Ehm, Zemakt -- s tímhle to bylo trošku dost jinak: šlo o zbraně, legálně exportované firmou Zelený Sport do Francie, přičemž...
"Celá ta ,,zdařilá akce celníků" byl chudák řidič spediční firmy, který cestou někde ztratil obálku s povolením přepravy na
350 Gazel a Worksů do Francie.
Přesto, že se to odehrálo 30km ,,za barákem" a za dvě hodiny měli celníci kopie všech dokumentů potřebných k exportu a předloženy jim byli i originály, zajistili zbraně jako nelegální a řidiče umístili do cely předběžného zadržení.
Opravdu smysluplná a zdařilá akce."
Re: Občanská válka v Sýrii - diskuze
Napsal: 5/11/2013, 11:51
od zenith0009
kenavf píše:
zenith0009 píše: Do Jordánska byl také dovezen velký počet zbraní z Chorvatska (zřejmě nakupovala SA), který stále proudí přes hranici.
Ako sa má predaj zbraní z Chorvatska ku členstvu v EU a NATO.To by sme tam tie zbrane mohli predávať aj my?
1) Chorvatsko ještě nebylo v EU. V té době platilo evropské embargo. Dnes je zrušeno, takže zbraně tam teoreticky posílat klidně můžeme.
2) Zbraně byly prodány patrně Saudské Arábii. Poté šly přes Jordánsko a Turecko do Sýrie. Zřejmě zprostředkováno přes USA (spojenec Chorvatska).
Dle chorvatského serveru Jutarnji List se stalo Chorvatsko jednim z vyznamnych dodavatelu zbrani syrske opozici. Za posledni 4 měsíce mělo ze záhřebského letiště odletět na 75 dodavek zbrani, zajistovanych tureckymi a jordanskymi letadly. Celkově se mělo přepravit na 3000 tun vojenského materiálu. Chorvatsko přitom oficiálně souhlasilo se zbrojním embargem Evropské Unie, do které má také k 1. červenci vstoupit. Jako porušení embarga to brát ovšem nelze, jelikož všechny zbraně putují do Jordánska. Odtamtud se po zemi přes hranici dostávají do rukou opozice.
Tato operace má údajně probíhat podle dohody chorvatského velvyslance v USA a místních úřadů. Zatímco Spojené státy mají akci zastřešovat, Chorvati zajistí zbraně ze svých přebytků. Turecko a Jordánsko se stará o přepravu. Jedná se mj. o protitankové zbraně m 79 osa, rpg-26, m- 60 (bezzákluzový kanon) aj. Všechny tyto zbraně lze na záběrech ze Sýrie vidět, čili nějak se tam dostaly. Chorvatský arzenál je patrný v bojích o město Daraa, poblíž jordánských hranic a jižně od Damašku.
Kromě Syrské svobodné armády se chorvatské zbraně dostaly do rukou v Sýrii operujícím islamistům, např. skupinám Ahram al-Sham či brigádě Yarmouk, která je zodpovědná za únos 20 členů mise OSN.
El Diablo píše: Žádné cigarety, žádné kadeřnictví. Džihádisté v Sýrii zavádějí nový řád
6. listopadu 2013 21:03
Ještě před pár měsíci platila Rakká za jedno z nejliberálnějších měst v Sýrii. Když jej v březnu dobyli povstalci, považoval to Západ za významný milník občanské války. Pak ovšem kormidlo převzali radikální islamisté, kteří jednu z bašt syrské revoluce svazují čím dál přísnějšími pravidly.
Když islamisté dobyli Rakká, vyvrátili kříž na střeše místního kostela a místo... Dalších 23 fotografií v galerii
Když islamisté dobyli Rakká, vyvrátili kříž na střeše místního kostela a místo něho vztyčili svoji černou standartu. | foto: Profimedia.cz
Každé nové ráno přináší do ulic města na břehu Eufratu další omezení. Ze dne na den nechali islamisté uzavřít všechna dámská kadeřnictví, pak ženám zakázali vycházet s nezahalenými vlasy. A dnes už obyvatelky Rakká bez mužského doprovodu vůbec nesmí vycházet na ven.
Radikálové ze skupiny Islámský stát Iráku a Sýrie (ISIS) zakázali kouření, zabavili lidem marihuanu i cigarety a veškerý "kontraband" podpálili na náměstí.
Trestají rovněž každého, u koho najdou fotoaparát nebo kameru. Jedním z nich byl i muž s přezdívkou Adnan, který pod příslibem anonymity vylíčil své zážitky reportérům americké CNN.
