kenavf píše:Čína do 80-tych rokov nemala žiadny veľký potenciál a jej vplyv sa odvíjal len od jej veľkosti. Jej rozmach nastal až potom pretože sa niečo zmenilo a k tomu sa nemôžem dopatrať čo sa zmenilo.
Zaostávali sme vo všekých oblastiach,len výnimočne sa niektorým špičkovým ľuďom podarilo aplikovať špičkovú vec, ale mali veľa problémov aby ich systém "nezadusil"...
Kenavf byl to postupný proces, nepřišlo to najednou jako blesk z čistého nebe. V oficiálních dokumentech se poprvé v roce 1978 Čína přihlásila k tržním principům, které se stanou základem nového hospodářského uspořádání země s názvem socialistická tržní ekonomika.
Některé body restrukturalizace čínského hospodářství obsahovaly tyto (do té doby téměř neuvěřitelné) pasáže:
- mechanismus fungování státem vlastněných podniků bude dál transformovaný tak, aby to odpovídalo požadavkům tržní ekonomiky
- v zemi bude vytvořen otevřený a jednotný tržní systém, který spojí trhy měst a venkova a vytvoří podmínky pro reciproční propojení čínského a zahraničních trhů, přičemž bude prosazována optimalizace rozmístění investic
jmodrak píše:Každého treba brať s rezervou, ekonóma zvlášť. Ale podstata je pravdivá. No, že by sa od EU reality až tak líšila, sa nedá povedať
Z pohledu dlouhodobého je to naprosto krátkozraké.
Modráku, ano sami jsme si pod sebou podřezali větev. Ono na tom světě zas tak dlouho akční nejsi, těch příležitostí jak se dostat k cecku nebo moci tolik není a tak přirozeně sledují krátkodobý horizont. Co bude pak je stejně nejisté, a dokud si můžou hrát nebo nahrabat, tak si hrajou.
Ne že bych z toho měl nějakou radost, já je dokonce chápu, ale štve mě to falešné lakování. Přírodní zákony si nakonec najdou své vyústění. Politici se tváří, jak vše mají náramně pod kontrolou.
Staněka bych zase tak neodsuzoval, protože to co on říká, povídá více lidí. Jinak napsáno pesimistický scénář není až tak nepravděpodobný. Pokud se nestane zázrak, nebo nenastane nějaká nepředvídatelná událost, tak má svým způsobem pravdu.
Kapitalizace zisků - Socializace ztrát ... Hoši dobře, podle ekonomické teorie by se, když nastala poslední krize, neměli západní politici vůbec zachraňovat toxické banky. Měli je normálně nechat padnout, tím by se z ekonomiky odstranily špatné neefektivní subjekty, pročistilo by se to, spadlo na hubu, ale pak by se to za nějaký čas zase přirozeně zvedlo a nastala "nová ekonomika".
Místo toho americká vláda, FED a posléze i Evropa pumpovala do ekonomiky prachy. Tím ještě manažery špatných bank div ne odměnili. Jenže tím pro změnu zase přivodili dluhovou krizi. Kdyby nedělali žádný zásahy, bylo by to snad lepší, a pak budou kritizovat Čínu za jejich řízení a zásahy!
Jenže kdyby to nedělali, tak by nastal chaos. Politici se drží u moci i zásluhou lidu, jinak by je v případě otřesů smetla vlna nepokojů. No a tak každý činí v rámci možností. Řídit velké ekonomiky není lehké a krizím těžko zabránit, i když se stavíte na zadní. To je empiricky dokázané, všechno má své hospodářské, politické či jiné cykly. Nyní jsme si ve skutečnosti zadělali na vleklou krizi, problémy se jen odložily.
