Stránka 3 z 3

Re: Vývoj bojové sestavy a taktické hustoty Rudé armády ve v

Napsal: 15/9/2019, 14:14
od Kouzelnik
Pěkný den,

rád bych se zeptal zdejších znalců sovětsko/Rudoarmějských reálií. Jde mi o to jakým způsobem probíhala obnova jednotek - divizí - poté co mužstvo (popř. včetně divizního štábu) bylo téměř kompletně zabito/zmrzačeno/nezvěstní/zajatí

viz z úvodního komentu v tomto vláknu - podtrhl jsem relevantní pasáže
Pátrač píše: (...)
Jako příklad poslouží bojová sestava 50. střelecké divize. Divize v těchto bojích velel generál major Nikita Fedorovič Lebeděnko. Divize se zúčastnila útočné operace v Polsku, bojovala i ve finské válce - v její jarní fázi. Velké vlastenecké války se účastnila od prvního dne jako frontová záloha. Nakonec se stala součástí 21. střeleckého sboru 13. armády. Bojovala v běloruské obranné operaci a skvěle se předvedla v bitvě u Smolenska.
(...)
Prošla tvrdými boji. Byla dvakrát obklíčena, a pokaždé se probila ven. Přišla o většinu těžkých zbraní, ale uchovala si bojového ducha a byla pokaždé obnovena. V bojích, které posloužily pro toto schéma, byla jen stínem své předválečné slávy, ale byla to ostřílená a zkušená divize, která už něco o válce věděla.
Pátrač píše: (...)
Přesně takto vypadal i bojová sestava 316. střelecké divize.
(...)
Jeho divize byla čerstvě zformovaná v Alma-Atě. Byla tvořena vycvičenými vojáky ze zálohy i nováčky. Panfilov se velení chopil iniciativně. Byl dle všeho velmi tvrdý velitel, ale jeho vojáci jej respektovali.
Měl cit pro taktiku a podle všeho, co se dovídal o průběhu války, pochopil, že je to válka, která bude dlouhá a neskutečně těžká. Své vojáky doslova do písmene sdíral z kůže. Divize, kterou zformoval, byla silná a dobře motivovaná.
(...)
316. divize bojovala dál a byla postupně v krutých bojích vyhlazována.
(...)
Jeho divize ale bojovala až do konce války.
DOTAZ: Mě totiž není jasné, jestli obnova jednotek v Rudé armádě probíhala podle jednotného mustru, takže z hlediska zaměření výcviku nebyl rozdíl mezi nově postavenou divizí (např. tankovou) a obnovenou divizí (tankovou)

PROČ SE PTÁM:Jde mi o to, že např. u níže uvedených jednotek Wehrmachtu/Luftwaffe obnova probíhala spíše podle charakteru menších jednotek, které sloužili jako základ pro obnovu. Tj. nikoliv podle charakteru původní (zničené) jednotky od které přejala označení a pár vojáků kteří zbyli.

Přece 21. tanková původně bojovala celé roky v pouštích a roklinách severní Afriky kde se její příslušníci dočkali svého osudu v Tunisu. Zatímco pozdější boje v Normandii byly úplně jiného charakteru. Hádám správně, že to nevadilo, protože z původní 21. divize toho moc nezůstalo a obnovená divize fungovala spíše jako zvětšená Schnelle Brigade West?
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... 21PD-R.htm
https://blog.sturmpanzer.com/schnelle-b ... anization/

Podobně mi to není jasný charakter obnovené divize (snad výsadkářské) Hermann Göring. Chápu-li správně, tak po obnově (po Tunisu) v Itálii už s výsadkáři neměla nic společného, protože obnova probíhala bez přičlenění nějaké výsadkářské jednotky.
https://www.fronta.cz/dotaz/divize-hermann-goring

Re: Vývoj bojové sestavy a taktické hustoty Rudé armády ve v

Napsal: 18/9/2019, 14:54
od Skeptik
Neumím odpovědět co se pozemních jednotek týče.

Co se leteckých jednotek VVS týče, tak ty byly většinou staženy do týlu k přezbrojení a doplnění.
Pak záleželo na míře "vybití" leteckého pluku, jakožto základní jednotky.

