PALBA.CZ

kenavf píše:

skelet píše:je krom MiG-31 jiné letadlo, které by mohlo používat K-37?

Podľa ruskej WIKI http://ru.wikipedia.org/wiki/Р-37 je ich možné, po úprave programu, použiť aj na SU-27 a SU-35.

Možné je ledacos při troše snahy, záleží jak je to účelné a efektivní ;)

mepu píše:

kenavf píše:

skelet píše:je krom MiG-31 jiné letadlo, které by mohlo používat K-37?

Podľa ruskej WIKI http://ru.wikipedia.org/wiki/Р-37 je ich možné, po úprave programu, použiť aj na SU-27 a SU-35.

Možné je ledacos při troše snahy, záleží jak je to účelné a efektivní ;)

Pochopil som to tak, že až tak veľký problém to nie je,ale ako píšeš je to možno otázka účelnosti.Možno je použitie z Mig-31 praktickejšie s ohľadom na celkovú vzdialenosť na ktorú potom môže raketa pôsobiť(proti AWACS)(rýchlosť a dosah lietadla,pôsobenie v línii kde 4 Mig-31 pokryjú 1000km šírky,+dolet rakety).Aj tak mi vychádza, že kde je R-37(alebo nejaký ekvivalent) tam nieje AWACS(nikto si netrúfne ho tam poslať=strata lietadla.

K výroboku 810
Z formulácie v zdroji nie je celkom jasné, či sa jedná o dobu činnosti motoru, alebo o dobu činnosti rakety (ako systému). Preto som dal z motor otáznik - 360 sekúnd je však na raketový motor na TPH nepredstaviteľne dlho, aj keby bol hneď dvojrežimový, a strašne dlho je to i na raketonáporový motor, kde je už 60 sekúnd "malá večnosť". Takže prípadný náporový motor by musel byť nevyhnutne kvapalinový, čomu však predpokladaný vzhľad rakety príliš nezodpovedá - je to jednoduché teleso so zadnými kormidlami, rozmermi a základným tvarom podobné raketám R-33/R-37 bez nosných krídiel.

Skôr by som sa priklonil k názoru, že 360 sekúnd je doba činnosti rakety - na takúto dobu postačuje palubný zdroj energie pre napájanie palubne elektroniky a pohon kormidiel. Tomu by zodpovedal aj predpokladaný dosah 400-450km - a odtiaľ by sa zasa dala odvodiť priemerná rýchlosť na dráhe 1250m/s, teda zhruba Mach 3,75 - to je tiež veľmi veľa, vzhľadom na fakt, že je to práve priemerná rýchlosť. Rýchlosť rakety na konci činnosti motoru by musela byť značne väčšia, možno až niekam k 2100-2400 m/s (Mach 6-7) i viac (reálne to však je, stačí porovnanie s raketami systémov S-300 a vyšších, a vziať do úvahy možnosť odpalu vo výške 10000+ metrov a pri rýchlostiach nad Mach 1,5).

Strela by potom zrejme lietala k cieľom po semibalistickej dráhe vo vysokej atmosfére, pričom by vo fáze horenia motoru stúpala až do výšok cez 40 000 metrov a potom na ciele útočila "zhora", proti pozadiu zeme. Let vo veľkej výške značne znižuje straty rýchlosti, hoci aj za cenu horších manévrovacích schopností rakety. Počas klesania, zostupu, však strela získa časť energie a rýchlosti späť, čo jej následne, pri zostupe do nižších vrstiev atmosféry (pod 12-15 000 metrov) poskytne stále dostatočnú zásobu energie aj pre značne energické manévrovanie pri finálnom prenasledovaní cieľa.

