PALBA.CZ

Zdá se mi to, nebo se na relativně klidném moři dost houpou? Hlavne ke konci je to za reportérem dobře vidět. Jako by měly vysoko těžiště.

Franci, je to specialita Kaspickej flotily - lodicka zo šiltom. Lepšie to drží na hlave ako "talíře" ČMF. Vďaka východnému triu - Kazachstan, Uzbekistan, Turkmenistan + na juhu Irán je tam veľa púští a stepí z ktorých vanú neprestajne horúce vetry - pasáty. To zároveň dáva odpoveď madrabbitovi - práve že majú nízke ťažisko, kaspické lode vozia viac "železa" (balastu) ako zvyčajne. To "poklidné" more odhadujem tak na 4 baly. Pri povrchu(asi do 5m) sa vetry brzdia a ochladzujú, horná vrstva (cca do 50m) sa kĺže po nich a je rýchlejšia, vrchná vrstvy (od 50 - 150+-m) sú rýchlejšie alebo pomalšie(od momentálnej meteo situácie) čo spôsobuje vertikálne víry a tak sa sklá§am pred spomínanými pilotmi "Gračov" že dokážu v tom lietať bez morskej choroby. Tak sa na relatívne kľudnej hladine môžeš stretnúť s priečnym vetrom 60 - 80 km/h.(podľa ruchu mikrofónu).

Čo sa týka tých čapíc, nie som si istý ale myslím že som to videl aj inde ako len na Kaspiku.

No me prislo, ze ten kapitan ma hlavu do te cepice o 2 cisla vetsi

S Bulavou sa nejako ponáhľajú... Ďalšie skúšky ohlásili na október a november a môžu byť salvové. Väčšina skúšok má byť naďalej vykonávaná z APL "Vladimir Monomach" (Tretia ponorka projektu 995 Borej, celkovo má byť postavených 8 ponoriek, teda ďalších 5 už ale podľa zdokonaleného projektu 995 A).

Rusko poprve cvičně vyzkoušelo bojovou loď Mistral

Aktualizováno 22:36 14. září 2014, 16:30 — Autor: EuroZprávy.cz / mh / ČTK

Paříž - Ruské vojenské námořnictvo v sobotu poprvé otestovalo cvičnou plavbou nové francouzské lodě třídy Mistral. Stalo se tak na palubě jedné ze dvou moderních válečných, které pro Rusko staví Francie. A to i přesto, že, že Paříž kvůli ukrajinské krizi zatím váhá s předáním těchto plavidel ruskému námořnictvu. O cvičení informovala agentura ITAR-TASS, podle níž se loď zvaná Vladivostok má do přístavu vrátit 22. září.

http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/1022 ... d-mistral/

První ponorka Novorossijsk projektu Varšavjanka byla zařazena do složení Černomořské flotily RF.

Ponorky projektu Varšavjanka mají výtlak 3950 tun, rychlost 20 uzlů, hloubku ponoru 300 metrů a posádku z 52 lidí. Ve výzbroji mají 6 torpéd ráže 533 mm, miny a útočný raketový komplex Kalibr. Ponorky mohou zachytit cíl ve vzdálenosti 3 až 4krát větší než ta, v níž je může zachytit nepřítel. Pro svou neviditelnost dostaly Varšavjanky v NATO označení Černá díra.
http://czech.ruvr.ru/news/2014_09_17/Ne ... tily-9009/

petrp píše:První ponorka Novorossijsk projektu Varšavjanka byla zařazena do složení Černomořské flotily RF.

