukčních projektů, aby se nic nemohlo zničit. Pak se jen čekalo, kdy si papalášové udělají "služební cestu" do Čech.

Při obsazování Čech a Moravy byli německé prioritní cíle vojenské útvary, pevnosti a průmysl a sklady. Ty byly obsazeny během pár hodin 15.března 1939 a zajištěny.

jarda · Příspěvek od **jarda** » 30/1/2009, 14:30

Dle pramene-kniha V.Franceva Praga Lt vz 38. To tak dranmatické nebylo-2.5. byla vyslána komise do ČKD aby zjistila čím může prospět Říši. Následné zkoušky pak probíhaly ještě i za přítomnosti zástupců původního objednatele. Takže ono to s tím bleskovým obsazením nebylo tak horké.

Příspěvek od **kacermiroslav** » 30/1/2009, 14:42

jarda píše:Dle pramene-kniha V.Franceva Praga Lt vz 38. To tak dranmatické nebylo-2.5. byla vyslána komise do ČKD aby zjistila čím může prospět Říši. Následné zkoušky pak probíhaly ještě i za přítomnosti zástupců původního objednatele. Takže ono to s tím bleskovým obsazením nebylo tak horké.

Já bych řekl, že je velký rozdíl mezi komisí a mezi zajištěním výroby (nebo čehokoliv jiného) proti poškození, zničení, odcizení atd. O tom, že vojenské továrny, stejně jako sklady zbraní, munice, bunkry atd. byly hlídány od první možné chvíle snad nikdo nepochybuje. Vždyť to je jako by jsi ve středověku dobyl hrad a nechal ho neobsazen a k dispozici komukoliv a ani by jsi ho nevyplenil. Jaký by jsi pak z toho měl užitek?

jarda · Příspěvek od **jarda** » 30/1/2009, 16:20

Sklady armády ano-ale civilní továrny nikoliv. Ostatně o tom svědčí i to že čs důstojnívi, kteří dohlíželi na výrobu tak působili i u předání prvních 10 kusů, odvoláni a nahrazeni němci byli až později.
Je zajímavé, že ČS armádě byl stroj prodáván o minimálně 100000Kčs dráže než nakonec Wehrmachtu (a to je bráno podhodnoceným kurzem 1M=10K)

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 31/1/2009, 17:40

V případě nezájmu Němců měli zástupci ČKD v rukávě eso v podobě Švédska, se kterým probíhala jednání o nákupu téměř celé série. Další potenciální zákazník se nacházel v naší bývalé "kolonii" (jak to údajně někteří slovenští nacionalisti označili), tedy na Slovensku. O prodej této první série tedy nemám moc strach. Horší by to bylo s následnou výrobou. Stejně je zajímavé, jak moc Němci náš průmysl nevyužívali.

Další nezodpovězenou otázkou zůstává, proč se u nás nepoužívalo ve větší míře svařování. Když si veznu, že první škodovácké tančíky byly svařované...

Rosomak · Příspěvek od **Rosomak** » 31/1/2009, 18:33

Třeba to bylo myšleno tak, že při průstřelu a následné opravě se snadněji vymění nýtovaný, než svařovaný díl.
Dále to byla rychlost výroby, nýtování na úhelníky bylo tehdy rychlejší než svařování a zvládala jej i levnější pracovní síla.

jarda · Příspěvek od **jarda** » 31/1/2009, 19:22

To o té kolonii pochází z Ottova slovníku z roku 1927. Slováci nejdříve uvažovali o nákupu LT 35, ale to již nebylo možné, tak koupili Lt38, který kpt. Čáni také znal:).
Němci obecně moc nevyužívali kapacity průmyslu, situace se zlepšila až za Speera a svědčí o tom výrobní vrchol v roce 44 (ačkoliv už měli být nakolenou).

Právě že nýtování je složitější, možná byl problém ve tvaru korby apod. Na svařování byly v té době už automaty (viz. výroba T34 v SSSR)

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 31/1/2009, 20:01

Mám podobný názor s tím svařováním jako Jarda. Bude to asi v tom, že tu bylo asi dost zkušených nýtařů a málo svářečů nebo svařovacích mašin a konstruktéři nechtěli zpomalovat vývoj technologickým oříškem v podobě svarů. Ale to už asi nikdo za nás nevyřeší.

jarda · Příspěvek od **jarda** » 1/2/2009, 17:07

Tak jsem se trochu pověnoval problému nýtování x svařování a výsledek:
1) nýtování tanků -zavedená technologie spojování materiálu, která byla zvládnuta. Výhodou je i "rozebíratelnost" a odolnost proti vybracím, stejně tak jako tepelná stálost. Nevýhoda vyšší hmotnost.
2) Svařování u tanků-vyžaduje počítat s tepelnou roztažností materiálů, ne každá ocel je svařovatelná a zvládnout techniku hlubokých svárů, problém pevnosti svaru dvou velkých desek.
Z uvedeného důvodu se dá předpokládat, že zavedení svařování by si vyžádalo výraznou změnu nejen finálních procesů, ale celého výrobního řetězce (přepočítání rozměrů a možná i nový pancíř). Proto: tančíky byly z tenčího materiálu, který šel svařovat, svaření desek Lt 35 nebo Lt 38 bylo však problém a to i s ohledem na pevnost svařované konstrukce (Američané pak dokázali svařovat i obrovské bloky k sobě a tedy mohli vyrábět Lodě třídy liberty).
Jinak Škodovka svařovala lokomotivy od roku 1924.

