Il-102 snad dokonce přímo vycházel z Il-40, z padesátých let.
http://www.suchoj.com/galerie/index.htm ... erie.shtml
Suchoj Su-25 Frogfoot
Moderátor: Julesak
Lamda si si tým istý ?Říkám to naposled NA atestátu PUŠKA u SU 25 ja jasný název Izdelije či izdelenije AO 17
Lebo označenie AO-17 patrí k dvojhlavňovej puške z "Tunguskej" jej GRAU indeks je 2A38 / GRAU - Главное ракетно-артиллерийское управление МО РФ /
Pre "Grača" sa uvádza - zariadenie VPU-17A s dvojhlavňovou puškou GŠ-30-2 / AO-17A - izdelie 9A623 / . Presné označenie je AO-17A, ale ani označenie GŠ-30-2 nie je chybné, len nie presné.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Správne označenie zbrane pre Su-25 je 9A623 a pre vrtuľník Mi-24P 9A623K (dlhšie hlavne).
Konštrukčný index je TKB-645 (ТКБ-645) a pôvodné továrenské označenie zbrane bolo zrejme AO-10. Existuje fotografia (žiaľ nevlastním) dvojhlaňového kanónu kalibru 30mm, ktorý má spojku medzi nosičmi záverov riešenú rovnako ako GŠ-23, teda dvojramennou pákou, nie ozubeným kolesom ako 9A623. Predpokladám, že to bolo pôvodné riešenie u AO-10, neskôr opustené a zbraň prekonštruovaná.
Pre zbraň 9A623 sa požíva často menej presné označenie GŠ-30 (označenie výrobcu), GŠ-2-30 (analogicky ku GŠ-6-30 / 9A621), GŠ-30-2 (analogicky ku GŠ-30-1 alebo GŠ-301), zriedkavejšie aj GŠ-302 pre 9A623K, výrobca označuje zbraň 9A623K ako GŠ-30K.
2A38 vychádza konštrukčne z 9A623, ale nie sú identické - 2A38 má napríklad vodné chladenie.
Zbraň 9A4071K pre Mig-29 a Su-27 má konštrukčný index TKB-687 (ТКБ-687) a je známa pod označením GŠ-30-1 alebo GŠ-301. Označnie GŠ-301 uvádza aj výrobca, KBP Tula.
Konštrukčný index je TKB-645 (ТКБ-645) a pôvodné továrenské označenie zbrane bolo zrejme AO-10. Existuje fotografia (žiaľ nevlastním) dvojhlaňového kanónu kalibru 30mm, ktorý má spojku medzi nosičmi záverov riešenú rovnako ako GŠ-23, teda dvojramennou pákou, nie ozubeným kolesom ako 9A623. Predpokladám, že to bolo pôvodné riešenie u AO-10, neskôr opustené a zbraň prekonštruovaná.
Pre zbraň 9A623 sa požíva často menej presné označenie GŠ-30 (označenie výrobcu), GŠ-2-30 (analogicky ku GŠ-6-30 / 9A621), GŠ-30-2 (analogicky ku GŠ-30-1 alebo GŠ-301), zriedkavejšie aj GŠ-302 pre 9A623K, výrobca označuje zbraň 9A623K ako GŠ-30K.
2A38 vychádza konštrukčne z 9A623, ale nie sú identické - 2A38 má napríklad vodné chladenie.
Zbraň 9A4071K pre Mig-29 a Su-27 má konštrukčný index TKB-687 (ТКБ-687) a je známa pod označením GŠ-30-1 alebo GŠ-301. Označnie GŠ-301 uvádza aj výrobca, KBP Tula.
No počkať Alchymista, nemôžeš povedať, že správne označenie pre GŠ-30-2/ AO-17A / je izdelie 9A623.
To by si mohol povedať, že správne označenie pre napr. raketu R-60 je izdel.62 a tank T-72 "Ural" sa má správne volať objekt.172M. "výrobok", "objekt" atď. sú označenia v čase vývoja. Občas sa k ním pridajú aj názvy používané v čase vývoja konštrukt. kanceláriami - napr. K-60 / po skončení štátnych skúšok a prijatí do výzbroje názov R-60 /.
Priznám sa, že neviem ako je to s GŠ-30-2, ale myslím si, že to by mohol byť názov, pod akým ho prijali do výzbroje / Grjazev-Šipunov - 30mm - 2 hlavne /. AO-17A by mohol byť "pracovný" názov - "Automatické oružénie 17 " ?
