AČR kampak kráčíš?

[tomas.kotnour]

Len by som odporúčal dat vhodnejšie gumy na tie LR. Raz na Lesti poprsi a docestovalo sa, mam s tým iste skúsenosti

Zase až tak špatné nejsou

[Lynx]

Ved klasické A/T, na nasadenie na Lesti by boli možno vhodnejšie M/T. Oblasť kde je Lest je známa tým, že aj v lete tam niekedy zvykne 3 dni výdatne liať..

[Scotty87]

No tak teda ďakujeme...
Nejaké železo na sklade nebolo?

To zaplachtované je bojové vozidlo výsadkářů Kajman.

[Scotty87]

Armáda kupuje od Izraelců za 45 milionů licenci k multisenzorovému systému protivzdušné obrany státu

[segal7]

Tak snáď hej...

Vojáci z Chrudimské posádky ( 43. výsadkový pluk - 43. výsadkový prapor - 71. úderný prapor....) jsou dlouhodobě elitní jednotka naší armády.

[mikojan29]

Z jedné fotografie usuzovat něco ….. no, když myslíš.

Právě, že někteří v souvislosti s čímkoli českým myslet přestávají.

To platí obojstranne.

[Juraj Tichý]

Tak snáď hej...

Vojáci z Chrudimské posádky ( 43. výsadkový pluk - 43. výsadkový prapor - 71. úderný prapor....) jsou dlouhodobě elitní jednotka naší armády.

To ja nepopieram.
Len mi proste výsadkári prídu úplne zbytoční, radšej k tým tankom niečo na pásoch, co vezie pechotu.
On ten Pandur sa tazko dostane tam kam tank a na vychodnom Slovensku tobôž.
Bol by som rád, aby to malo zmysel a nebolo to honenie národného ega.

Samozrejme vyjadrenie názoru, je tu pre niekoho anticechizmus

[Lynx]

Veľa ľudí v ČR Slovákov a čokoľvek Slovenske nemá rado a diskusie nielen tu to len potvrdzujú. Pre ČR velenie bude dôležité komunikovať, že hoci ČR bude velit tomuto uskupeniu, neprišlo sem kolonizovat zaostalych Slovákoch a učiť ich písať a čítať. Lebo veľa Čechov si to naozaj myslí.

[Flader]

Veľa ľudí v ČR Slovákov a čokoľvek Slovenske nemá rado a diskusie nielen tu to len potvrdzujú. Pre ČR velenie bude dôležité komunikovať, že hoci ČR bude velit tomuto uskupeniu, neprišlo sem kolonizovat zaostalych Slovákoch a učiť ich písať a čítať. Lebo veľa Čechov si to naozaj myslí.

1. apríl už bol, nie?

[Zemakt]

Že by další ataka nemoci z malosti?
https://www.denik.cz/z_domova/cechum-va ... 80409.html

[Lynx]

Veľa ľudí v ČR Slovákov a čokoľvek Slovenske nemá rado a diskusie nielen tu to len potvrdzujú. Pre ČR velenie bude dôležité komunikovať, že hoci ČR bude velit tomuto uskupeniu, neprišlo sem kolonizovat zaostalych Slovákoch a učiť ich písať a čítať. Lebo veľa Čechov si to naozaj myslí.

1. apríl už bol, nie?

A žil si niekedy v ČR?

[skelet]

Pánové své komplexy si řešte jinde

[Scotty87]

Kdyby jenom učit psát a počítat...
A vy se divíte že poslali napřed výsadkáře. Ti jsou zvyklí pracovat v obklíčení a nejtvrdších podmínkách...

[tomas.kotnour]

Len mi proste výsadkári prídu úplne zbytoční, radšej k tým tankom niečo na pásoch, co vezie pechotu.
On ten Pandur sa tazko dostane tam kam tank a na vychodnom Slovensku tobôž.
Bol by som rád, aby to malo zmysel a nebolo to honenie národného ega.

Půlka komand 43. výsakového pluku je cvičena pro boj v horském terénu.

[Zemakt]

Jen bych doplnil, že za první republiky se výcvik horských pluků zakládal na pohybu, přesunu a orientace v horském terénu. Samozřejmě i dlouhodobějšího pobytu. Jen pouze někteří, bylo jich v celkovém poměru minimum, absolvovali výcvik ve vysokohorském terénu, tj. slaňování, přechody lavinových polí, mačky apod. parády.

