Napsal: 1/1/2010, 14:54
Já se na to dívám takto:
Cena Rádia (Radium) na světových trzích od roku 1906 dramaticky klesala.
Ze 700.000$ za gram na 70.000$ za gram v roce 1926. Před koncem války stál gram 10.000$ (a to jen díky kartelovým dohodám).
Taková maličkost. Cenu tehdy diktovala Unie Minière. Ta v roce 1989 odmítla zveřejnit své archivy. Údajně proto, aby se nepřišlo na to, za jakou cenu dokázala Radium připravit.
Tj. Rádia je v jedné tuně smolince cca 0,15g, U235 přes šest gramů.
No a Unie Minière vyráběla Radium v rafinérii Olen, kterou vzpomínám výše.
BTW, Němci zde nezískali 1.200 tun uranu, ale přímo 1.200 tun "různých sloučenin" uranu.
Izotopy uranu - Otto Hahn, Lise Meitner a Fritz Strassmann v Berlíně od roku 1935 (a jiné evropské laboratoře, např. Fermi 1934 v Římě od kterého tento výzkum přebírají) provádějí intenzivní výzkum a klasifikaci velkého množství izotopů vzniklých při ozařování uranu radium-berylliovým zdrojem...
S těmi transurany - např. Plutonium bylo vyrobeno v cyklotronu na univerzitě v USA v roce 1940, dále např. Neptunium. Cyklotron je znám od roku 1930, jeden velký získali Němci v Paříži, druhý, o kterém se moc nemluví, měli Švédové již od roku 1939 - 30 MeV).
S reaktorem - historie udává, že reaktor v Lipsku již v roce 1942 dodával o 13% více neutronů než do něj bylo dodáváno. Jednou vybuchl a do konce války se v něm trvalou reakci nedařilo spustit.
Z historie se dá vymazat spousta věcí, ale některé jsou problematické. Tak jako 1/2 Nobelovy cena za fyziku pro Gustava Herze (myslím tím, že se udává, že jako poloviční Žid byl internován - ale on se stal z ředitele technického institutu v Berlíně šéfem Research Laboratory II v Siemensu v Berlíně. Tam pracovali pod ním jiní význační vědci, např. člen NSDAP Heinz Barwich - oficiálně se o něm se dočtete, že byl levicový a spolupracoval s NKVD
).
Název ceny nikomu asi nic neřekne - za objev zákonů, kterými se řídí dopadu elektronu na atom. V 30 letech prakticky dovedl objev do proveditelné techniky - to už asi něco řekne - seperace izotopů plynovou difůzí. Kdy to technologicky zvládly USA pod vedením druhé laureáta Jamese Francka?
No a celou laboratoř a její osazenstvo si na pár let odvezl SSSR (v srpnu 1945).
A Stalin jim dal své řády druhého stupně...
A proč Němci nesestrojili atomovou bombu? Asi tím, že začali přímo u plutoniové. Tam jsou velké konstrukční problémy, protože je potřeba udržet řetězovou reakci dlouhou dobu. A pokud plutoniovou kouli neudělali dutou (zdá se to jednoduché, ale přijít na to není snadné), tak tehdy nemohli mít úspěch. A proč přeskočili první generaci? Třeba proto, že rozměry bomby jim vycházeli příliš velké a její dopravení na cíl bylo nereálné. Museli se vejít do limitu jedné tuny - nosnosti V-2. Little Boy měl 4 tuny, FatMan o 300 kg více, ale nálož Gadget jen 2.500 kg.
Dalším problémem byla možná skutečnost, že použili příliš malé množství plutonia vzhledem ke konstrukci. Či velké a měli výše uvedené problémy. A plutonia měli na testy příliš málo.
Cena Rádia (Radium) na světových trzích od roku 1906 dramaticky klesala.
Ze 700.000$ za gram na 70.000$ za gram v roce 1926. Před koncem války stál gram 10.000$ (a to jen díky kartelovým dohodám).
Taková maličkost. Cenu tehdy diktovala Unie Minière. Ta v roce 1989 odmítla zveřejnit své archivy. Údajně proto, aby se nepřišlo na to, za jakou cenu dokázala Radium připravit.
Tj. Rádia je v jedné tuně smolince cca 0,15g, U235 přes šest gramů.
No a Unie Minière vyráběla Radium v rafinérii Olen, kterou vzpomínám výše.
BTW, Němci zde nezískali 1.200 tun uranu, ale přímo 1.200 tun "různých sloučenin" uranu.
Izotopy uranu - Otto Hahn, Lise Meitner a Fritz Strassmann v Berlíně od roku 1935 (a jiné evropské laboratoře, např. Fermi 1934 v Římě od kterého tento výzkum přebírají) provádějí intenzivní výzkum a klasifikaci velkého množství izotopů vzniklých při ozařování uranu radium-berylliovým zdrojem...
S těmi transurany - např. Plutonium bylo vyrobeno v cyklotronu na univerzitě v USA v roce 1940, dále např. Neptunium. Cyklotron je znám od roku 1930, jeden velký získali Němci v Paříži, druhý, o kterém se moc nemluví, měli Švédové již od roku 1939 - 30 MeV).
S reaktorem - historie udává, že reaktor v Lipsku již v roce 1942 dodával o 13% více neutronů než do něj bylo dodáváno. Jednou vybuchl a do konce války se v něm trvalou reakci nedařilo spustit.
Z historie se dá vymazat spousta věcí, ale některé jsou problematické. Tak jako 1/2 Nobelovy cena za fyziku pro Gustava Herze (myslím tím, že se udává, že jako poloviční Žid byl internován - ale on se stal z ředitele technického institutu v Berlíně šéfem Research Laboratory II v Siemensu v Berlíně. Tam pracovali pod ním jiní význační vědci, např. člen NSDAP Heinz Barwich - oficiálně se o něm se dočtete, že byl levicový a spolupracoval s NKVD
).Název ceny nikomu asi nic neřekne - za objev zákonů, kterými se řídí dopadu elektronu na atom. V 30 letech prakticky dovedl objev do proveditelné techniky - to už asi něco řekne - seperace izotopů plynovou difůzí. Kdy to technologicky zvládly USA pod vedením druhé laureáta Jamese Francka?
No a celou laboratoř a její osazenstvo si na pár let odvezl SSSR (v srpnu 1945).
A Stalin jim dal své řády druhého stupně...
A proč Němci nesestrojili atomovou bombu? Asi tím, že začali přímo u plutoniové. Tam jsou velké konstrukční problémy, protože je potřeba udržet řetězovou reakci dlouhou dobu. A pokud plutoniovou kouli neudělali dutou (zdá se to jednoduché, ale přijít na to není snadné), tak tehdy nemohli mít úspěch. A proč přeskočili první generaci? Třeba proto, že rozměry bomby jim vycházeli příliš velké a její dopravení na cíl bylo nereálné. Museli se vejít do limitu jedné tuny - nosnosti V-2. Little Boy měl 4 tuny, FatMan o 300 kg více, ale nálož Gadget jen 2.500 kg.
Dalším problémem byla možná skutečnost, že použili příliš malé množství plutonia vzhledem ke konstrukci. Či velké a měli výše uvedené problémy. A plutonia měli na testy příliš málo.
