PALBA.CZ

Inak ale necakal som taky dobry vyhlad z kabiny. Teda po starte.

Předpokládám, že kabina měla nějakou modifikaci. Mám takové podezření, že originál verze byla jednomístná a kameraman se dozadu běžně nevešel :-)

Na tom videu je zvláštnym spôsobom "rozklepaný" obraz. To sú na palube až také vibrácie?

Tempik píše:Předpokládám, že kabina měla nějakou modifikaci. Mám takové podezření, že originál verze byla jednomístná a kameraman se dozadu běžně nevešel :-)

Myslim, ze je za hlavou jednoducho umiestnena bezna gopro. Asi preto vyzera kabina väcsia a prehladnejsia, kvoli sirokouhlemu obrazu gopro.

Tempik píše:Předpokládám, že kabina měla nějakou modifikaci. Mám takové podezření, že originál verze byla jednomístná a kameraman se dozadu běžně nevešel :-)

... ale to platí pouze tehdy, pokud se shodneme, že existence permoníků dosud nebyla vědecky prokázána

Kouzelnik píše:

Tempik píše:Předpokládám, že kabina měla nějakou modifikaci. Mám takové podezření, že originál verze byla jednomístná a kameraman se dozadu běžně nevešel :-)

... ale to platí pouze tehdy, pokud se shodneme, že existence permoníků dosud nebyla vědecky prokázána

To akože spochybňuješ že by sa mohlo jednať o jednomiestne lietadlo individuálne prerobené na dvojmiestne?

niko píše:Inak ale necakal som taky dobry vyhlad z kabiny. Teda po starte.

Proč ne?
Dopředu (štíhlý motor) a do boku ve výhledu nic nebránilo. Kabina Bf-109 byla hodně úzká a pilot v ní seděl poměrně vysoko.
Výhled dozadu byl již mnohem horší ... ale to bylo u těchto letadel běžné. Odstranil to až snížený hřbet trupu a kapkovitá kabina.
Výhledy ze všech stíhaček WWII dopředu při pojíždění byly špatné. U Bf-109 to bylo ještě zhoršeno nutností mít uzavřenou kabinu (odklápí se do boku) a tím i nemožností zvednout si sedadlo a koukat "přes čelní štítek".

Některé warbirdy skutečně na dvoumístné předělané jsou.
Tato konkrétní "červená 7" k nim ale podle mého nepatří. Alespoň si to nepamatuji. Ale už to bude 5 let
A ani na tomto obrázku není vidět "druhá hlava"

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Výhled v letu z kabiny byl celkem dobrý. Rámování z kabiny bylo časem upraveno aby nebránilo tak moc ve výhledu.
Ty vybrace, to musel být pocit jako být v nadrženým závodním autě.

Pocitově, kabina byla těsná, a přes řadu výhrad, někteří piloti to prostě měli tak rádi.

Edit, chlapi, to nepoznáte že se opravdu nejedná o dvoumístnou verzi ale že jde o kamery ?
A ne, rote 7 opravdu není a nebyla dvoumístná.

Ano, vyzerá to na GoPro kamery namontované asi na nejakých tyčkách/stojankoch a tomu by zodovedal aj ten druh vibrácií/otrasov.

Jop, bude to GoPro.
Jak vypadá dobrý výhled ukazují videa z Mustangu nebo FW 190.

Bf 109 je i podle Browna hodnocen jako s dobrým výhledem, P-51D a Fw 190 měly výhled naopak výborný.
Nejlepší výhled ze stodevět byl asi až u Avie
Protože němci neměli na "bublinu" u stodevítky.
Na prototypu u Bf 109K je vidět "bublina" nad pilotovou hlavou. Ale nezavedla se. Někde jsem četl, vzpomínám, že nepřinášela zase takové výhody aby se zaplatila.

Ale myslím že je ještě Buchón s pěknou bublinou, někde pohledám.

Tak ono i z tohoto už muselo být dobře vidět ... Bf-109 G-10

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Ještě lepší pohled ...

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Dejme to trochu více do kupy.

Bf 109 měl více překrytů a rozdíly byly i v pancéřování za pilotovou hlavou.

Původní překryty měli jinak řešené rámování a pilot neměl za hlavou pancéřování, výhled byl celkově dobrý, i ve výhledu dozadu.
Aby byl pilot lépe chráněn, dávala se o něco později pancéřová deska za hlavu pilota, takto byl výhled vzad celkem špatný.

Nový překryt kabiny (konec řady E a vlastně až do náběhu Erla Haube ale liší se různými jinými detaily), to je ten z videa kde je Rote 7 ( to je tuším verze G-4,pokud se nepletu, snadno to když tak dohledáte), měl celkem silné rámování a pokud byl vybaven homogenní pancéřovou deskou, výhled byl řekl bych pěkně řečeno, sotva slabě průměrný.

Skeptik jistě má ve svém archivu hodnocení výhledu této verze překrytu ( tuším že šlo o test Bf 109G-2) ukořistěné sověty, tuším že mu říkaly - slepý bojovník nebo tak nějak.

Pokud byla pancéřová deska vybavena pancéřovým sklem, nebyla to ve výhledu vzad žádná hrůza.

Zajimavost, porovnání výhledu Bf 109 G-2 s tímto "hranatým" překrytem z videa, a pancéřovým sklem za pilotem, s výhledem Spitfiru s vysokým trupem, je hodnocen jako -"Spitfire má v tomto ohledu mírně navrch" Kniha nakl. Grada, manuál Haynes Bf 109, hodnotil, nevím to jistě ale asi Southwood který létal na leteckých dnech tyto Warbirdy v devadesátých letech.

