Nu, přemýšlel jsem zda má význam reagovat, skoro vše už bylo diskutéry napsáno. Chce to diskusi završit, abychom nebyli jen zaujatí, ale optimisticky očekávali léčivý proces.
V tomhle státě by na všechno bylo, jen by se nesmělo krást a bejt tah na branku. Dokud se to nenaučíme, je to marný. Havel je odbytá kapitola, jeho možný neblahý vliv byl probírán jako historický exkurz v návaznosti na prvotní dotaz Guderiana. Mě z toho vychází jako figura s určitou autoritou, ve vleku dění, s ambivalentními postoji, která však nemohla ani se moc nesnažila o nějaký šiřší rámec co se týče ozbrojených sil a čs. zbrojního průmyslu. Přesto bude nadále existovat určitý mýtus, že za všechno může, ale to je hodně zjednodušující obezlička. V podobném duchu by jsme mohli napsat, že může i za to, že tady kritizujeme a nic se nám nestane.
Je si třeba však uvědomit, že začátek pádu slovenského zbrojního průmyslu a jeho postupná devastace byl před více jak dvaceti lety pro nacionalisty efektní záminkou pro rozpoutání protičeských resp. protifederálních vášní. Zbídačená veřejnost si ráda poslechla jednoduchý výklad světa a potřebovala najít viníky. Rozpad Československa a části zaměstnanců martinské ZŤS případně dalších zbrojařských firem však situaci spíše ještě zhoršil.
Pravdou je, že slovenská zbrojní výroba byla za komunismu předimenzovaná, což platilo hlavně pro výrobu tanků a obrněných transportérů. V předchozích příspěvcích jsem psal, že další omezovací smlouvy a export, včetně vnitřního trhu situaci dále nepomohl. Rozhodující vliv však měly globální změny spojené s rozpadem SSSR, na to měl Vašek či vláda vliv pramalý.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=145752#p145752
Věřím, že se nám nakonec stabilizace povede, ale bude to trvat ještě deset let. Pokud ne, politici si budou ještě 15 let hrát, jak kluci na písečku s bábovičkami, a pak už si nebudeme mít s čím hrát, protože nejspíš zbankrotujeme.
Sorry za OT, ale je to i reakce na Polarův „vřícný a věcný“ příspěvek. Možná by se to spíše hodilo do diskuse „
Bílá kniha o obraně“, už jsme jí kdysi vedli, a byla poměrně vášnivá. Jednoduše schází promyšlená finanční strategie a schopnost finanční analýzy, což vede ke značnému mrhání penězi, stále jsou přítomny systémové předpoklady pro vysokou míru korupce a s tím spojeného klientelismu.
Dále skutečně nevíme co chceme, ani o tom není řádná odborná diskuse. Personálně se staří lampasáci drží na svých místech, 1 generál na 591 vojáků, 1 plukovník na 87 vojáků, 1 podplukovník na 29 vojáků. Tedy výrazný nepoměr počtu generálů a vysokých důstojníků k řadovým vojákům. Příliš se neřeší lidské a materiální zdroje. Nakonec i tupé rozpočtové škrty. Ukázali jsme si to na tancích, kdy se něco začne, jsou velký voči, ale nedotáhne se projekt, počty do konce.
Místo toho chceme bojovat v tropech, na severním i jižním pólu, pro což nemáme předpoklady. Tím se asi snažíme dostát v budoucnosti svých spojeneckých závazků v rámci NATO.
Ostatně, takto se už věštilo v minulosti, kdy jsme postavili supermoderní Centrum biologické ochrany Těchonín. Valné využití pro něj není, vybudování a provoz už stál miliardy. Byla to reakce na hystericky pojaté teroristické útoky z 11. září 2001.
Příliš nemyslíme na sebe, i co se týče třeba jen pomoci armády v Integrovaném záchranném systému. Ženijní a další jednotky jsou slabé nebo vůbec neexistují.
Situace v letectvu by byla na samostatnou kapitolu. Bitevníky L-159 si přehazujeme několik let, jak horký brambor, už je nechtějí ani v Iráku. Aero Vodochody, tak ještě může opravovat stroje po komunistech, jako L-59 či L-39. Jinak to je montovna pro amíky využívající kvalifikovanou českou práci. Kolem stíhaček Gripen byly lobbistické tlaky, trošku to smrdělo, ale nakonec jsme rádi, že je máme. Nyní Picek jedná o prodloužení pronájmu. Původně jsme je chtěli koupit.
Jak, už jsem psal PVO je tragédie. Bez krytí pozemních sil je případný konflikt či hrozba riziková. Očekává se rozvoj dronů, raket, vhodné zbraňové systémy středního a blízkého dosahu.
V současné době nemá AČR aktivní žádný oddíl PVOS. Máme sice RBS-70 Bofors, který patří do kategorie protiletadlových raketových kompletů krátkého dosahu.
Snad i modernizaci 2K12 – KUB z produkce bývalého SSSR, ale chtělo by to už náhradu.
Obávaná zbraň protivzdušné obrany, přezdívaná "tři prsty smrti", je nyní schopná odpalovat moderní střely namísto zastaralých ruských raket. Armáda si ale nemůže modernizaci dovolit.
Kdybychom se měli vybavit, tedy koupit zcela nové systémy, stála by náhrada až 15 miliard korun. Modernizace na základě výzkumu společnosti Retia by vyšla na dvě až tři miliardy.
Zdroj:
zpravy.idnes.cz