Pokud bylo velké, tak se z přeživších vytvořili základy letek, případně se doplnili zkušenější velitelé z jiných pluků. Tento základ se přesunul k určenému ZAP (Záložní Letecký Pluk), kde si velitelé vybírali, nebo jim byl přidělen "ličnyj sostav" teď mužstvo (piloti) z těch co v ZAP procházeli výcvikem / přeškolením.

Pokud nebylo vybití tak velké, tak se pluk pouze doplnil (stejným způsobem) nebo se z něj "vytáhli zkušení piloti do jiných pluků ... ať již obnovovaných nebo nově zakládaných.

Pluk pak v rámci ZAP procházel i výcvikem / přeškolením / slétáním ... podle toho, co bylo potřeba, nebo na co byl čas.

Z "hotových" pluků se pak, dle potřeby, skládaly vyšší jednotky ... divize.
Částečně to bylo "odkoukané" od Luftwaffe :wink:

P.S. Omlouvám se, že reaguji až teď. Před tím jsem si Tvého dotazu nevšiml. Nestíhám sledovat vše :rev:

Re: Vývoj bojové sestavy a taktické hustoty Rudé armády ve v

Napsal: 18/9/2019, 19:47
od Kouzelnik
Kouzelnik píše:Pěkný den,
rád bych se zeptal zdejších znalců sovětsko/Rudoarmějských reálií. Jde mi o to jakým způsobem probíhala obnova jednotek - divizí - poté co mužstvo (popř. včetně divizního štábu) bylo téměř kompletně zabito/zmrzačeno/nezvěstní/zajatí
Mě spíše šlo o situaci, kdy nezůstaly ani lidé v týlových/štábních útvarech jednotky. Např. z uvedeného příkladu 21.tankové Wehrmachtu se do nově zformované 21. tankové zapojili pouze těch pár vojáků původní 21. jednotky, kteří unikli smrti/zajetí/... v Tunisu, protože předtím byli jako ranění (atd.) evakuováni. Proto nevidím žádnou souvislost mezi původní a obnovenou divizí. Notabene, když základem pro obnovu 21. tankové WH byla fungující brigáda zvyklá na naprosto odlišný terén.

Tj. pokud bychom se bavili o letectvu, tak tam je téměř kompletní ztráta všech lidí v jednotce spíše výjimečná. Protože pozemní personál je obvykle v zázemí. Jenom, abychom se bavili o reálných číslech - tak např. u stíhací jednotky (RAF) šlo o několik desítek letců a několik stovek pozemního personálu - a já se ptám na situaci, když armáda přišla jak o naprostou většinu letců a také o naprostou většinu pozemního personálu,... tj. jak v takových případech probíhala obnova jednotky v Rudé armádě... pokud vůbec obnova probíhala, jestli nebylo jednodušší nějakou existující jednotku rozdělit třebas na půl a ke zkušenější jednotce posílat nováčky.... primárně mě zajímají pozemní jednotky.

Ohledně leteckých jednotek můžu nabídnout osudy 3 jednotek (a to z britských ozbrojených sil WW2), kde je ilustrován rozdílný přístup jak při rozpuštění tak při obnově.

Jak příklad jsem vzal perutě z letadlových lodí, protože při náhlém potopení lodě je větší pravděpodobnost, že téměř všichni (letci i pozemní) přestanou bojovat (=umřou,zajmou je,...)

https://en.wikipedia.org/wiki/802_Naval ... _World_War
odskákala to při kompletním zničení evakuační jednotky (letadlovka a oba doprovodné torpédoborce) a navíc bylo bouřlivé počasí, tj. trosečníků bylo dosti málo a pokud byli tak je spíše vylovili nacisté nebo Norové než RN. Obnova neproběhla úplně od základů, ale na bázi poloviny jiné perutě.