Ponorky projektu Varšavjanka mají výtlak 3950 tun, rychlost 20 uzlů, hloubku ponoru 300 metrů a posádku z 52 lidí. Ve výzbroji mají 6 torpéd ráže 533 mm, miny a útočný raketový komplex Kalibr. Ponorky mohou zachytit cíl ve vzdálenosti 3 až 4krát větší než ta, v níž je může zachytit nepřítel. Pro svou neviditelnost dostaly Varšavjanky v NATO označení Černá díra.
http://czech.ruvr.ru/news/2014_09_17/Ne ... tily-9009/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_877 měl by to být projekt 636 ale nějak se nemůžu dopátrat toho jaký má dosah pod vodou když používá elektromotory,na německý wiki http://de.wikipedia.org/wiki/Projekt_636 stojí pouze operační doba 45 dní(což je zřejmně celková standartní doba kdy má dost paliva,potravin a pod,pochybuji že by vydržely baterie 45 dní bez nabití) a že má i snorchel a zřejmně může nabíjet baterie při plavbě v periskopové hloubce ale reálný dosah akumulátorů - či způsob jak je tam řešen tenhle faktor tam není.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Mauler píše:nějak se nemůžu dopátrat toho jaký má dosah pod vodou když používá elektromotory,na německý wiki http://de.wikipedia.org/wiki/Projekt_636 stojí pouze operační doba 45 dní(což je zřejmně celková standartní doba kdy má dost paliva,potravin a pod,pochybuji že by vydržely baterie 45 dní bez nabití) a že má i snorchel a zřejmně může nabíjet baterie při plavbě v periskopové hloubce ale reálný dosah akumulátorů - či způsob jak je tam řešen tenhle faktor tam není.

"...Dosah pri plavbe pod hladinou pri rýchlosti 3 uzly je 400 námorných míľ (741 kilometrov), pri plavbe maximálnou rýchlosťou (17, resp. 19 uzlov) klesá až na 12,7 námornej míle( 23,5 kilometra)..."
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=177&t=4065
(kto ma pochváli keď sa sám nepochválim )

U novších (Projekt 06363) lodí, resp. modernizovaných budú tieto hodnoty zrejme lepšie.

Z nedávnych strelieb v Čiernom mori - zásah cieľa raketou Jachont systému pobrežnej obrany Bastion-P



Pri odhadnutej veľkosti cieľa okolo 50 metrov trosky rakety leteli namenej 500-700 metrov za cieľ...

Santos píše:Prověrka bojové připravenosti Východního vojenského okruhu RF

Cvičné streľby tichooceánskeho loďstva - rakety P-500 Bazalt
cieľ je dlhý cca 80-100 metrov - a prilieta prvá strela (Bazalt je dlhý viac ako 11 metrov)

prvá strela zrejme "škrtla" o hladinu - a prilieta druhá strela

prvá strela sa rozpadá... a druhá sa blíži vo väčšej výške...

bojová časť prvej strely ale napriek kolízii pokračuje v smere letu a preráža trup cieľa

... a druhá strela preráža trup cieľa po celej dĺžke...

... to je len výbuch paliva a iných súčastí rakiet, nie skutočných bojových častí... a potopenie terčovej lode


EDIT: pridaná fotka potípajúcej sa terčovej lode - pre lepšiu predstavu o jej veľkosti

Celkom drsné, aj keď to môže byť trochu skresľujúce - terčové plavidlo asi nebude ktovie ako odolné.

Iste. Je buď vyradená loď alebo vlečný čln, alebo osobitne na to postavená "kocábka" - toto vyzerá ako nejaký nákladný čln alebo niečo také... Ale i tak to dáva predstavu, čo asi tie strely dokážu s cieľom urobiť.
pre porovnanie - zásah torpédoborca HMS Sheffield Exocetom

Exocet - zásahy terčov

Samozrejme, Jachont/Onix je bezmála päť krát ťažší a dva krát rýchlejší ako Exocet - a Bazalt takmer nemá zmysel porovnávať - je sedm krát ťažší a najmenej dva krát rýchlejší ako Exocet

Alchymista píše:pre porovnanie - zásah torpédoborca HMS Sheffield Exocetom

Chtěl jsi říct zásah nějaké vyřazené lodi při nějakém testovacím odpalu

Alchymista píše:prvá strela zrejme "škrtla" o hladinu - a prilieta druhá strela

Podle mého neškrtla, tedy přesně řečeno to co jde vidět tu trasu tak střela musí letět těsně nad hladinou, tak ~ +- nějaký metr a klesá, jinak by byl větší rozprsk vody i v té rychlosti - v závěru (cca ~20-30m od trupu) už de ale do vody to jde hezky vidět, první střela volila trajektorii útoku a zásah lodi v podstatě pod ponorem, a druhá nad - jestli to je náhoda nebo ne, nevím - ale předpokládám že takové působení na cíl je účinnější při více střelách - škoda že tam nebyli bojové hlavice to by z toho cíle asi nic nezůstalo.