Tomas: to jsem netušil, díky za informaci, v tomto světle to má mnohem větší logiku.

[Juraj Tichý]

Tomáš: ktorý na Slovensku nemáme, respektíve sa na území Belianskych, Vysokých a Západných Tatier bojovať určite nebude.
Inak som si istý, ze topograficku pripravu a pohyb v lese zvláda každý príslušník AČR.

[Zemakt]

Na základní úrovni Juraji určitě. Gro by měly být karpatské průsmyky. Proto ta vložka o vysokohorském výcviku. Něco jako boje v Dolomitech za Velké války jsou utopie. Je to více méně o tom, jak budeme charakterizovat horské prostředí. Dám sem výňatek z prvního dílu připravované série o obsazení Zvolena v roce 1919, více méně je to blízká charakteristika obvodu Lešť (to je náhoda ), myslím že to s přimhouřením můžeme aplikovat i na dnešní dobu. Nebo?

Tváří v tvář realitě na mnoha místech překročené říční linie a s tím spojené hrozbě obklíčení svých jednotek, učinil ve 14:30 hod. Letovský jediné možné rozhodnutí a nařídil stažení celé skupiny na novou obranou linii. V této souvislosti lze předpokládat, že svým dílem do rozhodovacího procesu polního podmaršálka rovněž přispěla nepříliš slibně se vyvíjející situace u sousední 7. divize. Na vytyčenou čáru Bánská Štiavnica – Krupina – Senohrad – Turopole – Budínská skála – Dobroč měly čs. prapory ustoupit, pokud možno bojem na zdrženou, respektive co nejvíce zpomalovat nepřítele v postupu a tím umožnit oběma brigádám koordinovaný ústup. Avšak, tak jak už to většinou bývá, přání bylo otcem myšlenky. Rychlost maďarského postupu, v mnoha případech ztráta kontaktu se sousedícími jednotkami, absence alespoň minimálních zpravodajských informací vč. uvadající morálky, to vše dávalo řádnému ústupu zapomenout. Navíc, díky nepřehledné situaci a problémům se zajištěním alespoň minimálního spojení, dorazil rozkaz s pokyny k mnohým jednotkám až ve večerních hodinách, v některých případech na přelomu noci z 30. na 31. května.

Svůj nezanedbatelný podíl na takřka chaotickém provedení rozkazu měla rovněž geografie středního Slovenska, která v podstatě zcela jasně definovala ústupové trasy čs. jednotek. Z říčních nížin a pahorkatiny Jihoslovenské kotliny (cca 150–520 m. n.) severním směrem postupně rostoucí nadmořská výška Slovenského středohoří (cca 500–1450 m. n.), protkaného nesčetnými údolími, horskými hřbety a bystřinami, byla vše, jen ne vhodné místo pro ústup. Minimum komunikací a stezek, vinoucích se mnohdy po úpatí horských masivů a kopců, či poblíž koryt vodních toků, komplikujících do značné míry telefonické spojení, ale i využití cyklistických či jízdních spojek, představovalo samo o sobě pro pochodující demoralizované čs. jednotky dalšího nepřítele. Jednotlivé prapory mnohdy ustupovaly bez křídelního zajištění, s minimem informací o poloze sousedních jednotek, ale i aktuálním maďarském postupu.

V návaznosti na výše uvedené pak není zas tak překvapivé, že směr ústupu II. brigády byl vytyčen údolím Šťavnice, Krtiše, Tisovníku a Krivánského potoka. Zatímco stahování IV. brigády severním směrem probíhalo říčním údolím Rimavy. Tímto však mezi oběma brigádami vyvstávala čím dál větší mezera, místy dosahující až 20 km. Nicméně za všeobecného ústupu to nebyl jev zas až tak ojedinělý, neboť to samé nastalo na pravém křídle skupiny, na styku se 7. divizí. Na levém křídle pak kontakt s taktéž legionářskou 6. divizí byl ztracen úplně.

[niko]

Neviem, co riesite. Polovica slovensko-ukrajinakej hranice je horsky teren, polovica je Vychodoslovenska nizina. Vychodne Karpaty maju v tom mieste sice len vysku do cca. 1200 m, ale zato vysoke prevysenia a teren je do znacnej miery nezjazdny pre tazku techniku.

[Zemakt]

Tak tak.

[Juraj Tichý]

To ano, ale tj. slaňování, přechody lavinových polí, mačky apod. parády. tam nepotrebuješ a nevyužiješ.