PALBA.CZ

Hans S. píše:jasně, Německo v roce 1938 nemělo vůbec nic. Konečně jsi mi to vysvětlil, díky. Proto se taky Československo tak ochotně vzdalo

Nevím, kdo používá demagogické postupy.

SSSR to vyrábělo na export, ne pro sebe. Nevím, jestli v roce 1938 dokázal SSSR stavět 200 letounů měsíčně, resp. 200 letounů nad své vlastní potřeby, ale v tvých očích určitě ano, a proto to tak bude.

V rámci spojenecké smlouvy měl Sovětský svaz vyslat v případě války 246 letounů SB-2 a jednalo se i o mimořádných dodávkách na doplnění bojových ztrát našich letadel.
Ohledně možností sovětské výroby - během roku 1937 a 1938 exportoval 210 letounů do Španělska a v roce 1938 zásilku 292 ks do Číny kromě vlastních potřeb.

Ono totiž Německo byla ta nejméně schopná země té doby, která sama sobě neustále lhala, stavěla špatná a přitom komplikovaná a drahá letadla, mělo neschopné piloty a vůbec všechny. Kdyby se učili více od Čechoslováků, tak mohli Krieg vyhrát, viď? V2 by von Braun na základě Očenáškovy podpory dokončil již v létě 1939, Bismarck by dosahoval rychlosti okolo 62 - 66 uzlů, první jadernou zbraň by měli po desetidenním intenzivním vývoji v říjnu 1939 a Adolf Galland by v roce 1942 přistál na měsíci

Dobrý výpotek. Zajímavé je, že takové postoje vůbec nezastávám. Tak mi neklaď do úst, co jsem nikdy neřekl.
Myslím, že kdo čte palbu, tak ví, jak se stavím k Německé technice.

Jinak v roce 1939 mělo Německo A-5, která dosáhla 8 km výšky.

Komplikovaná a drahá letadla? Ano, najdou se... Třeba Mistel, Reichenberg, Me 323... Ale především velká spousta různých typů pro podobné úkoly, které tříštily vývojové síly a přetěžovaly logistiku a opravárenské díly. A to nemluvím o tom, že se vybíraly jen německé firmy a výrobci.
SSSR postavil výrobce proti sobě a vyhrál jeden. Zjednodušeně - Tři stíhačky, jeden bitevník, tři tanky a v podstatě na nich dojel až do Berlína.

Německo na standard Bf 109 E kompletně přezbrojilo na přelomu let 1939 a 1940. Po tomto datu již Bf 109 D sloužily pouze k výcviku. Nicméně lehkost přezbrojení byla dána spíše podobností obou typů. Mechanici i piloti mohli z typu D na E přejít velice snadno, stejně tak výrobní linky (uvážíme-li, že takových 90% draku zůstalo zachováno). Není to jako přejít z B-534 na I-16 a náhradní díly importovat také .

Pokud chápu, tak tím chceš říci, že pokud by Avia použila velkou část dílů B-534 na B.35, tak přechod na její sériovou výrobu by byl snadný a rychlý?
Malý příklad - Letecký závod v Saratově dostal dokumentaci k JAK-1 v červnu 1940, v září už vzlétlo letadlo, ač nebyly ještě hotové armádní zkoušky a konstrukce a dokumentace byla plná závažných chyb...

Ale že se s tebou vůbec bavim, co?

Pokud Tě to baví, tak proč ne

Rosomak píše: Pokud chápu, tak tím chceš říci, že pokud by Avia použila velkou část dílů B-534 na B.35, tak přechod na její sériovou výrobu by byl snadný a rychlý.

zcela urcite ... jenze z dilu B-534 B-35 nepostavis

B-35 byla úplně jiná konstrukce.

no technologicky ee. Ocasní plochy mi přijdou taktéž "obšlehnuté" z B-534. Předem upozorňuji na uvozovky

a byly "obšlehnuté" nebo převzaté? dost podstatný rozdíl

no právě, toť otázka. Nicméně podoba je zarážející. Vcelku by to nebylo nic proti ničemu.

Na B-35 byly vzadu, což je nápadně podobné konfiguraci B-534...a to není náhoda! Reálně na ocasních plochách nebylo příliš co vymýšlet. Bylo velmi vhodné, aby byly ocasní plochy pouze adaptovány na novou konstrukci. Nebylo nutné začínat od nuly. Výškovka a směrovka není křídlo.


Rosomáku: Tak to už máš skoro 500 letadel exportovaných za dva roky Ty jsi je chtěl exportovat tempem 200 letadel měsíčně, tedy asi 5x rychleji . Ale jo, SSSR byla zemí nekonečných možností..a dokonce maličko věřím tomu, že by to i mohli dokázat (teď to nemyslím ironicky), kdyby Stalin řekl. Nechtěl bych v takových strojích létat..vážně ne

Ze třech typů, které jsi uvedl jako složité konstrukce, jsou dva konstrukcemi spíše jednoduchými (Reichenberg a Me 321/323). Pokud chceš složité konstrukce používané za druhé světové u Luftwaffe, pak chybu neuděláš pokud napíšeš He 219, Do 335 či Me 262.

