PALBA.CZ

Pohled z Jezeří:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Důl Jiří:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Lesy a hory máme pekné, tie mám prelezené aj ja.

Chodíš aj po nížinách kde sú takmer len polia ? Pozrel si si v akom stave sú potoky ? V akom sú obrie lány na podunajsku a trnavskej tabuli ?
Bol si si pozrieť tie napriamené rieky ? Bol si sa pozrieť v akom stave je Šírava a čo s ňou spravil splach umelých hnojiv z polí ?

seabee píše: ↑16/2/2023, 14:55 Pohled z Jezeří:

Tam bolo Komořanské jazero, že ?

pjaro77 píše: ↑16/2/2023, 14:58

seabee píše: ↑16/2/2023, 14:55 Pohled z Jezeří:

Tam bolo Komořanské jazero, že ?

Ano, ale to vysušili už za feudalismu Ale byly tam desítky obcí, kostelů, zámků, nějaký klášter, technické památky, desítky tisíc lidských osudů a vztahů k domovu. No, vyletěly komíny.

Já bych na ty meandry a rozlévání vody při povodních jako na mechanismus návratu vody do krajiny zase tak moc nevěřil... ono to je zase o dost složitější. Je to samozřejmě o dost lepší než rovná řeka. Ale co to fakticky udělá, kromě toho, že to zpomalí odtékání vody z vodních toků určitého území? Trochu se zvlhčí a teplotně vyrovná mikroklima okolí, to ano. Ale jinak? Totiž ve chvíli, kdy se voda dostane do nádrže nebo toku, je už pro většinu suchozemských organismů celkem málo využitelná. Rostlinám sto metrů od řeky/kaluže už je celkem jedno, jestli tam ta voda je nebo není, protože k ní stejně nedosáhnou kořeny. Při povodni se voda vyleje, a protože půda, na kterou se dostane, má mizernou retenční schopnost, zase odteče nebo vyschne. Nic víc. Tedy kromě toho, že část té půdy odnese. Tím víc, že degradované půdy mají kromě malé retenční schopnosti také malou soudržnost.
Bez zlepšení vlastností půdy nemá to rozlévání řek až tak velký přínos, jaký by mohlo mít. Tedy důležité je zlepšit vlastnosti půdy, zejména její strukturu, která je za retenční schopnosti půdy do značné míry odpovědná. A jsme u toho zemědělství, zejména u obsahu organické hmoty v půdě, agrotechnických postupů, a nakonec i u cen potravin, do kterých se to všechno nakonec promítne...
Práce s půdou je ale proces na desítky let (v prvních fázích, tj., půda začne slušně zadržovat vodu, ale její vlastnosti nejsou stabilní a mohou se rychle měnit) a na stovky a tisíce let, pokud má být půda stabilní. A pokud zlepšíme vlastnosti půdy, bude sama půda obsahovat vodu dostupnou pro rostliny, a i ty povodně se tím sníží...
Ale pravdou se těžko dají vyhrát volby

Třeba tady je o tom docela pěkný článek: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/pov ... -organ.pdf

Polare, já ty horské oblasti pořád vidím jako velmi důležité, byť to samozřejmě není jediný faktor. Data, která by to dokazovala, po ruce nemám, je to můj dojem

Jinak souhlas.

Komořanskému jezeru byl v Živě taky nedávno věnován článek.

pjaro77 píše: ↑16/2/2023, 14:57 Lesy a hory máme pekné, tie mám prelezené aj ja.

Chodíš aj po nížinách kde sú takmer len polia ? Pozrel si si v akom stave sú potoky ? V akom sú obrie lány na podunajsku a trnavskej tabuli ?
Bol si si pozrieť tie napriamené rieky ? Bol si sa pozrieť v akom stave je Šírava a čo s ňou spravil splach umelých hnojiv z polí ?

U nás nad dedinou (BSK) sú v potoku raky. Pod dedinou je to už horšie...
Ale minulý rok vybudovali kanalizáciu v 2/3 obce, tak snáď, časom...

No a postupne miesto tej jamy bude znova jazero. A ďalšie v iných ťažobných jamách .
Celá tá krajina Mosteckej a Sokolovskej pavny sa premení na jazernú oblasť. Ostatne čo s tými jamami robiť, že .
https://zpravy.aktualne.cz/nova-jezera- ... 590604f2e/
Niekoľko menších existuje už teraz - Milada, Most, Medard.
Objem vody budúcich jazier dohromady určite prekročí miliardu kubíkov.

