PALBA.CZ

Rozhodně bych si ck monarchii neidealizoval a nechtěl bych tam žít ani 19 století včetně počátku 20. Kromě větší benevolence v otázce držení zbraní tam pro dnešního člověka není žádný přínos.
Stravu má dnes bezdomovec hodnotnější než většina lidí tehdejší doby. O lékařské péči nemluvě a úroveň bydlení, škoda řeči. S topením a osvětlením měla problém šlechta, protože oboje bylo drahé natož řadový občan.
Úroveň bydlení většiny lidí byla dost podobná bydlení dnešních bezdomovců nevytopená nevětraná místnost zahřívaná hospodářskými zvířaty.
A zákony se netýkaly jen zbraní.

Pár citátů ze zákona 117/1852 ř. z.,

§ 123
Bylo-li rušením náboženství dáno veřejné pohoršení, nebo byl-li kdo sveden, anebo bylo-li s tím spojeno obecné nebezpečí, potrestán buď zločin ten těžkým žalářem od jednoho až do pěti let; ale byla-li při tom veliká zlomyslnost nebo nebezpečnost, až do deseti let.

§ 124
Není-li tu žádné z okolností v předešlém paragrafu dotčených, potrestáno budiž rušení náboženství žalářem od šesti měsíců až do jednoho roku.

§ 279
Přečinu shluknutí dopustí se, kdo proti některé z osob v § 68 jmenovaných, když vykonává nějaký vrchnostenský příkaz nebo koná svůj úřad nebo službu svou, vybízí více lidí k společné pomoci nebo k zprotivení se. Trestem na to jest tuhé vězení od jednoho až do šesti měsíců

Povinnost hospodáře při shluknutí

§ 281
Jakmile v čas veřejného nepokoje vyšel rozkaz, aby každý doma zůstal i příslušníky své domácnosti doma držel, dopustí se každý, kdo bez důležité příčiny z domu vyjde, a zvláště hospodář nebo kdo jiný postaven jest nad rodinou, přečinu shluknutí, nedrží-li příslušníky domácnosti pod ním postavené dle možnosti doma.
Trestem hospodáře nebo hlavy rodiny jest vězení od jednoho týdne až do jednoho měsíce.
Stejně potrestáni býti mají ti, kdo za takových okolností z domu se vzdálí, byť i v nepořádku účastenství neměli.

Cizoložství. Trest.

§ 502
Osoba oddaná, která se dopustí cizoložství, jakož i osoba neoddaná, s níž cizoložství spácháno, vinna jest přestupkem a potrestána buď vězením od jednoho až do šesti měsíců, žena však potrestána býti má přísněji tehda, když pro spáchané cizoložství vzejíti může pochybnost o manželském původu dítěte, které potom na svět přijde.

Ale jo, každá doba má svoje, nechci se za každou cenu starých časů zastávat. Ale s těmi zákony je otázka jak moc se uplatňovaly - nakonec například dle britského práva je tuším dodnes povoleno z hradeb střílet na Skoty a přesto se to jaksi nedělá. Krom toho si myslím, že to byla v jistých ohledech dost pokrytecká doba - fakovali všichni jako dnes, jen se to jaksi skrývalo. Každopádně nedávno byla zveřejněna nějaká studie, že ani chudé vrstvy ve viktoriánské době se neměly tak špatně, jak se dnes soudí - zejména šlo právě o to jídlo, které bylo asi kvalitnější než ty náhražky co jíme dnes. No a venkov - farmáři, rybáři atp... vždyť to není tak dávno, co nebyla po celé Evropě elektrifkace obvyklá mimo města. Děda vyrůstal na vesnici začátkem 20. století (no myslím že by teď býval měl asi těch 100 let) a sice tam všichni museli makat na poli nebo na moři, ale pokud na to nedlabali, existenční problémy neměli a děda mohl i bez problémů vystudovat techniku. A bydlel každý v tom, co si postavil, takže to špatné být rozhodně nemuselo (ve městě to pravda mohlo být horší. Zdravotní péče holt byla poplatná době, ale už tenkrát se očkovalo, nakonec zachování zdraví práceschopných lidí musí být prvořadým zájmem každého státu. Tím nechci říct že bych jednoznačně žil radši tenkrát, ale někdy přemýšlím o tom, jestli jsme se vydali na správnoéu cestu.