https://en.wikipedia.org/wiki/823_Naval_Air_Squadron
při potopení 06/1940 stejné letadlovky jako výše (HMS Glorious) patrně byla na palubě jen část lidí z perutě ?polovina?. Ovšem jednotka byla přesto rozpuštěna a to v 12/1940... nevím důvod, spekuluji že mohlo jít o snahu doplnit lidi do jiných perutí. Nedohledal jsem přesně jak probíhala obnova ve Skotsku... mám pocit, že obnova jednotky probíhala úplně od základů, v každém případě původní i nová jednotka používali stejné letadla, nicméně zdrojeuvádí, že obnovená jednotka sloužila jako "torpedo bomber reconnaissance" (původní jednotka byla "torpedo spotter reconnaissance") a nasazena mj. v protiponorkové službě ať už na stařičké HMS Furious a poté z pozemní základny

https://en.wikipedia.org/wiki/825_Naval ... _North_Sea
Při potopení Ark Royal na podzim 1941 došlo následně k rozpuštění jednotky. Je mi to záhadou, protože Ark Royal nebyla potopena okamžitě ale její potápění trvalo spoustu hodin... chápu-li správně, tak při potopení lodě z celé posádky (tj. i z 825 perutě FAA) přišel o život jeden člověk. Chápu-li správně zdroj, tak pár týdnů po rozpuštění byla jednotka obnova a opět patrně zcela od základů, přestože obnovená i původní jednotka používala Swordfishe. Ovšem první rok po obnově nepůsobila z nějaké letadlové lodě, nýbrž z pozemní základny.

Re: Vývoj bojové sestavy a taktické hustoty Rudé armády ve v

Napsal: 19/9/2019, 12:21
od Dzin
Když to vezmu hodně obecně, v Rudé armádě spíše docházelo k budování nových divizí, než k nějaké masivní obnově starých postižených. K něm docházeli doplňky, ale nebylo to takové, že by se většinou nahradilo celé těleso. Dobře je to vidět z knih Davida Glanze, které dokumentují postupnou ztrátu síly sovětských pěších (střeleckých) divizí. Z tabulkových 10 000 se postupně průměr snižoval k 6000 v roce 1944 a 5000 v roce 1945, přičemž Glanz poznamenává, že nebyla vyjímka divize s bojovou silou kolem 2000 mužů. Ke kompletní obnově divize samozřejmě také docházelo, ale jak plyne z dříve zmíněných početních stavů, nebylo to zase tak časté. Značná část divizí, které v prohraných bitvách utrpěli velké ztráty byly rozpuštěny a případní přeživší vojáci byli převeleni k jiným celkům.

Když to tedy hodně zobecním, obnova síly RA byla většinou na výstavbě nových jednotek, hlavně v první polovině války. V pozdějším období, když už ztráty nebyly tak velké docházelo k postupnému doplňování stávajících divizí, ale to nebylo tak zásadní, jako třeba v západních armádách.

Re: Vývoj bojové sestavy a taktické hustoty Rudé armády ve v

Napsal: 19/9/2019, 21:30
od Skeptik
Kouzelník píše:Tj. pokud bychom se bavili o letectvu, tak tam je téměř kompletní ztráta všech lidí v jednotce spíše výjimečná. Protože pozemní personál je obvykle v zázemí.
V počáteční fázi války na Východě ani tak ne.

Příkladem budiž třeba 55 AIP, ano, ten IAP v jehož řadách bojoval Pokryškin, a který se následně, jako 16 GIAP, stal jedním z nejúspěšnějších stíhacích pluků VVS.
Po počátečním relativně úspěšném nasazení, ale i těžkých ztrátách letového personálu, hrozilo jeho letišti u Tuzly obklíčení. Část zbývajících pilotů, kteří měli letadla, přeletěli na letiště v Chersonské oblasti, zbývající personál se přesouval po zemi ... a dostal se do obklíčení. Ven se probili jen malé skupinky.
Přesto pluk pokračoval v bojích a následně byl doplněn a získal titul Gardový.

Re: Vývoj bojové sestavy a taktické hustoty Rudé armády ve v

Napsal: 21/9/2019, 11:02
od Kouzelnik
Dzin píše:Když to vezmu hodně obecně, v Rudé armádě spíše docházelo k budování nových divizí, než k nějaké masivní obnově starých postižených. K něm docházeli doplňky, ale nebylo to takové, že by se většinou nahradilo celé těleso. (...)

