PALBA.CZ

KOLT
Ano nepočítali. Je to ironie dějin, že v současné době největší pacifisti v Evropě jsou ti, kvůli nimž se vytvořil pojem "německý militarismus".

I když jsem pro každé kopnutí do politického odkazu věčné kancléřky, tak je tohle opravdu jen německý problém?
Americké LCS jsou ještě hůř vyzbrojené a navíc s pár konstrukčním a výrobními vadami. RN je ohlodané na kost (nebo spíš morek) a má pár ojetých fregat ze studené války a prakticky neozbrojené OPV (které ani nemají hangáry). Myslím, že i půlka těch italských fregat je podobně očesané "stabilizační" variantě...

Jediná opravdová chyba je absence jakékoliv protiponorkový výzbroje. A záleží na tom, jak jsou ty lodě navržené a postavené - jestli mají rezervu místa, výtlaku, stability, atd., aby se to dalo později přidat.

Přidat se to tam jistě dá, protože zmíněné lodě mají značné "volné" prostory, ale jednalo by se o rozsáhlou přestavbu a spíše defacto o konstrukci nových lodí.

To myslím právě dost záleží na detailech konstrukce, které se z venku těžko posoudí. Nejde jen o to, aby bylo volné místo. Musí být na správných místech - např. vlečený sonar musí být na zádi. Případně věcech jako je kapacita el. sítě, řešení datových spojení atd.
V ideálním případě by se s takovou možností počítalo od začátku a modernizace by šla udělat s pomocí komponent s parametry odpovídajícími tomu plánu (např. proto, že se ještě vyrábějí). Pak to určitě neznamená rozsáhlou přestavbu.
Samozřejmě, pokud se s tím nepočítalo, nebo se šetřilo na "správném" místě (např. hlučnost) tak to opravdu znamená, že je mnohem levnější objednat jinou loď.

Určitě se s tím nijak nepočítalo, protože jsou to opravdu lodě postaveny čistě na "stabilizační operace". Bral jsem to jen jako hypotetickou možnost. Realizovat by nejspíše šla, ale bylo by to nákladné, že by se prakticky nevyplatila.

U zmiňovaných korvet to tak určitě je, resp. plán byl "nahradíme flotilu baltských raketových člunů polovičním počtem koloniálních raketových člunů". A ty původní čluny také neměly protiponorkové zbraně.
U fregat si tak jistý nejsem. Vzhledem k zacházení s Bundeswehrem v posledních letech sice klidně admirálové mohli být rádi, že je aspoň něco, ale zase, šetřilo a škrtalo se spíš na provozních nákladech než na nákupech jako takových. Technika koupit šla (teda pokud se kupovala doma), to že k ní potom nebyly náhradní díly, palivo atd. byl/je už jiný problém..

Omlouvám se, teď mi nějak unikla niť a ne úplně přesně chápu, co si chtěl říci druhým odstavcem (první 2 věty). Mohl bys to rozvést/přeformulovat? Díky.

