PALBA.CZ

Právě tak jsem to myslel - zejména ty licence a fyzické budování výrobních linek.

jj, a potraviny, protože na Ukrajině se opět neurodilo

Bártr

Hans: jj...tvrdej. Zajímavá skutečnost je, že se z Německa do Ruska dováželo i nezanedbatelné množství leteckého benzínu

Tad je vcelku dobry clanek o stavu nemeckych financi http://www.investujeme.cz/clanky/hitler ... ky-zazrak/

Republika musela po mnichovu Německu uhradit ve zlatě hodnotu čs.bankovek,které obíhaly v sudetech.

Kruan píše:Hans: jj...tvrdej. Zajímavá skutečnost je, že se z Německa do Ruska dováželo i nezanedbatelné množství leteckého benzínu

Vyrobeného ze sovětské ropy.

Německo ale Hitler cíleně připravoval na válku, takže závěr, že Hitler začal válku, aby odvrátil bankrot, není totožný s tím, že Německu hrozil bankrot, protože masivně zbrojilo na válku. Výdaje na armádu v roce 1938 činily cca 17 miliard marek, v roce 1939 už 38 miliard. Je otázka, zda by Němci skutečně nemohli zbrojit, kdyby nedostali těch cca 77 milionů od nás.

To sou ale peníze (zlato), ale co to množství materiálu co si tady nakradl, průmyslové kapacity co získal, odbytiště atd... Už jen fakt, že použitím československých technologii mu umožnil lépe využít výzkumné a výrobní kapacity je docela důležitý. Napadlo mě to v souvislosti s podvozkem LT38, potažmo celým tankem, ale jistě toho bude i víc ;) Pokud se nemýlím, naše pušky vz.25 se lyšili od těch německých jen zpracováním, ne? I kdyby ne, získal by přes milion pušek, které by mohl použít....

Ramon píše:

VGR_j4ck41 píše:mno ja nevim ... i tady na Palbe jsem cetl to co jinde ... dodavka B-71 ze SSSR byla soucasti dohody o licencni vyrobe techto letadel v CSR, kdy do techto v SSSR vyrobenych draku byly namontovany ceske motory + vyzbroj a vystroj ... to nebylo nic spichnutyho horkou jehlou, kdyz se nekomu zdalo ze nase tovarny se s pripravou seriovou vyroby nejak flakaj

Bylo to zvlášť - napřed byla dohoda o výměně licencí a zároveň Československo koupilo vzorový kus (za 118460$), na kterém už před tím v SSSR naši antky testovali. Pak se kupovalo 20 kusů za nějakých 45 mil. Kč s tím, že SSSR zase odebere nějaké letadla od nás (Ba-122). No a nakonec bylo po našlusu objednáno dalších 40, protože z domácí výroby stále nic nepřišlo. Zdroj HPM 2000/9

no nevim, knizka Vzduch je nase more Ceskoslovenske letectvi 1918-1939, J. Rajlich, J. Sehnal uvadi, ze:

Mimo to mel Sovetsky svaz dodat 61 hotovych letounu SB-2. Prvni z nich prisel v dubnu 1937 jako vzorovy kus a dodavky pokracovaly do kvetna nasledujiciho roku, kdy nasi piloti preletli do CSR 61. letadlo

takze zdroje si evidentne odporuji

To až po záboru Sudet a pak okupaci Druhé republiky.

Patenty, akcie, výrobní postupy atp.
Stačí se podívat na případ značky Budweiser. A to má být Mnichovská dohoda nulitní. Prdlajs.

Nezapomeňme na zlato z trezorů Škodovky a Zbrojovky Brno.

jersey.se píše:Jak moc souvisí zlato s výrobou mezků stále nechápu.

Jednoduše. Už žádná německá banka nechtěla vzít pokladniční poukázky (natož státní dluhopisy) - úroky bohužel nevím - dokud německá vláda neproplatí dlužné částky z března 1938.
Ty bys byl spokojený, kdyby Ti chronický dlužník místo zaplacení půjčky "zaplatil" další půjčkou?
Nezapomeň, že v Německu generace bankéřů zažila hyperinflaci a dobře věděli, že by na tom jen prodělali. Také pád Danatbank a rakouského Creditanstaltu v dobách krize velmi varoval. A čísla o státním dluhu jsem zde už dával.

