PALBA.CZ

Napsal: **17/10/2018, 20:11**

Ruský obrněný automobil Armstrong-Whitworth-Fiat zničený Ukrajinskými Sičovými Střelci během bojů u vesnic Konjuchi a Kuropativka (dnešní Ternopilská oblast) v roce 1917.

Napsal: **8/4/2022, 20:14**

Píseň Červená kalina patří mezi takzvané písně "sičovských střelců". Siče byly původně opevněné kozácké tábory, které existovaly v období 16.-18. století při Dněpru. V 19. století se romantická představa o kozáctvu a sičích stala populární mezi Ukrajinci v Haliči a Bukovině na území Rakouska (ačkoli do tohoto regiónu kozáctví neproniklo). Podobně jako českoslovenští legionáři bojovali po boku Carského Ruska, aby získali pro svůj národ svobodu od Rakouska, ukrajinští legionáři bojovali ve Světové válce na straně Rakouska, protože Carské Rusko by žádné samostatné ukrajinské jednotky nikdy nepřipustilo. Snahy o ukrajinskou národní emancipaci samozřejmě tvrdě potlačovalo. Písně "sičovských střelců" - tedy legionářů bojujících za samostatnou Ukrajinu proti Rusku v 1. světové válce byly docela logicky zakázané i během existence Sovětského svazu, za jejich zpěv hrozil pobyt v lágru. Písně se udržely v ústním podání na západní Ukrajině, teprve roku 2016 vyšla sbírka písní sičovských střelců, kterou zpracoval Mychajlo Maslij pod názvem "Je to pro nás svaté". Máme tu moc hezké zpracování písně "Červená kalina" v plném znění v podání ukrajinské zpěvačky a překladatelky Eileen. https://www.youtube.com/watch?v=ZztmQsSAqfo

Text písně česky:
Ach, na louce červená kalina k zemi naklonila se,
z čehosi naše slavná Ukrajina zasmušila se.
A my tu červenou kalinu pozvedneme.
A my naši slavnou Ukrajinu, hej hej, rozveselíme.
Vydávají se naši dobrovolníci do krvavé řeže,
aby osvobodili rodnou Ukrajinu z moskevských okovů.
A my ty moskevské okovy rozerveme
A my naši slavnou Ukrajinu, hej hej, rozveselíme.
Hej na poli jaré pšenice zlatavý lán,
počali střelci ukrajinští s nepřáteli řež.
A my tu jarou pšeničku sklidíme.
A my naši slavnou Ukrajinu, hej hej, rozveselíme.
Jak pověje bujarý vítr z širých stepí,
tak bude oslavovat po celé Ukrajině sičovské střelce.
A my si tu slávu střelců budeme připomínat.
A my naši slavnou Ukrajinu, hej hej, rozveselíme.

Sičový střelec kolem roku 1917 (kolorováno)

Napsal: **2/11/2022, 10:48**

Ukrajinskou válku za nezávislost provázela naprostá anarchie spojená s občanskou válkou a účastí mnoha odlišných armád. Propagandistické pohlednice nacionalisty Jurije Hasenka v mnohém ukazují, proč první pokus o ukrajinský stát nemohl být úspěšný. Tehdy cestoval po Evropě a marně se pokoušel získat podporu pro jednotnou Ukrajinu.

Napsal: **2/3/2023, 19:38**

Trojzubec na obálce časopisu "Розбудова нації" (Budujme národ) z roku 1934. Autor Robert Lisovskyj.