Polar: tak to nevím, s kým jsi se setkal. Z jádra znám dost lidí osobně a:
OC je anarchokapitalistický utopista který odmítá i volit s tím, že vnucovat komukoli svou vůli zákonem je svinstvo na kterém nebude participovat. Jeho životním zájmem je, aby ho stát nechal na pokoji žít ve svém domku v Brdech. JJ by nejraději restauroval Monarchii a jinak je minarchista, Root je anarchokapitalista který by všechno privatizoval ale nic extrémního jsem neviděl... A jediné skutečně společné znaky (které jakousi náhodou sdílím ) jsou, že všichni nesnášejí vnucování, jsou individualisti, dělají do IT, nesnášejí (excesivní) regulace a Zakazovače, berou zbraně asi tak, jako američané 18. století a od státu chtějí jediné: aby plnil svou základní bezpečnostní roli (nebo ani to ne) a nechal je být.
Léčit společnost nikdo nechce a za tuctové občany se tam snad také nikdo neprohlašuje, tak skutečně nevím, z čeho čerpáš.
A mimochodem, pokud tam není žádná opozice a všichni souhlasí, o čem tam potom do háje diskutují?

Josefg:
Řešit to právně nemá cenu, ono ten svévolný výklad zastává i Vnitro, takže no chance. A navíc pruzení ouřadů ohledně tohoto většinou ústí v motivaci k dalším legislativním represím, tak budu raději zticha.
Ad tvá citace c.k. zákonů odpovím citací JJ z diskuse:
Vězení za Rakouska bývá občas v nadsázce přirováváno ke kavárně. Úplně pravda to nebude, ale moc velká ta nadsázka také není. Řekl bych že to bylo srovnatelné s dnešní věznicí s dohledem. Vězni nemuseli pracovat, měli vlastní šaty, mohli přijímat návštěvy, mohli si posílat pro jídlo ven apod. Tuším, že v Toulkách českou minulostí byl vzpomínán jakýsi vídeňský redaktor, který si trest do vězení chodil odpykávat vždy ob den, protože jinak by neuživil rodinu.

Žalář a těžký žalář byly srovnatelné s dnešními přísnějšími věznicemi až na to, že vězni museli pracovat a ve věznicích nebyl obecně takový bordel jako dnes. O něco mírnější režim měli vězni političtí, kteří ani v žaláři nemuseli pracovat a mohli nosit civilní šaty. Trest mohl být zpřísňován samovazbou (s tím, že se za každé 2 dny v ajnclíku z trestu odpočítávaly dny tři) a postem (obligátní chléb + voda).

Chce-li kdo psa bít, hůl si vždycky najde... Takže srovnatelné dnešní excesy:
http://paragraphos.pecina.cz/2012/04/ro ... ckove.html
http://paragraphos.pecina.cz/2012/04/pr ... la-je.html
(V souvislosti se druhým je veselé, že PČR pravděpodobně překročila zákon, jelikož požadovala předložení občanek "pro předcházení trestné činnosti", na což ze zákona nemá právo)

Cover: Tak to je asi normální, že když ty lidi znáš, tak ti nepřipadají jako takoví k...ti, jak by člověk řekl po zběžném přečtení internetové diskuse. Jinak co se týká toho článku, člověk musí počítat s tím, že autor je nadšený příznivce Rakouska-Uherska, takže se od něj nejspíš nedočkáme informací o tom, jak to za Rakouska bylo těžké :-)

Polare... netahej to do konspiračky, kdy vláda (podotýkám ta naše!) manipuluje lidmi skrz média. Tahle masáž je tu prostě proto, že se zaplatí. ;) Všechny média se snaží jen vydělat a proto nabízí to co lidi chtějí a lidi chtějí katastrofy, korupce, konspirační teorie, manipulace, prostě se to prodává.

