PALBA.CZ

niko píše: ↑25/9/2023, 08:20 Pokial viem, teda aspon u nas su veterne elektrarne na hrebenoch hor zakazane. Taktiez uz nedostavaju ziadne dotacie. Tato doba uz skoncila. No a ich vykon sa vyrazne zvysil. Dnes, co viem sa stavaju 7 MW stroje, chysta sa trieda 15 MW. Prve elektrarne mali asi 200 kW. Takze uplne ina liga.

onshore max okolo 3-4MW, v budoucnu mozna okolo 5MW, ale to jsou pak 300-350m vysoke turbiny.

Problem ovsem je, ze solar a wind neresi nas problem nahrazeni uhli. Muzeme ho nahradi plynem a OZE budou snizovat spotrebu.

Tohle je vyroba v listopad - prosinec - onshore wind zhruba v kapacite, kterou chceme postavit u ambicioznejisch modelu. 6-7GW

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Tohle nemecko
JE jako my, wind/solar 10x nez nase planovana kapacita. Stejne by to nepokrylo nasi spotrebu.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Tady je co je to stalo a jejich planovany mix v 2050 vs JE (100GW JE je zbytecne moc - 30-40 + zbytek v ostatnich zdrojich ideal) Co tenhle mix udela s cenami energii...

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Nase spotreba

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Takze my tu postavime 2000-2500 turbin, ktere neresi nas problem s nahradou uhli, znicime krajinu.
Kdyz bude foukat, bude nadvyroba a import z nemecka, kdyz nebude, tak budeme dovazet, akorat nevime od koho.

Max 3-4 to nebude.
Aktuálne čísla zamýšľaných parkov sú väčšinou 6mw na kus, su tam aj 7,25. A nebudú mat 350m ale 180.

Biomy v strednom pliocéne a porovnanie s dneškom.
Púšte boli podstatne menšie ako dnes, teplota vyššia od rovníka po poly o 3-4 stupne (na rovníku vyššia možno o stupeň, v arktíde aj o 15), z čo vyplýva, že viac pršalo.
Mapa biomov bola vypracovaná vrámci projektu PRISM (pliocénny výskum, interpretácia a synoptické mapovanie) ver 3 (aktuálna verzia je 4).

• žltá farba - púšte

• svetlo zelená - savany a trávnaté oblasti

• tmavo zelená - lesy (boreálne, mierne pásmo, tropické)

• sivá - ľad a tundra

http://earlywarn.blogspot.com/2011/12/p ... today.html

https://www.quark.sk/bude-co-bolo/

@pjaro Podle zákona je u nás u novostaveb už několik let povinnost dešťovou vodu zachytávat ze střech (zastavěné plochy?) na pozemku. Ideálně vsakovat nebo někam odvést mimo kanalizační síť. Případně lze povolit výjimečně do kanalizace resp. jsou s tím vyšší náklady.
Nedávno jsem něco podobného řešil. Lze na to získat i dotaci tzv. dotace dešťovka. Kdo má zahrádku tak jistě řeší sám i bez dotace a navíc jsou tam omezení např. rodinné bydlení (bez záruky, zase tak moc jsem to nezkoumal).
Ad betonová mafie: přišlo mi to jako dobrý nápad https://www.estav.cz/cz/9028.chytre-dla ... mi-procesy U nás jsem je nikde osobně neviděl ani něco podobného kromě běžných zatravňovacích dlaždic.

Fakt davate dotácie na to, aby si ľudia púšťali dažďovú vodu na pozemok?

Vsakovacia dlazba sa v Bratislave prvýkrát použila niekedy v 2012-2013 pri rekonštrukcii Sturovej ulice.
Vyzerajú grcne a do CMO sa podľa mňa nehodia.
V Bratislave kde je spodná voda pár metrov pod povrchom je to imho blbosť.

Juraj Tichý píše: ↑26/9/2023, 17:50 Fakt davate dotácie na to, aby si ľudia púšťali dažďovú vodu na pozemok?

Ne, ale na to, aby si jí nepouštěli z pozemku.