Starý známý v akci:
Jaký to může mít dostřel? Asi moc ne..
Re: Občanská válka v Sýrii - diskuze
Napsal: 14/11/2013, 18:44
od zenith0009
Bitva o Aleppo se vyhrocuje
Operace syrské armády na severu země začínají nabírat obrátky. Poté, co armáda (SAA) a jednotky národní obrany (NDF) znovuotevřely cestu z Hamá do Aleppa a dobyly město Al Safira, vyrazily překvapivě ze základny Nairab u Aleppského mezinárodního letiště na sever a začaly brát město do kleští. Rebelové bijí na poplach.
Syrská Arabská armáda / Jednotky národní obrany / Hizballáh
Po krachu operace "Severní bouře" v červnu 2013 začala vypadat pozice loajalistů v Aleppu značně nahnutě. V dalších měsících ztratili pozice v Khan Al Asalu, letiště Menagh, některé čtvrti v Aleppu a na konci srpna byla rebely obsazena i osada Khanasser, čímž byla přerušena jediná zásobovací cesta do města. Zásobování se tak muselo omezit na vzdušně shozy a nepravidelné noční lety. Bylo jasné, že mají-li jednotky 3. armády v Aleppu vydržet, je třeba jednat.
V té době byla naplánována operace "pouštní cesta". Název odkazuje k silnici vedoucí skrz poušť, kterou syrská armáda vybudovala poté, co povstalci ovládli několik měst na dálnici M5 a znemožnili tak zásobování Aleppa. Několik týdnů přilétala dopravní letadla il-76 na vojenské letiště v Hamá, kde se hromadily síly armády, NDF a Hizballáhu, připravující se k vyprošťovací operaci. Na konci září začaly vyrážet početné vojenské konvoje na sever. 2. října dorazily první síly k osadě Khanasser a po sérii prudkých srážek jí obsadily. Ze severu, ze základny Neirab u Aleppského letiště, vyrazily armádní jednotky a čistily území mezi Aleppem a vojenskou základnou u města al Safira. 7. října byla silnice mezi Aleppem a Khanasserem vyčistěná a první zásobovací konvoje se mohly vydat na cestu.
Po ovládnutí silnice armáda upřela svou pozornost na povstalecké město Al-Safira. Tři týdny na tuto pevnost útočilo syrské letectvo a dělostřelectvo. Podle lékařů bez hranic opustilo oblast na 130.000 uprchlíků. Po třech týdnech bombardování - 1.listopadu - armáda město rychle dobyla. Jednotky povstalců se stáhly. V reakci na pád města, které bylo také nazýváno "branou do Aleppa", resignoval na svůj post vrchní velitel Revoluční rady Aleppa, patřící pod Syrskou svobodnou armádu (FSA). Abdul-Jabbar Ukaidi vinil velitele rebelů z nedostatečné kooperace a sledování svých vlastních zájmů. To dle jeho slov vedlo k nedostatečné přítomnosti bojovníků na frontě a neochotě přijít na pomoc v kritických situacích. Rebelové v Safiře tak zůstali sami a byli poraženi. Přitom takováto významná ztráta může ohrozit existenci celého povstání.
Po tomto velkém úspěchu pokračovala armáda dále směrem k Aleppu. Na řadu přišlo původně kurdské město Tall Aran, které bylo vyčistěno do 10. listopadu. Frontová linie se pak posunula těsně k Aleppu, ke městu Tall Hassal. Mezitím zaznamenaly rebelové úspěch východně od Aleppa, kde obsadili elektrárnu (viz. mapka)
Ahrar ash-Sham / Islámský stát Irák a Sýrie / Brigády Al-Tawhid / Al - Nusra
Zatímco se armáda pomalu blížila k Aleppu, vyrazily jednotky NDF, Hizballáhu a šítských milic ze základny Neirab u mezinárodního letiště. Překvapivě však nezamířily na jih ke městu Tall Hasell, ale vyrazily na sever a vzaly útokem základnu 80, ze severu přiléhající k letišti. Tento vojenský prostor, sloužící původně k ochraně letiště, získali povstalci v únoru 2013, kdy jeho obsazení vedlo k uzavření letiště.