Nie je to jediné miesto v Europe, kde sa rekultivujú povrchové bane na jazerá. Vo východnom Nemecku v Lužici takto vytvorili už celú sústavu jazier- Lausitzer Seenland. Funguje dnes aj ako rekreačné centrum. Ešte nie sú všetky jamy zatopené.
https://www.lausitzerseenland.de/cs.html

Ďalšia sústava Neuseenland je južne od mesta Liepzig. tiež je tam niekoľko veľkých baní, ktoré budú zatápať.
https://leipziger-neuseenland.org/startseite

Choroš : súhlasím, že obnova pôdy je základ, to je portebné spraviť všade.
V ČR sa revializácii krajiny venuje niekoľko odborníkov - Jaromír Maštera, Vítek Rous, Jiří Malík napríklad.
Zabudol som ešte na jednu vec - rieka splavuje ornicu a nižšie po prúde vytvára nové nánosy. Pri vyliatí rieky sa vylieva bahno ďalej od brehu.

Zasiakavanie vody z rozliatych riek do podzemia - týka sa to aj hlbšieho podzemia - štrkopiesky pod pôdou. Také zásoby
štrkov nasiaknutých vodou sú v podunajsku a určite aj v okolí Labe. Žitný ostrov má uchovanú podzemnú vodu 10 milard kubíkov , tá sa tam nedostala za rok ani za desať.

Juraj Tichý píše: ↑16/2/2023, 15:19

pjaro77 píše: ↑16/2/2023, 14:57 Lesy a hory máme pekné, tie mám prelezené aj ja.

Chodíš aj po nížinách kde sú takmer len polia ? Pozrel si si v akom stave sú potoky ? V akom sú obrie lány na podunajsku a trnavskej tabuli ?
Bol si si pozrieť tie napriamené rieky ? Bol si sa pozrieť v akom stave je Šírava a čo s ňou spravil splach umelých hnojiv z polí ?

U nás nad dedinou (BSK) sú v potoku raky. Pod dedinou je to už horšie...
Ale minulý rok vybudovali kanalizáciu v 2/3 obce, tak snáď, časom...

Tak vidíš . A čo rozširujúca sa výstavba v dedinách, na okrajoch miest? Posielam ti jeden pekný článok, prosím ťa , prečítaj si ho, aj viackrát. Taký je slovenský echt prístup ľudí k riekam a potokom:
https://www.aktuality.sk/clanok/799641/ ... me-vsetci/

A mestá ? Beton v hlavách úradníkov sa vylial na plochy parkovisk a chodníky. V zajatí betonu sú vysadené churavejúce stromy, ktoré si majú z plochy 2x2 metre získať dosť vody. Asi z monzunu, počítam.
Schválne pocestuj po mestách a všimni si, koľko je v centrách aj sídliskách kašien, fontán, jazierok, alebo dokonca mokradí. Veľmi málo.
V Košiciach je problém zachrániť jedno malé mokradné územie so zarastajúcim jazierkom. Už sa plánuje v jeho okolí výstavba a samozrejme bude tlak na odvodnenie územia.

Juraj Tichý píše: ↑16/2/2023, 13:51 Parmezano, ale problém je ze tam mas dom a záhradu. A nie ten potok.
On sa ma vylievať do priestoru meandra. To len ľudia sa natlačili ku korytu, nie naopak.

Jenom ,že u nás se natlačily, ty meandry k našemu domu. Ten potok byl původně skoro v "přímé" , a při regulaci teho potoka , už před 50 roky , a ten inženýr co to projektoval , byl už asi tenkrát "zelené"a ty meandry prosadil a tak to dopadlo , naposledy jsen měl "koupaliště." na zahradě , před 3 roky.

To spravil meandry v dedine ?

Zajímavá debata. Dost věcí jsem se dozvěděl. Přidám jeden postřeh.
Před 3 lety jsme z pole 1.5ha začali dělat "okrasnou" zahradu. Zatravňujeme, sázíme stromky (150+ už máme), keře apod. K našemu překvapení se už po tak krátké době projevila retence povrchové vody. Pozemek je mírně svažitý a na dolním konci je polní cesta. Úsek vedoucí "pod" naší částí není tak podmáčený, což právě teď v únoru jasně vidím. Ačkoliv je to globálně naprosto nic, tak lokálně se mi zdá, že i pár stromů, keřů ba i tráva pomáhá. Odtud tedy odvozuju, že i ty remízky by pro vodní bilanci dávaly smysl. A nejen pro ně, ale i jako přirozené větrolamy, útočiště zvěře apod.
Taky jasně v okolí vidím, že zemědělec se dávno nerovná sedlák. Běžní pracovníci jsou jen ignoranti obsluhující stroje a majitelům JZD je udržitelnost naprosto fuk.