Výhoda takejto dráhy je zrejmá - strela sa dostane mimo zorné pole rádiolokátorov AWACS ešte skôr, ako sa reálne dostane do ich dosahu, alebo sa objaví len ako veľmi vzdialený a malý cieľ, ktorý čoskoro vyletí zo zorného poľa rádiolokátoru - a zotrvá mimo zorné pole až do zásahu. Cieľ napadnutý zhora navyše poskytuje značne väčšie RCS pre palubný rádiolokátor strely a umožní jeho zachytenie na väčšiu diaľku.

Existencia takejto strely významne obmedzuje možnosti použitia lietadiel triedy AWACS potenciálneho protivníka, ktoré boli v nedávnych konfliktoch kľúčovým prvkom pre vybojovanie vzdušnej nadvlády nad bojiskom. Rovnako významne dokáže obmedziť aj činnosť špecializovaných lietadiel - rušičov, podporujúcich letecké útočné zoskupenia pri boji s PVO.

Nezanedbateľný je aj ďalší, hoci nevyslovený a neuvedený aspekt - takáto strela je po neveľkej úprave riadiaceho programu v palubnom počítači (prekticky bez ďalších úprav či zásahov do konštrukcie) schopná celkom efektívne napadnúť aj družice na nižších obežných dráhach, tak do výšky 300-400km nad zemou (jednoducho má dostatočnú kinetickú energiu, aby dokázala vystúpať do potrebnej výšky). Nemá síce schopnosti tak presného zásahu ako protidružicový "kill-vehicle" rakiet RIM-161, ale mohutná bojová časť vytvorí na dráhe napadnutej družice pomerne husté a "stacionárne" pole črepín a trosiek, ktoré na zničenie/vyradenie družice postačujú.

mepu píše:
viz http://img196.imageshack.us/img196/56/f5ok.jpg a hlavně doufám že to zas není fotka nějakého ukrajinského ředitele
Nevím ale to vrchní kormidlo mě přijde snad jako nepohyblivé??? a ty boční zas vůči němu malé ještě mě napadlo jelikož je to ramjet s 4 pracovními komorami, co řízení pomoci těch dvou kormidélek (ale nechápu proč tam nejsou 4) + rozdílu tahu jednotlivých komor, bylo by to vůbec účinné, a je to vůbec technicky proveditelné ??

Môže to byť nejaký ramjet s "plochou dráhou letu" a mohlo by to byť odpalované zo zeme/pobrežia. Tá smerovka v 4x zväčšení vyzerá delená, teda s pohyblivou kormovou plochou. Ano, to riadenie cez komory je možné, oproti pôvodnej R-77M sú komory predĺžené po celej dĺžke až mierne za výtokovú hlavnú trysku(na 77M sa prívody vzduchu zbiehajú do spoločnej komory a jednej hlavnej trysky). Tu by mohlo ísť o akési priebežné tunely s vnútorným delením prúdu vzduchu(viz. regulované vstupy napr. Su-27) a zvyšný prúd vzduchu s komôr by navyše vytváral chladné vzduchové "vrece"(pytel) okolo horúcich výtokových plynov(tepelný stealth).

Skôr tým predĺžením profilu sacích kanálov získali priestor pre uloženie kormidlových pohonov a tak môžu celý priemer trupu využiť pre náporový pohonný systém a "rozbehový" raketový motor.

Dovolím si len poznámku.Ak vychádzame z doteraz platného, že dosah "hlavnej" PL rakety by mal byť minimálne polovičný z dosahu radaru, tak dosah primárnej rakety Paku a Su-35S by mal mať minimálne 200 km. Všetko s dosahom pod, je len nevyužitie potenciálu radaru a lietadla. Očakávam pre nové stroje zavedenie novej obrannej rakety s dosahom cca 30-50km, krátkej s dosahom 100-120km / hlavnej pre staršie stroje /, strednej s dosahom 180-220 km a ďalekej s dosahom 350 - x km.

