Tak mne v souvislosti s našimi BVP napadlo-Snaha integrovat vše do jednoho stroje vede logicky k omezení jak palebné síly tak přepravního prostoru. Není tedy lepší obě role BVP-palebnou podporu a přepravu osádky-rozdělit do dvou vozidel. Jednoho které by neslo účinnější výzbroj a mělo jen malou přepravní kapacitu a druhé jež by naopak neslo slabší výzbroj, ale mohlo by přepravovat větší výsadek.
Stroje BVP-1 a BVP2 jež má naše armáda k dispozici jsou vlastně, aniž to bylo cílem jejich tvůrců, konstruovány podle této koncepce.
Jaké má výhody oproti standardní koncepci? Uvedu to na příkladu obou BVP(1 a 2). Kdybych chtěl do jednoho stroje integrovat vše omezí mi to ráži děla na dejme tomu 20-25mm(odhad jehož nepřesnost nemá pro gró myšlenky význam) a přepravní kapacitu nadejme tomu 7 vojáků. Při 20 ti strojích to dává 20 děl ráže 20-25mm a 140 vojáků. Jádro myšlenky je, že pokud koncentruji výzbroj do jednoho vozidla na úkor přepravy, mohu místo 20-25m kanónu použít ráži 30mm(jak tomu u BVP-2 je) a omezí se mi přepravní kapacita na oněch 6 vojáků. Tím získám 10 BVP vyzbrojených 30mm kanóny jež mají větší dostřel a průbojnost i přesnost než 20mm děla, a 10 BVP např. s kulometem ráže 14,5mm jejichž činek je horší.
Podstatné je že i když budu mít dvojnásobek 20-25mm kanónů nezískám,podle mne, takový protipancéřový potenciál jako u polovičního množství 30mm děl( + poloviční množství 14,5mm kulometů). Přirovnat se to dá k tomu jako bych měl 10 děl 88mm KWK 36 a nebo 20 děl 75mm KwK 40 .
Je to též podobná úvaha jaká stála pravděpodobně o zrodu koncepce SCAR místo jedné kompromisní ráže použít dvě „ideální‘‘ - jednu na velké vzdálenosti druhou na krátké.
Přitom mi přijde škoda této asymetrické koncepce nevyužít , když k tomu máme optimální základ, a nepostavit na bázi BVP-2 stroj určený převážně na boj a z BVP-1 převážně určený pro přepravu.
Zde uvádím jeden návrh silněji vyzbrojeného stroje-vozidla palebné podpory transportních strojů (BVP-1) na bázi BVP-2 .
Takže....hlavním prvkem modernizace je věž. Její koncepci jsem zde už uváděl, nicméně v této souvislosti se mi zdá její použití mnohem oprávněnější.
Tedy zvolil jsem koncepci kde ve střední části v podélné ose věže je umístěna osádka - střelec a velitel- tandemově za sebou, přičemž velitel je umístěn o něco výše (jako v bojových helikoptérách), výzbroj-skládající se optimálně z dvou 40mm kanónů-je pak umístěna externě na bocích věže - resp. na bocích jejího zadního převisu. Věž by se směrem dopředu zužovala do, z hlediska ochrany, výhodného klínovitého tvaru. ( podobala by se tak trochu věži merkava MKI či z půdorysu hrubým tvarem ruským věžím is-2)
Výhody takové koncepce věže - předně úspora hmotnosti - odpadlo by 70-80% čelní plochy věže, dále externí lafetace děl snižuje nároky na zástavbový prostor = možnost použít dva kanóny relativně velké ráže (při interní zástavbě by podle mne bylo , na daném průměru ložiska, možné lafetovat jen jeden kanón). Další výhoda: stření část věže, jež je jejím nejexponovanějším místem není oslabena lafetací a štítem děla,naopak pancíř zde může být nejsilnější.
Vzhledem k tvaru věže a hmotnostním limitům jsem volil pancéřování o schématu -ocel-sklolaminát-ocel, přitom jedním z hlavních důvodů je též to, že by šly využít sklolaminátové pláty z čela korby nemodernizovaných T-72.
Síla by mohla na bocích věže (přední klín) např. být : vnitř.ocelový plát - 2cm - prostřední sklolaminátový 6cm plát - 3cm vnější ocelový plát.
Tato struktura pancíře společně s klínovitým tvarem by zaručovala,při relativně malé hmotnosti, vysokou ochranu vůči HEAT (kolmo čelně tento pancíř odpovídá (horizontální sklon 77°) 350mm RHA vůči HEAT, což je o 90mm více než kdybych použil ocel o stejné hmotnosti). Čelo věže , přední boční stěny (klín) a přední stropní část jsem dále opatřil dynamickým pancířem Dyna, takže proti starším hlavicím odolnost vzrostla na cca. 600-700mm.
Výzbroj –Jak jsem psal optimálně 2 kanóny ráže 40mm. Kanóny by však měly být konstruovány pro teleskopickou munici-zde bych ráži 40mm viděl reálně, u klasicky řešené munice mi přijde možná ráže maximálně 35mm, přitom ale ráži 35mm vidím naopak pro moderní prostředek palebné podpory (této velikostní a hmotnostní kategorie) jako minimum. Dalším předpokladem pro možnost lafetace tak relativně velké ráže je konstruování kanónu jako revolverového, klasický kanón má totiž osu lafetace příliš ‚vepředu‘ takže by byl příliš omezen náměr zbraně.(jelikož chci zachovat malou výšku věže)
Těmito úpravami by naše armáda získala konkurence schopné BVP s mimořádnou palebnou silou a dostatečnou pancéřovou ochranou, přitom kromě kanónů má naše armáda všechny komponenty potřebné k jejich realizaci.
Samozřejmě by bylo nutné opancéřovat přiměřeně i korbu, což by mělo být provázeno i zvýšením výkonu motoru.
Základní TTD- výška 2,4-2,5 metru
Hmotnost - 17-19 tun
Měrný výkon motoru- 12,9-11,58 kw/tunu
Měrný tlak na půdu- 0,88 kg/cm^2
Výzbroj- dva 40mm automatické kanóny