Moje chyba.
Co nevím je, jestli se při návrhu té třídy (f125) počítalo opravdu jen se stabilizační rolí a doplnění nějakého protiponorkového vybavení je skutečně extrémně složité/drahé atd. Například se by se vůbec neřešila hlučnost a tedy je jakákoli ponorka uslyší přes půl oceánu. Nebo jestli plány s podobnou možností počítaly a příslušné komponenty se jen nekoupily/šetřilo se atp.
Celkový stav Bundeswehru a přístup Němců k investicím do něj by naznačoval, že se šetřilo, Bundesmarine byla celkem ráda, že se povedlo prosadit nákup alespoň něčeho atd. Proti tomu by se ale dalo argumentovat tím, že Bundeswehr je celkově podfinancovaný a ve špatném stavu, ale ne rovnoměrně. Většina techniky je ve strašném stavu a s kvalitou výcviku to je podobné, protože peníze na provoz, náhradní díly, munici, palivo, ponožky atd. prostě nebyly. Ale velké nákupy, které znamenají pracovní místa, příspěvky od firem pol. stranám atd. relativně fungovaly. Tedy by nebylo nepředstavitelné, že se při návrhu nějaké drobné na podobnou studii našly.
I když co koukám, tak navazující třída f126 má protiponorkové vybavení ve "volitelném modulu, který se ještě musí navrhnout a třeba i koupit", tedy spíš platí že to nikdo ani náznakem neřešil...
Pak je ale pořád otázka, jestli je opravdu nějaká pozdější modernizace tímhle směrem drahá na úrovni "postavit novou loď je levnější". Historické příklady FRAM modernizací, nebo třeba tř. Spruance naznačují, že se dá dosáhnout celkem dobrého poměru cena/výkon. Naopak např. poválečné britské přestavby WEP torpédoborců zase říkají, že to jít nemusí. A alespoň můj dojem je, že velkou roli hraje velikost/rezerva použitého trupu a tedy třída f125 by na tom nemusela být automaticky tak špatně.

Aha, díky za upřesnění.

Takhle, nevím samozřejmě vše a konstruktérům do hlavy nevidím. Ale dle toho, co bylo zveřejněno to vypadá, že v jejím případě se počítalo čistě s úkoly v rámci stabilizačních rolí. Jakékoliv jiné nasazení (protiponorkové, PVO apod.) nebylo bráno v potaz. Co jsem hledal, tak ani nikde jsem nenašel, že by tedy bylo možno nějak snadno daným lodím potřebné schopnosti doplnit. Předpokládám, že maximálně drobné úpravy a instalace, které nezasáhnou do struktury lodi.

Ohledně šetření, sice jsme zase odkázáni jen na zveřejněné údaje, ale nevypadá to, že by lodě byly obětí šetření v rámci Bundeswehru. Tedy ono lepší vrabec v hrsti než-li holub na střeše. Vše na co jsme narazil je o tom, že se opravdu jedná o plavidla s takto jednoznačně definovaným účelem a specializovaným nasazením.

Když si to shrnu, tak mi ze známých věcí vychází, že Němci chtěli postavit přesně takováto plavidla za jasně daným účelem. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, jestli to bylo správné či předvídavé. Ohledně jejich možné přestavby, tam už je víc neznámých, než známých a tak je to spíše jen moje spekulace, že případná rekonstrukce by byla nutně rozsáhlejšího rázu. Třeba Sprunace, tam sice byla velká modernizace, ale pořád v rámci účelu třídy, tedy "jen" se navýšily schopnosti, které už byly přítomny, protože měl onu "modularitu". U německé třídy jsem na toto třeba vůbec nenarazil.

Německo očekává vyjádření Francie k německé iniciativě na společné protiponorkové letecké síly. Německo už objednalo v USA 5 letounů Boeing P-8A Poseidon náhradou za vyřazované P-3C Orion a ví, že Francie bude muset brzo vyřadit také svoje obstarožní Breguet Atlantic. Pokud by se podařilo dohodnout se na společném postupu, dal by se počet letounů podstatně navýšit a zefektivnit jejich nasazení.

Původní německo-francouzský projekt protiponorkového systému MAWS má přinést výsledky až v roce 2035 a návrhem Airbusu na navalizaci A-320(?) se nikdo oficiálně nezabýval - také není známý předpokládaný termín realizace.

Dzin píše: ↑13/10/2022, 12:21 Aha, díky za upřesnění.

Takhle, nevím samozřejmě vše a konstruktérům do hlavy nevidím. Ale dle toho, co bylo zveřejněno to vypadá, že v jejím případě se počítalo čistě s úkoly v rámci stabilizačních rolí. Jakékoliv jiné nasazení (protiponorkové, PVO apod.) nebylo bráno v potaz. Co jsem hledal, tak ani nikde jsem nenašel, že by tedy bylo možno nějak snadno daným lodím potřebné schopnosti doplnit. Předpokládám, že maximálně drobné úpravy a instalace, které nezasáhnou do struktury lodi.