Těch 14 tun bylo převedeno až 4. 3. 1939, no a pro zbytek si došli pár dní později za laskavého přispění Bank of England.
Tehdejší kurz byl několik let stabilní kolem 35$ za trojskou unci. Tj. bylo to 15.754.107$.
Česká měna ale po roce 1934 velmi rychle zpevňovala, takže československá měna každým rokem rychle sílila.
Kurz Kčs vůči $ v roce 1936 byl 4:1, v roce 1937 již 3,5:1, tak si každý rychle spočítá, kolik to bylo peněz. Podobně klesal i kurz RM ke Kčs - mezi 7:1 a 6:1. Ale přepočet po Mnichovu byl 8,33:1, po okupaci 10:1... Tj. Němci si zde co chtěli koupili za babku (no a za 50 let si to zopakovali)

VGR_j4ck41 píše:hlavne to je strasne vtipny ... uz vidim Stalina jak na zaklade CS objednavky 600 ks I-16 Typ 17, odebira svym leteckym plukum jejich nejnovejsi Isaky a posila je nekam na Zapad

Piloty by sem poslal jako dobrovolníky, ale to spousta lidí zde nerada slyší, že pro SSSR/Stalina by byla podpora konfliktu ČSR-Německo velmi výhodná jak z finačního, tak z politického hlediska.

VGR_j4ck41 píše:

Ramon píše:

VGR_j4ck41 píše:mno ja nevim ... i tady na Palbe jsem cetl to co jinde ... dodavka B-71 ze SSSR byla soucasti dohody o licencni vyrobe techto letadel v CSR, kdy do techto v SSSR vyrobenych draku byly namontovany ceske motory + vyzbroj a vystroj ... to nebylo nic spichnutyho horkou jehlou, kdyz se nekomu zdalo ze nase tovarny se s pripravou seriovou vyroby nejak flakaj

Bylo to zvlášť - napřed byla dohoda o výměně licencí a zároveň Československo koupilo vzorový kus (za 118460$), na kterém už před tím v SSSR naši antky testovali. Pak se kupovalo 20 kusů za nějakých 45 mil. Kč s tím, že SSSR zase odebere nějaké letadla od nás (Ba-122). No a nakonec bylo po našlusu objednáno dalších 40, protože z domácí výroby stále nic nepřišlo. Zdroj HPM 2000/9

no nevim, knizka Vzduch je nase more Ceskoslovenske letectvi 1918-1939, J. Rajlich, J. Sehnal uvadi, ze:

Mimo to mel Sovetsky svaz dodat 61 hotovych letounu SB-2. Prvni z nich prisel v dubnu 1937 jako vzorovy kus a dodavky pokracovaly do kvetna nasledujiciho roku, kdy nasi piloti preletli do CSR 61. letadlo

takze zdroje si evidentne odporuji

V čem? Ve Vzduch je naše moře je to jenom zjednodušené (ona vůbec tahle knížka je dobrá tak na popis 20. let, ale 2. polovina 30. let je tam docela stručně a i s nepřesnostma).

jenom pro info v ty samy knizce, tedy Vzduch je nase more Ceskoslovenske letectvi 1918-1939, J. Rajlich, J. Sehnal jsou uvedeny presne vysledky z Curychu - kdyz se o Curychu jeste debatovalo tak byl vznesen dotaz na vysledky

takze tady jsou:

Celkem 8 discpilin, my soutezili ve ctyrech v celkem sedmi kategoriich

1 - ralley sportovnich letadel, piloti Ing. Polak na Be-51 a a. Hruska a Ing. Kurka na Be-50

2 - sotez ve stoupani do 3 000m a naslednem sestupu

3 - akrobacie jednotlivcu: kategorie B (motory o obsahu 10 - 20l), kategorie C (motory s obsahem nad 20l)