Niekedy však z dôvodu "zmätenia" boli aj po prijatí do výzbroje uvádzané aj názvy z čias vývoja - príručka "Objekt 219R návod pre veliteľa" a to je pre tank T-80b. A to je asi aj prípad GŠ-30-2 a AO-17A. Do príručky dali názov v čase vývoja .
To by si mohol povedať, že správne označenie pre napr. raketu R-60 je izdel.62 a tank T-72 "Ural" sa má správne volať objekt.172M. "výrobok", "objekt" atď. sú označenia v čase vývoja. Občas sa k ním pridajú aj názvy používané v čase vývoja konštrukt. kanceláriami - napr. K-60 / po skončení štátnych skúšok a prijatí do výzbroje názov R-60 /.
Priznám sa, že neviem ako je to s GŠ-30-2, ale myslím si, že to by mohol byť názov, pod akým ho prijali do výzbroje / Grjazev-Šipunov - 30mm - 2 hlavne /. AO-17A by mohol byť "pracovný" názov - "Automatické oružénie 17 " ?
Niekedy však z dôvodu "zmätenia" boli aj po prijatí do výzbroje uvádzané aj názvy z čias vývoja - príručka "Objekt 219R návod pre veliteľa" a to je pre tank T-80b. A to je asi aj prípad GŠ-30-2 a AO-17A. Do príručky dali názov v čase vývoja .
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Domnievam sa, že pre zbraň 9A623/9A623K by sa malo používať označenie GŠ-30/GŠ-30K a pre zbraň 9A4071K označenie GŠ-301, pretože tak ich označuje aj výrobca.
Vývoj GŠ-30 (9A623) ešte ako AO-10 vychádzal z GŠ-23 (9A472, vývojové označenie AO-9, vývoj od roku 1955, zavedený v roku 1965), v čase vzniku (podnikové skúšky AO-10 prebehli v roku 1959
) nebol žiadny dôvod označovať zbraň ako GŠ-30-2.
Označenie GŠ-30-2 sa začalo objavovať až po zavedení zbrane GŠ-301 (9A4071K), čo sa vysvetľovalo tak, že GŠ-301 má byť GŠ-30-1, hoci sa vychádzalo z opisu typu "lietadlo (Mig-29/Su-27) je vyzbrojené jednohlavňovým 30mm kanónom konštrukcie Grjazeva a Šipunova" a skutočné označenie bolo neznáme. Omyl má tuhý život...
AO-18 sa používa v námorných verziách (AK-630, AK-306) a vývoj začal niekedy v roku 1963-64, pre námorné systémy bol prijatý do výzbroje v roku 1976.
AO-18A sa po úpravách uplatnil v letectve ako GŠ-6-30, 9A621, TKB-635 (ТКБ-635) a do výzbroje bol prijatý v roku 1974 pre Mig-27 a Su-24
Ako súčasť námorných protilietadlových systémov existuje niekoľko verzií zbrane AO-18, pretože existuje AO-18 = GŠ-6-30K (ГШ-6-30К) pre AK-630 (prijatý do výzbroje v roku 1976), AO-18L = GŠ-6-30L (ГШ630Л) pre AK-306 a AO-18K = 6K30GŠ (6К30ГШ) pre systém Kaštan
Nasledujúci "AO-19" je GŠ-6-23, 9A620, TKB-613 (ТКБ-613).
Poznámka:
by asi bolo vhodné konzultovať aj knihu od Širokorada "História leteckej výzbroje", teda - pokiaľ v nej je niečo viac. (Широкорад А.Б. "История авиационного вооружения.")
EDIT - našiel som, bohužiaľ nie je tam k tejto téme nič podstatné
EDIT2 - Kniha stojí za prezretie a prečítanie, sú tam celkom zaujímavé veci okolo vývoja zbraní v ZSSR pred druhou setovou vojnou. Knihu v ruštine a DVUJ formáte nájdete na Rapidshare
Vývoj GŠ-30 (9A623) ešte ako AO-10 vychádzal z GŠ-23 (9A472, vývojové označenie AO-9, vývoj od roku 1955, zavedený v roku 1965), v čase vzniku (podnikové skúšky AO-10 prebehli v roku 1959
) nebol žiadny dôvod označovať zbraň ako GŠ-30-2. Označenie GŠ-30-2 sa začalo objavovať až po zavedení zbrane GŠ-301 (9A4071K), čo sa vysvetľovalo tak, že GŠ-301 má byť GŠ-30-1, hoci sa vychádzalo z opisu typu "lietadlo (Mig-29/Su-27) je vyzbrojené jednohlavňovým 30mm kanónom konštrukcie Grjazeva a Šipunova" a skutočné označenie bolo neznáme. Omyl má tuhý život...