Na tvoju poznámku sa dá odpovedať niekoľkými spôsobmi:
* Ak berieme čistý vzdušný boj, oba radary síce pracujú s dosahom 400 km+- ale pri RCS 10 -15 m[2] čo zodpovedá F-15 alebo Su-27,
na lietadlá gen.4+(Su-30xx,Typhone, F-18E/F, Rafale , Grippen....) je RCS 3 - 5 m[2] a reálny dosah +- 250 km, na lietadlá stealth (t.j. RCS
pod 1sqm) je dosah max.130 - 150 km, konkr. na F-117A podľa ruských prameňov má Su-35S s PESA Irbis dosah vraj 90 km a T-50 s AESA Tichomirov údajne
70 km.
* ruský potenciál vo vývoji PLRS je významný - ak R-27 začala s doletom cca 75 km, posledné verzie majú dolet 175 km, "hlavná" raketa R/K-77 má
potenciál podľa doleuved. zdroja 120 km a náporová 77PD/ME má údajný potenciál 230 km(údaje s r.2009) vývoj oboch má byť ukončený na prelome
2014/2015r.
*Zatiaľ čo Západ stále rozvíja taktiku vzdušného boja na veľké vzdialenosti, Rusko pre T-50 vyvíja taktiku blízkeho a stredného dosahu, založenú na
komplexe pasívnych snímačov IR,UV aj viditeľného spektra a aktívny bude len impulzný diaľkomer. Ak prvé OLS-50 s MiG35 mali dosah 20 - 30 km, tak najnovšie budú niekde na hranici dosahu 70 km a tu sa už uplatní obranná raketa K 30 s dosahom cca 35 km.

http://vpk.name/news/34525_avionika_ras ... eniya.html

R - 77 existuje skôr na papieri ako v realite a R - 27 má otrasnú bilanciu úspešnosti, pri súboji Etiópskych Su - 27 a Eritrejskcýh Mig 29 netrafili ani jeden cieľ. Horšie ako Aim - 7 za Vietnamskej vojny. Dlhý dolet je zbytočný, pokiaľ trafí jedna strela z 20 odpálených. Nebol by som si istý ruskými strelami BVR.

Altaj píše:R - 77 existuje skôr na papieri ako v realite a R - 27 má otrasnú bilanciu úspešnosti, pri súboji Etiópskych Su - 27 a Eritrejskcýh Mig 29 netrafili ani jeden cieľ. Horšie ako Aim - 7 za Vietnamskej vojny. Dlhý dolet je zbytočný, pokiaľ trafí jedna strela z 20 odpálených. Nebol by som si istý ruskými strelami BVR.

Tak to je dost odvážné tvrzení, nic ve zlém Rusové vyexportovaly minimálně 4000ks R-77E/RVV-AE (iz.170) dá se to dohledat ty počty na netu i do kterých států (cca po 1500ks do Číny a Indie), což samozřejmě zpětně viděno, jim umožnilo držet výrobu v těžkých dobách (sice do zahraničí) ale držet a hlavně pracovat na rozvoji celého programu. Je to perspektivní zbraňový komplex celá rodina založená na R-77 pro PAK-FA a výhledově vyvíjeného nového lehkého stíhače, s původní R-77 z 90let to má společného jen označení, natož ji srovnávat s rodinou R-27.