Když to tedy hodně zobecním, obnova síly RA byla většinou na výstavbě nových jednotek, hlavně v první polovině války. V pozdějším období, když už ztráty nebyly tak velké docházelo k postupnému doplňování stávajících divizí, ale to nebylo tak zásadní, jako třeba v západních armádách.
Ahoj,

jak už tady zaznělo IMHO od jiného předřečníka, tak asi aby bylo vhodné odlišit úvodní fázi (léto/podzim 1941), kdy docházelo k obrovským obkličovacím kotlům, kde zůstaly jak frontové tak týlové útvary divizí Rudé armády (RA). Takže níže uvádím příklad který snad ilustruje situace ohledně rozpouštění/obnovování oslabených jednotek v roce 1942.

a) Protože mým zájmem je zjistit info o obecnější metodě, tak jako vhodnější příklad (kdy už pominul úvodní šok) bych vzal 2. údernou armádu (známé mj. v souvislosti se nacistickým zajetím vycházející hvězdy RA - generála Vlasova). Tento příklad jsem zvolil mj. i proto že na velké ztráty/zničení jednotek 2. úderné armády na jaře 1942 navazují další operace, kdy patrně byla velmi velká poptávka RA po jakkýchkoliv bojeschopných jednotkách.

Tj. bavíme se o tzv. Lyubanské ofenzívě / WH ji označovali jako bitvu na Volchově (tj. meandrující řeka kombinovaná s močály a umělými kanály) a skoro-kotel je hezky vidět např. na mapě z wikivčetně jisté polemiky ohledně skutečných ztrát Rudé armády

z Michanova seriálu:
michan píše:Protiofenzíva Sever 42 II. Č. 3.
Díl II.
Část 3.
Odříznutí sovětských jednotek způsobilo v sovětském vrchním velení zděšení. Stalinova naděje na osvobození Leningradu a zničení skupiny armád Sever se nekonalo. Stalin hledal obětního beránka. Sesadil vrchního velitele armády Sokolovského, protože zaútočil na příliš široké frontě a neprorazil. Své vině musel uvěřit generál Klykov a náčelník štábu, protože frontu prolomili na příliš úzkém prostoru.
(...)
Již 27. března 1942 prorazily jednotky sovětské armády pod velením generála Vlasova se sibiřskými údernými brigádami od západu závoru u průseku „Erika“. Otvor byl jen 2 km široký, ale stačil k tomu, aby Rusové protlačili do kotle zásobování.
Šest týdnů se dařilo Sovětům držet průsek „Erika“ otevřený. Bahno a příliš bažinatý terén lesa po obou stranách průseku „Erika“ nedovoloval Němcům rychle přisunout dostatečné síly, aby průsek uzavřely. 58. pd a policejní divize SS při prvém útoku neuspěly.
Teprve druhý útok začátkem května 1942 po pečlivé přípravě uspěl. Došlo opět k pevnému spojení 58. pd a policejní divize SS. Průlom v úseku „Erika“ byl znovu a nyní již naposledy uzavřen.
Generál Vlasov se rozhodl z bažinatého pekla Volchova uniknout. Jeho pluky, ale musely na silnici a tudíž znovu do průseku „Erika“.
20. května 1942 vydává generál jezdectva Lindemann denní rozkaz 18. armádě: „Rus vyklízí Volchovský kotel“.
Od 20. května 1942 probíhají těžké boje v nejtěžších podmínkách, kterých se účastní všechny druhy vojsk německé armády. Boje probíhají až do konce května. Koncem května je na Volchovu dobojováno.
Co z Vlasovovy armády neodešlo, zůstalo v pasti. Bylo to 9 střeleckých divizí, 6 střeleckých brigád a části jedné tankové brigády. Byl to konec sovětské 2. úderné armády. 32 000 sovětských vojáků bylo zajato, desetitisíce leželo mrtvých v lesích a bažinách – utonuli, zemřeli hladem a na následky zranění.
Další prameny:
https://www.flamesofwar.com/hobby.aspx?art_id=920
https://www.historynet.com/death-of-an-army.htm


