Matyáš Zrno sepsal moc pěkný článek o tom, jak fungují tržní principy v Ukrajinské armádě.
https://twitter.com/matyaszrno/status/1 ... 3229319434
Armádní logistika dodává jen to základní a hodně supluje občanská společnost - dobrovolníci vozí na frontu jídlo, oblečení, balistiky, drony... Jenže toho není nikdy dost. Takže na koho se (ne)dostane? Mezi jednotkami vzniká konkurence. Kdo dokáže s drony větší zázraky, ten získá větší pozornost a následně více dronů, se kterými dokáže větší zázraky. Moderní doba, kdy máte díky dronům obrovské množství atraktivního videomateriálu, tenhle boj jen dál podporuje. V tomhle mají obrovskou výhodu lidi se smyslem pro PR. Třeba naši přátelé ze 129. brigády mají mezi sebou podnikatele, právníky, střihače, k tomu hráli vrcholově ragby, tak mají styky přes ragbisty po celé Evropě. Chápou význam médií. Získali tak několik aut a desítky dronů. Náš kamarád dělostřelec Taras byl před válku kulturistou, který na IG prodával vlastní produkty. Takže nyní vybírá na drony, náhradní díly nebo pneu pro auta ve své jednotce, lidem za to posílá hrníčky a trička se svým merchem, napíše vaše jméno na granát atd. Naopak nějací obyčejní chlapi, co k tomu nikdy nepřičichli, mají pech. Prostě nemají to know-how k sebepropagaci. A tak mají smůlu nebo jen se dívají, jak jejich závěry využije třeba "Maďar", který naopak má na sebeprezentaci supertalent a na drony vybírá miliony. Samozřejmě, ti chytřejší chápou i nutnost pracovat s médii, takže je o nich víc reportáží, které zase dál využijí a ten příkop se dál prohlubuje.
Mimochodem, není to poprvé, co to takhle funguje. Začalo to v mé oblíbené Bosně v roce 1992 - konkurenční boj o arabské prachy. Bosenská armáda na tom byla strašně bídně, protože OSN moudře vyhlásila embargo na dovoz zbraní. Srbové ovšem zdědili většinu zbraní po jugoslávské armádě a Chorvati měli 1 000 km pobřeží. Bosňáci (muslimové) byli obklíčeni. Protože to ale byla Bosna, věci se daly koupit - i od nepřítele! Stálo to ale prachy. A ty měly islámské organizace (mnohé napojené na teroristické skupiny), které přijely do Bosny bránit bratry ve víře a taky je přivést ke své verzi islámu. To je ale na samostatný příběh. Takže jste šli za "Araby" (tak se říkalo všem zahraničním islámským dobrovolníkům) že chcete udělat akci a dostali jste třeba 200 000 marek. Za ty jste si nakoupili vybavení. Museli jste pak ale natočit video z akce. Tomu Arabové dodali nezbytné propriety, jako modlitby, zelené vlaječky atd. a s tím šli za svými mecenáši někde v Kuvajtu. Ti se nadchli a vypsali šek... Za víc peněz bylo víc akcí, víc videokazet a ty zase přiměly bohaté šejchy, aby své špatné svědomí z toho, že si jezdí ve Ferrari, zatímco jejich bratři ve víře hrdinsky bojují, vypsat další šek. Prostě tržní principy fungují všude