AO-18 sa používa v námorných verziách (AK-630, AK-306) a vývoj začal niekedy v roku 1963-64, pre námorné systémy bol prijatý do výzbroje v roku 1976.
AO-18A sa po úpravách uplatnil v letectve ako GŠ-6-30, 9A621, TKB-635 (ТКБ-635) a do výzbroje bol prijatý v roku 1974 pre Mig-27 a Su-24
Ako súčasť námorných protilietadlových systémov existuje niekoľko verzií zbrane AO-18, pretože existuje AO-18 = GŠ-6-30K (ГШ-6-30К) pre AK-630 (prijatý do výzbroje v roku 1976), AO-18L = GŠ-6-30L (ГШ630Л) pre AK-306 a AO-18K = 6K30GŠ (6К30ГШ) pre systém Kaštan
Nasledujúci "AO-19" je GŠ-6-23, 9A620, TKB-613 (ТКБ-613).
Poznámka:
by asi bolo vhodné konzultovať aj knihu od Širokorada "História leteckej výzbroje", teda - pokiaľ v nej je niečo viac. (Широкорад А.Б. "История авиационного вооружения.")
EDIT - našiel som, bohužiaľ nie je tam k tejto téme nič podstatné
EDIT2 - Kniha stojí za prezretie a prečítanie, sú tam celkom zaujímavé veci okolo vývoja zbraní v ZSSR pred druhou setovou vojnou. Knihu v ruštine a DVUJ formáte nájdete na Rapidshare
Označenie GŠ-30-2 sa začalo objavovať až po zavedení zbrane GŠ-301 (9A4071K), čo sa vysvetľovalo tak, že GŠ-301 má byť GŠ-30-1, hoci sa vychádzalo z opisu typu "lietadlo (Mig-29/Su-27) je vyzbrojené jednohlavňovým 30mm kanónom konštrukcie Grjazeva a Šipunova" a skutočné označenie bolo neznáme. Omyl má tuhý život...
Ahoj přátelé leteckých kanonů. Pěkně jsme trošku odbočili, ale mne to neva, při přeškolení na MiG 29 ( ve kterém jsem byl poměrně úspěšný jak ocenil i velitel 3.DPVOS) jsem se učil jedno : Letoun je vyzbrojen kanonem GŠ 30-1 izdelenije 9A 4071K některými laiky označovaný za GŠ 301.
Nechci popírat , že v ruském systému označování voj.techniky byl je a asi bude tak trochu bordel ale právě proto by jste mohli věřit lidem kteří , meli co dočinění v praxi s těmito nástroji a to docela dlouho.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Web konštrukčnej kancelárie a web výrobcu zbrane budú mať zrejme skutočne správne označenie, na rozdiel od ostatných...
http://www.kbptula.ru/rus/str/cannons/gsh301.htm
http://www.izhmash.ru/rus/product/gsh-301.shtml
http://www.kbptula.ru/rus/str/cannons/gsh301.htm
http://www.izhmash.ru/rus/product/gsh-301.shtml
Proč tedy od tohoto výrobce vydané atestáty i s jeho razítkem a podpisem výstupního kontrolora meli nápis ˇGŠ 30-1. Pravděpodobně to má vztah k minulému století. Jo pro upřesnění ten nápis na atestech byl v Azbuce. Pardon - konstrukční kancelář je nevyráběla to byl výrobní závod asi jedn z nich před uralem a druhej za. Jak jsem již uznal Bordel v tom měli mají a mít budou , ale já osobně věřím zkušenostem a instruktorům.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Jen tak trochu?byl je a asi bude tak trochu bordel
A co třeba věřit materiálům vývozce?
A pokud píšeš článek nebo jen reakci na něj, není lepší použít běžně užívaný název a ten případně doplnit podobným výkladem? Co a jak?
