https://www.youtube.com/watch?v=1VddLDWT_D4
Můj otrocký a nedokonalý překlad :
Mluví Andreas Haferkorn, hlavní mechanik letadla.
"Toto je Me 109, má mnoho specifických technických věcí které se dají najít i na dnešních moderních letadlech.
Messerschmitt vyvíjel toto letadlo jako standartní stíhací letoun pro německou Luftwaffe.
Toto jsou automatické sloty na křídlech, které nejsou ovládané z kokpitu ale pracují automaticky podle úhlu náběhu, vysouvají se a zasouvají zase zpět dovnitř náběžné hrany křídla.
Máme tady zatahovací podvozek na kterém letadlo stojí a po oddělání křídel bylo možné letadlo přesouvat pomocí železnice.
Tady je stavitelná vrtule, zabudovaný V-12 invertní Daimler-Benz DB 605A motor o objemu 36 litrů a výkonu 1475 koňských sil.
Je vidět částečně oddělaný spodní kryt motoru, je uchycený pomocí tří rychloupínacích šroubů, to umožňuje rychý a snadný přístup k opravám.
Motor je chlazený kapalinou a pod křídly vidíme dva chladiče kapaliny, chlazení je automaticky ovládané z kokpitu.
Tady jsou vztlakové klapky které jsou kontrolované ručně pomocí kola ovládaném z kokpitu pilotem, umožňují letadlu zvýšit vztlak při pomalých přistávacích rychlostech.
Celý horizontální stabilizátor je trimovatelný, tady vidíte rozsah ( ukáže na červené značky na kýlovce), tedy celý se hýbe nějak takhle.
Je lepší při ovládání (jeho přenastavení) letadla při vysokých rychlostech ( pamáhá zlepšit ovládání letadla při vysokých rychlostech)
Mnohá tato zařízení najdete na mnoha dnešních letadlech.
A jsou v Bf 109".
( teď bude mluvit pilot letadla sedící v kokpitu Bf 109, hlavní testovací pilot Volker Bau)
"Samozřejmě sedíme v úzkém stíhacím kokpitu v duchu druhoválečných stíhacích letadel.
Přístrojová deska je klasického stylu s hlavními přístroji ve středu přístrojové desky.
Tady jsou přístroje potřebné pro start, magneta.
Plynová páka je tady.
Tady je kolo pro ruční nastavování trimu a vztlakových klapek, otáčí se ručně, ne jako ve Spitfiru kde se zmáčkne tlačítko, otáčení kola zabírá více času.
Na druhé straně je skříňka s elektrickýma pojistkama a na přístrojové desce motorové přístroje pro měření tlaku, teploty atd. A to je vše.
Problém při pojíždění na zemi je, že samozřejmě není moc vidět dopředu, ale je to jako u normálního letadla.
Při vzletu a přistání má letadlo horší směrovou stabilitu protože motor má hodně veliký točivý moment a zároveň je směrové kormidlo malé. Je menší než u Piperu 18.
Problém je pokud budete příliš rychlý na plynu (necitlivý na plynu) letadlo půjde k levé straně ranveje velice snadno a rychle.
To stejné při přistání, pilot musí velice lehce na plynovu páku.
Mimo zemi, ve vzduchu, v letu, je toto letadlo perfektní.
Výhled je o mnoho lepší než na zemi, protože nos letadla zmizí a perfektní ovladatelnost tohoto Messerschmittova letadla je absolutně skvělá.
Je přímá, letadlo dělá přesně to, co pilot chce, reaguje okamžitě (na pilotovy pokyny) akceleruje okamžitě, ve vzduchu je toto letadlo absolutně perfektní.
Je prostě fantastické a je velká čest s ním létat".