b) Ať už šlo o potřebu zejména útočných jednotek pro útok Rudé armády v oblasti Charkova (např. https://en.wikipedia.org/wiki/Second_Battle_of_Kharkov v 05/1942). Nebo spíše obranných jednotek po zbytek roku 1942 proti rozjetému parnímu válci nacistické koalice https://en.wikipedia.org/wiki/Case_Blue. Neumím posoudit všechny jednotlivé cesty jak na frontu přicházely nové/obnovené jednotky... podle vývoje celkového počtu lidí bojujících za RA na sovětsko-národněsocialistické frontě v průběhu roku 1942 (viz tabulka https://warontherocks.com/2016/07/was-t ... -to-today/ ze které vyplývá že za 7 měsíců vzrostl k 06/1942 počet lidí bojujích za RA na této frontě z 4,2 milionu o 1,5 mil. tj. o 1/3 navzdory zabitým/zajatým ve stovkách tisíc) bych totiž vzal v úvahu také:
-přesun kompletních jednotek z východu Sovětského svazu (zejm. z oblastí poblíž Mandžuska, kde japonské aj. jednotky evidentně neplánovali rozsáhlý útok vlivem toho, že ozbrojené síly Japonského impéria) téměř všechny své útoky realizovali v Pacifiku resp. v tzv. Jižní oblasti zdrojů (např. Indonésie) a to co zbývalo se věnovalo boji v Číně).
-úspora počtu lidí na logistiku RA vlivem zkrácení fronty zejm. zásobováním díky Volze.

c) Tedy na konkrétním příkladu 2. úderné armády se zdá, že v Rudé armádě v 1942 nebyla uplatňována jednotná metoda pro rozpuštění resp. obnovu jednotek, protože
- některé jednotky byly úplně zničeny a v podstatě budovány od základů, (neboť z např. lidí v divizi nemohlo bojovat více než 99% viz příklady, kdy se z divize zachránilo cca 25 mužů, nota-bene oslabených několika-měsíčním bojem v (téměř) kompletním oblíčení). Ovšem téměř ihned (za pár týdnů) po zničení se obnovená jednotka opět účastnila frontových bojů
- zatímco jiné jednotky jaksi byli obnoveny, nicméně zdá se, že delší dobu nezasáhli do boje
- a také došlo k rozpuštění jednotek (i když neměli tak obrovské více než 99% ztráty), tak aby posílily existující jednotky.
O osudech níže uvedených jednotek lze získat jakési dodatečné základní info z přehledu pěších/střeleckých divzí

Ohledně seznamu konkrétních (po/ničených) jednotek 2. úderné armády (vlivem idiota Stalina který zakázal ústup) jsem vycházel neofiko info z fóra axishistory.
https://en.wikipedia.org/wiki/46th_Rifl ... iet_Union)
https://ru.wikipedia.org/wiki/92-%D1%8F ... %B8%D1%8F)
https://ru.wikipedia.org/wiki/191-%D1%8 ... 0%B8%D1%8F
https://ru.wikipedia.org/wiki/259-%D1%8 ... 0%B8%D1%8F
https://en.wikipedia.org/wiki/327th_Rif ... iet_Union)
https://ru.wikipedia.org/wiki/382-%D1%8 ... 0%B8%D1%8F
Pozn:Jestli má někdo lepší zdroj jak zjistit další osud těchto jednotek od jara 1942 než jsou tyto odkazy na wiki, tak budu rád, když se podělí/doporučí.

Závěr: Zdá se, že metoda obnovy/rozpuštění jednotek Rudé armády byla v roce 1942 bez jakkéhokoliv systému. Osobně bych se přikláněl k hypotéze že tento chaos mohl být mj. součástí zpravodajských her ("maskirovka") ke zmatení nacistické koalice kolik jednotek má RA aktuálně k dispozici. Něco jako varianta předstíraných jednotek tak jak to uplatňovala Britská armáda

Re: Vývoj bojové sestavy a taktické hustoty Rudé armády ve v

Napsal: 23/9/2019, 08:50
od Dzin
To ti takhle neřeknu, musel bych si zase pročíst Glantze, jak to on rozebírá. Bohužel dost věcí od něj nevyšlo v češtině. Zkusím se podívat, jak budu mít čas, kdybych narazil na něco shrnujícího a informativního, napíši.

Ale jak se dívám na wiki co si postoval, tak když si to projdeš, tak by se asi dal rekonstruovat obrázek obnovy divizí RA.