Časopis vycházel legálně v Československu (konkrétně v Praze) od roku 1928, nejprve jako měsíčník, od roku 1931 jako dvouměsíčník. ilegálně se distribuoval do Polska a Rumunska, odkud se mohl dostat až do SSSR. Přestal vycházet na podzim roku 1934 v souvislosti s policejními represemi v Československu a Německu po atentátu OUN na ministra Bronisława Pieratského ve Varšavě.
Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (Організація українських націоналістів) bylo nacionalistické politické hnutí vzniklé ve 20. letech 20. století, které hlásalo ideu samostatné Ukrajiny, nezávislé na Polsku a Sovětském svazu. Po první světové válce došlo postupně k zániku Západoukrajinské republiky i Ukrajinské lidové republiky vedené Symonem Petljurou. Po ukončení bojů byla Ukrajina rozdělena mezi SSSR, Polsko, Československo (Podkarpatská Rus) a Rumunsko (Bukovina), začala z Ukrajiny i Ruska veliká emigrace, která směřovala i do tehdejšího Československa. Roku 1927 se ve Vídni uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti, jejímž závěrem a usnesením bylo vytvoření organizace, hájící zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny. Do čela Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), byl postaven bývalý plukovník armády Ukrajinské lidové republiky Jevhen Konovalec. Kolem roku 1933 se situace vyhrotila a OUN zahájilo na území Polska a SSSR záškodnické akce, mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora. Proti tomu se postavila tamní oficiální místa, která ještě více Ukrajince omezovala a znevýhodňovala a proti ozbrojeným skupinám podnikala vojenské a bezpečnostní akce. Tito Ukrajinci před hrozbou trestů prchali do Československa, kde nacházeli pomoc a podporu svých krajanů, kteří se zde usídlili po 1. světové válce. Představitelé polské vlády se proto obraceli na československou vládu s požadavkem, aby bezpečnostní a justiční orgány obou států úzce spolupracovaly v boji proti těmto záškodníkům. I když československé bezpečnostní složky měly o těchto lidech informace, nedocházelo k jejich zatýkání, protože de facto neporušovali čs. zákony. V květnu roku 1938 došlo k vraždě předáka OUN Evžena Konovalce a do čela této organizace se dostal Andrij Melnik, který před odchodem do emigrace jmenoval svým zplnomocněncem na území Polska Stepana Banderu.

https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D0 ... 0%D0%BB%29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Organizac ... list%C5%AF

Napsal: **3/10/2023, 06:10**

Vzpomínky Alexeje Koníčka z roku 2017 na dědu Mykolu Valigrockého (1896-1971), vojáka 1. horské brigády Ukrajinské haličské armády, která byla v letech 1919-1923 internována v Československu.

Martin Krédl píše:Dnes je Den obránců Ukrajiny a před 100 lety, v říjnu 1923 bylo v Josefově zahájeno ukončení činnosti tábora pro vojáky formací Ukrajinské haličské armády (UHA), které se v letech 1919-1920 uchýlily do Československa. Jednalo se o útvary armády v té době již neexistující Západoukrajinské lidové republiky (1918-1919), která vznikla po porážce Rakouska-Uherska na území východní Haliče. Jednou z těchto formací byla 1. horská brigáda UHA, v ČSR nazývaná jako ukrajinská brigáda, která byla mezi roky 1919-1921 internována v Jablonném v Podještědí. O historii ukrajinské brigády viz příspěvek Muzeum československých legií (2022):
https://m.facebook.com/story.php?story_ ... 3515631346

Jedním z vojáků ukrajinské brigády, kteří byli z Podkarpatské Rusi transportováni vlaky přes Košice do tehdejšího Deutsch Gabel (Německé Jablonné) byl Mykola Valigrocký. Narodil se 15. května 1896 v rolnické rodině v obci Verchňakovce u Borševa v Tarnopolské oblasti (Verkhniakivtsi, Borshchiv). V roce 1915 byl odveden a odeslán na frontu jako rakousko-uherský voják, není však známo kdy a kde poté vstoupil do UHA. Krátce po příjezdu do Čech byl přidělen do pracovní skupiny v Milovicích, kde setrval do října 1922. Po sestěhování táborů v Jablonném a v Liberci do Josefova, přibyl do východočeského města i Mykola Valigrocký. Poté, co v říjnu 1923 bylo rozhodnuto o ukončení činnosti tábora, opustil jej na počátku roku 1924, a rozhodl se zůstat v Československu. 16.dubna 1926 se hlásil k pobytu u Okresní politické správy v Mladé Boleslavi. V srpnu 1928 se oženil, v manželství se narodili dvě dcery. V říjnu 1930 mu byl povolen pobyt bez potřeby cestovního pasu. V lednu 1932 získal domovské právo v Kostomlatech na Nymburku a v lednu 1934 se stal československým státním občanem. Zemřel 8. ledna 1971 v Kostomlatech, kde je pochován.

V souvislosti s malou fotoreportáží k ukrajinské brigádě v Jablonném v Podještědí mě kontaktoval Alexej Koníček z Hradce Králové, vnuk Mykoly Valigrockého, který souhlasil se zveřejněním pamětí na svého dědu.
https://m.facebook.com/story.php?story_ ... 1490214808
Díky němu tak přinášíme jedinečné, rozsáhlé vzpomínky na život vojáků UHA v Československu i v zahraničí po jejich demobilizaci, a to s bohatým fotografickým doprovodem. Pobyt vojáků formací UHA a následný život jejich neznámého počtu v Československu představují společnou etapu české a ukrajinské historie.