Ohledně šetření, sice jsme zase odkázáni jen na zveřejněné údaje, ale nevypadá to, že by lodě byly obětí šetření v rámci Bundeswehru. Tedy ono lepší vrabec v hrsti než-li holub na střeše. Vše na co jsme narazil je o tom, že se opravdu jedná o plavidla s takto jednoznačně definovaným účelem a specializovaným nasazením.

Když si to shrnu, tak mi ze známých věcí vychází, že Němci chtěli postavit přesně takováto plavidla za jasně daným účelem. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, jestli to bylo správné či předvídavé. Ohledně jejich možné přestavby, tam už je víc neznámých, než známých a tak je to spíše jen moje spekulace, že případná rekonstrukce by byla nutně rozsáhlejšího rázu. Třeba Sprunace, tam sice byla velká modernizace, ale pořád v rámci účelu třídy, tedy "jen" se navýšily schopnosti, které už byly přítomny, protože měl onu "modularitu". U německé třídy jsem na toto třeba vůbec nenarazil.

S tím souhlasím. Ty lodě byly určitě navržené pro specifický úkol a podle toho vybavené. Vypadá to pak, že s rozšířením výzbroje se v původním projektu nepočítalo. Ohledně pozdější modernizace bude záležet na vlastnostech konstrukce, které se z dnes dostupných zdrojů vyčíst nedají.

K šetření určitě dochází. Když zůstaneme v Evropě, tak prakticky všechna námořnictva se zmenšují na 1/2 - 2/3 proti stavu s předchozí generací lodí. Současně se rozšiřují požadované úkoly - např. právě o různé stabilizační mise ve vzdálenějších oblastech. Také se nedá tvrdit, že by náhrady zachovávaly schopnosti - opět hlavně ve složitějších a dražších kategoriích (např. méně protiletadlových torpédoborců)

Příklad s FRAM a Spruace jsem také zmínil kvůli tomu, že v obou případech se modernizace týkala systémů, které v době konstrukce a stavby těch tříd buď vůbec neexistovaly, nebo jen ve formě teoretických konceptů. Tedy s ní nešlo nijak počítat. Ohledně modularity záleží právě na detailech konstrukce - např. jestli to utáhnou el. systémy, jde to integrovat do systému velení a řízení atd. - na věcech o kterých se většinou moc nepíše, protože nejsou tak "zajímavé" jako počet děl a síla pancéřování...

Ano. Jinak bych vypíchl správný postřeh, který si uvedl, tedy že více (veřejné) pozornosti je věnováno "dělům a pancíři" a ostatní, byť je to pro provozuschopnost lodi možná důležitější, bývá upozaďováno. Není to ale žádná novinka, naopak táhne se to historií. Z hlavy mě napadá případ Británie vs Francie v 17. - 19. století, kdy Francouzské lodě měli skvělé "bojové" parametry, ale výsledně vyhrávaly lodě britské, které byly stavěny více "užitkově".

Německá ministryně Annalena Baebrock (Zelení) a ministryně Christine Lambrecht (SPD) požadují od ministra financí Christiana Lindnera (FDP) ztrojnásobení finančních výdajů na vojenskou pomoc Ukrajině. Mají v plánu speciální fond na zbrojní pomoc ve výši 2,2 miliardy eur. Pouze s tímto rozpočtem, napsaly ve čtvrtek v dopise, může Německo "konkrétně a viditelně převzít odpovědnost, kterou od nás naši mezinárodní partneři očekávají". Hned v úvodu dopisu ministryně kritizují, že v rozpočtu na rok 2023 je naplánováno pouze 697 milionů eur. Baerbock a Lambrecht ve svém dopise zmiňují velká mezinárodní očekávání, která musí Německo naplnit. Pokud jde o dobrou pověst země, doufají, že Lindner nemůže jinak, než dát k dispozici více peněz. Kancléř Olaf Scholz nedávno opakovaně řekl, že Německo bude Ukrajinu podporovat zbraněmi tak dlouho, dokud to bude nutné.

