Děkuji za odkaz. Přečetl jsem, ale moc toho tam není (to není nic proti Tobě, ale proti Battlefield.ru). Takto těžko soudit. Už jen z toho důvodu, že je zmiňován jen BR-350P. Víš i o dalších projektilech? Hledal jsem ale nenašel jsem ...
Následující řádky prosím neber osobně, ale jako rozvedení problému, na který si upozornil.
Pokud to vezmu „od podlahy“, tak dost dobře nerozumím několika detailům:
1. Problémy se stabilitou jsou zmíněny jen v souvislosti s kanónem S-54. Proč se tato informace neobjevuje již u F-34? (Hledal jsem, možná jsem to přehlédl)
2. Pokud vezmu v úvahu počáteční rychlost 1154 m/s pro BR-350P vystřelený z S-54 a při vzdálenosti 500 m má docházet k nestabilitě a převracení, mám s tím logický problém v souvislosti s BR-350P vystřeleným s počáteční rychlostí 940 m/s z kanónu F-34 nebo ZiS-3. Ve vzdálenosti 1000 m je tuším rychlost projektilu kolem 650 m/s, což je plus mínus skoro 2x více než rychlost zvuku, tedy transsonická oblast je ještě velmi daleko, aby do toho mohla „kecat“ a způsobit tak překlápění projektilu. Navíc bych očekával větší klopivý moment při vyšší rychlosti, než při nižší.
Může být, že s narůstající dobou letu se projektil více rozkmitává, ale i tak … Důvod, proč se konkrétně BR-350P používal do 500 m je ten, že nad 500 m se znatelně snižuje rozdíl v průbojnosti mezi obyčejným BR-350B a BR-350P. Limitní vzdálenost je právě 1000 m, kdy mají oba projektily takřka shodnou průbojnost.
3. Pokud docházelo k převracení, nebyly by v tabulkách definovány větší vzdálenosti než 500 m a pokud ano, pak by musely být zaznamenány skokové změny rychlosti po celé dráze letu. To by se do korekcí asi těžko schovalo. (Ještě se podívám na rozptyly)
4. Technologie lisování .. Tady trošku tápu, co si tím měl na mysli. Tělo projektilu je vyrobeno na soustruhu, lisované je podkaliberní jádro (přesněji je to jen jedna část operace při výrobě). To si měl na mysli? Nebo si měl na mysli usazení a ustavení jádra v těle střely? To usazení bude způsobovat větší rozptyl kvůli udržení souososti a tedy dynamické vyvážení při rotaci. To bych chápal, ale to převracení … možná při vhodné (nebo spíše nevhodné) kombinaci klopivého momentu, úhlu náběhu … ale i tak mi přijde, že by se to projevilo už dříve, než na hranici 500 m a dále. Zvažuji, jak moc dalece by to šlo ověřit simulací. Pokud najdu několik volných chvilek, možná bych to dal dohromady … ale ta lenost ..
Hans S.
Kdybych takovou větu řekl, tak nastane blackout a dojde k implozi vesmíru
A to by si přeci nechtěl. Nehledě na to, že nesmím lhát, protože pak se mi prodlužuje nos 
P.S.
Navíc na Hané nám „netočí“ toho našeho bílého medvídka (White Russian). Usilovně přemýšlím, jak to zařídit, abychom jej tam měli