Mimochodem, není pravda, že by SSSR všechno odtáhla na třech typech stíhaček a jednom typu bitevníku. Ale to sem samozřejmě už nepatří a proto v diskusi na toto téma (tady) pokračovat nebudu.

Hast du recht Hans. Ono se to zřejmě táhne, už od B-34

Rosomak píše:Nezapomínej také na jedno - Anglie neměla oproti ČSR v podstatě žádnou protiletadlovou obranu.

Je tím opravdu myšleno, že Anglie neměla v létě 1940 oproti ČSR v září 1938 v podstatě žádnou protiletadlovou obranu?

fuci jak neni pravda, že by SSSR všechno odtáhla na třech typech stíhaček. Stíhačky - máš tu Jak, LaGG, La, a bitevník Iljušin tady

Bleu píše:fuci jak neni pravda, že by SSSR všechno odtáhla na třech typech stíhaček. Stíhačky - máš tu Jak, LaGG, La, a bitevník Iljušin tady

Přemýšlím nad nějakou vtipnou replikou, ale Rosomák by ji vzal vážně, Blue, v tomhle tématu fakt pls ne

ok

sice neznam presny cisla, ale tak nejak mam dojem ze pulmiliarda korun v dobe kdy mimojine finisuje stavba takovych lodi jako Bismarck a Tirpitz zase neni tak moc a ze Rosomak zase trosinku prehani.

Nj podľa jeho čísiel, ktoré tu sám uviedol dosiahol schodok rozpočtu v jedinom roku 15 miliárd mariek, ale nejakých 80 miliónov ich malo zachrániť pred ekonomickým kolapsom

Pánové, trocha ekonomické teorie. Tu nešlo o finanční hodnotu, ale o 14 tun zlata. Německo si za svoji pracně stabilizovanou marku mohlo koupit v zahraničí pouze to, co se jí podařilo vyvézt. A obchodní bilanci mělo dlouhodobě zápornou přes veškerou snahu.
K tomu si připomeňme, jak jsem tu uváděl, že Německo nemělo v roce 1938 již žádné zlaté rezervy - tj. potřebné nákupy 33% z celkového objemu surovin v cizině provádělo pomocí zlatých rezerv.

Největší průšvih pro Německo byl tzv. MEFO systém, z kterého kryl zbrojní program. Kryl je v podstatě nekrytými směnkami (a byl veden mimo oficiální státní dluh):
Mefo směnky vydané od roku 1934 v RM:
2,14 miliardy v roce 1934
2,72 miliardy v roce 1935
4,45 miliardy v roce 1936
2,69 miliardy v roce 1937 (do 31. března 1938)
Tj. 12 miliard RM, z nichž bylo v roce 1938 dojednáno, že splátka 3,2 miliardy RM se posune do roku 1939 (přeměněno na pokladniční poukázky). Schacht, ministr financí z toho důvodu odstoupil, protože odmítal krýt vydávání dalších nekrytých směnek, protože Hitler logicky na to naléhal. Tak nastoupil Göring...

Německo díky tomu, že dostalo československé zlato, mohlo jím krýt vytištění peněz a zaplacení směnek. Jinak by padlo do inflační spirály jako v roce 1921...

Jenom podotknu, že některé země angažované v Mnichovské dohodě opustily v roce 1937 zlatý standard a ČSR se zlatým standardem byla najednou pro finanční svět velký problém.
Ne nepodobná situaci v Libyi, která na zlatý standard chtěla přejít...

Farky píše:Je tím opravdu myšleno, že Anglie neměla v létě 1940 oproti ČSR v září 1938 v podstatě žádnou protiletadlovou obranu?

Ano. A jak napsal Hans, měla zase propracovanou metodu detekce a navádění letadel.

Bleu píše:fuci jak neni pravda, že by SSSR všechno odtáhla na třech typech stíhaček. Stíhačky - máš tu Jak, LaGG, La, a bitevník Iljušin tady

Pánové zopakujte si počty. Vidím tři stíhačky a jeden bitevník.

Hans S. píše:Na B-35 byly vzadu, což je nápadně podobné konfiguraci B-534...a to není náhoda! Reálně na ocasních plochách nebylo příliš co vymýšlet. Bylo velmi vhodné, aby byly ocasní plochy pouze adaptovány na novou konstrukci. Nebylo nutné začínat od nuly. Výškovka a směrovka není křídlo.

A co trup? Ten byl tak zásadně jiný?
A co motor, uložení atp.?

Hans S. píše:Rosomáku: Tak to už máš skoro 500 letadel exportovaných za dva roky Ty jsi je chtěl exportovat tempem 200 letadel měsíčně, tedy asi 5x rychleji . Ale jo, SSSR byla zemí nekonečných možností..a dokonce maličko věřím tomu, že by to i mohli dokázat (teď to nemyslím ironicky), kdyby Stalin řekl.