Jaké konspiračky? Jaké jen říkám, že se dokážeme dostatečně zdeptat sami, aniž by právě vláda musela něco ovládat Ale nikdo ani aktivně nepodporuje opak, nikdo nemá zájem na tom, aby se hlásalo také něco pozitivního. Kdo potřebuje sebevědomější lidi, kteří by se jen dokola neutápěli v záležitostech typu "jogurt je dražší o jednu korunu" a šli by více po příčinách než důsledcích?

Cover: Tudíž od spolku exotů můžu v tom případě čekat veskrze objektivní dílo a reálné zhodnocení situace v ČR že?

Tedy tady to vypadá - to by jeden vyskočil z okna.

cover72 píše: [Vězení za Rakouska bývá občas v nadsázce přirováváno ke kavárně. ........
Žalář a těžký žalář byly srovnatelné s dnešními přísnějšími věznicemi až na to, že vězni museli pracovat a ve věznicích nebyl obecně takový bordel jako dnes. O něco mírnější režim měli vězni političtí, kteří ani v žaláři nemuseli pracovat a mohli nosit civilní šaty. Trest mohl být zpřísňován samovazbou (s tím, že se za každé 2 dny v ajnclíku z trestu odpočítávaly dny tři) a postem (obligátní chléb + voda).[/i]

Tak se podobalo kavárně říkáš? No takové v takové kavárně bych si kafe nedával. Zapomíná se, že ck trestní řád rozlišoval žalář a vězení. Vězení bylo za především za přestupky. Prdl sis v kostele? Tři dny vězení. Vyvolalo to pobouření? Na 5 let do želez A kvalitní strava? V běžných rodinách se sladilo sacharinem, mazalo margarinem a smažilo na oleji lisovaném z jader především švestek. Leželo to v žaludku i tři dny. Dnešní člověk by po takovém obědě skončili na jipce. Není divu, že v chudších rodinách přežívaly dvě děti deseti.
Jinak tenhle skvost u nás platil prakticky až do padesátých let 20 století. A byl tak pružný, že dovoloval odsoudit kohokoli za cokoli. Nebo zavřít oko, asi jako dnes

Stupně trestu žaláře: a) dle tuhosti

§ 14

Trest žaláře dělí se podle rozdílné tuhosti na dva stupně. První stupeň se označuje slovem „žalář” bez přídavku, druhý slovy „těžký žalář”.

První stupeň

§ 15

Při prvním stupni trestu žaláře chová se trestanec bez želez, avšak těsně opatřen a stravován tak, jak to připouští zařízení trestnic pro takové zločince určených podle předpisů již o tom vydaných, nebo které ještě vydány budou.

Nedovoluje se mu scházeti se s nikým, není-li přítomen dozorce vězňů ani rozmluva v jazyce tomuto nesrozumitelném.

Druhý stupeň

§ 16

Odsouzenec k trestu žaláře druhého stupně přidržuje se (železy na nohou). Rozmluva s lidmi, již nemají přímo s jeho vězením co činiti, povoluje se mu toliko v případech zcela zvláštních a důležitých.
Zostření trestu žaláře

§ 19

Trest žaláře zostřiti se může mimo to:

a) postem;

b) vykázáním tvrdého lože;

c) přidržením v samovazbě;

d) uzavřením o samotě v temné komůrce;

e) (káráním holí nebo metlou);

f) vypověděním ze země po vystálém trestu.



§ 20
První a druhý stupeň žaláře může postem býti zostřen v ten způsob, že se trestanec některé dny drží jen o vodě a chlebě. To však díti se nemá vícekrát než třikrát v týdnu a jen ve dnech ne nepřetržitě po sobě jdoucích.