pjaro77 píše: ↑16/2/2023, 11:51 To posudzovanie EIA vyzeralo tak že sa posudzovala každá MVE zvlášť. Ale nebol posudovaný kumulatívny vplyv kaskády mnohých MVE na rieku.
Takže to bolo typické slovenské odrb - posudzovanie.
Ekologovia aj rybári vyčítali chytrákom z MŽP, že takto premenia Hron na sústavu hatí. Pri najnovšom posudzovaní MVE už to začali brať inak: https://slovakia.panda.org/?3724466/MVE ... ssi-sud-SR

Tie EIA su dohladatelne, zverejnene na nete. Kazdopadne to nie je ani chyba, ani problem investora co a ako vtedy posudzovalo MZP. Chceme odstranovat sukromny majetok, ktory splna zakonne podmienky a dostal prevadzkove povolenie na dobu neurcitu ? Tak good luck. Bud to stat, alebo este lepsie WWF, ked mu to tak vadi, vykupi a nasledne zbura, alebo sa s tym zakonne nepohne. Tie peniaze na medialne kampane WWF by skor mali setrit na vykup elektrarni.

Parmezano, nie. Ten potok bol možno priamy co si pamätáš, ale ešte predtým ho niekto napriamil. Pôvodný tok bol určite kľukaty.

Pjaro: o betonarskej loby SVP, VV a ďaľších nemám žiadne ilúzie. (V podstate im to ani nemám za zle, ved VV by otočením kormidla potvrdila svoju zbytočnosť)
Niektorí starostovia sa dokážu chváliť na obecnom FB, vykmasanim všetkého z brehu potoka, ako záslužnou činnosťou. Ale tak boli desaťročia učení, ze to má byť. Treba ich len vzdelávať, ze tade už cesta nevedie.
Ja vidím za 20 rokov veľký pokrok v prístupe. A tak ako budú dnesnych 50-60tnikov na postoch vymieňať dnešný 30-40tnici, bude sa prístup stále viac meniť.
Ale vidíš, parmezanovi sa potok za 73 rokov (čiže raz za 15 rokov) vybrezil do záhrady, predpokladam že okrem skody na urode nenapachal nič horšie. Čiže úplne bežný prirodzený jav a ako je to negatívne vnímané.

bat píše: ↑16/2/2023, 17:06 Zajímavá debata. Dost věcí jsem se dozvěděl. Přidám jeden postřeh.
Před 3 lety jsme z pole 1.5ha začali dělat "okrasnou" zahradu. Zatravňujeme, sázíme stromky (150+ už máme), keře apod. K našemu překvapení se už po tak krátké době projevila retence povrchové vody. Pozemek je mírně svažitý a na dolním konci je polní cesta. Úsek vedoucí "pod" naší částí není tak podmáčený, což právě teď v únoru jasně vidím. Ačkoliv je to globálně naprosto nic, tak lokálně se mi zdá, že i pár stromů, keřů ba i tráva pomáhá. Odtud tedy odvozuju, že i ty remízky by pro vodní bilanci dávaly smysl. A nejen pro ně, ale i jako přirozené větrolamy, útočiště zvěře apod.
Taky jasně v okolí vidím, že zemědělec se dávno nerovná sedlák. Běžní pracovníci jsou jen ignoranti obsluhující stroje a majitelům JZD je udržitelnost naprosto fuk.

Klasika, každú jar a leto vytopí niekoľko bleskových povodní dediny. Nad dedinou svah väčšinou bez akýchkoľvek vodozádržných opatrení. Žiadna remízka, žiaden pruleh, na jar holé pole, niektorí odborníci tam sadia kukuricu alebo slnečnicu. Občas je tam lúka.
Takže záplav a bahno je v pivniciach.
Niektoré dediny také opatrenia majú aj na lúkach na svahoch, napríklad od Kežmarku hore až ku poľským hraniciam je dosť remízok na vrstevniciach.

Som rád, že upravuješ pozemok na vodozádrž. Môžeš napísať o tom do skupiny Voda ak chceš https://www.facebook.com/groups/988834251278020

Na facebooku som vo viac skupinách venujúcich sa prírode , vode, lesom. Sú tam aj lesníci, farmári, vodohospodári ktorým súčasný stav vadí. Môžete sa tam pridať, kto používate ksichtoknihu.
https://www.facebook.com/groups/337484630766165
https://www.facebook.com/groups/ochranari

Veľa dobrých článkov a výživná, niekedy ostrá diskusia je aj na ekolist.cz.

