Poplatky za přelet Sibiře vznikly v 60-tých letech, tedy v době, kdy tento vzdušný prostor nebyl otevřený (každý stát si může definovat omezené a zakázané prostory, to se za poškození 1. svobody nepovažuje.
Pokud by poplatek za přelet Sibiře vybíral stát a od všech, tak by to porušením 1. svobody bylo. Proto byla přijata konstrukce, že přelety přes Sibiř zajišťuje Aeroflot jako komerční službu, která zahrnuje i technické mezipřistání v Moskvě za účelem doplnění paliva (
tehdejší letadla neměla dostatečný dolet) a zajištění podpory na kterémkoliv záložním letišti cestou. Tato služba byla sjednána na bilaterální úrovni tj. Aeroflot sepsal smlouvu s každou jednou leteckou společností, která si přes Sibiř chtěla zkracovat cestu.
A protože oficiálně byl vzdušný prostor nad Sibiří i nadále vyhlášen jako omezený, o porušení pravidel ICAO se nejednalo.
Tato konstrukce přežívala i poté co B747 umožnil nonstop lety. Nikdo se se SSSR nechtěl hádat, všichni byli rádi, že tudy mohou létat ... win-win situation.
Po rozpadu SSSR a Aeroflotu začala tato situace vadit, ale fakticky jí nebylo jak změnit.
Změna nastala v okamžiku, kdy Rusko projevilo zájem vstoupit do WTO. Rusko něco chtělo, a tak muselo něco nabídnout. Zrušení "poplatků za přistání v Moskvě" jak se tento režim neoficiálně nazýval bylo jedním z požadovaných ústupků. A tak se v roce 2006 dohodlo, že Rusko tento režim do roku 2013 zruší, resp. nahradí něčím jiným - standardním. Tím standardním postupem mělo být převedení zpoplatnění letu přes Sibiř na Rosaeronavigacii tedy státní organizaci odpovědnou za řízení letu ve vzdušném prostoru Ruské federace.
Tady je nutno udělat odbočku.
Vzdušný prostor RF až do roku 2006 zachovával strukturu jako za SSSR. Tedy za vzdušný prostor odpovídala armáda, s výjimkou letových cest a terminálních oblasti civilních letišť (TMA). Fakticky obrácený stav než byl u nás.
Teprve v roce 2006 byla dokončena tvorba nového systému poskytování letových navigačních služeb, dost podobný americkému FAA či evropskému EUROCONTROL (tedy spíše tomu americkému, protože ten zahrnuje i konečné poskytovatele služeb - ANSP - zatímco v evropském systému jsou ANSP národní organizace). A i ta si postupně "sedala" až do roku 2010.
Na tuto nově vytvořenou službu (Единая система организации воздушного движения Российской Федерации - ЕС ОрВД) resp. její výkonnou složku Госкорпорация по ОрВД, mělo k 1.1.2014 přejít i veškeré zpoplatnění letů, a tím měl zaniknout i "poplatek za přelet Sibiře".
Přiznám se, že nevím, zda k tomu došlo i v reálu. Ale nejspíš ano, jinak by se to řešilo.
EDIT
Ještě trochu upřesnění k povolení přeletu. Nějak jsem si neuvědomil, že samotné členství v ICAO neznamená automaticky aplikaci 1. svobody. K tomu je nutné buď být signatářem dohody IASTA, a nebo mít uzavřenu bilaterální smlouvu o letecké dopravě. Rusko sice signatářem IASTA není (stejně jako třeba Kanada), ale bilaterální smlouvu se Slovenskem má = o povolení přeletu na 99,9% žádat nemusí.
Nemám u sebe slovenský AIP, tak alespoň citace z toho českého
1.2.4.2 Pro nepravidelné přelety území České republiky letadly registrovanými v členském státě ICAO se nevyžaduje povolení odboru civilního letectví Ministerstva dopravy.
A díky tomu, že není signatářem IASTA může Rusko i požadovat ošetření přeletů Sibiře v bilaterální smlouvě.
Typickým příkladem byla žádost norských aerolinek Norwegian Air Shuttle o povolení letu "sibiřským koridorem" v roce 2016, která byla zamítnuta protože v letecké dohodě mezi Norskem a Ruskem (SSSR) z roku 1956 !!! je toto právo omezeno jen na SAS. A právě SAS se měla "přimluvit" za to, aby konkurenční Norwegian AS toto povolení nedostala
Jo, byznys je boj.