https://www.faz.net/aktuell/politik/aus ... 06430.html

Video ukazuje montáž M3M, ťažkého guľometu kalibru 50, 12,7 x 99 mm, v transportnom vrtuľníku NH-90

Německé Eurofighter Typhoon dostanou nové podvěsy pro elektronický boj od spolupracujících firem - izraelské Rafael Advanced Defense Systems a německé Hensoldt. Nový podvěs zahrnuje jak ofenzivní platformu Electronic-attack (EA), tak i obranou rušičku Escort jammer (ESJ). Celý systém pak doplní a rozšíří možnosti podvěsu Litening Pod.

https://www.northropgrumman.com/what-we ... eting-pod/

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Představa výtvarníka Rafael ADS

Moderní systém PVO/PRO.

https://www.youtube.com/watch?v=yIASjmJ71Nc

Flogger G píše: ↑2/11/2022, 15:06 Moderní systém PVO/PRO.

https://www.youtube.com/watch?v=yIASjmJ71Nc

Už je na Ukrajině.

Komentář ve videu zmiňuje nasazení na Ukrajině v říjnu 2022 i s vyškolenou obsluhou systému ze sestavu UA armády. Druhý systém do konce roku, v r. 2023 další dva sstémy.

Pomoc Polsku s ochranou vzdušného prostoru

Německo k ochraně polského vzdušného prostoru stíhačky Eurofighter a komplety Patriot. Polsko přijalo nabídku Německa umístit v zemi další protiraketové baterie Patriot a plánuje je instalovat na hranicích s Ukrajinou. Informaci přineslo polské ministerstvo obrany. Eurofightery budou operovat z německých letišť a k dispozici bude minimálně jeden tankovací letoun A400M. Ostatně takto probíhal air policing nad Polskem i letos až do července. Němci mají disponibilních 12 baterií Patriot PAC-3 které byly upgradovány na verzi PAC-3+, ale během studené války měly až 36 baterií. Christine Lambrecht schytala od politika CDU Wadephula za tuto aktivitu tvrdou kritiku.

https://www.reuters.com/world/europe/ge ... 022-11-20/

Armádní rozpočet Bundeswehru na příští rok

Ze 100 miliardového speciálního fondu pro Bundeswehr má příští rok odtéci jen 8,4 miliardy eur (205 mld Kč). Pro dělostřelectvo je v hospodářském plánu na rok 2023 stanovena nula eur. Nový obrněný transportér pro střední síly, Boxer s věží bojového vozidla pěchoty Puma, se v seznamu projektů ani neobjevuje. Na druhé straně dochází k pokroku v digitalizaci německých ozbrojených sil a letectva. Rozpočtový výbor bude podle informací deníku zakázku na digitální rádia schvalovat příští týden. Celková hodnota objednávky až 13 739 ručních radiostanic a 1 488 automobilových radiostanic, je podle předložení výboru necelých 162 mil eur. V 50. kalendářním týdnu má parlament uvolnit cestu k nákupu 35 amerických stíhaček F-35, které stály podle smlouvy 7,6 mld eur. Federální vláda chce poprvé zároveň nakupovat munici, do F-35 má být nakoupeno hodně přes 500 raket. Se všemi doplňkovými službami a municí stojí navazující projekt Tornado za 9,99 mld eur. Pokrok zaznamenaly také těžké transportní vrtulníky. V polovině prosince zaslaly USA nabídku na 60 strojů CH-47F Chinook.

https://instantnews24.de/ampel-abgeordn ... schaffung/