Jinak co se týká konfliktu "Etiópskych Su - 27 a Eritrejskcýh Mig 29 netrafili ani jeden cieľ." To že "otrasnu bilancu", to je dost zjednodušující tvrzení. Jakýkoliv BVR je složitá záležitost s tisíce proměnných, zvláště pokud musíte do dopadu PLŘS s hlavicí SARH ozařovat cíl radarem. Máte dvě možnosti buď to risknout a doufat že dáte vaší střele více kinematické energie než protivník, a nebo pokud po vás letí PLŘS s hlavicí SARH jít na jistotu (na velkých vzdálenostech od 20km) do defenzivních obraných manévrů s velkou jistotou úniku a z toho plynoucího velice pravděpodobného ztracení radarového vedení vaší střely. Jelikož tam proti sobě lítaly bývalí Ruští a Ukrajinští piloti, tak bych to připisoval stejné taktice vedení vzdušných bojů než čemukoliv jinému (ještě bych vzal v potaz že si tam jeli vydělat peníze, takže jít do defenzívy a jistoty po rozeřvání RWR bych od nich čekal více, než riskování a ztrátu svého života, o jejich odhodlání obětovat životy za Etiopskou či Eritrejskou věc bych docela úspěšně pochyboval, ono zásah střelou kategorie R-27 a nebo R-73 je trošku rozdíl v pravděpodobných následcích pro pilota). Jinak BVR s použitím PLŘS s aktivní naváděcí hlavicí má úplně jinou taktiku vedení vzdušného boje, takže o R-77 v této souvislosti bych se nezmiňoval vůbec. Ví někdo na beton jaké tam používaly verze R-27 jestli s prodlouženým doletem, či i s infračerveným naváděním?

No a tie MiGy-29 zostrelili teda ako?
Počul som to teda tak že MiG-29 v tom konflikte dominoval nad MiG-23 a Su-27 zasa nad MiG-29

A ten export rakiet by ma teda zaujímal. Špeciálne Československo, teda samozrejme nie R-77 ale R-23, R-24, R-27, R-60 a R-73

Hektor píše:No a tie MiGy-29 zostrelili teda ako?
Počul som to teda tak že MiG-29 v tom konflikte dominoval nad MiG-23 a Su-27 zasa nad MiG-29

A ten export rakiet by ma teda zaujímal. Špeciálne Československo, teda samozrejme nie R-77 ale R-23, R-24, R-27, R-60 a R-73

Kromě jednoho byly všechny sestřely dosaženy použitím R-73, případně palubního kanonu asi se kluci Slovanští nechtěli pozabíjet. O tom že by tam MiG-23 něco sejmul sem teda neslyšel.

Veď to že dva MiG-23 boli zostrelené Migmy-29

Hektor píše:Veď to že dva MiG-23 boli zostrelené Migmy-29

Jo takhle, já myslel jako že i MiGy-23 měli nějaké bojové úspěchy.

Na tvoju poznámku sa dá odpovedať niekoľkými spôsobmi:
* Ak berieme čistý vzdušný boj, oba radary síce pracujú s dosahom 400 km+- ale pri RCS 10 -15 m[2] čo zodpovedá F-15 alebo Su-27,
na lietadlá gen.4+(Su-30xx,Typhone, F-18E/F, Rafale , Grippen....) je RCS 3 - 5 m[2] a reálny dosah +- 250 km, na lietadlá stealth (t.j. RCS
pod 1sqm) je dosah max.130 - 150 km, konkr. na F-117A podľa ruských prameňov má Su-35S s PESA Irbis dosah vraj 90 km a T-50 s AESA Tichomirov údajne
70 km.
* ruský potenciál vo vývoji PLRS je významný - ak R-27 začala s doletom cca 75 km, posledné verzie majú dolet 175 km, "hlavná" raketa R/K-77 má
potenciál podľa doleuved. zdroja 120 km a náporová 77PD/ME má údajný potenciál 230 km(údaje s r.2009) vývoj oboch má byť ukončený na prelome
2014/2015r.
*Zatiaľ čo Západ stále rozvíja taktiku vzdušného boja na veľké vzdialenosti, Rusko pre T-50 vyvíja taktiku blízkeho a stredného dosahu, založenú na
komplexe pasívnych snímačov IR,UV aj viditeľného spektra a aktívny bude len impulzný diaľkomer. Ak prvé OLS-50 s MiG35 mali dosah 20 - 30 km, tak najnovšie budú niekde na hranici dosahu 70 km a tu sa už uplatní obranná raketa K 30 s dosahom cca 35 km.

