Pokud uz chcete byt takhle obecni a popoustet uzdu fantazii, tak bych automaticky nekladl rovnitko mezi "uzky rozsah podminek" a rozsah podminek pri kterych probihaji komplexni chemicke reakce. Z nejobecensjiho fyzikalne informatickeho hlediska, zivot je struktura schopna se rozmnozovat a podlehat evoluci ... to je podminka, aby se vubec mohl v organizovanou strukturu samovolne vyvinout. Ktomu potrebuje:Alchymista píše:Niečo na tom bude... Ale čím sú štruktúry komplikovanejšie, komplexnejšie a organizovanejšie, tým sú nestabilnejšie a môžu existovať len v úzkom rozsahu vonkajších podmienok. Navyše sú aj náchylnejšie na nevratné poškodenia. A vesmír je miesto pre život krajne nebezpečné až nepriateľské...Skeptik píše:Organizace hmoty do vyšších forem (až po ŽIVOT) je pravděpodobně charakteristickou vlastností HMOTY jako takové.
1) zdroj disipovatelne energie - aby jeji disipaci (zvysovanim entropie) mohl sebeorganizovat a organizovat dalsi hmotu ve sve potomky (resp. nepresne kopie). Aby bylo zdroj energie mozne disipovat, musi mit nizkou enetropii (nemuze se jednat o teplo). Muze se jednat o tepelny gradient, gradient potencialu, ale musi vytvaret nejakou termodynamickou "diving force" ... usmernenou hybnou silu.
2) struktorovatelne medium uchovavajici informace - jelikoz prave ona informace je to co definuje vlastnosti onoho zivota podlehajici evoluci. Tohle medium musi byt na jednu stranu dostatecne rigidni a stabilni vuci prostredi - tj. bezne (tepelne) vzruchy v prostredi nezmeni ve vetsi mire stav zapsane inforace. Na druhou stranu nesmi by rigidni priliz, aby byl organizmus vubec schopen do nej informace zapisovat (jeho strukturu menit)
Z pazadavku (2) plyne onen "uzky rozsah podminek". Presneji se da specifikovat ze zivot potrebuje struktury v blizkosti fazoveho prechudu, mirne pod "melting temperature" (v obecnem slovasmyslu), coz je v praxi i pripad DNA a proteinu.
Jenze s takovymi vlastnostmi se setkavame zdaleka nejen u chemickych sloucenin. V principu existuji podobne podminky (pro urcite medium) v bliskosti mnoha ruznych fazovych prechodu alias "kondenzaci" ve fyzice. Napr.
- Kondenzace neutronu na povrchu neutronove hvezdy ( 10^12 Kelvin )
- spinove struktury magnetickych latek v bliskosti Curriovy teploty, (Spinove skla, magnony ... ) ( ~10-100 Kelvin )
- supravodive vortexy v blizkosti kritickeho prechodu normalnich a supravodivych elektronu ( <10 Kelvin )
- vortexy supratekute faze... ( <10 Kelvin )
Co jsem tim chtel rict? Ze mi prijde ze se az moc samozdrejme bere za "jediny mozny zivot" ten chemicky, a za "to spravne rozmezi teplot" onech -100°C - +300°C. Jiste je pravda ze "zivot" existuje v nejakem uzkem rozsahu podminek. Ale to kde je ten prozsah podminek posazeny, se muze radove lisit v zavislosti na tom na jake bazi je zalozen (presneji v jakem mediu je jeho strukturalni inforamce zapsana).