Juraj Tichý píše: ↑16/2/2023, 17:17 ...
Ja vidím za 20 rokov veľký pokrok v prístupe. A tak ako budú dnesnych 50-60tnikov na postoch vymieňať dnešný 30-40tnici, bude sa prístup stále viac meniť. ...

Generačná výmena, len škoda, že máme málo času.
Neviem, či deti hlavou vo virtuálnych svetoch a sociálnych sieťach a diskotekach majú záujem o prírodu - ísť do hlbky a niečo si naštudovať. Učitelia ich tiež dvakrát nemotivujú. Nemám deti, tak neviem, či im učitelia niečo ukazujú v praxi. Keď sa človek sám nezaujíma, tak to býva jedným uchom dnu a druhým von.
S mladými dospelými je to podobné. Plné bary mladých frikulínov, ale keď pozvem niekoho sadiť stromy, tak počúvam hlavne výhovorky. Uvidíme.

Letá sú suché už teraz. A keď sa nás letné sucho opýta, čo sme robili v zime....

Pekné príklady ako zlepšiť krajinu a vrátiť do nej vodu a rozmanitosť sú v súťaži Adapterra Awards https://www.adapterraawards.cz/cs/Databaze

Choroš píše: ↑16/2/2023, 15:18
Bez zlepšení vlastností půdy nemá to rozlévání řek až tak velký přínos, jaký by mohlo mít. Tedy důležité je zlepšit vlastnosti půdy, zejména její strukturu, která je za retenční schopnosti půdy do značné míry odpovědná. A jsme u toho zemědělství, zejména u obsahu organické hmoty v půdě, agrotechnických postupů, a nakonec i u cen potravin, do kterých se to všechno nakonec promítne...
Práce s půdou je ale proces na desítky let (v prvních fázích, tj., půda začne slušně zadržovat vodu, ale její vlastnosti nejsou stabilní a mohou se rychle měnit) a na stovky a tisíce let, pokud má být půda stabilní. A pokud zlepšíme vlastnosti půdy, bude sama půda obsahovat vodu dostupnou pro rostliny, a i

A jak zlepšovat vlastnosti půdy - zvyšovat obsah organické hmoty, když chybí to hlavní - hnůj. A stavy hovězího se stále snižují a samozvaní ekologové (nikdo z nich to nestudoval) pořvávají na demonstracích, že se má hovězí omezit úplně. A dokonce i možné náhradní zdroje se z polí odvážejí do bioplynovek. Takže půda je vymrskaná, nemá sorpční schopnost a umělá hnojiva se z větší části v půdě neudrží a jsou vymývané do vodotečí. Takže tady aspoň funguje tržní efekt - hnojiva jsou čím dál dražší, takže se s nimi zaplaťpámbu musí šetřit.

Druhá věc je utužování půdy těžkými stroji. Řešilo se to už v osmdesátých letech, kdy se zjistilo, že po těch všech K-700, Z-100, ZT-303, Kolosech a pod. je v určité hloubce (různé podle půdních podmínek) nepropustná vrstva, která také bránila na jedné straně zasakování a na druhé kapilárnímu vzlínání. Dvojmontáž byl tenkrát vlhký sen. Ale byla snaha to řešit, objevily se různé podrýváky a dotační programy, které zemědělce nutily to provádět. Obávám se, že tady tržní mechanizmy působí opačně - vysoká energetická potřeba takové operace a ceny PHM to skoro znemožňují.

Bioplynové stanice bez náhrady zrušiť. To bol idiotizmus prvého stupňa ich hromadná stavba.
Potom Zelené hnojenie - nasiať jetel, hrach alebo vojtěšku, lenže aj zaorávanie potrebuje naftu.
Lacnejší spôsob je nechať pár rokov pôdu odpočívať.

Mohlo by sa dolovať bahno zo zanesených priehrad a rybníkov a prenášať na polia. Nie všade je to kontaminované, a zbytočne sa skoro všetko ukladá na skládky.

Triediť kuchynský odpad do špeciálnych kontainerov na kompost. Dnes je to povinnosť v celej EU.

Aj káva by trochu pomohla, denne sa jej spotrebujú desiatky ton v republike ako ČR.
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3290 ... zal-vyzkum

pjaro77 píše: ↑16/2/2023, 17:00 To spravil meandry v dedine ?

Ano , asi proto , že ta regulace potoka dělala jenom , přes dědinu , mimo obec ne . A u našich parcel na to bylo místo , je to úsek asi 200m dlouhý , kde nejsou okolo potoka stavby nebo komunikace a z obou stran je asi 8 parcel zahrad .
Mimo obec , vede potok takřka přímo .