http://vpk.name/news/34525_avionika_ras ... eniya.html

Dosah 400 km na lietadlá kategórie F-15/Su-27 je ozrutný. Ja som ho predpokladal na väčšie stroje. Dosah radaru na Paku určite nebude nižší ako na SU-35S. Novšie komponenty a vďaka AFAR lepšia rozlišovacia schopnosť.
Pak bude disponovať jednoznačne najvýkonnejším hlavným radarom, aký bol kedy osadený na stíhači. To lietadlo nebude na hranie sa v manévrovom boji. Ten si nechá ako poslednú možnosť. Rusko vyvíja špičkové radary pre PL rakety s dosahom desiatok kilometrov. Tie nie sú na blízky a ani stredný boj. Ak zachytí stíhač na vzdialenosť 320-380 km, tak už musí mať pripravenú raketu na jeho zničenie v krátkom čase.

Údaje som čerpal z neskrátenej verzie článku(cca 4 strany hustého textu) je tam uvádzané že na veľké lietadlá (B-52, C-3....)už oba radary majú dosah vyše 400 km a preto sa vyvíjajú Novator i Izd.810 s doletom +- 450 km. Inak k tej taktike: Zbytočný je Stealth s RCS 0,000nič ak zapne aktívny radar. Preto Rusi chcú "nevidimku" využívať v pasívnom režime a prehľad vo vzduchu získavať jednostrannou komunikáciou s pozemných prehľ.RL pracujúcich v rozsahu stredných a dlhých vĺn.

Trochu OT: podľa zápisu juhoslov. veliteľa PL batérie Kub došlo k zostrelu F-117 takto, pilot F-117 si za pekného počasia letel pohodovo vo výške 5 km(doporučená prelet. výška pre 117-tku je 6 až 8 km) a bezstarostne si komunikoval cez koder s pozemným navádzačom. Avšak optické hlásky sledovali jeho dráhu letu a na streleckom radare sledovali viacero šumových bodov, podľa hlásky určili ktorý bod patrí narušiteľovi, keď sa 117-tka dostala pod 20 km k dosahu batérie, uzamkol ju strelecký radar(pokračovanie nabudúce )

K těm dosahům leteckých radarů vzhledem k RCS cíle bych měl jen jednu připomínku, nelze si to představovat tak, že boj bude probíhat na liduprázdné planetě kde poletí 1 naše ledatlo vs 1 nepřátelské letadlo a v okolí 100-1000km nic není! Mě přijde prostě, že to strašně někteří zjednodušují. Nové letecké komplexy PAK-FA (nový lehký stíhač) pozemní protiletadlové - protiraketové systémy, námořní, atd.. ale hlavně pozemní přehledové radary (nejnovější gigantické OTH-Radar 29B6 Kontejner s dosahem přes 3000km, výškovým 100km, schopné odhalovat stealth letadla i střely s plochou dráhou letu - těch má byt postaveno 6 a chránit Rusko na všech hlavních přístupech) + AWACS, dále přehledové radary pozemních protiletadlových systémů, samotné stíhačky 5.generace, všechny tyto prostředky mají pokročilé datalinky (a ty tam nemají pro srandu Tohle se musí vidět v komplexnosti (máme z asymetrických válek posledních let dost zjednodušenou představivost). Tyto detekční sdílené! sítě jak aktivní tak pasivní jsou schopny si navzájem sdílet data o zájmových prostorech, v některých případech mohou pracovat i v pasivním režimu a střelu muže navádět úplně i jiný prostředek!