Tvrdé lože

§ 21

Zostření vykázáním tvrdého lože záleží v tom, že se obmezí trestanec na pouhé desky, což díti se smí jen ve dnech ne nepřetržitě za sebou jdoucích a ne častěji než třikrát v týdnu.
Samovazba

§ 22

Držení v samovazbě nesmí nepřetržitě trvati déle jednoho měsíce, a lze ho potom zase užíti teprve za měsíc. Ostatně má k trestanci po čas samovazby alespoň dvakrát za den také docházeti některá z osob dohlédajících v trestnici, a má se mu dáti přiměřené zaměstnání.

Uzavření o samotě v temné komůrce

§ 23

Uzavření o samotě v temné komůrce nesmí nepřetržitě trvati déle než tři dny, potom může se opakovati teprve až po přestávce týdenní a smí celkem trvati nejvýše třicet dní v roce.



O trestání přečinů a přestupků vůbec

Druhy trestů při přečinech a přestupcích

§ 240

Přečiny a přestupky v zákoně tomto obsažené trestají se:

a) penězi;

b) propadnutím zboží, věcí prodejných, nebo nářadí;

c) ztrátou práv a daných povolení;

d) vězením;



Vězení: první stupeň

§ 244

Trest vězení má dva stupně: první stupeň označuje se slovem vězení, bez přídavku, a záleží v zavření ve věznici bez želez; při čemž se odsouzenci, když může sobě výživu buď z vlastních prostředků nebo pomocí svých příslušníků opatřiti, na vůli zůstavuje, kterak se chce zaměstnávati.


Druhý stupeň

§ 245

Vězení druhého stupně označuje se přídavkem tuhé vězení. I v tomto chová se trestanec bez želez, strava však a práce dává se mu taková, jak podle předpisů zvláštních o tom vydaných nebo těch, které ještě vydány budou, dovoluje zřízení trestnic pro takové trestance ustanovených.

Nedovoluje se mu s nikým se scházeti bez přítomnosti dozorce vězňů ani rozmlouvati v jazyce pro tohoto nesrozumitelném.


Vězení domácí

§ 246

Kromě těchto dvou stupňů vězení uznáno býti může také na vězení domácí buď jen na přípověď odsouzence, že se nevzdálí, anebo tak, že se mu postaví stráž. Vězením domácím zavazuje se odsouzenec, že se pod nižádnou záminkou z domu nevzdálí pod trestem, že by ostatní čas vězení přestáti musil ve věznici veřejné.


Nejdelší a nejkratší doba vězení

§ 247

Zpravidla trvá nejkratší vězení čtyřiadvacet hodin (§§ 260 a 266), nejdelší šest měsíců.

Zostření vězení

§ 253

S vězením může též spojeno býti jedno nebo zároveň více z následujících zostření:

a) půst;

b) těžší práce;

c) vykázání tvrdého lože;

d) přidržení v samovazbě;

e) uzavření o samotě v temné komůrce;

Vězení za Rakouska bývá občas v nadsázce přirováváno ke kavárně. Úplně pravda to nebude, ale moc velká ta nadsázka také není. Řekl bych že to bylo srovnatelné s dnešní věznicí s dohledem. Vězni nemuseli pracovat, měli vlastní šaty, mohli přijímat návštěvy, mohli si posílat pro jídlo ven apod. Tuším, že v Toulkách českou minulostí byl vzpomínán jakýsi vídeňský redaktor, který si trest do vězení chodil odpykávat vždy ob den, protože jinak by neuživil rodinu.

Jo tohle mě také pobavilo, zvlášť když si vzpomenu, jakou kavárnou prošel třeba vrah arcivévody odsouzený na dvacet let, když po třech a půl letech kavárenského života umírá na "tuberkulozu" s váhou 40 Kg.