A s tím bordelem v názvech namátkou... ať to není jen u Rusů
SR-71 vs RS-71 ( Lockheed SR-71 Blackbird )
.357 vs .375 ( .357 S&W Magnum )
...
začínám přemýšlet u čeho sem byl na vojně
Mi-24 vs Mi-25 ??? Mi-8MT vs Mi-17 ???
EDIT: no to je mi fofr
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
zbrane AO-18, pretože existuje AO-18 = GŠ-6-30K (ГШ-6-30К) pre AK-630
Já to našel ( AO-18 ) jen na netu, ale i tak je to zajímavé...BTW - náboj používajú obe zbrane rovnaký - AO-18.
???Príbeh s periskopom je pomerne známy (aj keď si myslím, že je to latina)...
Je to sice OT, ale můžeš to upřesnit, někteří ( já ) tenhle příběh neznají...
Jak kdy, mě ani nechtěli říct, co jsou to " pylony pro zavěšení speciálního výrobku".věřím zkušenostem a instruktorům.
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Jak kdy, mě ani nechtěli říct, co jsou to " pylony pro zavěšení speciálního výrobku".
No vidíš pokud jsem sloužil na letounech které, měli obvody speciální výzbroje tak jsem s tím seznámen byl. Ale uznávám , že není instruktor jako instruktor. Tak jako není učitel jako učitel. To že ti někdo něco neřekl neznamená, že to tak není, on to jenom nemusí vědět. Kamarád který sloužil jako technik ČVO 430 u 47 pzlp. Byl jako jeden z prvních přeškolen na SU 22. Zůčastnil se nácviku atomového bombardování kdesi ve velké zemi. Mi vyprávěl jak zjistili, že Sučka mají vícepalivové motory, na tomto nácviku totiž omylem narvali do SU 22 naftu místo petráku ( nevín již kolik toho bylo). Když přišli za sovětskými soudruhy aby jim sehnali odsávací cisternu a udělali průplach mašiny , tak jim jakýsi Voloďa ukázal proč tam mají to malé tablo s nápisem Toplivo. ( proboha necituji doslova pokud to budou číst pamětníci tak mi odpuste )
Taky trochu záleželo v jaké době byl člověk , školený , v jakém středisku , nevím zda jsi byl z povolání či jako VZS. Jaké jsi měl prověrky atd.
VZS nechodili moc nadupaný ze školících středisek ( čest výjimkám a ty rozhodně byli a bylo jich docela dost) . Ale pokud chtěli mašiny znát , tak u pluků ,pokud byl projeven zájem jsme jim řekli co jsme věděli. Někteří kluci byli tak zvídavý , že jsem musel obnovovat vědomosti z předpisů a školních sešitů, ale vždy jsme jim poradily a vysvětlily co chtěli vědět. Pokud to vědět chtěli.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Náboj s nábojnicou 30×165 existuje v dvoch základných prevedeniach:
1) pre letecké kanóny 9A621, 9A623, 9A4071K a 30mm rotačné kanóny pre námorníctvo GŠ-6-30K, GŠ-6-30L, 6K30GŠ s elektrickou zápalkou (EKV-30 alebo EKV-30M ?) a laborovaný na maximálny tlak 320MPa s prachovou náplňou 118-121g prachu - tento náboj je často označovaný ako náboj AO-18.
2) pre kanóny 2A42, 2A72 a 2A38 s mechanickou zápalkou (KV-30 alebo KV-3-1 ?) a laborovaný na maximálny tlak 360MPa s odlišným druhom prachu a náplňou 122g prachu (alebo 127g pre priebojné strely s mierne vyššou hmotnosťou, vyššou počiatočnou rýchlosťou a tlakom 365MPa).
Rozdiely v použitých strelách a granátoch sú už menej významné, pretože niektoré typy striel sa používajú vo všetkých druhoch vojsk (pre obe základné varianty nábojov), iné sa podľa druhu vojsk líšia zapaľovačmi a ďalšie sú používané len v jednom či dvoch druhoch vojsk či pre určité zbrane - napríklad strely pre námorné protilietadlové systémy sú prakticky rovnaké ako kanón 2A38 systému Tunguska (líšia sa povrchovou úpravou striel), ale nábojky sú rôzne, pre námorné systémy s elektrickým odpalom, pre Tungusku s mechanickým. (Do istej miery to funguje ako konštruktérska skladačka nábojek, striel a zapalovačov.)
