PALBA.CZ

V tom anglickom odkaze zdôrazňujú redukciu hluku.
Je otázne čo myslia tým "brzdiacim" efektom. Že by to čiastočne nahradzovalo aj reverz?

Rotující spaliny v nějaké vzdálenosti za letounem stratí určitě svou rychlost rychleji. Tím klesne hluk .

Podařilo se mi vytáhnout gif, kde je lépe vidět pohyb než na fotce.

Rase:
To bude vončo. Jde zřejmě o stavitelné prvky pro nastavení průměru trysky, resp. o jejich nezvyklý tvar. Ta rotace výstupního proudu bude asi jen průvodní jev, a kdoví zda to není nechtěné, ale zatím neodstranitelné.

z toho originálního španělského textu mi přišlo, že právě toho průvodního jevu chtějí dosáhnout a testují jak velký je.

V USA létá demonstrátor stíhačky šesté generace
https://www.novinky.cz/zahranicni/ameri ... cle-detail

Článek jsem si dovolil přesunout do tohoto tématu a přidal obrázek.

Osobně se mi velmi moc líbí myšlenka digitálního testování techniky, využití UI a neopomínal bych ani výrazný vliv moderních technologií na samotnou výrobu. Na AN byl před nějakým časem zmíněn nový akviziční koncept Digital Century Series, který má změnit paradigma vývoje a výroby moderních stíhacích letadel. Digitální inženýrství, zmíněná otevřená architektura a pokročilé metody vývoje softwaru dramaticky urychlí vývoj a výrobu nových bojových letadel. Pokud se vize tohoto konceptu naplní, modernizační cyklus letadel (zejména v oblasti avioniky, elektroniky, senzorů, počítačů a software) se zkrátí na pět let, místo současného čtyřnásobku. Digital Century Series ale umožní také velmi rychle zavádět nový letový hardware a dokonce konstrukčně odvozená letadla. Jak takový vývoj letadel může vypadat ostatně napovídá původní série letadel Century Series, což jsou konstrukčně podobná letadla vyráběná v 50. a 60. letech minulého století. Century Series pokrývá letadla od F-100 Super Sabre až po F-106 Delta Dart (viz obrázek). Pokud by se něčeho podobného podařilo dosáhnout v případě NGAD, byl by to neskutečný skok a osobně si myslím, že právě tohle (spolu s digitalizací vývoje) může znamenat, že se k vojenským letounům zase vrátí ona různorodost. Jinak ono digitální testování se má použít i v případě amerického výběru nástupce vozidla Bradley a v Evropě se o něm mluví v souvislosti s novým tankem.

Abych pravdu řekl, nevidím rozdíl v čem konkrétně se liší konstruování Raptoru a 6. generace. Na kuličkovém počítadle ho také nepočítali. Může mi tedy někdo pls. vysvětlit, co tajemného se skrývá za slovem digitální?

Tak F-22 je konstrukce z osmdesátých let, to se zkrátka musí někde projevit - pokud jde o konstrukční možnosti, tehdejší výpočetní techniku, simulace a podobně.
Dneska to vozidlo, letoun a podobně, se může pohybovat ve virtuálním prostoru a simulovat všechny možné vlivy vnějšího okolí, různé opotřebení atd. nemluvě o samotném bojovém nasazení.

Jakože únavové a lámací zkoušky proběhnou ve virtuálním prosroru? Chápu nějakou výraznější úsporu na simulacích, rychlosti výpočtů a optimalizacích řešení, ale to nejdražší gró pořád zůstane.

Tak zmiňují, že vývoj by se měl zkrátit ze dvaceti na pět let, což je myslím hodně slušné tempo schopné alespoň nějak držet krok s dnešním tempem měnících se hrozeb.

Tak, a teď už jen počkat, až se sliby změní v realitu
"Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají," říkávala moje babička.

Vývoj F-15 nebo F-16 trval asi 5-6 let, vývoj F-22 by byl zdárně ukončen v půli devadesátých let, kdyby neskončila studená válka. Vývoj F-35 trvá dodnes, protože je to továrna na peníze. Tedy nový program Digital century umí to, co se umělo kolem sedumdesátých/osumdesátých let minulého století. Akorát to předvede virtuálně, po staru už se jaksi stavět neumí, lidi jsou drahý a tak je lepší dát práci 10 lidem na lince než 100, jako dříve. Ta celková masa lidí všech povolání si může trhnout, počítač to zpracuje s pěti lidma.
Lidi můžou být na pracáku a počkají až se někdo smiluje. Asi stát. Než k tomu dojde, můžou se bouřit pro nenaplnění svých snů.

Rase píše:Tak zmiňují, že vývoj by se měl zkrátit ze dvaceti na pět let, což je myslím hodně slušné tempo schopné alespoň nějak držet krok s dnešním tempem měnících se hrozeb.