Teď je to povinnost u novostaveb a bez toho ti stavbu nepovolí. Koupíš si nádrž a jímáš tam vodu a pak zbytek třeba trativodem pryč - to je minimum a typické řešení. Na to dotace samo o sobě to už IMO není, protože je to dané se zákona. Dotace funguje jen u těch starších domů a je poměrně malá. U nových pak s dešťovkou můžeš splachovat a případně nakládat s tzv. žlutou nebo šedou vodou. https://www.dotacedestovka.cz/ a na to už dotace jsou. Problém je, že musíš dělat víc rozvodů vody apod. má to svoje normy, takže se to prodraží a dotace to sotva vyrovná.
Kolem dotací je v ČR skvělý byznys a do toho patří i FV. Bez toho by pro rodinné domy většinou neměla FVE ekonomický smysl. Je to prostě jenom další "hype", který časem nahradí jiný.

seabee píše: ↑26/9/2023, 18:05

Juraj Tichý píše: ↑26/9/2023, 17:50 Fakt davate dotácie na to, aby si ľudia púšťali dažďovú vodu na pozemok?

Ne, ale na to, aby si jí nepouštěli z pozemku.

Wau. To je šialené.


Aj u nas to je.
https://bratislava.sk/mesto-bratislava/ ... ovou-vodou
Fakt nam je*e.

Juraj Tichý píše: ↑26/9/2023, 17:50 Fakt davate dotácie na to, aby si ľudia púšťali dažďovú vodu na pozemok?

Vsakovacia dlazba sa v Bratislave prvýkrát použila niekedy v 2012-2013 pri rekonštrukcii Sturovej ulice.
Vyzerajú grcne a do CMO sa podľa mňa nehodia.
V Bratislave kde je spodná voda pár metrov pod povrchom je to imho blbosť.

Sú rôzne vsakovacie dlažby a zatrávňovačky. Ak použili niečo humusácke, smola, možno inde použijú krajšie.
Za mňa je to ale plus, robí sa to postupne aj na východe kde "nič nie je".
Neprajem ti vidieť ako u nás vyzerajú asfalové chodníky . A pod zničeným asfaltom je 10-15 cm nepriepustného betonu.

Vsakovanie vody rieši navyše aj saturáciu kanalizácie napríklad pri búrkach.
https://tvnoviny.sk/domace/clanok/87563 ... je-odpoved

Pjaro: su miesta kde to ma zmysel. A potom je centrum Bratislavy, kde je dazdova kanalizácia vyvedena do Dunaja, co je s podzemnom vodou myslim jeden vodný systém a vsakovanie prebieha cez 400m vysoke strkove lozko v hektolitroch za sekundu. Jeden chodnik nic na bilancii nezmení.
Imho je to eko zhovadilost.
Su miesta kde to ma zmysel, ale napríklad v parkoch miesto dlažby radšej vidím mlatove chodníky. To je skutočne environmentálne riešenie.

Dajme tomu. Zabúdaš ešte na jednu vec - Ďaleko ľahšie sa udržujú a opravujú ako asfaltové. U nich treba roky čakať na to, než mestskí adlátusi objednajú opravu.

Zhovadilost sú v prvom rade obrie betonové parkoviská so stromami uväznenými v malom štvorci, ak tam vôbec sú.
Oblasť sa tak prehrieva , pretože sa voda neodparuje zo spodu a stromy churavejú. Pri prudkých zrážkach sa zasa zaplavujú do výšky niekoľkých centimetrov lebo kanalizácia nestíha.

Ohledně těch povinností a dotací pro jímáńí vody: Jde tuším především právě o to odlehčení kanalizaci a čističkám vody - aby nedocházelo k jejich saturaci a znefukčnění už při malém dešti.

A doplnil bych za b) a to je šetření pitnou vodou, protože aktuálně ty dotace jsou na to, aby stimulovaly domácnosti používat dešťovou / recyklovanou vodu na zalévání, praní, zavlažování apod. Nepřímo toto může vést k tomu efektu snížení zátěže na čističky, kanalizaci. Zákon toto zatím neukládá. Min. objem retenční nádrže se počítá podle plochy střechy, průměrných srážek, takže ta motivace je tady zřejmá tu vodu zachytit a nepustit a to už je dáno legislativně resp. asi nějakým nařízením.

