Pátrač píše:Vem si útok na Norsko. Němci tam byli jen o den či dva dříve než Britové a Francouzi. I Francouzi s Brity tam jeli obsadit Narvik a nejen to - chtěli pokračovat do Švédska - neutrálního - a obsadit nějaké obrovské železorudné doly. Norsko bylo neutrální stát, válku mu nevyhlásil ani jeden z těchto tří agresorů. A agrese by to byla i ze strany západních spojenců. A to nemluvím o Švédsku, kam nechtěli ani ti Němci, ale spojenci ano.
Nikdo ale nemá odvahu říci, že i ze strany Britů a Francouzů šlo o válečný zločin ve stádiu ne už přípravy ale v běhu. Už tam plavaly konvoje.
Hart to nejen řekne, ale dokonce řekne i to, že dát to v Norimberku do obžaloby a trvat na odsouzení viníků, dokonce britskými a francouzskými žalobci, je vrcholná ukázka pokrytectví v politice i právu.
Je možná pokrytectví to dát do obžaloby, aneb podmínky si diktují vítězové a ne vždy fér, ale jinak nemám dojem, že by si někdo maloval něco na růžovo. Nikde není nijak zatajováno, že Britové a Francouzi plánovali již velice záhy odříznutí Německa od švédské železné rudy pomocí intervence. Při první zámince za finsko-sovětské války se to nerealizovalo a posléze je při druhém pokusu částečně předběhli Němci (ale nemám tucha, jestli tam už něco plavalo, protože záměr byl zaminovat norské pobřežní vody, vyhnat tak lodě s rudou na volné moře, kde budou zaprvé napospas Royal Navy a za druhé to mělo vyprovokovat německou reakci, která by se stala záminkou pro intervenci....a vzhledem k tomu, že naplno ještě neproběhla ani fáze jedna, tj. minování, tak proč by byla v chodu fáze dva?). Dále je tu ještě ta nuance, že Norové by patrně Britům nekladli odpor, i když porušení neutrality by neslavili zrovna se šampáněm v ruce.
Tohle pouze vypovídá o tom, že Britové a Francouzi byli ochotni si ušpinit ruce (a do určité míry...přeci jen nejednalo se o obecnou invazi a měla být dodržena řada pravidel a omezení), když to bylo nutné, ale sotva o nějaké univerzální ďábelskosti a chybí tam linka k událostem předchozím.
palo satko píše:Najväčšim nepriatelom Britanie bolo Nemecko (nakoniec je aj dnes, po brexite
) a nie ZSSR.
Největšími potenciálními hrozbami byly tyto státy - Německo, Itálie a Japonsko. A to všechny najednou a se všemi se v tom spletenci muselo nějak počítat, protože na tom stála imperiální obrana. Británie nemusela zdaleka řešit jenom Hitlera, ale i Středomoří, Asii a Dominia.
palo satko píše:Po tom ako bolo jasne, že Hitler kašle na zmluvy z konca Prvej svetovej, si Briti jasne uvedomovali, že bude vojna. lenže nemali mužov. Britania došla o celu jednu generaciu a nikomu v Britanii sa nechcelo stratit dalšiu.Najmä nie ženam, ktore jasne protestovali proti vojne. Nakoniec bojovat sa nechcelo ani mužom, lebo dobre vedeli, že Nemci su lepši vojaci a je ich viac. Už Prvej svetovej mali Nemci menšie straty pri boji so všetkymi zapadnymi armadami a teraz každemu bolo jasne, že su lepšie vycvičeni a vyzbrojeni.
Britové si jasně uvědomovali leda to, že válka je pokud možno nežádoucí. A pokud válka, tak na snesitelném množství front. A vzhledem k tomu, že VB byla první, od koho by jsi uslyšel, že Versailles byla chyba, tak to kašlání na Versailles má v tomto ohledu poněkud jiný rozměr. Britům bylo jasné, že Německo se opět zvedne a nazbrojí a byli zcela ok s tím, že se zvedne a nazbrojí, protože totální pokoření a odzbrojení považovali za chybu a křivdu. Je zajímalo to, jak Německo zapojit do velmocenských struktur a smluv a svázat to do akceptovatelných mezí. Německo mělo být přijato zpět do klubu a mělo dodržovat patřičná pravidla...to byl cíl. A upřímně teoreticky ne nerozumný.
Francouzi se na to samozřejmě dívali jinak, protože oni měli Německo za hranicemi a populační poměr/síla průmyslu hovořily celkem jasně (a to nepočítám Itálii) a dalo se očekávat, že by v případě znovuvyzbrojení došlo k vyřizování účtů. Takže Versailles možná nebylo fér, ale Frantíkům to enormně vyhovovalo, protože to drželo Němce nepřirozeně přišlápnuté k zemi a je v bezpečí. Plus jim to dávalo větší status na kontinentu. Samozřejmě ale ani oni nečekali, že to vydrží věčně a museli postupovat v souladu s tím a zároveň v souladu s VB, což bylo životně důležité (neboli jediný spojenec, se kterým bylo možno bezprostředně počítat a s kým bylo možno Německo zadržet, pokud se něco kapitálně nepodělalo, což se později podělalo).
A to o vojácích snad ani nebudu komentovat.
palo satko píše:Britski politici blufovali, nič ine im neostavalo, lebo tiež nemali žiadneho mocneho spojenca. Francuzi boli na tom z mužmi rovnako biedne a cela ich strategia bola "sediet na bobku" za opevneniami. Američania na Britov kašlali, lebo Briti aj Francuzi, Amikov vymanevrovali z mierovych (prestenejšie trestnych) rozhovorov po Prvej svetovej. Realne neexistovala žiaden dôvod, prečo by Američania išli do vojny proti Nemecku, ked im z Nemecka plynuli zisky. A keby aj išli, tak by ich prichod trval roky a zatial by Britania bola porazena. Nakoniec, bolo to len Hitlerove hlupe rozhodnutie zautočit na ZSSR, ktore zachranilo Britaniu a umožnilo potom Američanom za dva roky doviest nejaku armadu do Britanie.
Brity zajímali Němci, Taliáni a Japonci, Francouze zajímali enormně Němci a v závěsu za nimi Taliáni, Američanům byla v dalším záchvěvu izolacionismu Evropa u zádele a zajímali je Japonci.
Odsuzovat Francouze, že seděli na zadku za linií, je sice jednoduché, na druhou stranu je to dost pochopitelné. Aneb opět milá demografie. Jiná věc je samozřejmě to, že defenzivní zaměření francouzské armády takřka negovalo spojenecké vazby proti Německu u menších evropských států, protože ty nemohly čekat hrozbu vpádu do Německa ze západu a tj. odklon sil, na čemž to ale vše stálo. Ale jak by to někdo dokázal vymyslet lépe je otázka
palo satko píše:Briti viedli hanebnu politiku, ale realne ani inu viest v rokoch 1938, 1939 a 1940 nemohli.
Co je hanebná politika? Britové vedli obyčejnou mocenskou politiku a za hanebnou si ji vykreslují ti, jež nemají Brity moc v lásce a nebo ti, co to posuzují z odstupu a zcela nevhodných modernějších východisek.
.