Príbeh s periskopom - len veľmi stručne: V jedno útvare počas zavádzania nového typu lietadiel došlo k poškodeniu či poruche periskopu na prekryte kabíny. Náhradný nebol ani u útaru, ani v centrálnom sklade, takže sa poslala "dispečingová žiadanka" a čakalo sa na zásielku zo sojuzu. Zásielka dorazila o niekoľko týždňov - vo vagóne s ostrahou. Osem metrov dlhá a údajne skoro päť ton vážiaca masívna bedňa obsahovala požadovaný periskop - z ponorky.
Neskorším vyšetrovaním sa zistilo, že pri písaní žiadanky sa niekto pomýlil v jedinej číslici...
Úmyselne nepíšem typ, pretože si už nepamätám, či to mala byť 22 alebo 23. Možno sa nájde niekto, kto tento príbeh pozná lepšie.
1) pre letecké kanóny 9A621, 9A623, 9A4071K a 30mm rotačné kanóny pre námorníctvo GŠ-6-30K, GŠ-6-30L, 6K30GŠ s elektrickou zápalkou (EKV-30 alebo EKV-30M ?) a laborovaný na maximálny tlak 320MPa s prachovou náplňou 118-121g prachu - tento náboj je často označovaný ako náboj AO-18.
2) pre kanóny 2A42, 2A72 a 2A38 s mechanickou zápalkou (KV-30 alebo KV-3-1 ?) a laborovaný na maximálny tlak 360MPa s odlišným druhom prachu a náplňou 122g prachu (alebo 127g pre priebojné strely s mierne vyššou hmotnosťou, vyššou počiatočnou rýchlosťou a tlakom 365MPa).
Rozdiely v použitých strelách a granátoch sú už menej významné, pretože niektoré typy striel sa používajú vo všetkých druhoch vojsk (pre obe základné varianty nábojov), iné sa podľa druhu vojsk líšia zapaľovačmi a ďalšie sú používané len v jednom či dvoch druhoch vojsk či pre určité zbrane - napríklad strely pre námorné protilietadlové systémy sú prakticky rovnaké ako kanón 2A38 systému Tunguska (líšia sa povrchovou úpravou striel), ale nábojky sú rôzne, pre námorné systémy s elektrickým odpalom, pre Tungusku s mechanickým. (Do istej miery to funguje ako konštruktérska skladačka nábojek, striel a zapalovačov.)
Príbeh s periskopom - len veľmi stručne: V jedno útvare počas zavádzania nového typu lietadiel došlo k poškodeniu či poruche periskopu na prekryte kabíny. Náhradný nebol ani u útaru, ani v centrálnom sklade, takže sa poslala "dispečingová žiadanka" a čakalo sa na zásielku zo sojuzu. Zásielka dorazila o niekoľko týždňov - vo vagóne s ostrahou. Osem metrov dlhá a údajne skoro päť ton vážiaca masívna bedňa obsahovala požadovaný periskop - z ponorky.
Neskorším vyšetrovaním sa zistilo, že pri písaní žiadanky sa niekto pomýlil v jedinej číslici...
Úmyselne nepíšem typ, pretože si už nepamätám, či to mala byť 22 alebo 23. Možno sa nájde niekto, kto tento príbeh pozná lepšie.
Musím zde trochu dopřesnit informace o motorech.
Letouny Su-25, vyráběné do r. 1987, používaly motor R-95Š o max. tahu 4 100 kp. Teprve verze Su-25T a vyšší obdržely již ve výrobě motory R-195-300 s max. tahem 4 500 kp. Motory R-95Š lze snadno vyměnit za výkonnější R-195-300 v rámci generální opravy letounu nebo ve vojskových opravnách.
Oba používané motory patří mezi t. zv. vícepalivové. To umožňuje provozovateli použít např. naftu nebo alkohol ( samozřejmě nouzově asi na čtyři hodiny provozu, poté je nutné opět použít plnohodnotné letecké palivo).
O problémech s olejem do motorů nic nevím. Motory R-95Š a R-195-300 jsou vývojovými variantami motoru R-13F-300 a s mazáním tohoto motoru problém nebyl. Skutečné problémy řešilo letectvo při přechodu na hydraulickou kapalinu Airoshell Fluid - 41, která v letounech sov./rus. výroby nahradila velmi kvalitní tlakovou kapalinu AMG-10.
