1) Dieselové motory také "žerou" cokoli co hoří. Ideálně uhlovodíky, ale cokoli. A výhodou je pokud je to kapalné, ale takový uhelný mour, pokud je dokážete dostat do válců... nebo pro mě za mě namletá střelná bavlna či dynamit...

no problema s funkcí spalování. Problémem je "jen" dodávka paliva.
Historky o tom, jak někomu začal motor cucat olej přes turbo, a vytáčel se až se zničil (pokud to nebyl technicky zdatný šofér který věděl že jediné co pomůže je chcípnout to přes spojku), zaslechnete v kterékoli hospodě

Tady tudíž výhoda turbíny není.
Nicméně, do spalovací komory lze dodávat palivo i s pevnými příměsemi, pokud jsou malé, či pokud mají gelovitou konzistenci, protože turbína má jen podávací a dávkovací čerpadlo, zatímco diesel potřebuje vstřikovací vysokotlaké čerpadlo, jehož pístky by se zanášely a zničily, třeba i tím parafínem!
To je hlavní výhoda co se týče paliva, v mrazu.
2) Jak už zaznělo, chlazení. Tak, jako bylo chl. vzduchem výhodou na Sibiři pro Tatry, je i pro turbíny. Kapalina je jednak riziko, a jednak starost navíc. Dlužno dodat, že naopak je chl. vzduchem nevýhodné v podmínkách vysokých teplot - tam mají výhodu motory chl. kapalinou. To je nejspíš hlavní důvod pro použ. na severu.
To jsou dvě výhody pro mrazy.
To ostatní je všude.
3) Měrný výkon. Turbíny mají vyšší výkon na kilogramy než diesely - jenže to je výhoda vždy a všude. Proto se v letectví prosazují turbohřídele i u stále menších letadel, není to "jen" u tanků. Nevýhodou ovšem je, že turbíny mají vyšší spotřebu v takových podmínkách, kdy mění rozsah výkonu (na rozdíl od pístových se prakticky vůbec během zatížení nemění rozsah otáček), nebo kdy stroj stojí s běžícím motorem. Pro letadla nic důležitého, tam typicky běží motor furt, a furt stejně - ne tak u tanku, tam se předpokládá i stání na "volnoběh" (skutečný volnoběh u turbíny není, a znamenal by asi tak 60% otáček, což je režim, kdy se při startování vyrovná podíl dodávané startovací energie a vlastní vytvořené, ale spotřeba by byla tak jako tak stejná jako při běhu na nominální otáčky).
4) Turbíny mají řádově méně součástek, a všechny jsou buď stacionární, nebo konají točivý pohyb. V pístovém motoru je mnoho souč. které konají kmitavé pohyby - pro příklad takový píst. A s tím souvisí též průběh tlaků. V turbíně jsou stálé tlaky, v motoru se mění od záporných (motory bez turba, při sání) až po maximální (v okamžiku spalování vstříklého paliva). To sebou nese mnoho potíží. Ale toto také je výhodou vždy a všude, nejen na drsném severu.