Útok NDF a Hizballáhu očividně překvapil členy Islámského státu Irák a Sýrie, kteří brzy téměř celou základnu ztratili. Povstalci ze skumin Ahrar ash-Sham a Al - Nusra si uvědomili nebezpečí a rychle přisunuli posily. Během odpoledne a po setmění 8. listopadu zahájili protiútok a ráno byla opět většina základny v povstaleckých rukou. Asadovy jednotky ovšem prokázaly silnou vůli a v těžkých bojích vybojovaly ztracené zisky nazpět. Boje provázely těžké ztráty, včetně tanků na obou stranách. V dalších dnech obsadili loajalisté i přilehlá území a 12. listopadu dorazily do osady al-Naqqarin.
Operace "pouštní cesta" / Elektrárna a letiště Kweiris na východě od Aleppa
Povstalecké jednotky, uvědomující si hrozbu obklíčení, svolávají posily z ostatních regionů země. Do Aleppa už míří několik set bojovníků. ISIS konstatovala ve svém prohlášení, že v bitvě o základnu 80 utrpěla těžké ztráty a svolává všechny svoje skupiny a vyzívá všechny muslimy, aby se chopili zbraní a přišli do Aleppa. Prohlášení také obsahuje hrozbu těm, kteří by volání nevyslyšeli a nepřišli na pomoc. Takové čeká soud podle přáva šaría (víme, co to znamená...).
povstalci z Ahrar al Sham z Idlibu a Hamá přijíždějí na pomoc Aleppu
Při pohledu na mapu pak zjistíme, do jak svízelné situace se rebelové dostali. Jednotky SAA a NDF dokázaly prorazit na sever a zřejmě se pravým obchvatem (z východu) pokusí obejít město a spojit se s enklávami u nemocnice Hindi a Aleppského vězení (případně později s vesnicemi Nubl a Zahara). To může znamenat pro povstalce v centru obklíčení. Stejně tak to může znamenat odříznutí, či alespoň značné zkomplikování spojení s východem (silnice 4 na Rakku), severovýchodem (silnice M4 na Al Bab) i silnice č.20. Na silnici č.4 přitom leží obklíčené letiště Kweiris, ze kterého může armáda vpadnout povstalcům do zad. Armáda se také může pokusit probít do samotného města přes čtvrti Hanano a Sakhur a obklíčit tak povstalce přimo ve městě. Otázka je, jestli má na to dost sil. Zásobovací trasa na sever do Turecka přitom zůstává také komplikovaná, neboť radikálové z ISIS obsadili město Azaz u tureckých hranic a vytlačili FSA z okolí. Navíc Turci se už zdráhají pomáhat radikálům, a přes přechod Bab al Salam už neproudí zásoby jako dříve. Možná je dokonce uzavřen. Každopádně kdyby nebyl, zásoby dostane ISIS a ta sleduje vlastní zájmy.
Armáda obchází město z východu / mapa městských čtvrtí a jejich kontroly.
A ještě perlička nakonec: Přílišná náboženská horlivost členů Islámského státu Irák a Sýrie se stala osudnou bojovníkovi z Ahrar ash-Sham. Během bitvy o základnu 80 byl těžce zraněn a převezen do nemocnice. Pod vlivem zranění a sedativ nabyl dojmu, že byl zajat šítskou milicí. Začal proto skandovat "ya hussein! ya Zainab!" (podle šiítského vyznání). Naneštěstí pro něl leželo v okolí i několik zraněných členů ISIS, kteří se postarali o jeho zadržení. Krátce nato byl Muhammad Fares exemplárně dekapitován a jeho hlava byla předváděna místním civilistům jako varování před napomáháním šítskému režimu! Když zjistili bojovníci z ISIS, že omylem popravili svého kolegu, skupině Ahrar ash-Sham se omluvili...
Výbornej příspěvek. Už jsem skoro nedoufal, že se SAA zmátoží. Jinak to povstání už ztratilo momentum dávno, nebýt pomoci islamistů a zvenku, tak už je v Sýrii víceméně klid. Jsem zvědavý na další vývoj situace.
Dokument sice trochu zbytečně afektovaný, ale jinak zajímavý pohled do zákulisí působení jednotek Quds (spadajících pod íránské revoluční gardy) v Sýrii. Zde mají na starosti především výcvik Jednotek národní obrany (NDF), ale také průzkum a přepadové akce. Ve videu zachytili členové Quds jak bojové akce, tak svůj každodenní život. Tento zajímavý záznam se dostal do rukou rebelům, kteří tuto jednotku přepadli jižně od Aleppa. 2 členové oddílů Quds při tom zahynuli. Zajímavé je, že údajně už za 2 dny měli pohřeb v Íránu, čili logistika musela fungovat bez problémů.
