Josefe, však i ten původ a rodokmen se dokazoval do bůhví kolikátého kolene, pokud to bylo možné a některé matriky jsou v tom dobré. Ovšem stále existují určité markantní znaky jako třeba u Goebbelse vyklenutá hlava vzadu a to se opravdu u nás moc nevidí
Pokud nebylo k dispozici DNA, no tak se tehdejší věda, resp. pavěda, či pseudověda, jak chcete - snažila prokazovat tělesnými znaky, které byly nápadné, či šly aspoň trošku identifikovat, měřit, apod. Tyhle teorie mají samozřejmě slabiny a jsou dnes už překonaný, o tom se ani já nepřu.

Údajně mělo docházet k těmto pohybům. Euroafrický typ zaujímá periferní kraje Evropy, ostrovy, poloostrovy a přímořské oblasti. Euroasijský (či indoevropský, původně indo-íránský) zabírá téměř celou východní Evropu a šíří se směrem na západ, místy až k moři. Horská pásma jako Alpy, Pyreneje, Karpaty představovaly dočasné migrační překážky, nebo oblasti nevhodné pro život, či pro uchycení, míšení - např. Katalánsko. A zdá se, že to tak vykládá i Estella Poloni z
Laboratory of Anthropology, Genetics and Peopling History, Department of Genetics and Evolution, University of Geneva. Žlutá barva znázorňuje migraci Indoevropanů. Rasová jednota indoevropské aristokracie musela být upevňována endogamií. Disproporce mezi geny
HLA-A1 a HLA-B8 – pozorovatelná v dnešní době v Západní Evropě a na Blízkém východě – přivedla například L. Degose, A. Jacquarda a J. Dausseta zpátky k indoevropskému stěhování národů. [ The HL-A gene structure of Twareg populations ]
HLA-A1 (A1) je lidský leukocytární antigen. A1 je běžnější v Evropě než kdekoli jinde, zdá se být častější u dávných národů v severozápadní Evropě.
HLA-B8 (B8) je HLA-B sérotyp, dříve známý jako HL-A8 byl jedním z prvních identifikových antigenů HLA. Rodový evropský haplotyp, jeho běžný výskyt je v Evropě, zejména na souostroví a Skandinávii. Iránci a Švédové mají možná se to nezdá něco společného

Rozdíly v HLA asociace IgAD v Íránu a ve Švédsku potvrzují genetické pozadí některých nemocí.
Nordický typ u Slovanů - H. F. K. Günther považuje Protoslovany (Urslawen) za převážně nordický lid, který se zformoval ve středním a jižním Rusku (Ukrajině). Dnes toto území – ohraničené na jihovýchodě a východě Dněprem, na severu a severozápadě Pripetí a Vislou, na západě Odrou a na jihozápadě hřbety Karpat – leží z převážné části na Ukrajině a v Polsku. Odtud začaly v 5. a 6. století (již slovanské) kmeny expandovat (mj.) do střední a jižní Evropy.
Zdeněk Váňa shrnuje jejich etnogenezi slovy:
„…určitá část západobaltských kmenů, které žily mezi Vislou a středním Dněprem a tvořily baltoslovanský substrát, se diferencovala užšími styky se sousedním etnikem germánským a íránským. Tím se výrazněji odlišila od ostatních Baltů a výsledkem byli historičtí Slované 5. – 6. století se svou svéráznou a v podstatě jednotnou kulturou.“ Tento proces probíhal v první polovině 1. tisíciletí našeho letopočtu. Slované jsou tedy poslední vyhraněnou skupinou indoevropského (tj. „árijského“) lidstva.

http://jowsey.com/genealogy/GeneticGenealogy.html
Analýza chromozomu Y, jsou předávány na potomka (v tomto případe z otce na syna) bez ohledu na genetickou výbavu druhého rodiče. Vykazují tedy vysoký stupeň konservatismu s ohledem na předky zkoumané osoby.
A jak jsme na tom dnes my Češi? Nejvíce chromozomů Y máme společných se západní Evropou (přes 35% M173; nejvíce ho mají Baskové přes 85%, pak Katalánci 79% Angličané 65%). Následuje typ M17 typický pro indoevropské nájezdníky (máme ho více než 26%; v Evropě ho mají nejvíce Maďaři 60%, Poláci 56% a Ukrajinci 54%).

Zajímavá je distribuce haploskupiny
R1a1a, může mnohé napovědět.
Mediteranní rasový typ – historicky národy kolem Středozemního moře. Dnes můžete ještě vidět ve Španělsku nebo Portugalsku. Mediteranní rasový prvek obsahuje tedy jižní Evropa, ale zasahuje také určitou měrou do Afriky a Asie. Baltický a Alpínský typ vznikl prý křížením dílčích rasových typů v Evropě. Míšení lidí, ale probíhalo vždy. Pokládat jednu rasu za „čistší“ než jinou je tedy problematické.
Homo sapiens je v podstatě jeden, jen přizpůsobený daným podmínkám. Ale na to jsou zase další teorie. Podle jiných vědátorů mělo docházet šíření z Afriky a přitom třeba ještě částečně ke křížení s
Homo erectus. V podstatě genetický vývoj člověka probíhá neustále. V posledním století navíc dochází rozrůstání populace, stěhování do nových prostředí, včetně měst, kde je člověk předmětem nových přírodních a výběrových tlaků.
josefg píše:V 19. století byla česká kotlina plná "kulatých" hlav a najít protáhlou lebku byl problém, v nižších vrstvách to bylo vyloučené, vyšší vrstvy se zároveň hlásily k Němcům, tak tehdejší "vědci" spíš němečtí nacionalističtí propagandisté a propagátoři přišli s myšlenkou nadřazené germánské rasy nordického typu, proti podřadným slovanským. Stačilo však "pár" let dostatečné stravy méně namáhavé fyzické práce "do úmoru" a hlavně méně pálenky dětem, aby spaly a nerušily matky při práci, častý byl i odvar z makovic. Přidejme lepší hygienu, plus mírné zimy a dostatek otopu a dnes je problém najít v české kotlině typickou kulatou hlavu. Jak správně popisujete měl s tím problém už Hiter a jeho pochopové, protože na sklonku císařství a v době první republiky se životní úroveň mladé generace výrazně zlepšila, a narostly větší hlavičky

. Doufejme, že to tak zůstane.
Tak určitě výživa a namáhavá práce hraje taky svou roli. Dnes haranti nedřou a tak rostou. Už jsme se tady bavili třeba rozdílem mezi severokorejci a jihokorejci za 50 let, že existují minimálně rozdíly v tělesné výšce, ale šikmý oči a pigmentace jim zůstala.