Vzpomínky Alexeje Koníčka z roku 2017:
https://uloz.to/file/qNNoiznqZw2H/ukraj ... I3JTMwAN==

Foto - Mykola Valigrocký jako vojín UHA, Německé Jablonné, nejspíš 1919

#ukrajinskahalicskaarmada #УкраїнськаГалицькаАрмія #УГА

Napsal: **3/10/2023, 07:25**

Ty fotografie jsou paráda Rase, celá tato otázka Ukrajinské brigády v RČS tak dostává zcela nový náboj.

Napsal: **4/11/2023, 16:33**

Ukrajinští legionáři seskupení kolem hrajícího kobzara (1917)

Prapor 1. ukrajinského kozáckého pluku Bohdana Chmelnický

Symon Petliura (vlevo) kontroluje jednotky armády URL (1919)

Přehlídka 6. Sičové divize jednotek UNR. Berdyčiv, květen 1920

Napsal: **30/12/2023, 15:26**

Pěkný článek O historické nejednotě, aneb státní útvary na Ukrajině v letech 1917-1921.

Území nárokované Centrální radou Ukrajiny začátkem roku 1918
(před anexí rakousko-uherských území Západoukrajinskou republikou)

Mapa předložená ukrajinskou delegací během mírových jednání ve Versailles (1919)

Napsal: **21/2/2024, 17:16**

Ukrajinští legionáři (Sičoví střelci) se vracejí ze zajetí přes neutrální Švédsko. Vlevo jedna ze 34 legionářek Olena Ivanivna Stepaniv (1892-1963).

Na fotografii níže jsou důstojníci Zenon Noskovskyj, Olena Stepaniv, Ivan Chmola, Osyp Jarymovyč a Sofia Halečko na hoře Makivka, březen 1915. Hora Makivka v Karpatech (okres Skole ve Lvovské oblasti) je dnes svébytným poutním místem. Ukrajinští sičoví střelci se zde střetli v roce 1915 v těžkých bojích s ruskou armádou, Za sovětského období nebylo možno tuto tradici připomínat, nyní se tak děje vždy v pátý den května.

Napsal: **26/2/2024, 18:47**

Parádní rekonstrukce Ukrajinských dobrovolných střelců (freiwillige ukrainnische Schützen) v podání IR35 2. kompanie - technický oddíl. "Další z projektu který se dostal do fáze ukázky jsou právě Ukrajinské legie, nejde stále o závěrečnou práci. Neusínáme na vavřínech a vývoj i hledání dalších informací stále pokračuje. Dopřejte nám vaší přízeň brzy snad budou fotografie z akcí." Tyto ukrajinské jednotky patřily pod Landwehr, barva na límcích byla lichtblauen, předpisem byla daná typická čepice (viz níže) a kokarda se lvem a nápisem Y.C.C 1914. Ukrajinské legie byly jednou ze složek c. a k. armády, kde mohly sloužit i ženy jako běžní vojáci. Celkem je známo v rámci ukrajinských legii 34 žen. Autorem fotografií Ladislav Vaindl.

https://www.facebook.com/story.php?stor ... 9191786341

Napsal: **13/10/2024, 18:32**

Přilby ukrajinských legionářů a vojáků haličské armády Západoukrajinské lidové republiky (ZULR).

https://forum.axishistory.com/viewtopic ... 6306474772

Níže můžeme vidět upravené carské přilby Model 1915, používané ukrajinskými vojáky.

Napsal: **27/12/2024, 10:58**

Vojáci Ukrajinské haličské armády (UHA), u nás známé jako Ukrajinská brigáda, o Vánocích roku 1921 v Košicích.

https://www.facebook.com/share/p/mKpPxspZBRzDPpp2

Vojáci 1. horské brigády Ukrajinské haličské armády (UHA) v Deutsch Gabel (Německé Jablonné), dnes Jablonné v Podještědí někdy v letech 1919-1921.

https://www.facebook.com/photo/?fbid=10 ... 6692391949

Údajně Vánoce roku 1920 vojáků 1. horské brigády v Německém Jablonném. První Vánoce v Československu.

https://www.facebook.com/photo/?fbid=10 ... 6374995408

Po rozpuštění formací UHA v Československu v roce 1923 vojáci odešli do civilního života. Řada Ukrajinců odjela do zahraničí, do Francie i až do USA. Někteří se vrátili domů, tedy do Polska a na sovětskou Ukrajinu. V Čechách zůstal i Mykola Valigrocký (1896-1971), na kterého paměti Martinu Krédlovi loni poskytl k zveřejnění jeho vnuk Alexej Koníček z Hradce Králové.

PALBA.CZ

Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie

Re: Ukrajinská Legie