V polovině října 2013 se povstalci z Islámského státu Iráku a Sýrie (ISIS) pokusili obsadit pouštní městečko Sukhnah, ležící na silnici spojující města (a provincie) Homs a Deir Ez Zor. Islamisté dobyli několik opěrných bodů ve městě a objevilo se prohlášení, že kromě řady Asadových vojáků zlikvidovali i několik ruských žoldnéřů. Jako trofej pak vystavovali nalezené doklady ruského občana - Alexeje Maljuta.
Rychle se vynořily spekulace, jak že je to s údajným působením ruských občanů v Sýrii. Petrohradské noviny Fontanka http://www.fontanka.ru/2013/11/14/060/ se na základě záznamu ukořistěných dokumentů, kolujího po internetu, pustily do pátrání. Brzy zjistily, že osoby i firmy v dokumentech jsou skutečné. Překvapením pak zjištění, že žoldnéři, údajně zabití v Sýrii, se nalézají na území Ruska a jsou živí a zdraví. Sám Alexeje Maljut, jehož doklů se zmocnili islamisté z ISIS, poslal novinářům videovzkaz, ve kterém v mírném podroušení dokumentuje, že se mu daří dobře.
Na základě rozhovorů s dalšími osobami, kontaktovanými díky ukořistěným dokumentům, se podařilo vypátrat, že společnost Slavonic Corps Limited v počtu 267 mužů skutečně operovala v Sýrii. Cílový stav mužstva měl být přitom až 2000 mužů. Společnost se měla zabývat především ochranou průmyslových komplexů, čili neměla být nasazována v boji proti povstalcům. Tím by Assadově armádě umožnila uvolinit více sil, vázaných na ochranu strategických objektů. Mužstvo se skládalo převážně ze zkušených veteránů z Afghanistánu, Tadžikistánu, Čečenska, Srbska atd.
První akcí měla být ochrana ropných polích u města Deir ez Zor. Ze základny v provincii Latakia to činilo přes 500 km. Už po příchodu mužstva do Sýrie se objevily stížnosti na nevyhovující ubytování, stravu, katastrofální stav zbraní. K jednotce bylo také přiřazeno několik starých tanků a BVP. To už začalo vyvolávat pochyby o účelu nasazení této jednotky. Jelikož byli ale obrněnci nepojízdní, vypravila se Slavonic Corps Limited na východ v džípech a minibusech.
K jejich smůle v té době zuřila bitva o městečko Sukhnah, ležící na silnici do Deir Ez Zoru a na cestě k ropným polím. Většina vládních pozic ve městě byla dobyta rebely, když se 18. října přiblížila kolona Slavonic corps. Není jasné, zda byla jednotka do boje poslána schválně s cílem posílit pozice loajalistů, nebo to byl prostě omyl. Brzy všek narazili na skupinu povstalců a dostali se do palby. Zranění utrpělo údajně šest mužů a poté, co skupině začalo hrozit obklíčení, otočili se a vzali nohy na ramena. Během hektického ústupu Alexeje Maljut zřejmě ztratil batoh s osobními věcmi a všemi doklady a tak vznikla také historka o "mrtvých ruských žoldnéřích", bojujících za Assada (existuje však také verze, ve které mu batoh prostě ukradli v obchodě).
Po této nevydařené akci se celá jednotka brzy vrátila do Ruska. Oficiálně pro neplnění podmínek ze strany zákazníka. Po příletu bylo několik vedoucích členů Slavonic Corps Limited zatčeno ruskými úřady, neboť bojovou akcí za syrský režim, ať již to bylo v plánu, nebo to byl omyl, porušili ruské zákony. Vypadá to tedy, že Rusko není oficiálně podobným dobrodružstvím nakloněno.
Při náletu na velitelství brigád Tawhid, jedné z největších ozbrojených skupin, zahynul její velitel a významná postava mezi rebely Abdul Qadir al-Saleh. Zemřel také další velitel brigády - Youssef al-Abbas. Stále se bojuje o okolí základny brigády 80 a vesnice Naqarin. Letectvo bombardovalo průmyslové město Seikh Najar. Při náletu na Aleppo zahynuly desítky civilistů a armáda postoupila do staré čtvrti města a dobyla Tell Hasell. Celá silnice do Safiry je nyní pod kontrolou.
Těžké boje se vedou o základnu 17. divize ve městě Raqqa. Základna je obklíčená od března, kdy rebelové ovládli město. Povstalci pronikli do základny, útok se snaží odrazit letectvo.