4 - skupinova akrobacie

5 - alpsky okruzni let: kategorie A (motory do 10l) a C



vysledky

akrobacie jednotlivcu B
1. Novak, 164,55 bodu
2. Achgelis, Nemecko, Fw 56 143.85 bodu)
3. Siroky, 139,87 bodu
4. hubacek, 139,67 bodu

akrobacie jednotlivcu C
1. Novak, 145,55 bodu
2. Siroky, 135,47 bodu
3. Vyborny, 99,12 bodu

skupinova akrobacie pro 9 letadel
1. Nova, Siroky, Hubacek, Motycka, Puda, Simek, Taudy 243,25 bodu (vstupovali do souteze s handicapem 36 bodu za dva chybejici stroje)
2. Italove na CR-32 233 bodu
3. Francouzi na D-501 224,75 bodu
4. Svycari na D-27 203,75 bodu

stoupani do 3000 m a sestup
1. Ing. C. Francke, Nemecko, Bf-109V-13, 2 min. 5,7s
2. O. Schurfeld, Nemecko, Hs-123 V-5, 2 min. 23s
3. Perina, 2 min. 32,8 s
4. Hlado, 2 min. 35,8s
5. Snobl, 2 min. 44s

alpsky let na trase Curych - Thun - Bellizona - Curych, delka 367 km, kategorie A (jednomistne stroje)
Engler na B-534 zabloudil a stroj poskodil pri pristani u italskeho Bormia
Udet pri nehode rozbil Bf-109 V-10

1. H. Seidemann, Nemecko, Bf-109 V-8, 56 min. 47,1 s, prumer 387 km/h
2. Hlado, 63 min. 32,8 s3. Snobl, 64 min. 38,7s
3. Snobl, 64 min. 38,7s
4. Perina, 64 min. 53,8s
5. Robillon, Francie, D-501, 68 min. 34,4s

dtto kategorie C pro triclenne roje
1. Nemecko, Restenmeier-Trautloft-Schleif, Bf-109 V-11 az V-13, 58 min. 52,7s, prumer 374 km
2. Ceskoslovensko, Hlado-Snobl-Perina, 60 min. 5,4s
3. Francie, Coiral-Labreveux-Dussart, D-510, 65 min. 31s

rallye sportovnich letadel
Hruska = 21
Kurka, Polak = diskvalifikace, Kurka za nepovolene priostani na nemeckem vojenskem letisti Schleissheim, Polak za vynechane pristani v useku Mnichov-Curych

Celkove vysledky
1. Nemecko
2. Ceskoslovensko
3. Svucarsko
4. Francie
5. Polsko
6. Belgie
7. Velka Britanie
8. italie
9. Rakousko

Ramon píše:

VGR_j4ck41 píše:

Ramon píše: Bylo to zvlášť - napřed byla dohoda o výměně licencí a zároveň Československo koupilo vzorový kus (za 118460$), na kterém už před tím v SSSR naši antky testovali. Pak se kupovalo 20 kusů za nějakých 45 mil. Kč s tím, že SSSR zase odebere nějaké letadla od nás (Ba-122). No a nakonec bylo po našlusu objednáno dalších 40, protože z domácí výroby stále nic nepřišlo. Zdroj HPM 2000/9

no nevim, knizka Vzduch je nase more Ceskoslovenske letectvi 1918-1939, J. Rajlich, J. Sehnal uvadi, ze:

Mimo to mel Sovetsky svaz dodat 61 hotovych letounu SB-2. Prvni z nich prisel v dubnu 1937 jako vzorovy kus a dodavky pokracovaly do kvetna nasledujiciho roku, kdy nasi piloti preletli do CSR 61. letadlo

takze zdroje si evidentne odporuji

V čem? Ve Vzduch je naše moře je to jenom zjednodušené (ona vůbec tahle knížka je dobrá tak na popis 20. let, ale 2. polovina 30. let je tam docela stručně a i s nepřesnostma).

mno v tom poctu B-71 k Mnichovu

Rajlich rika ze jsme jich meli 61
podle tebe 21

V době mobilizace jich bylo 60 (1 havaroval)
Já psal:

Ramon píše:No a nakonec bylo po anšlusu objednáno dalších 40, protože z domácí výroby stále nic nepřišlo. Zdroj HPM 2000/9

Tím jsem myslel anšlus Rakouska v březnu 1938. Tou dobou už měly podle původních plánů přicházet letouny s čs. výroby, ale protože tomu tak nebylo, tak se ještě v březnu přiobjednalo 40 kusů, které se přelétaly do léta 1938.