Polarfox - podľa mena videa to Sheffield je. Predávam, čo som na nete kúpil.

mepu - na tretej fotke je zrejme "prvý dotyk" s hladinou, na ďalších snímkach je od tohu bodu výrazný zmena v charaketere stopy. Dotyku a strate stability a integrity strely by zodpovedal aj ten "bočný výtrysk" pozdĺž boku lode.
zloženina niekoľkých snímkov (nosič kamery zrejme menil polohu, takže snímky sa presne nekryjú) :

Skúsil som priemety dráh - vyzerá to tak, že prvá strela letela pôvodne o niečo vyššie a až "na okraji záberu" klesla natoľko, že sa objavuje stopa na hladine (stopa skutočne nedosahuje až k okraju záberu, alebo je na okraji záberu veľmi nezreteľná).
Výtrysk vody na druhej strane terču nie je v ose stopy na hladine, ale je posunutý k hornému okraju záberu, akoby hlavica zmenila pôvodný smer - priemet dráhy (odvodený od stopy na hladine) totiž smeruje až takmer na koniec terčovej lode a výtrysk je zhruba v polovici dĺžky lode. Trosky strely pozdĺž lode letia pod uhlom okolo 30-45°, to je značný odklon a svedčí o výraznom kontakte s vodnou hladinou tesne red dopadom na cieľ.
Z toho by sa dala odvodiť jedna z taktík finálnej fázy útoku - vo vzdialenosti "istého zásahu" strela klesá tesne k hladine, aby cieľ zasiahla v blízkosti čiary ponoru alebo dokonca pod ňou.

Alchymista píše: prvá strela zrejme "škrtla" o hladinu - a prilieta druhá strela

Tady je ten dotyk (cca těch 20-30m před trupem lodi), to předtím je let těsně nad hladinou, otázka je jestli je možné třeba navolit trajektorii útoku pod čáru ponoru lodi a nad, z logiky věci by to mělo být víc devastující než jen nad - nic složitého, stačit by k tomu měl přesný výškoměr (ten mají) + vzdálenost k cíli z radaru střely (ten taky mají), pokud teda vím že cíl není žádný drobátko a střela jej "nepodplave".

Zaujímavá je i "súčasnosť" dopadov oboch striel, odpálených zrejme z dvoch rôznych lodí. Zaujímalo by ma, či bol synchronizovaný odpal, alebo sa na vzájomnej synchronizácii dohodli až strely počas letu.

Alchymista píše:Polarfox - podľa mena videa to Sheffield je. Predávam, čo som na nete kúpil.

Na jednu stranu chápu, ale logicky - video ze zásahu vzhledem k okolnostem samozřejmě neexistuje (natož takovéhle, natož ze vzduchu), takže těžko ho někde čekat. Zadruhé - už na první pohled je to odstrojený vrak určený k testům.

Je to krátký výsek z dokumentu o téhle události, ale samozřejmě jak se to v dokumentech většinou dělá, když nejsou originální záběry, tak se to "vycpe" jinými.

Polarfox - ono je to jedno, dôležitý je len ten efekt dopadu rakety (ostatne, u Sheffieldu bojová časť Exocetu údajne tiež nevybuchla).

Ešte k zásahu Bazaltom - my vlastne nevieme, aké bolo v oblasti vlnobitie, ale je to v Tichom oceáne, takže tri metre vysoké vlny sú vlastne normálne, a päťmetrové - "bežné". Ak strela začala finálny manéver v "údolí" medzi vlnami, ceľkom kľudne mohla škrtnúť o "vrchol" vlny. Zrejme sa s dotykom s hladinou i s krátkym pohybom pod hladinou v konštrukcii strely, jej bojovej časti, i v logike záverečnej fázy útoku nejak počíta (strela sa rozpadá tak, aby príliš neovlyvnila smer pohybu bojovej časti, bojová časť zvláda bez rozpadu dopad na trup lod v "neoptimálnej polohe"...).