Rozsáhlé operace probíhají podél silnice Damašek - Homs v pohoří Qalamoun. Armáda vyhnala rebely z města Qarah, stovky bojovníků pak na oplátku dobyly město Deir Atiah.
Ve východní Ghoutě se rebelové snaží prolomit blokánu u města Otaibah. Velké ztráty na obou stranách.
Počet Evropanů bojujících v Sýrii je bezprecedentní.
Ještě nikdy nebylo na cestě džihádu tolik Evropanů, jako dnes. Zpravodajské služby se obávají návratu těchto zradikalizovaných bojovníků. Vzpomínají na odstrašující vlnu násilí, která potkala státy (nejen) severní Afriky po návratu mudžahedíů z Afghanistánu.
Odhadované počty bojovníků podle zpravodaj. služeb jednotlivých zemí:
Strelec je to určite skúsený, pekne si zabezpečil okolie proti povýstrelovému zvýreniu prachu a znížil riziko odhalenia, učia sa chlapci.
upravil Skelet
Re: syrska opozice na podzim 2013
Napsal: 5/12/2013, 01:22
od zenith0009
Jabhat al-Islamiyya - konsolidace islamistické opozice pokračuje
Zatím k poslednímu kroku v rámci sjednocování islamistické opozice došlo 22. listopadu, kdy sedm povstaleckých skupin, včetně těch nejsilnějších hráčů, oznámilo vznik Jabhat al-Islamiyya - Islámské fronty. Za poslední měsíce jde přitom už o několikátý akt slučování islamistických oddílů. Může tak vzniknout konslolidovaná skupina s jednotným velením, jaká dosud nemá na syrské opoziční scéně obdoby.
Roztříštěnost opozice byla již od počátku hlavní slabinou povstání. I přes svoji početnou členskou základnu a schopnost lokálně se ubránit, nebylo nikdy schopné široké koordinované ofensivní akce, která by zasadila režimu definitivní úder. Bitvy o Aleppo a Damašek sice režimem otřásly, ale nedokázaly jej svrhnout. Následně získané momentum pomohlo povstalcům ovládnout rozsáhlá území především na severu země. Rozhodný úder však už rozdrolená opozice nedokázala zasadit. Do začátku roku 2013 tato výhoda vyprchala, konfliktní a frontové linie (či v tomto případě spíše oblasti bojů) se stabilizovaly. Asad si sáhl na dno, ale dokázal, že se má vůli bojovat za každou cenu. I přes mnohé úspěchy v jednotlivých provinciích už opozice v roce 2013 nepředvedla jako celek žrádné koordinované akce, které by přesahovaly lokální rámec (snad částečně kromě obrany Qusayru). To nahrává armádě, vybavené těžkými zbraněmi a letectvem.
Mnohé skupiny, které byly hybatelem událostí v roce 2012 se tak dostaly do složité pozice. Sami nebyly schopné režim porazit a Západ jim přes deklarovanou podporu nebyl ochoten poskytnou potřebné zbraně. V nastalé patové situaci se tak začaly starat především sami o sebe. Vrcholem snahy o sjednocení se stala Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (Syrská národní koalice - SNC). Ta ovšem existovala (alespoň co se vojenských aktivit týče) spíše na papíře, neboť ani na její půdě nedokázaly jednotlivé složky povstání najít společnou řeč. Na ní navázané ozbrojené složky - FSA - hrály na bojišti čím dál menší úlohu a velkou ranou byla nakonec neochota Západu (především USA) zasáhnout po chemických útocích v Ghoutě, čímž ztratila SNC pro mnohé bojovníky zbytky své legitimity. Od té doby, tedy léta 2013, se zdá, že tento do značné míry umělý a importovaný orgán začíná být marginalizován.
Založení Islamistické fronty
Na síle průběžně nabývaly islamistické skupiny, které se dokázaly sjednotit na náboženské bázi a dokázaly si zajistit financování a zbraně ze zemí Perského zálivu. Vzhledem k dobrému zásobování a společné motivaci kolem sebe tyto skupiny dokázaly vytvářet širší koalice. K nejvýznamnějším patří Ahrar al-Sham a jeho Syrská islamistická fronta (SIF), Liwa al-Tawhid a její Syrská islamistická fronta osvobození (SILF), nebo koalice Jaysh al-Islam. Významnými hráči se staly také skupiny navázané na Al - Qaidu - Fronta Al Nusra a Islámský stát Irák a Sýrie (ISIS).