Však já psal, že je to citace JJ z tamní diskuse
Já o něm vím, že je zatížen na monarchii a beru to s rezervou; když mi někdo nedá informace z opačné strany, těžko soudit, že. Nejlepší by bylo, kdyby se on jako zástupce pro-monarchistů a třeba Josefg jako zástupce opaku setkali v té diskusi, nu a ona by nakonec vyplavala ta pravda co bývá uprostřed.

cover72 píše: ........... těžko soudit, že. Nejlepší by bylo, kdyby se on jako zástupce pro-monarchistů a třeba Josefg jako zástupce opaku setkali v té diskusi, nu a ona by nakonec vyplavala ta pravda co bývá uprostřed.

Prosím Tě nevymýšlej

Co se týče zavírání kohokoli za cokoli - a naopak zavírání okna: rád bych připomenul, že náš trestní řád a zákoník (i ty ostatní) byly po vzniku republiky převzaty z RU (s výjimkou změněných, pozměněných a zrušených paragr.), a totéž se stalo po WWII, po vítěztví pracujícího lidu, a v r. 90.
Nikoli tedy dikce jednotlivých paragrafů samotná, ale smysl, a směřování, jakož i systém fungování soudů, je u našich zákonů a celé právní soustavy (týká se i prac., obč. a obch. zák., nikoli jen tr. agendy) pořád rakousko-uherské.
Mnoho lidí (i se mnou) se domnívá, že toto je příčinou té *** ve které mmntálně žijeme.

Tak já tedy nevím, ale CK občanský zákoník byl v podstatě Code civil - konec konců dneska se k němu zase vracíme, že jo. V systému jako takovém bych problém rozhodně neviděl, co pokulhává je provedení a vymahatelnost.

Co zase já vím, tak Napoleonúv kodex - francouzský občanský zákonník se pořád používá. Nikdo nic lepšího nevymyslel. Občanské právo pořád běží ve smyslu toho starého francouzského (s aktuálními změnami samozřejmě).

Bleu píše:Tak já tedy nevím, ale CK občanský zákoník byl v podstatě Code civil - konec konců dneska se k němu zase vracíme, že jo. .

Ano, c.k. zákony to je přesně to co nám ještě chybí.

http://eportal.parlamentnilisty.cz/Arti ... ozum-.aspx

Přesně podle zákona 117/1852 ř. z.,

§ 123
Bylo-li rušením náboženství dáno veřejné pohoršení, nebo byl-li kdo sveden, anebo bylo-li s tím spojeno obecné nebezpečí, potrestán buď zločin ten těžkým žalářem od jednoho až do pěti let; ale byla-li při tom veliká zlomyslnost nebo nebezpečnost, až do deseti let.

§ 124
Není-li tu žádné z okolností v předešlém paragrafu dotčených, potrestáno budiž rušení náboženství žalářem od šesti měsíců až do jednoho roku.

Kolik dostane 6 měsíců nebo dest let?

Vidím že i Stuka se přidala a má sklon k nostalgii. Asi nečetla c.k. zákony pořádně. S jejím přístupem k náboženstvím bych o ty osvědčené zákony tolik nestál. Raději ani francouzské ne.

Stuka píše:"Věda sice nedokázala inteligentním lidem zabránit v tom, aby vyznávali náboženství………

.
„ potrestáno budiž rušení náboženství žalářem od šesti měsíců až do jednoho roku. !

.

bleu píše: V systému jako takovém bych problém rozhodně neviděl, co pokulhává je provedení a vymahatelnost.

Ale na vymahatelnosti se už zapracovalo, odpovědnost provozovatele vozidla za přestupky je staronová aplikace ustanovení c.k. zákonů o hlavě rodiny, není divu že na tom pracovaly topinky s veverkami kšeft a pakárna , od novely 361/2000 se čeká že umožní pokutovat majitele vozidla bez nutnosti dokazovat vinu. Přesně ve stylu c.k. patentu.