Později přišel překryt Erla Haube, vyvinutý firmou Erla v Lipsku jehož fota sem dal Skeptik, výhled byl u tohoto krytu opravdu dobrý, a je to z fotek pěkně vidět, ale, jak píše Tempik, opravdu to není bublina.
Tímto překrytem se vybavovaly všechny verze Bf 109 až do konce války.

Avie přišla s kabinou zasouvatelnou dozadu a pěkně vypouklou, podle mě poskytla nejlepší výhled, ale vzadu za pilotem byla tuším pancéřová deska, která jistě mohla nějak omezovat výhled vzad.

A španělé přišly taky se zajimavýma věcmama v tomhle ohledu.

Geneze kokpitu Bf 109 za těch 10 let byla samozřejmě celkem rozsáhlá - jak z hlediska přístrojového vybavení, tak i z pohledu pancéřové ochrany a řešení překrytu kabiny. Celkem jsem to myslím přes X lety shrnul v tom úvodním článku, nicméně:

Samotný kokpit z pohledu celkových rozměrů i rozmístění přístrojů se nijak zásadně nezměnil. Zůstalo mu i několik archaických prvků, jako hlavně vysouvání klapek pomocí kola, ostatně stejně byl přestavován i stabilizátor. Nejstarší verze kabiny "kulatá" byla používána od prvních prototypů až do verze Bf 109 E-3. Její kulatá skla ale byla drahá na výrobu a ostatně ani optická čistota zřejmě nebyla úplně dokonalá. Proto přišla druhá verze kabiny - "hranatá". Tuto hranatou kabinu používaly všechny Bf 109 E-4 a modernější a kompletní řada Bf 109 F. S verzemi F také zmizelo pravé spodní sklo (pod bočními štítky) a byl v něm instalován otvor pro vystřelování signálních světlic. Původně bylo možné světlice vystřelovat pouze otevření boční posuvné tabule. U varianty E také bylo zavedeno pancéřování kokpitu, ovšem ne v úplně standardizované podobě. Na čelní štítek bylo přimontováno pancéřové sklo a za hlavou pilota se objevila pancéřová deska s opěrkou hlavy (původní Bf 109 opěrku hlavy vůbec neměly). Pancéřová deska byla v horní části zahnutá a sahala až nad temeno pilotovy hlavy. Protože to dosti omezovalo výhled, tak letci tuto její vrchní část nechávali demontovat...nebo spíše odřezat autogenem .
Další, v pořadí třetí, verze kabiny byla zavedena s řadou Bf 109 G. Čelní pancéřové sklo již bylo integrováno do čelního štítku - nejednalo se o žádnou demontovatelnou desku. Boční skla už nebylo možné odsouvat, byla instalována napevno. Také levé spodní sklo již bylo vypuštěno a zaplechováno. Kvůli nevyhovujícímu záďovému pancíři (tomu "autogenovému") byl vyvinut nový, kdy jeho vrchní "šikmou" část nahradilo pancéřové sklo. Tento pancíř se začal objevovat v průběhu roku 1943. O něco později přišla "Erla Haube", neboli Gallandův překryt - již čtvrtý v pořadí. U Erla Haube jsem nezaznamenal, že bych viděl původní celokovový pancíř, ale už pouze ten prosklený. Přístrojová deska prošla velkou rekonstrukcí a modernizací s příchodem řady F (= konec roku 1940) a pak až s řadou K (podzim 1944).

K vibracím: Jo, v těchto letadlech to celkem dosti vibrovalo . A taky byl na palubě příšerný hluk. Pokud by vedle sebe seděli dva letci, museli by na sebe vyloženě z plných plic křičet, aby se aspoň trošičku slyšeli. Není to jen řevem motoru, ale i aerodynamickým hlukem. Proto se používaly intercomy. Jinak výhled z kabiny strojů není omezen jen samotným překrytem, ale také faktem, že pilot byl v kokpitu připoután a musel se neustále držet kniplu. Navíc měli často na očích letecké brýle, což opět o něco omezovalo periferní vidění. Podívat se v letadle na vlastní směrovku je krajně obtížné až spíše nemožné. Skutečně dobře se letící pilot rozhlédne teprve na 4. a 8. hodinu. Proto byly v průběhu války vyvinuty taktiky, které tyto slepé úhly eliminovaly. Spočívaly v tom, že dva letci letěli vedle sebe v široké formaci a vzájemně sledovali záda toho druhého. Tedy takto to fungovalo u Luftwaffe, ostatní letectva k podobným zjištění dospívala postupně a dosti bolestivě. Vlastně vůbec nevím, kdy na široké dvoučlenné formace přešla ostatní letectva.

Jenom malinká, i u verze G byly možno u některých druhů překrytu ( opravdu je více druhů lišících se v detailech) posouvat si boční okénka tak jako dříve.

Prosklený pancíř, v literatuře často nazýván Galland panzer, byl standardní asi od roku 1944, možná dříve.

Hans S. píše: Vlastně vůbec nevím, kdy na široké dvoučlenné formace přešla ostatní letectva.

Britové v jednačtyřicátém, spíše až v létě, američané převzali britskou zkušenost v průběhu příchodu do evropy, sověti začali ve čtyřprsté létat neofiko v třiačtyřicátém, ofiko koncem čtyřiačtyřicátého, japonci oficiálně nikdy, zkušebně u 343. kokutai v pětačtyřicátém.

Ringlett
A co italové ?

Wasp píše:Jenom malinká, i u verze G byly možno u některých druhů překrytu ( opravdu je více druhů lišících se v detailech) posouvat si boční okénka tak jako dříve.

Nejednalo se spíš o retrofity z Friedrichů?

Wasp píše:Ringlett
A co italové ?

Nejsem si jistý, tak jsem je raději vynechal