První rána dopadla na SNC 25. září, kdy Liwa al-Tawhid a celkem 11 významných opozičních skupin odmítlo účast v SNC a zformovalo vlastní Islamistickou alianci. Ta sice dlouho nevydržela, ale již 29. září došlo k dalšímu významnému kroku. Silná skupina Liwa al Islam (Brigáda Islámu) se spojila s desítkami menších skupin, vystoupila ze SNC a zformovala Jaysh al-Islam - Armádu Islámu. 22. listopadu pak došlo k finálnímu propojení nejsilnějších islamistických koalic (SILF, SIF, Jaysh al-Islam, ...) do islámské fronty (Jabhat al-Islamiyya).
Toto ukupení zahrnuje podle odhadů přes 45.000 rebelů. Pokud by tedy opravdu dokázaly jednat koordinovaně, jedná se o nevídanou sílu. Zkušenosti s organizací a získáváním zdrojů přitom tyto skupiny mají. Dle vlastních slov má Fronta vytvořit nezávislé politické, vojenské a sociální vedení, jehož cílem je svrhnout Asadův režim a zároveň být zárodkem pro budoucí islámský stát. Toto těleso má být alternativou k Syrské národní koalici (SNC), která podle mnohých rebelů ztratila kontakt se situací v Sýrii. Má vytvořit koordinované a hierarchizované velení a zásobování a zastavit tak chronický boj o zásoby mezi jednotlivými skupinami. Ohledně podoby případného islámského státu nedává Fronta odpověď, nicméně koalice zahrnuje jak radikálnější složky blízké salafismu (SIF), tak umírněnější islamisty (SILF). Dále členem koalice není ani jedna skupina napojená na Al Qaidu - Al Nusra ani ISIS. To má být údajně záměrem Saúdské Arábie, která měla spojení iniciovat. Obává se přílišného vlivu, jaký tito radikálové získávají. Na druhou stranu ovšem Islámská fronta vítá všechny bojovníky proti Asadovi, včetně zahraničních, jako své bratry. Většina skupin také v minulosti s Frontou al Nusra spolupracovala.
Zmiňované aliance a skupiny na extremitickém spektru.
Podobným procesem sjednocení, jakým nyní procházejí islamisté, měly v minulosti projít dvě skupiny napojené na Al Qaidu - Fronta al Nusra a Islámský stát Irák a Sýrie. A vlastně již několikrát. Dosud však v Sýrii působí obě. Fronta Al Nusra vznikla pod vedením Muhammada al-Julani v lednu 2012. Měla být založena a podporována z popudu "Islámského státu Irák" (ISI) (původně Al Qaida Irák - v Iráku). Ovšem na jaře 2013 rozšířil Abu Bakr al-Baghdadí, vůdce ISI, své působení do Sýrie, oznámil sloučení ISI a Nusry pod jméno ISIS (přidal Sýrii). Muhammad al-Julani (také Golaní) to ovšem promptně odmítl, a tak začala dvojkolejnost Al Qaidy v Sýrii. Ačkoliv skupiny nevstoupily do otevřeného nepřátelství, začalo podivné proudění džihádistů od Nusry k ISIS a naopak. ISIS si také v Sýrii svou radikálností rychle získala mnohé nepřátele a vyvolala mnoho sporů v rámci opozičních jednotek.
Jabhat al Nusra vs. ISIS
Situaci se snažil řešit i vrchní vůdce Al Qaidy- Aiman al Zawahiri - který v nahrávce z jara a později dopisu z listopadu žádá ISIS o stažení ze Sýrie a zastavení násilí vůči civilistům a spolubojovníkům a zároveň prhlašuje Frontu al Nusra za jediného zástupce Al Qaidy v Sýrii. Baghdádí to ovšem odmítá a k ISIS se připojují další opoziční jednotky (mj. čečenská brigáda). A tak samozvaná ISIS vedle Nusry v Sýrii nadále operuje.
FSA a SNC ztrácí vliv
Některé příčiny úpadku FSA a SNC již byly nakousnuty výše. Po porážkách v roce 2012 se jim nedostalo vojenské a finanční podpory a jejich síla na bojišti začala slábnout ve prospěch uskupení, která byla financována, vyzbrojována a cvičena zeměmi či soukromníky z oblastí především Perského zálivu a Lybie. Rozdrobenost povstání nedokázala překlenout ani zvenku podporovaná Syrská národní koalice (SNC), která také byla prostředníkem západního vlivu v Sýrii. Po pádu města Al Safíra odstoupil velitel FSA v Aleppu Abbdul Jabbar Aquidi především pro nedostatek kooperace mezi skupinami a sobecké sledování svých vlastních zájmů. Dominantními skupinami na bojišti se stala jiná uskupení, SNC postupně ztrácela "kontakt s realitou", její ozbrojené složky (FSA) neměly dostatečnou podporu a byly demoralizované "zradou Západu". Také ochota sekulárních jednotek bojovat za cenu totální devastace země zřejmě nebyla velká, podobnou roli mohla hrát deziluze ze sílícího radikalismu. Po dohodě o zničení syrských chemických zbraní pak SNC ztrácela i zbytky legitimity.