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 1/2/2009, 17:23

Rosomak píše:Třeba to bylo myšleno tak, že při průstřelu a následné opravě se snadněji vymění nýtovaný, než svařovaný díl.

Kupodivu i toto se v praxi ukázalo jako omyl.

jarda · Příspěvek od **jarda** » 1/2/2009, 17:47

Nakonec to praxe sice úkázala, ale nezapomínejme, že ČS armáda vyžadovala garanci a záruční opravy viz. Lt 35, takže i tento důvod mohl vést ke zvolení této technologie. Navíc v době vzniku uvedených obrněnců se v protitankovém boji sázelo na protitankové pušky a malé kalibry, kde nedocházelo k takovému tlaku při nárazu, aby nýt povolil.

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 1/2/2009, 18:35

YAMATO: Kupodivu i toto se v praxi ukázalo jako omyl.
Tady tomu moc nerozumím. V čem se ukázalo, že to byl omyl? Že nýtovaný spoj není tak bezpečný nebo že je těžší vyměnit nýtovanou desku než svařovanou? Jestli máte na mysli to, že deska mohla při zásahu celá odpadnout, tak to nebude tak žhavé. Maximálně se stávalo, že se některé nýty uvolnily a vnikly do prostoru osádky a tu pak zranily. To potom jo, jinak nevím, čím by to mohl být ještě další omyl.

jarda: Američané pak dokázali svařovat i obrovské bloky k sobě a tedy mohli vyrábět Lodě třídy liberty
No to není taky tak jednoduché, jak se zdá. Ony ty svařované lodě byly sice rychle setavitelné, ale vlivem znekvalitních svárů, technologické nevyzrálosti se hodně stávalo, že se tyto lodě rozlomily samy od sebe. Svařování má v sobě i nevýhodu, kdy vzniká velká plocha, ve které se snadno šíří trhliny zejména strhliny při nižších teplotách (křehký lom). Další nezanedbatelnou nevýhodou sváru je ta, že svár není pružný. V každém sváru je totiž zaneseno vnitřní napětí o velikosti rovnající se mezi kluzu. Tedy svar a místo v okolí svaru se deformuje už pouze plasticky, což má za následek menší životnost při zásahu. Oproti tomu nýty byly houževnaté a dovolovaly lépe přenášet energii na vedlejší desky (teda podle mě).

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 1/2/2009, 19:33

Že je oprava nýtovaného pancíře rychlejší než svařovaného. Samozřejmě drobnosti typu vypadlý nýt ne, ale při nutnosti větší opravy.

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 1/2/2009, 19:37

No já nevím, co bylo rychlejší, esi odpálit celý plát tanku PzKpfw IV nebo usekat 20 nýtů u LT vz.38 a potom navařit desku novou nebo napálit dvacet nových nýtů. Obě věci, aby měly význam v určité kvalitě se ale stejně mosely dělat v nějakém lepším podniku a ne v polních dílnách.

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 1/2/2009, 21:52

No právě že i v těch polních dílnách bylo prý rychlejší to vaření...

jarda · Příspěvek od **jarda** » 1/2/2009, 22:32

Rozebírat svařované pláty není to pravý ořechový. Ostatně proč jsou i dnes letadla nýtovaný (kromě supermoderních konstrukcí z kompozitů). Na počátku 30 let, kam LT 38 a Lt35 ideově spadá bylo nýtování základní technologií (ostatně dnes se nýtování zas vrací).

YAMATO · Příspěvek od **YAMATO** » 1/2/2009, 22:45

Tak ono určitě nešlo o nějaký velký opravy typu výměn celých plátů, to je jasný, ale třeba nějaký průstřel, utržený kus, se určitě lépe provisorně opravil vařením než nýtováním.

jarda · Příspěvek od **jarda** » 2/2/2009, 08:01

To máš pravdu, že je to jednoduší ale to už je proces který nesouvisí s důvodem nýtování čs tanků.

Tunac · Příspěvek od **Tunac** » 8/2/2009, 00:04

Ve čtvrtek 01,35 budou opakovat "Hledání ztraceného času - Se značkou PRAGA. Na konci budou asi dosud nezveřejněný filmový záber LT38.
http://www.ceskatelevize.cz/program/102 ... aga-1.html

Podívat se na něj můžete tady až poslední čtvrtina - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... neho-casu/ .

jarda · Příspěvek od **jarda** » 10/2/2009, 19:12

Záběry to jsou hezké i když nesprávně pojmenované, ale srdce každého nadšence zaplesá. Celý ten film je zajímavý.