On a ona - večer
Pondělí:
"Tak co, miláčku, neměla bys chuť na trochu vášně...?"
"Nezlob se, ale jsem hrozně unavená, necháme to na jindy..."
Úterý:
"Tak co dneska, vypadáš úchvatně, už se cítíš líp?"
"Ne ne, promiň, víš, zítra mám důležité jednání a jsem nervózní."
Středa:
"Jednání máš úspěšně za sebou, tak co kdybychom to oslavili v postýlce..?"
"Jsi milý, ale hrozně mě rozbolela hlava, odložíme to na zítřek, viď?"
Čtvrtek:
"Co hlava, přestala tě už bolet? Víš přece, jak po tobě toužím..."
"Neblázni, víš přece, že ráno jedeš služebně do Ostravy a musíš brzo vstávat!"
Pátek:
"Tak lásko, co dneska? Zítra je sobota, nemáme nic na programu, nemusíme vstávat..."
"Děláš si ze mě srandu? Snad bys nechtěl každý den?

"
-------------------------------------------------------------------------------------------
Šestnáctiletý mladík přijde domů s náušnicí v uchu. Otec ho chvíli kriticky pozoruje a pak prohlásí:
"Synku, jen dva druhy chlapů nosí tuhle věc: piráti a teplouši. Takže teď se jdu podívat z okna. A bůh ti pomáhej, jestli tam neparkuje fregata!"
-------------------------------------------------------------------------------------------
Manželé slaví zlatou svatbu a dohodnou se, že oslavu uspořádají tak, jak vypadalo před mnoha lety jejich první dostaveníčko.
Starý pán se nechá oholit, ostříhat, lehce navoněn se oblékne do smokingu a v sobotu v pět odpoledne čeká s kyticí růží na Václavském náměstí u koně.
Čeká dvacet minut, půl hodiny, hodinu. Sněží a fouká ledový vítr. Po dvou hodinách vztekle praští kytkou o chodník a jde domů. Manželka tam leží na gauči a čte si ženský román.
"Tak co je, bábo, zapomněla´s nebo co?" houkne na ni naštvaný manžel. "Vždyť já jsem zmrzlej jak Němec u Stalingradu!"
Paní odloží knížku a usměje se:
"Promiň, Kájo... Naši mě nepustili!"