Je to len príbeh pre obecenstvo.
Rôzne "metódy konečného počtu prvkov" a podobné sa už používajú desiatky rokov akurát sa zrýchlujú s rýchlosťou a kapacitou počítačov. Vôbec ma nenapadá čo takého sa vymyslelo čo by tak zásadne zrýchlilo návrhy konštrukcií. "Bežné" sú aj simulácie v "hydrodynamike a prúdení plynov". Tým sa dá definovať aké by mohlo mať lietadlo vlastnosti v reále. Tieto vlastnosti potom zase vložiť do počítača a tam vyskúšať jeho schopnosť bojovať s protivníkom, viď nedávne porovnávanie súboje pilota s AI.

Dnešní leteckí výrobcovia nie sú schopní za rozumné peniaze zásobovať náhradnými dielmi ani súčasné "jednoduché" lietadlá, takže až sa skomplikujú ešte viac tak to bude len horšie. A od 3D tlačiarní môžeme čakať len spomalenie cenového nárastu a ale nie zlacnenie.
Kedysi sa dalo navrhnúť lietadlo za jeden rok a vyrobili sa ho desať tisíce kusov, ďaľších generácií už len tisíce a potom stovky, väčšiu kusovosť si spoločnosť nemôže ekonomicky dovoliť a neverím tomu že by sa to nejako zmenilo. Predajcovia vždy u novej generácie sľubovali že síce pri nákupe bude drahšie ale voči starej generácii ušetríte pri prevádzke. No a realita je trocha iná.

Z technologií čo sa prisudzujú 6.generácii lietadiel sú ešte všetky minimálne o dva rády slabšie ako by sa potrebovalo.(lasery,RAM materiály,..)
Možno tá autonomnosť AI by už mohla byť použiteľná. Ale tá sa dá zamontovať už aj do súčasných lietadiel, len musí byť vybavené FBW aby napojenie bolo jednoduchšie.

P.S. Viete o nejakej technologii ktorá by už bola otestovaná a sľubuje zásadnú zmenu v letectve?

Wasp píše:.. lidi jsou drahý a tak je lepší dát práci 10 lidem na lince než 100, jako dříve. Ta celková masa lidí všech povolání si může trhnout, počítač to zpracuje s pěti lidma.
Lidi můžou být na pracáku a počkají až se někdo smiluje. Asi stát. Než k tomu dojde, můžou se bouřit pro nenaplnění svých snů.

Je to obrátene. Na pracáku je málo ľudí a preto sú ľudia na linke drahí. Je problém zohnať normálneho zamestnanca.

Wasp píše:Vývoj F-15 nebo F-16 trval asi 5-6 let, vývoj F-22 by byl zdárně ukončen v půli devadesátých let, kdyby neskončila studená válka. Vývoj F-35 trvá dodnes, protože je to továrna na peníze.

Tohle nemůžeš myslet vážně.
Ještě to lze akceptovat v případě jednoduchého F-16 (RFP 1972 - dodání 1. ks 1978), ale v případě složitějšího F-15 (1965 - 1976) již ne.
A u F-22 tuplem ... RFI 1981; RFP 1986; zálet demonstrátorů 1990; pak přišly problémy, ne finanční, ale technické; zálet prototypu 1997; zahájení výroby 2000; zavedení do výzbroje 2006.
Omezení financí počátkem roku 2000 mělo dopad na počet vyrobených kusů, nikoli na vlastní vývoj. Ten se protahoval hlavně kvůli technickým problémům.
Příběh F-35 ... zahájení 1996; první let 2006; zavedení do výzbroje 2016 ... odpovídá příběhu Raptoru a je dokonce i o něco rychlejší (těch nově vyvíjených technologií je tam prostě méně a "cesta již byla prošlapaná").

Cesta NGAD, má-li být alespoň tak revoluční jako byl F-22, bude ještě spletitější a ještě delší. Nějaký nový akviziční systém DCS možná může trochu pomoci, ale významnou změnu nemá šanci přinést.
Ze zkušenosti vím, že tyto moderní manažerské systémy vždy přinášejí ohromná očekávání, které, až na vyjímky, nedojdou naplnění. Jen stojí peníze.

Přečte si ten odkaz, co sem dával Amiz. Je tam dodala jasně zmíněno, že NGAD nemá být nějakým suprletounem pokud jde o letové schopnosti. Celkově jde američanům o celý koncept připojeného bojiště, přičemž se ještě nedávno zmiňovalo, že NGAD bude jen bezpilotní stroj. Jako výzvu vidím hlavně zabudovaný laser (má mít i Tempest), motor s proměnným cyklem atd. Pokud jde o cpaní UI do starších letounů, tak on je problém i nacpat novou věž na Warriora, vše dobře propojit, tak tohle bude ještě větší problém. Nemluvě o dalších potenciálních roblémech.