Letouny Su-25, vyráběné do r. 1987, používaly motor R-95Š o max. tahu 4 100 kp. Teprve verze Su-25T a vyšší obdržely již ve výrobě motory R-195-300 s max. tahem 4 500 kp. Motory R-95Š lze snadno vyměnit za výkonnější R-195-300 v rámci generální opravy letounu nebo ve vojskových opravnách.
Oba používané motory patří mezi t. zv. vícepalivové. To umožňuje provozovateli použít např. naftu nebo alkohol ( samozřejmě nouzově asi na čtyři hodiny provozu, poté je nutné opět použít plnohodnotné letecké palivo).
O problémech s olejem do motorů nic nevím. Motory R-95Š a R-195-300 jsou vývojovými variantami motoru R-13F-300 a s mazáním tohoto motoru problém nebyl. Skutečné problémy řešilo letectvo při přechodu na hydraulickou kapalinu Airoshell Fluid - 41, která v letounech sov./rus. výroby nahradila velmi kvalitní tlakovou kapalinu AMG-10.
ddratm: V osmdesátých letech přelétávaly vojenské bitevníky Su 25 od výrobce k nám, ruskými piloty. Po přistání údajně jeden nedočkavý kuřák vystupoval tak razantně, že nohou spustil katapultážní mechanismus. Ozvala se rána, kryt kabiny vyskočil a dopadl na trup, kde naštěstí zůstal, díky čemuž se nespustila další sekvence samotného odpalu sedačky . Pilot se tehdy podruhé narodil, protože byl už odkurtovaný a naši mechanici dostatečně rychlí....
zebrazebra: No víte, ono to nebude asi tak docela pravda, protože aby se vystřelení aktivovalo, je potřeba tam nejen sedět, ale celým tělem sepnout současně asi 11 čidel, aby pilot měl nohy na stupačkách, kolena a ruce u sebe, hlavu dozadu atd atd, cvičí to na trenažerech poměrně dlouho, takže tam je hlavní problém to vše aktivovat a vůbec se odpálit, takže k nějaké náhodě jednou nohou opravdu nedojde.
ddratm: To co popisujete je pokud vím pouze na simulátorech nácviku katapultáže, kde ta čidla ( já tedy vím jen o spínači záhlavníku), zajišťují aby se dotyčný naučil optimální doporučovanou polohu při katapultáži a taky aby se nezranil při tom když vyjede po kolejnici ven.
Ostrá katapultáž právě zajišťuje tuto polohu automaticky, tzn. přitáhne pásy a nohy a chrání před rozhozením rukou. Vůbec se s pilotem nemazlí, a nečeká jestli dá hlavu do správné polohy. Lepší zlomená noha, nebo i obratel než ztracený život.
Knight: Tento případ se opravdu stal tak jak je popisován. Pro katapultáž je nutno pouze zatáhnout alespoň za jedno madlo sedačky. Nové série Su-25K/UBK měla madla bez pojistek, stačilo prostě zatáhnout. U starších verzí bylo nutno stisknout madlo v dlani a uvolnit pojistku (jako třeba na L-39). Ta čidla jsou pouze na katapultovacím trenažéru - na Su-25 se používal trenažér pro L-39. Nechtěl bych sedět v letadle, kde by bylo nutno zaujmout přesnou polohu pro katapultáž a mít sepnutá čidla, to by se z toho nikdo nedostal :-).
Osobně jsem u toho nebyl, ale kluci zbrojíři, kteří lezli zajistit sedačku asi zažívali horké chvíle. Ve filmu by to byla asi hezká scéna, ale když Vám může sedačka ustřelit palici, moc se tam nechce. Jeho zachránilo, že pancíř okolo záhlavníku nespadl na zem a nevytrhl poslední pojistku, která ho dělila od smrti.
PS: jen pro info, létal jsem na Su-25 12 let. Nic lepšího jsem nelétal. Ale moc rád vzpomínám (30 bilp nebo 32. zTL).
Z diskuze o nechtěném zachycení spínače v Dukovanech, kráceno
zebrazebra: No víte, ono to nebude asi tak docela pravda, protože aby se vystřelení aktivovalo, je potřeba tam nejen sedět, ale celým tělem sepnout současně asi 11 čidel, aby pilot měl nohy na stupačkách, kolena a ruce u sebe, hlavu dozadu atd atd, cvičí to na trenažerech poměrně dlouho, takže tam je hlavní problém to vše aktivovat a vůbec se odpálit, takže k nějaké náhodě jednou nohou opravdu nedojde.
ddratm: To co popisujete je pokud vím pouze na simulátorech nácviku katapultáže, kde ta čidla ( já tedy vím jen o spínači záhlavníku), zajišťují aby se dotyčný naučil optimální doporučovanou polohu při katapultáži a taky aby se nezranil při tom když vyjede po kolejnici ven.