Vemte to tak, třeba ty PLŘS s dalekým dosahem (300-450km), za prvé, si musíme uvědomit že jak u izd.810 (dosah 450km) izd.610M (RVV-BD) i jiných (primárně určených k ničení nemanévrujících cílů (AWACS, tankery, transportní letadla, velké bombardéry, atd.) je počítáno s aktivní radiolokačním navedením v konečné fázi letu (zachycení AWACS, tankeru hlavicí je udáváno na dálkách 30-40km) a jelikož mám velkou fantazii, dokážu si představit že, u střel s aktivní radiolokační naváděcí hlavicí probíhá let k cíli (odmyslíme-li si volbu optimální trajektorie po které by se střela měla pohybovat, ale u dalekých a nemanévrujících cílů nám to usnadní jediná myslitelná možnost quazi balistická dráha), před odpalem dáte střele bod v prostoru s předpokládaným pohybem cíle (říkejme jí tečka v prostoru) kam má letět a kde již je schopna zachytit vlastním aktivním radarem cíl, pak už je vaší starostí aktualizovat střele pozici její "tečky v prostoru" vůči pohybu cíle a hlavně vůbec tuto aktualizaci nemusí provádět prostředek z kterého byla střela vypuštěna, stačí vám prostě jen dostat souřadnice "tečky v prostoru" na střelu, dokážu si představit že by tento údaj šlo přenášet i moderními 3D přehledovými radiolokátory (nejedná se o žádné objemově velká data, to je nutno si uvědomit!), a nebo jen dostáváte datalinkem z jiných prostředků udaje o cíli a předáváte je střele a aktualizujete jí "tečku v prostoru" kam má letět aby zachytila vlastním radarem cíl. Vůbec totiž nemusíte ozařovat cíl radarem, jak byste to musel dělat se SARH naváděcí hlavicí po celou dobu letu. U těchto nemanévrujících cílů, se dá s velkou pravděpodobností určit kde budou za 4-6min (doba letu střely) do bodu než cíl zachytí aktivní naváděcí hlavice, i kdyby, se cíl otočil v půlce letu střely a ztratili jste ho z vašeho (všech) radaru/ů díky poklesu jeho RCS, tak jej střela s největší pravděpodobností stejně zachytí, pokud cíl nezrychlí na mach 2 otázka pak už je to jen kinematická jestli cíl dostihne Dokážu si i představit vystřel na jistotu (na kritické cíle), dvě salvy střel by obdržely jen aktuální pozicí cíle při výstřelu "styl vystřel a zapomeň" , a to cca 60-70km před, za, vlevo, vpravo, za aktuální pozici cíle, teoreticky by cíl neměl uniknout a nepotřebujete vůbec sledovat cíl po dobu letu střel, ale to už je hardcore ten odpal by musel řídit nějaký algoritmus aby vzhledem k rozdílným délkám tras střel byly všechny ve správný okamžik, tam kde mají být tedy max 30-40km od cíle ať by se pohl kam pohl ještě mě napadá co kdyby ty střely byli sto schopny komunikovat i datalinkem mezi sebou (ala spolupráce ruskych protilodních řízených střel při salvovém útoku) a předávali si cíl(e), pravděpodobnost zničení cíle by se totiž rapidně zvýšila a byla by tu i teoretická možnost zničení více cílů. Důležitým prvkem překvapení při těchto dalekých úderech je to, že cíl v podstatě nemusí vědět že na něj něco letí a z jakého směru. (až teda na AWACS se zapnutým radarem, co by ji mohl teoreticky detekovat na vzdálenostech pod 100-60km, v tom případě si ale děláte medvědí službu, bo to střela jistě využije na velkých vzdálenostech k letu v pasivním modů navedení, dokud nezachytí cíl vlastním aktivním radarem) jak de vidět, dá se ten způsob navedení různě kombinovat, klíčové ale je, že si střela táhne sebou vlastní radar a ten použije, a nemusíte jí cíl ozařovat ze vzdálenosti +400km se SARH hlavicí by takovéhle vylomeniny nebyli vůbec možné Cíl opravdu nepotřebujete dlouho ozařovat vlastním leteckým radarem , vůbec ho nemusíte ozařovat totiž, aktuální data o cíli můžete brát datalinkem z jiných prostředku, takže cíl bude těžce volit správný defenzivní manévr vůči přilétající střele, bude-li vůbec vědět že proti němu něco letí, jeho RWR po většinu času ani nemusí pípnout a nebo může ale z jiných směru ;)

Datalink je "napadnuteľný"...