Rase píše:Přečte si ten odkaz, co sem dával Amiz.

To je na mne?

Rase píše:Celkově jde američanům o celý koncept připojeného bojiště, přičemž se ještě nedávno zmiňovalo, že NGAD bude jen bezpilotní stroj. Jako výzvu vidím hlavně zabudovaný laser (má mít i Tempest), motor s proměnným cyklem atd.

No, však píši ... "alespoň tak revoluční jako byl F-22".
A toto je setsakra revoluční koncept.

Skeptik píše :
.. v případě složitějšího F-15 (1965 - 1976) již ne

Je to trošku jinak, studie týkající se nového letadla se objevovaly od začátku šedesátých let a letectvo nevědělo asi do roku 1967 co vlastně chce.

V prosinci roku 1965 se objevily RFP pro letadlo které mělo být "podpůrným taktickým letounem".

V Březnu 1966 byly tyto RFP předány firmám Lockheed, North American Rockwell a Boeing. Mcdonnell Douglas byl vyřazen.
Na žádném z těchto předložených návrhů nebylo dále pracováno.
Od poloviny roku 1966, někdy do roku 1967 byla aktivita na FX minimální.

Pak přišel Mig-25, Domodědovo a věci se velice urychlily.
Srpen 1967, vydány nové RFP na jednomístný stíhač.
Firmy General Dynamic a Mcdonnell Douglas dostaly zpracovat půl roční studii.
Dokončena byla v květnu v roce 1968.

Září 1968, - schválena koncepce a vývoj FX, leteckému průmyslu předloženy nové RFP pro fázi kontraktorového definování (Contract Definition).
V prosinci 1968 zůstali tři společnosti, v této době se FX přejmenoval na F-15.
Prosinec 1969, vybrán návrh firmy Mcdonnell Douglas.
První vzlet - 1972.
První letoun dodán TAC - listopad 1974, označovaný TAC 1,
První F-15A dodán 9. ledna 1976.

V prosinci roku 1969 byl vybrán MCAIR, to co předcházelo, použitelné studie/teorie se použily, ale nemůže se říci že se na F-15 pracovalo od roku 1965.
Letadlo F-15, které je velice podobné tomu co létá dnes, se poprvé objevilo na papíře v roce 1969. Poprvé vzlétlo 1972, a operačně létalo od roku 1976.

Rase píše:Přečte si ten odkaz, co sem dával Amiz. Je tam dodala jasně zmíněno, že NGAD nemá být nějakým suprletounem pokud jde o letové schopnosti....

Neviem či tu niekto na "superletové vlastnosti" narážal ale i tak, kde sa o tom ten Amizov odkaz zmieňuje že sa "nevyžadujú"? Nanašiel som to tam.

Rase píše:Přečte si ten odkaz, co sem dával Amiz. Je tam dodala jasně zmíněno, že NGAD nemá být nějakým suprletounem pokud jde o letové schopnosti. Celkově jde američanům o celý koncept připojeného bojiště, přičemž se ještě nedávno zmiňovalo, že NGAD bude jen bezpilotní stroj. Jako výzvu vidím hlavně zabudovaný laser (má mít i Tempest), motor s proměnným cyklem atd. Pokud jde o cpaní UI do starších letounů, tak on je problém i nacpat novou věž na Warriora, vše dobře propojit, tak tohle bude ještě větší problém. Nemluvě o dalších potenciálních roblémech.

Ak má byť niečo 6.generácie tak nestačí len to aby to bolo navrhnuté a zhotovené po 5.tej generácii.
Nacpanie UI do lietadla. Už teraz idú všetky informácie zo senzorov a všetky informácie do aktuátorov a serv v digitálnej podobe a UI by zvládla aj elektrickú analogovú podobu takže je to len o spracovaní informácie z radaru a iných senzorov a vyhodnotenie "čo vidia" a následne určiť čo má lietadlo robiť. Takže stačí namiesto pilota, kresla a podpory života tam namontovať 300kg počítačov s doplnenými kamerami o celkovom rozsahu 360° s malým a veľkým rozlíšením, s malým a veľkým ohniskom, prípadne niektoré na otočnej konzole.
Vyhodnocovať obraz už vieme aj teraz, viď automobily Tesla, takže tam by nemal byť problém. Len to všetko dať dokopy a obhájiť pred ľuďmi že im nad hlavou lieta niečo čo ich po napadnutí virom môže zastreliť.

A povedomie o bojisku a zdielanie údajov je snaha/úloha zaviesť už teraz v 5.generácii lietadiel a 4.tej u tankov. a iných zbraňových systémov