Ramon píše:V době mobilizace jich bylo 60 (1 havaroval)
Já psal:

Ramon píše:No a nakonec bylo po anšlusu objednáno dalších 40, protože z domácí výroby stále nic nepřišlo. Zdroj HPM 2000/9

Tím jsem myslel anšlus Rakouska v březnu 1938. Tou dobou už měly podle původních plánů přicházet letouny s čs. výroby, ale protože tomu tak nebylo, tak se ještě v březnu přiobjednalo 40 kusů, které se přelétaly do léta 1938.

jo tydle vidle ... ja jsem chapal anslus jako zabor Sudet

Rosomak píše: Jednoduše. Už žádná německá banka nechtěla vzít pokladniční poukázky (natož státní dluhopisy) - úroky bohužel nevím - dokud německá vláda neproplatí dlužné částky z března 1938.
Ty bys byl spokojený, kdyby Ti chronický dlužník místo zaplacení půjčky "zaplatil" další půjčkou?
Nezapomeň, že v Německu generace bankéřů zažila hyperinflaci a dobře věděli, že by na tom jen prodělali. Také pád Danatbank a rakouského Creditanstaltu v dobách krize velmi varoval. A čísla o státním dluhu jsem zde už dával....

Sorry, ale tak jednoduše to nevidím. Jsem přesvědčen že přeceňuješ moc bank v tehdejším Německu ;)

Rosomak píše:To až po záboru Sudet a pak okupaci Druhé republiky.

Patenty, akcie, výrobní postupy atp.
Stačí se podívat na případ značky Budweiser. A to má být Mnichovská dohoda nulitní. Prdlajs.

Nezapomeňme na zlato z trezorů Škodovky a Zbrojovky Brno.

jersey.se píše:Jak moc souvisí zlato s výrobou mezků stále nechápu.

Jednoduše. Už žádná německá banka nechtěla vzít pokladniční poukázky (natož státní dluhopisy) - úroky bohužel nevím - dokud německá vláda neproplatí dlužné částky z března 1938.
Ty bys byl spokojený, kdyby Ti chronický dlužník místo zaplacení půjčky "zaplatil" další půjčkou?
Nezapomeň, že v Německu generace bankéřů zažila hyperinflaci a dobře věděli, že by na tom jen prodělali. Také pád Danatbank a rakouského Creditanstaltu v dobách krize velmi varoval. A čísla o státním dluhu jsem zde už dával.

Těch 14 tun bylo převedeno až 4. 3. 1939, no a pro zbytek si došli pár dní později za laskavého přispění Bank of England.
Tehdejší kurz byl několik let stabilní kolem 35$ za trojskou unci. Tj. bylo to 15.754.107$.
Česká měna ale po roce 1934 velmi rychle zpevňovala, takže československá měna každým rokem rychle sílila.
Kurz Kčs vůči $ v roce 1936 byl 4:1, v roce 1937 již 3,5:1, tak si každý rychle spočítá, kolik to bylo peněz. Podobně klesal i kurz RM ke Kčs - mezi 7:1 a 6:1. Ale přepočet po Mnichovu byl 8,33:1, po okupaci 10:1... Tj. Němci si zde co chtěli koupili za babku (no a za 50 let si to zopakovali)

opetovne utikas a uhejbas s odpovedi ... jednoducha otazka, staci jednoducha odpoved

plati stale ze

Rosomak píše:Zase zopakuji.
Němci by nemohli zbrojit, kdyby nedostali z druhé republiky v lednu 1938 481 miliónů korun, z toho 465,8 milionů Kč ve zlatě a devizách a to po stupňovaném nátlaku trvajícím od přijetí Mnichova.
Jedna Me-109 E stála 86.000 říšských marek.
Při kurzu 1 RM = 6 Kč si např. Německo mohlo postavit 900 těchto stíhaček

??