Shania:
Standardna veterna turbia dneska je napr. Vestas V-172 s vykonom 7,2 MW. Takato turbina vyrobi rocne asi 15 GWh elektrickej energie, co by rocne dokazalo zasobit asi 6000 domacnosti. Teda jedno mensie mesto. V stadiu prototypu je V-236 s dvojnasobnymi parametrami.

15 GWh za předpokladu kolika dní v provozu?

niko píše: ↑25/9/2023, 11:11 Pokial si dobre pamätam, tak napriklad firma Vestas _(najväcsi producent veletrnych elektrarni na svete) rozprava o 95 az 98 % recyklovatelnosti elektrarni.

Firma Vestas rozpráva... Je třeba něco dodávat?
Rusi taky tvrdí že je Západ na Ukrajině napadl.
Skočíš každému na všecko?

seabee píše: ↑25/9/2023, 21:50 Životnost fotovoltaických panelů je 20 let, takže za 20 let nás čekají ty tvoje desetiny promile z miliónů panelů.

To je karma. Za dvacet let už to budou řešit všichni ti MBA - mladí blbí arogantní, co se přilepují k silnicím a tak podobně.

BTW - zatravňovací dlaždice... no fajn, no. Pokud se o to někdo stará. Vyhrabává, a znovuzatravňuje.
Ony se totiž klidně i za jediný rok naplní bordelem, převážně organickým (zbytky trávy, listí, jídla...), ale i regulérním nerozkladateným odpadem jako obaly z plastu, apod., který se změní na udusanou hlínu sahající až po horní okraj dlaždic. Tam se postup zpomalí, protože se bude ošoupávat. Čímž se ovšem ztratí tráva.
Po delší době, několika letech, pak dlaždice "klesne" natolik, že nad ní buď poroste normální trávník, to v případě že se po tom moc nechodí, nebo vznikne "mlat", podobný pěšinám, pokud se po tom chodí.
Proč jako myslíte, že se památky minulosti vyhrabávají ze země? Že by se časem zanořovaly? Hm...

niko píše: ↑26/9/2023, 23:12 Shania:
Standardna veterna turbia dneska je napr. Vestas V-172 s vykonom 7,2 MW. Takato turbina vyrobi rocne asi 15 GWh elektrickej energie, co by rocne dokazalo zasobit asi 6000 domacnosti. Teda jedno mensie mesto. V stadiu prototypu je V-236 s dvojnasobnymi parametrami.

standart to teda rozhodne neni, a pocitas jen vysku sloupu, ne celkovou s rotorem.

takato turbina vyrobi rocne asi 15 GWh elektrickej energie, co by rocne dokazalo zasobit asi 6000 domacnosti.

u el je uplne fuk kolik to vyrobi rocne, je dulezite kolik to vyrobi kazdou sekundu a tady ti to zacne litat od 0 po 12000 domacnosti.
U nas a i u vas je dulezita zima, kdy taky vic fouka, ale taky nemusi tydny foukat vubec. Nikdo u nas ani u vas neplanuje stavet infrastrukturu jako nemecko, aby oze v zime zvladli, tady se to stavi jako setritka po plynove elektrarny. I tak by nas vyslo levneji se vic soustredit na jadro.



Chci videt silence, kdo by si nechal tohle postavit par km od baraku, jeste s tim, ze jim nabidnou uplatek v hodnote par tisic... zit v takovem prostredi, tak chci byt spolumajitel a nebo kompenzace v radu stovek tisic na domacnost...

Zemakt píše: ↑27/9/2023, 07:00 15 GWh za předpokladu kolika dní v provozu?

V prevadzke je elektraren min 96 % rocneho casu. Pri elektrarnach sa pocitaju tzv. plnovykonnostne hodiny. Vietor ma priemer niekde do 2000 do 2500. Off shore niekde na urovni 4000 plnovykonnostnych hodin.
15 GWh na vrtulu ber ako bezny vykon. Su lepsie miesta, su horsie.