Jabhat al-Islamiyya / Jabhat al-Nusra / Svobodná syrská armáda
Na scéně se také objevila ISIS, pro kterou je jakákoli spolupráce se Západem zradou. Neváhala se pustit se skupinami FSA do ozbrojených střetů. Postupně převzala od FSA mnoho důležitých území (především města Azaz, Al- Bab, Jarabulus, Tell Rifaat, Ar-Raqqah ...) a de facto odřízla FSA od jejího zázemí v Turecku, když ovládla hranice. Když se USA na konci listopadu rozhodly poslat FSA stany a další nelethální pomoc, bylo už pozdě. Zásoby krátce po překročení hranice skončily v rukou ISIS, doprovod FSA byl zatčen. Zásobování už tedy pravděpodobně není v současnosti proveditelné. Vznik nových islamistických koalic pak zatlačil SNC do obtížné pozice, kde ztrací na dění v Sýrii vliv. Nové aliance se jasně vyjádřily, že SNC je pro ně irelevantní, jelikož nereprezentuje skupiny skutečně bojující v Sýrii. SNC i FSA oznámily, že Fronta Islámu představuje 60% opozice a že s ní hodlají do budoucna spolupracovat. Také některé povstalecké jednotky se mohou považovat za členy jak FSA, tak Fronty Islámu (čili členství se nevylučuje, nicméně největší skupiny vystoupily ze SNC)
Dobrá reportáž PBS o problémech, kterým čelí FSA / Abbdul Jabbar Aquidi oznamuje příčiny své rezignace
Islámská fronta obsazuje pozice Syrské svobodné armády. USA zastavují pomoc FSA.
Minulý týden od FSA násilím převzala sklady munice a vybavení blízko hraničního přechodu s Tureckem. Tento týden obsadila i samotný hraniční přechod Bab al-Hawa. Ten byl hlavní zásobovací tepnou FSA, i když byl již delší dobu izolovaný obsazením města Azaz bojovníky ISIS. Spojené státy a Velká Británie v reakci na tento vývoj zastavily na severu země veškerou pomoc Syrské svobodné armádě. Již poslední dodávka padla do rukou ISIS a doprovod FSA byl popraven.
Blízký východ zasáhla sněhová bouře. Sýrii čeká stoletá zima.
Bouře Alexa zasáhla Libanon a části Sýrie. Nejvíce postižené jsou uprchlické tábory v Libanonu, kde bouře strhala stany. Libanonská vláda přitom neumožnuje stavbu pevných příbytků z obavy, aby se uprchlíci neusadili na trvalo (po zkušenostech s palestinskou uprchlickou vlnou). Tato bouře zahájila zimu, kterou meteorologové označují jako jednu z nejtužších za sto let. Sníh napadl i na místech, kde je to velkou raritou. Například ve pouštních městech Deir ez Zor či Raqqa. Tuhá zima bude mít jistě vliv i na průběh válečných operací. Bojové zóny jsou již pod sněhem.
Aleppo / T 72 / Maloula
Loňská zima byla mírná, během letošní ale zřejmě bude potřeba vystupňovat pomoc uprchlíkům. OSN již zahájila dopravu zimní pomoci do země. Nejtěžší bude dostat se do provincie Hasaká na severovýchodě země. OSN se již s vládou Sýrie a Iráku dohodla na leteckém mostě a dopravě humanitární pomoci přes irácké hranice. Do neděle by ze severního Iráku mělo do Sýrie odstartovat dvanáct plně naložených ruských letounů Il-76. Nicměně letiště na severu země jsou momentálně kvůli sněhové bouři mimo provoz.
