Bohdan Krotevyč píše:Ālea iacta est.
Jsem spíše sentimentální člověk, do jisté míry empatický. Chápu, že na Ukrajině probíhá válka, mám zodpovědnost vůči zemi, společnosti a svým bratrům, snažím se řešit určité problémy tak, abych nikomu neublížil.
A jak jsem řekl, opravdu věřím v uvědomělou formu diplomacie, kdy můžete určitým lidem rozumně vysvětlit, proč se mýlí a k čemu to může vést.
Na oplátku vám tito lidé mohou dát odpovědi. I kdyby ty věci dělali záměrně a byli špatní, diplomacie může problém vyřešit "menším zlem", barterem, dohodou - to je podle mě podstata diplomacie.
Proto se vždy snažím každý důležitý problém, který je někdy nevhodné šířit veřejně, přiblížit lidem, kteří ho mohou ovlivnit.
Ale také se stává, že většině lidí je to jedno. Třeba na neúspěšnou interní komunikaci kašlou.
Někdy se zdá, že při komunikaci s Američany a dalšími západními partnery někteří lidé zapomínají na vlastní lidi a vojáky.
Této formě komunikace říkám "mráz".
A možná, že kdyby mi šlo o osobní blaho, tak bych mlčel, protože to na mě v tuto chvíli má jen malý přímý dopad.
Ale má to vliv na vítězství Ukrajiny ve válce (nebo spíše na jeho oddálení).
Proto upřímně prohlašuji, že jsem se snažil (nejen já, to je fakt, ale mluvím sám za sebe), mluvil na úřadech, předával informace všem, komu jsem mohl.
Navíc, když jsem svědčil v těch případech, v nichž nemohu mluvit, přímo jsem uvedl, co považuji za "válečné zločiny".
Ale většině lidí je to zřejmě jedno.
Jde mi o to, že jsem napsal dopis Státnímu úřadu pro vyšetřování, v němž jsem žádal o vyšetřování vojenského generála, který podle mého názoru zabil více ukrajinských vojáků než kterýkoli ruský generál. Je mi úplně jedno, jestli proti mně zahájí vyšetřování, a je mi úplně jedno, jestli mě zavřou.
Je mi jedno, jestli budou soudit bojovníky a brigádníky za ztrátu pozorovacího stanoviště, ale nebudou soudit generála za ztrátu regionů a desítek měst a ztrátu tisíců vojáků.
Podmínky, za kterých nyní brigády bojují, jsou, řekl bych, neskutečným hrdinstvím především vojáků, velitelů čet, rot, praporů a brigád.
A jejich hrdinství spočívá v tom, že zadržují nepřítele ne proto, ale navzdory němu.
Někdy se mi zdá, že nám svět posílá zmetky, aby nás sjednotil.
A všichni vojáci teď chápou, o jakém člověku mluvím, protože 99 procent vojáků ho za to, co dělá, nenávidí.
Tento člověk zahajuje vyšetřování proti velitelům, kteří postupují a neztrácejí půdu pod nohama, ale sám proti sobě vnitřní vyšetřování nezahájí.
Je mi z toho zle, Rubikon byl překročen.
Musíte pochopit, že armáda se často uchyluje k mediální publicitě z důvodů, které nejsou dobré.
Bohužel naše forma vlády je taková.
V tuto chvíli je to jediný podělaný způsob, jak situaci změnit. To je fakt. Já na sebe kašlu.
A jediné, za co se budu vždycky stydět, je, že jsem to neudělal dřív.
Osud přeje statečným a některým bytostem pomáhá, že většina lidí mlčí, protože chápe důsledky "osobní msty" vůči nim a jejich jednotkám.
Proto bych rád zdůraznil, že jde o mé osobní rozhodnutí a plně přijímám jeho důsledky.
https://t.me/ein_fruhling_2/378