protoze o tomhle byla cela predchazejici debata ohledne vyroby Bf-109

Rosomak píše: Jak vidíme na příkladu Německa, tak rozběhnutí letecké výroby po obdržení československého zlata se v roce 1939 rychle rozeběhlo (když měla německá vláda - přesněji Göring který tehdy vedl ministerstvo financí - čím zaplatit).
Byly zde dříve zmiňovány problémy s výrobou eliptického křídla, ale víme, že byla objednána zkušební série 10 ks do konce roku 1938, která byla po Mnichovu zrušena - cca tři letadla měsíčně.
Tj. v průběhu ledna se mohla rozjet skutečná sériová výroba např. 100 ks. Nevím, co je na této úvaze tak fantastického.

tak sem do toho laskave najednou netahej 14 tun zlata z brezna 1939

VGR_j4ck41 píše:hlavne to je strasne vtipny ... uz vidim Stalina jak na zaklade CS objednavky 600 ks I-16 Typ 17, odebira svym leteckym plukum jejich nejnovejsi Isaky a posila je nekam na Zapad

Piloty by sem poslal jako dobrovolníky, ale to spousta lidí zde nerada slyší, že pro SSSR/Stalina by byla podpora konfliktu ČSR-Německo velmi výhodná jak z finačního, tak z politického hlediska.

to opravdu tvrdis ze by SSSR prodaval tebou udavany udaj 900 letadel do zeme ktera neni ve valecnem konfliktu komplet s posadkama, ktere by vydaval za jakesi dobrovolniky? dobrovolniky ceho? sluzby v Ceskoslovenskem letectvu? Rosomaku ... ted vazne ... ze ty si delas srandu, vid ze jo?

Rosomak píše: Piloty by sem poslal jako dobrovolníky, ale to spousta lidí zde nerada slyší, že pro SSSR/Stalina by byla podpora konfliktu ČSR-Německo velmi výhodná jak z finačního, tak z politického hlediska.

1. V čem by byla pro Stalina výhodná podpora ČSR ve válce proti Německu?

2. Proč Stalin neposlal pomoc, když by pro něj byla výhodná? Měl možnost, pozvání měl na podnosu, ale nějak s námi v době Mnichova přestal mluvit...

3. Kde by vzal Stalin těch tvých 600 pilotů stihaček? V té době VVS spíš připomínal pytel plný problémů. Nebylo palivo, následkem toho byl malý nálet hodin, z toho pramenil velký počet havárií. O organizačních zmatcích nemluvě. Když do tohoto chaosu ještě později začaly přicházet nové typy (MiG-1), tak to stálo ta to.

Podružnosti jako např. jak by k nám ty piloty + stihačky dostal nechávám stranou. Jen připomínám, že jsme tenkrát neměli se CCCP společnou hranici a Polsko bylo ve stavu nepřátelském. Složitý navigační let přes Rumunsko je v jednomotoráku velice hodnotný výkon i dnes.

Kudy bys je poslal Rosomáku? Jak by vypadal tvůj navigační štítek v azbuce?

Tyto body byl v minulosti zde vcelku dosti pitvány (zkus pohledat), takže jen zkratkovitě.

ad 1. Zkus si odpovědět sám - aneb když se dva perou, třetí se směje.
ad 2. Viz ztracená depeše. Beneš o ni nepožádal - viz rozbor jeho kroků a postojů.
ad 3. Stačí toto? http://www.fronta.cz/dokument/francouzs ... -roce-1938

Přelet přes Rumunsko se tu v minulosti dost rozebíral. Viz také záložní letiště na Zakarpatské Ukrajině, vybavení letiště v Užhorodě na noční režim...
Tady píšeš, jaká by byla brnkačka pro LW nálety Drážďany - Praha a zpět a tady lety na úrovni 400 km jsou absolutně nemyslitelné...
Zkus toto: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2697

Ohledně plateb Německu za odstoupení pohraničí:
Odstoupení výzbroje - nezaplaceno:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1733

Platba v lednu byla záloha pod nátlakem Německa.

Jinak toto je myslím výmluvné:
Po uzavření mnichovské dohody prohlásil generál Keitel: "Jsme (generálové) nesmírně šťastni, že nedošlo k válečným operacím, protože …naše prostředky k útoku proti československému pohraničnímu obrannému valu byly nedostatečné. Z čistě vojenského hlediska jsme neměli k dispozici technické prostředky, které by umožnily proniknout přes systém pohraničního opevnění."

http://www.valka.cz/clanek_359.html