Ostrá katapultáž právě zajišťuje tuto polohu automaticky, tzn. přitáhne pásy a nohy a chrání před rozhozením rukou. Vůbec se s pilotem nemazlí, a nečeká jestli dá hlavu do správné polohy. Lepší zlomená noha, nebo i obratel než ztracený život.
Knight: Tento případ se opravdu stal tak jak je popisován. Pro katapultáž je nutno pouze zatáhnout alespoň za jedno madlo sedačky. Nové série Su-25K/UBK měla madla bez pojistek, stačilo prostě zatáhnout. U starších verzí bylo nutno stisknout madlo v dlani a uvolnit pojistku (jako třeba na L-39). Ta čidla jsou pouze na katapultovacím trenažéru - na Su-25 se používal trenažér pro L-39. Nechtěl bych sedět v letadle, kde by bylo nutno zaujmout přesnou polohu pro katapultáž a mít sepnutá čidla, to by se z toho nikdo nedostal :-).
Osobně jsem u toho nebyl, ale kluci zbrojíři, kteří lezli zajistit sedačku asi zažívali horké chvíle. Ve filmu by to byla asi hezká scéna, ale když Vám může sedačka ustřelit palici, moc se tam nechce. Jeho zachránilo, že pancíř okolo záhlavníku nespadl na zem a nevytrhl poslední pojistku, která ho dělila od smrti.
PS: jen pro info, létal jsem na Su-25 12 let. Nic lepšího jsem nelétal. Ale moc rád vzpomínám (30 bilp nebo 32. zTL).
Z diskuze o nechtěném zachycení spínače v Dukovanech, kráceno
Mě takhle vyprávěl kamarádn o svém známém, který kontroloval v Aeru L-39 z novovýroby: měl vždycky hmátnout pod sedačku, jestli tam náhodou nezůstala pyropatrona. Inu, pyropatrona tam nezůstávala - a tak si ten chlap "ušetřil práci" tím, že místo lezení do kokpitu a hmatání pod sedačku se tam prostě naklonil a zatáhl za madla katapuláže. Nic se nestalo => pyropatrona není.
Nu a jednou tam pyropatrona byla... Hlava týpka vyletěla i se sedačkou střechou hangáru... Fuj.
Nu a jednou tam pyropatrona byla... Hlava týpka vyletěla i se sedačkou střechou hangáru... Fuj.
Jedna aktualita k téme:
Ruské konštrukčné kancelárie SKB "Zenit" a OKB "Šturmoviky Suchoj" pracujú na novom prístroji pre potlačenie IR odrazu.
Nový opticko-elektronický prístroj bol vyvinutý minulý rok pod označením Prezident-S a podľa slov gen. riaditeľa Zenitu A. Kobzara pracuje na báze premodulovaného IR žiarenia ktoré vytvára infračervená plynová výbojka. Prístroj novej generácie je určený pre modernizované stroje Su-25TM a Su-25UBM a má slúžiť ako prostriedok ochrany pred ručnými PVO systémami ako sú napr. Stinger alebo Igla, ktoré pre svoje navádzanie využívajú IR vyžarovanie motorov lietadiel.
http://www.lenta.ru/news/2010/03/25/su25/
Ruské konštrukčné kancelárie SKB "Zenit" a OKB "Šturmoviky Suchoj" pracujú na novom prístroji pre potlačenie IR odrazu.
Nový opticko-elektronický prístroj bol vyvinutý minulý rok pod označením Prezident-S a podľa slov gen. riaditeľa Zenitu A. Kobzara pracuje na báze premodulovaného IR žiarenia ktoré vytvára infračervená plynová výbojka. Prístroj novej generácie je určený pre modernizované stroje Su-25TM a Su-25UBM a má slúžiť ako prostriedok ochrany pred ručnými PVO systémami ako sú napr. Stinger alebo Igla, ktoré pre svoje navádzanie využívajú IR vyžarovanie motorov lietadiel.
http://www.lenta.ru/news/2010/03/25/su25/