Rakka - sníh je opravdová rarita / koulovačka u Aleppa
Re: Občanská válka v Sýrii - diskuze
Napsal: 13/12/2013, 02:33
od zenith0009
VIDEO - Bitva o Darayu
Je tomu rok, co byla ofenziva rebelů v plném proudu a pozice Asadova režimu se zdála velmi nahnutá. V Damašku pronikli rebelové do předměstí Daraya a začali přímo ohrožovat vojenské letiště Mazzeh a prezidentský palác. Čelíc bezprostřednímu ohrožení, vyslala armáda své elitní jednotky - republikánskou gardu a 4. obrněnou divizi - do protiútoku. Bojové jednotky dobrovázel štáb ANNA NEWS, který namontoval na obrněná vozidla kamery GoPro. Vznikly tak jedinečné, opravdu bezprostřední záběry z bojů o toto město. Na Youtube se nyní válí kompilát těchto reportáží, čítající dohromady téměř dvě a půl hodiny. Na začátku videa lze vybrat jednotlivé kapitloy. V ruském znění s anglickými či německými titulky. HD. Vhodné místo historického dokumentu americké provenience či večerní estrády. Armádě se nakonec podařilo dobýt severozápadní část Daraji a zabezpečit tak vojenské letiště. Zbytek předměstí dodnes drží rebelové, i když jejich pozice je vzhledem k těsné blokádě zoufalá.
Chemické zbraně v Sýrii zabíjely pětkrát ze sedmi případů
13. prosince 2013
V pěti ze sedmi zkoumaných případů našel vyšetřovací tým OSN důkazy o použití chemických zbraní v rámci ozbrojeného konfliktu v Sýrii. Uvádí to zpráva, kterou inspektoři OSN předali ve čtvrtek v New Yorku generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi.
Vyšetřovací komise v závěrečné zprávě konstatuje, že chemické zbraně byly na základě získaných důkazů s velkou pravděpodobností nasazeny v následujících případech:
Khan al Assal - 19. března 2013
Saraqeb - 29. března 2013
Bahhariyeh - 22. srpna
Jobar - 24. srpna
Ashrafiat Sahnaya - 25. srpna
Celou zprávu, včetně map nálezů a chemických rozborů, můžete nalézt zde:
El Diablo píše:
Syrští povstalci dobyli město Adra
11.12.2013, 20:15
Silnice Damašek-Homs, která zajišťuje zásobování syrské metropole palivy a potravinami, byla dnes znovu ochromena po útoku povstalců z extremistické skupiny Džebhat an-Nusra na severní průmyslové předměstí Damašku Adra.
Všechny cesty k Homsu a dál do Latakie jsou momentálně zavřeny, hlavní trať, která jde přes Kaliamoun, je zavřena již 22 dní a objezdní cesta přes Palmíru byla zavřena dnes po útoku Džebhat an-Nusry na město Adra, jehož obyvatele používají bojovníci jako živý štít.
Město Adra leží na severo-východě Damašku a tvoří vnější okraj Ghúty - zeleného úrodného pásu obepínajícího Damašek z jihovýchodu. Oblast Ghúty ovládají rebelové, nicméně armádě se povedlo celou oblast v průběhu roku 2013 zablokovat. Město Adra a jeho industriální zóna jsou tak součástí blokády Ghúty, zároveň tvoří hranici mezi zelení a neúrodnou syrskou pouští. Přes oblast okolo Adry se rebelové často pokouší o průchod blokádou a zásobování obklíčených jednotek. Ovládnutí Adry (byť nejspíš jen dočasné) tak tvoří zásobování mnohem snadnějším - otevírá cestu do pohoří Kalamún, kterým proudí zásoby z Libanonu. Zároveň zavírá dvě důležité zásobovací tepny režimu - dálnici M5 do Homsu (ta je v důsledku bojů v Kalamúnu zavřená již tři týdny), i silnici č.2 směr Palmyra a Irák. V Adře se také nacházejí sýpky s největší zásobou v Damašku. Povstalci se je pokusili získat již v létě.
Tato operace, organizovaná pod taktovkou nově vzniklé Islámské fronty (IF), je zároveň odlehčovací akcí pro rebely v Kalamúnu, v disktriktu Yarbrud, kde se vedou těžké boje. Za poslední tři týdny je to přitom už druhý pokus IF o prolomení blokády Ghúty. Před dvěma týdny se pokusili o průlom u města Otaybah, asi 15 km JV od Adry. Z počátku úspěšný a překvapivý útok byl nakonec armádou zastaven a obě strany utrpěly velké ztráty. Druhou odlehčovací akcí bylo (znovu) obsazení křesťanského města Malúla(v Kalamúnu), o které už byl sveden boj v září. Tentokrát se radikální islamisté vyznamenali mj. únosem 12ti jeptišek. Armáda dosud nezmobilizovala síly k protiútoku.