To je tak těžké je vzít z aktivních stavů?

Díky za odpověď ohledně protiletadlové obrany. Takže když Britové měli v roce 1940 přes 1700 protiletadlových kanónů (o kulometech nemluvě), několik tisíc světlometů a rozsáhlé balónové baráže, my jsme toho měli v roce 1938 mnohem víc?

Rosomak píše:

sice neznam presny cisla, ale tak nejak mam dojem ze pulmiliarda korun v dobe kdy mimojine finisuje stavba takovych lodi jako Bismarck a Tirpitz zase neni tak moc a ze Rosomak zase trosinku prehani.

Nj podľa jeho čísiel, ktoré tu sám uviedol dosiahol schodok rozpočtu v jedinom roku 15 miliárd mariek, ale nejakých 80 miliónov ich malo zachrániť pred ekonomickým kolapsom

Pánové, trocha ekonomické teorie. Tu nešlo o finanční hodnotu, ale o 14 tun zlata. Německo si za svoji pracně stabilizovanou marku mohlo koupit v zahraničí pouze to, co se jí podařilo vyvézt. A obchodní bilanci mělo dlouhodobě zápornou přes veškerou snahu.
K tomu si připomeňme, jak jsem tu uváděl, že Německo nemělo v roce 1938 již žádné zlaté rezervy - tj. potřebné nákupy 33% z celkového objemu surovin v cizině provádělo pomocí zlatých rezerv.

Největší průšvih pro Německo byl tzv. MEFO systém, z kterého kryl zbrojní program. Kryl je v podstatě nekrytými směnkami (a byl veden mimo oficiální státní dluh):
Mefo směnky vydané od roku 1934 v RM:
2,14 miliardy v roce 1934
2,72 miliardy v roce 1935
4,45 miliardy v roce 1936
2,69 miliardy v roce 1937 (do 31. března 1938)
Tj. 12 miliard RM, z nichž bylo v roce 1938 dojednáno, že splátka 3,2 miliardy RM se posune do roku 1939 (přeměněno na pokladniční poukázky). Schacht, ministr financí z toho důvodu odstoupil, protože odmítal krýt vydávání dalších nekrytých směnek, protože Hitler logicky na to naléhal. Tak nastoupil Göring...

Německo díky tomu, že dostalo československé zlato, mohlo jím krýt vytištění peněz a zaplacení směnek. Jinak by padlo do inflační spirály jako v roce 1921...

pockej, pockej ... tak se rozhodni jaky cisla hodlas pouzivat ... jednout to je 14 tun zlata jindy zas 468 milionu ve zlate a devizach ... nejak se me nechce verit ze hodnota 14ti tun zlata v roce 1939 by byla slaba pulmiliarda

a pokud je mi znamo tak k ceskemu zlatu se Treti rise dostala az po vzniku Protektoratu Cechy a Morava, coz zase nehapruje z tvym puvodnim udajem leden 1939

Rosomak píše:

Hans S. píše:Rosomáku: Tak to už máš skoro 500 letadel exportovaných za dva roky Ty jsi je chtěl exportovat tempem 200 letadel měsíčně, tedy asi 5x rychleji . Ale jo, SSSR byla zemí nekonečných možností..a dokonce maličko věřím tomu, že by to i mohli dokázat (teď to nemyslím ironicky), kdyby Stalin řekl.

To je tak těžké je vzít z aktivních stavů?

hlavne to je strasne vtipny ... uz vidim Stalina jak na zaklade CS objednavky 600 ks I-16 Typ 17, odebira svym leteckym plukum jejich nejnovejsi Isaky a posila je nekam na Zapad

Jak moc souvisí zlato s výrobou mezků stále nechápu. Odkud brali Němci suroviny v letech 38 a 39? Mohu zodpovědn prohlásit že asi do roku 41 ze Švédska neodebírali množství, které by průmysl zrovna vytrhlo...

jersey.se píše:Jak moc souvisí zlato s výrobou mezků stále nechápu. Odkud brali Němci suroviny v letech 38 a 39? Mohu zodpovědn prohlásit že asi do roku 41 ze Švédska neodebírali množství, které by průmysl zrovna vytrhlo...

Pravděpodobně od svých přátel ze SSSR.

Pak tam asi zlato asi takovou roli nehrálo.

Jersey: v roce 38/39 byla bilance obchodu mezi němci a rusy nevyrovnaná (podívám se na přesná čísla), zbytek se tehdy skutečně doplácel fyzickým zlatem, žádné papírky nebo dokonce virtuální peníze někde na serveru.

Prostě suroviny do Německa, do Ruska šly stroje, licence a potraviny

Prakticky stejně jako dnes. BRD a RF jsou opět stejní kamarádi jako v 1939