§ 281
Jakmile by……. vyšel rozkaz, aby každý …….. příslušníky své domácnosti doma držel, dopustí se ………… hospodář nebo kdo jiný postaven jest nad rodinou, přečinu shluknutí, nedrží-li příslušníky domácnosti pod ním postavené dle možnosti doma.
Trestem hospodáře nebo hlavy rodiny jest vězení od jednoho týdne až do jednoho měsíce ….
Ano c.k. právvo a k tomu kárání metlou nebo holí to je opravdu přesně to co nám chybí.

Inu, díky za vyvážení nekritického obdivu k Monarchii. Už se na mně pod jednostrannou argumentací monarchistů začínal projevovat

Přiznávám, že si asi stojím na vedení, ale vúbec nevím co zkratka c.k. zákony znamená. Jen jsem zareagovala na zmínku o Codexu civil, který zavedl Bonaparte a ve Francii platí dodnes (samozřejmě novelizovaný) a vychází z něj platné občanské právo i u nás a v mnoha jiných zemích.

citace Josefg:
Raději ani francouzské ne.
§ 123
Bylo-li rušením náboženství dáno veřejné pohoršení, nebo byl-li kdo sveden, anebo bylo-li s tím spojeno obecné nebezpečí, potrestán buď zločin ten těžkým žalářem od jednoho až do pěti let; ale byla-li při tom veliká zlomyslnost nebo nebezpečnost, až do deseti let. .....

Nemluvíme asi o stejné věci. Já jsem měla na mysli občanské právo, které řeší především věcná a dědická práva ( nevím o tom, že by Code civil řešil vztah k náboženství). V oblasti soukromého práva nebyl Code civil překonán. Jde o mistrovské dílo a těžko někdo vymyslí něco lepšího.

http://cs.wikipedia.org/wiki/C._k.

Stuka píše: .
Nemluvíme asi o stejné věci. Já jsem měla na mysli občanské právo, které řeší především věcná a dědická práva ( nevím o tom, že by Code civil řešil vztah k náboženství). V oblasti soukromého práva nebyl Code civil překonán. Jde o mistrovské dílo a těžko někdo vymyslí něco lepšího.

No zaprvé žádný dort není jenom z rozinek. A každý líc má i rub. Se zákony je to zrovna tak. Za druhé tady asi těžko budou platit francouské zákony, natož ty dobré. Tendence je nacpat sem zpátky pouze vybrané paskvily říšského práva. Tady se bavíme se o zbraních, držení zbraní. a trestech, ergo o úpění či neúpění pod Habsburky, neřešíme přednosti dědického řízení ve Francii v době Napoleona. Když jsme u trestů, pro pořádek připomínám, že podle výše zmínšného trestního říšského zákona byl za první republiky zabásnutý Gottwald, nebo po válce odsouzená Horáková. Tak že opravdu univezální zákon navíc nemám pocit, že v samotné francii vlasti toho mistrovského zákona by měli obzvláštní pořádek. Nebo nějaké extra svobody, které nám chybí. Asi dědické a soukromé právo není celá legislativa.

Nemusíš mě poučovat, drahý Josefe, co zde probíráme.
Reagovala jsem púvodně na tohle

citace Bleu:
Tak já tedy nevím, ale CK občanský zákoník byl v podstatě Code civil - konec konců dneska se k němu zase vracíme, že jo. V systému jako takovém bych problém rozhodně neviděl, co pokulhává je provedení a vymahatelnost.

Bleu mluvil o tom, že se vracíme ke Code civilu resp. k c.k. zákonúm, které z něho vycházejí. Jenže my se vracet nemusíme. Pořád totiž Code civil využíváme.

Jinak je mi samozřejmě otázka c.k. zákonú lhostejná a směle pokračujte v úpění.

JJ vzkazuje, že nikde nesrovnával kavárnu se žalářem a že je záhodno se důkladně podívat na rozdíl mezi žalářem a vězením, jak ostatně plyne ze zákoníku.
Nebijte posla ;)