Alchymista píše:Datalink je "napadnuteľný"...

Všechno je napadnutelný, nejúčinnější jsou rány palcátem
Tak jasně, samozřejmě nikdo netvrdí že nějaká technologie pracuje se 100% úspěšností, jen mě šlo o to poukázat, na to že existuje vícero způsobu i celkem nečekaných, jak dovést PLŘS s aktivní radiolokační hlavicí k cíli, kde už jsi jej vyhledá sama (pořád řeším nemanévrující cíle na velkých dálkách, u cílů manévrujících je to krapet o hodně složitější). Jinak k tomu rušení samozřejmě vše je zarušitelné (je to hlavně otázka použitého výkonu rušiče a vzdáleností) a použité techniky přenosu dat) důležité ale je, že tady postačuje jednocestný datalink na střelu z prostředku XY, zpět ho není třeba, to se ruší o hodně složitěji, čim dále od zdroje vyzařování tím je to samozřejmě komplikovanější úkol. A abyste třeba zarušil efektivně oblast o poloměru 500km s náhodně přeskakujícími frekvencemi na kterých moderní datalinky pracují, musel byste vynaložit opravdu hodně energie.. bavíme se tu o tom, že ty aktualizační data o poloze cíle pro střelu mohou mít opravdu nepatrnou velikost cca odhadem 100bitů, hash kod střely, hash a souřadnice prostředku z kterého byla vypuštěna, souřadnice cíle, vektor, rychlost, výšku, hash kod nějaké autorizace, zašifrujete a vytvoříte přílepek s daty pro opravu poškozeného paketu (když dojdou data neúplná) dopočítá se to z nich cca 40% délky paketu by mělo stačit. takže pravděpodobnost že přes silné i širokopásmové rušení projdou ke střele je velice vysoká.

Skôr som chcel poukázať na iný problém - datalink v podobe ako ho navrhuješ/popisuješ, vyžaduje značne širokú distribúciu riadiacich kódov rakiet (pre stíhacie lietadlá, systémy PVO, lietadlá AWACS...), alebo prenos týchto dát na systém, ktorý preberá ďalšie riadenie rakiet - čož v oboch prípadoch zvyšuje šance protivníka na ich rozkrytie.

IMHO - veľkosť dát, 100bitov, je až zrejme príliš málo, skôr aspoň tak 10 krát viac, ~1000 bitov. Ale i 100 bitov môže predstavovať problém - je to, v časovej rovine, niekoľkonásobok dĺžky "meracieho" rádiolokačného impulzu, pritom ten povel musí byť v rámci impulzu/série impulzov aj nejak modulovaný.

Alchymista píše:Skôr som chcel poukázať na iný problém - datalink v podobe ako ho navrhuješ/popisuješ, vyžaduje značne širokú distribúciu riadiacich kódov rakiet (pre stíhacie lietadlá, systémy PVO, lietadlá AWACS...), alebo prenos týchto dát na systém, ktorý preberá ďalšie riadenie rakiet - čož v oboch prípadoch zvyšuje šance protivníka na ich rozkrytie.

IMHO - veľkosť dát, 100bitov, je až zrejme príliš málo, skôr aspoň tak 10 krát viac, ~1000 bitov. Ale i 100 bitov môže predstavovať problém - je to, v časovej rovine, niekoľkonásobok dĺžky "meracieho" rádiolokačného impulzu, pritom ten povel musí byť v rámci impulzu/série impulzov aj nejak modulovaný.