Zjednodušeně řečeno, kapitalismus začne v jednom okamžiku vyrábět více než sám spotřebuje. Jak tedy stimulovat poptávku, půjčkami, či levnějšími výrobky, ale přitom máme zisk, jenže to také nejde do nekonečna. Vemte si jak spotřebitele varují před dalšími půjčkami a vytloukání klínu, klínem, jenže státy dělají to samé. Podívejte na Řecko. Kapitalismu pomohl pád Východního bloku, zničení zdejší konkurence a další trhy pro expanzi. Jenže i to je nyní jak vidno nad propastí. Situace jako před rokem 2008 asi jen tak rychle nepřijde. K tomu se přidružuje stárnutí populace, nemá kdo makat, výdaje na důchody a zdravotní péči rostou. Dále na horší se zvyká špatně, apod. Další záležitostí je expanze do Číny.
Aby se dluhy zaplatily - to povede k umenšování střední třídy, menší spotřebě a tedy i k menšímu růstu ekonomiky. To může vést k radikalizaci či polarizaci společnosti. Až proběhne volební cyklus můžou se dostat k moci radikální strany. V Německu neonacistické, to už známe, nebudou chtít doplácet na zbytek Evropy. Přitom Francie se nebude chtít nechat z EU vyšachovat, i když na to nemá. Začarovaný kruh. Nyní se jen kouká, aby se nezastavil ještě čínský růst, protože existují v globálním světě souvislosti a závislosti.
Může Čína zachránit světové hospodářství?
Odborníci soudí, že ne. Bohužel druhá největší ekonomika světa už nedokáže vyvolat takovou konjunkturu, aby utáhla ještě zbytek světa. Dnes mají čínští politici menší prostor. Čínská vláda, podobně jako západní vlády již použily téměř všechny své nástroje.
Dnes se někteří smějí třeba čínským "neviditelným stíhačkám", jestli umí vůbec lítat, apod. Jenže Čína i v tomto myslí v dlouhodobějším horizontu. Na co stavět něco, co stejně za chvíli zastará, radši se pokusíme o technologický demonstrátor, budeme se dále rozvíjet a až přijde naše hodina, tak svět uvidí!
Nebo koukněte na NAFIGATE Corporation - je platformou, která umožňuje vznik nových projektů a uskupení, které se zabývají vývojem moderních aplikací, využívajících nanovlákna.
http://www.nafigate.com
Ano, Číňané kopírovali, s autorskými a patentovými právy si hlavu moc nedělali a nedělají. To je případ i elektroniky. Nyní dokonce v některých oblastech předhonili Západ. Navíc jsou levnější a tak vyhrávají zahraniční zakázky, třeba v Saudské Arábii vybudují trať pro rychlovaky, apod.
Navíc Čína skupuje podniky i v Evropě, nejde jí ani tak o cenu, jako o prestiž a přístup k technologiím. Lidi se smáli měkkým čínským autům, které nevydržely crash-test, nyní šikmooký koupili Volvo, které je považováno z hlediska bezpečnosti za špici.
Optimistický scénář zní, všechno je růžové, světová ekonomika se zase nastartuje, bohužel to je málo pravděpodobné. Naštěstí Česká republika je napojena na Německo a to dále do Asie a Ruska, takže u nás, resp. u některých třeba strojírenských firem, to ještě může fungovat. Některé české firmy si uvědomují potenciál bývalého odbytiště
RVHP. Vyvážet se daří i menším a středním firmám, opět je třeba ruštiny. Přesto naše ekonomika spíše stagnuje, na druhou stranu nemáme relativně tak velký státní dluh. Hůře jsou na tom jihoevropské země, které nadále bojují s vážnými hospodářskými a dluhovými problémy. Nacházíme se v období, pro které jsou charakteristické radikální a hluboké strukturální změny v poměrně krátkém časovém horizontu.
Německo bude stále více podléhat myšlence využít svou ekonomickou a politickou sílu. Dále může nastat vzestup separatistických tendencí ve španělském Katalánsku, v Belgii, Itálii i ve Skotsku.
), jak se k ekonomické expanzi Číny staví židovská "obec". Jejich lobing je určitě už dávno na Čínu zaměřen a má v otázce Číny asi jasno.
Snažil se najít pro Čínu nejlepší cestu, která by vycházela přímo z domácích podmínek. 
Navíc význam faktorů kolísá podle rozličných stádií vývoje.