Šak to vyřešíš elegantně hash kody (jednoznačné identifikátory) ke kterým si můžete přiřadit v jakékoliv struktuře, tedy i PVO databázi C3 cokoliv (každý důležitější prostředek PVO od Panciru S-1 počínaje a S-400 konče předává a může brát data o cílech prostřednictvím datalinků z nadřízených stupňů velení a velitelských a informačních systémů a ty Rusové budují velice rychle a opravdu s moderní otevřenou architekturou), to jo otázka opravdu pár bitů. Jaké "riadiaci kódy rakiet"? tohle nejsou jaderné zbraně. Příklad jak to myslím: chci vystřelit PLŘS RVV-BD na cíl vzdálený 300km (a netahejte mě za slovo že ho může sejmout S-400 sama ) i když jej můj radar nezachytí, datalinkem mě jsou přenášeny informace o cílech ze systémů přehledových radarů systémů S-400 či S-500 působící v mém okolí, i takový nový přehledový radar 55Zh6M Nebo-M pracující v pásmu L a je schopný detekovat cíle na vzdálenostech 1800 km, (vzdušné 510 km) a výšce až 1200 km se střední odchylkou v dálce 90m, azimutu 12', elevaci 10' což je při použití koncového navedení s aktivní radarovou hlavici opravdu zanedbatelné, se SARH hlavicí bys samozřejmě cíl netrefil ani náhodou. Teoreticky klidně svůj radar můžete vypnut, jediný co potřebujete je vektor, dálku, azimut a elevaci cíle, několika sekundová aktualizace cílů (otáčky radaru) vůbec nevadí u nemanévrujících cílů, jediný co je opravdu potřeba datovým kanálem na střelu dostat občas korekci pozice cíle v prostoru a jeho vektoru a rychlosti pro jeho úspěšné zachycení vlastním radarem. Každý hash, paket může byt omezený časově, generovat se náhodně pro váš informační systém, být na jedno použití, prostě co si vymyslíte za podmínky je na vás. 10kb je fakt moc, do 100 bitů se ty aktualizace určitě vejdou, co bys tam chtěl navíc přenášet za informace? tam není co přenášet navíc. Co se týká modulace případě že by byli vysílány spolu se signálem přehledových radiolokátorů, to si myslím není neřešitelný problém (šlo by o časově velice krátké úseky), maximálně se paket může rozdělit na vícero části a následně zas složí, u takových dálek postřelování není kritickým místem čas. Datalinkem pošlete zpět na přehledový radar žádost o vysílaní naváděcích data pro střelu (její hash) před odpalem dáte do střely hash/e (i více) prostředku které hodláte využít, na základě něho a hashe použité střely se třeba může vytvoří jedinečný šifrovací klíč s omezenou platností plácnu 10 minut (i kdyby ho protivník rozkryl za týden na superpočítači je mu to na na nic) střela dokáže dešifrovat jedině naváděcí data určená pro ní, díky použitému klíči, tím je vyřešen problém nějaké komplexní databáze střel prostředků a nějaké enormní komunikace datalinkem přes půl zeměkoule. Samozřejmě je to jen nástin, vůbec si nejsem jistý,že by se z těch přehledových radiolokátorů dali vysílat i naváděcí data pro střely s dlouhým doletem. Ale osobně si myslím že třeba naváděcí kanály pro střely prostředku S-400 S-500 budou něco podobného umět. Tak to berte jen jako zamyšlení prosím

Automatizované systémy řízení vzdušných sil a protivzdušné obrany
http://www.agat.by/en/products/defence- ... ce-system/
Real-time distribution of detected air targets between fighters and air defence missile units
vím je to jen reklamní leták

Něco málo informací o AGAT Panorama TsM velitelském stanovišti PVO, nutno brát v potaz, že ty informace veřejné, jsou jistě minimálně 20 let staré koncepty kdy nato rusové neměli peníze, za tu dobu technika výrazně pokročila.
Diagram datalinků různých prostředků
http://178.124.138.60/pub/asu_pan.php?l=en