PALBA.CZ

S mimořádným významem raketometů na moderním bojišti, který konflikt na Ukrajině znovu jasně potvrzuje, ovšem smutně kontrastuje fakt, že Armáda České republiky tento druh zbraně roku 2010 bez náhrady vyřadila, když poslala do výslužby systémy RM-70. Logicky se nabízí důrazný apel na opětovné zavedení raketometů.

Jeho náznak se ostatně nalézá i v Koncepci výstavby Armády ČR 2025, jež byla napsána roku 2015. Tehdy šlo zřejmě o reakci na rozsáhlé nasazení raketometů během bojů na Donbasu. Do aktualizované Koncepce výstavby AČR 2030, která vznikla v roce 2019, se již ovšem zmínka o raketometech nedostala. Je ale velmi pravděpodobné, že v nynějších úvahách o budoucnosti AČR se raketomety opět objeví, a to samozřejmě zejména pod vlivem rusko-ukrajinské války. Pokud by ze strany Armády ČR případně vznikla poptávka po co nejrychlejším obnovení této schopnosti alespoň v základní formě, pak se nabízí varianta zavést 122mm raketomety RM-70 Vampire 4D, které jsou k dispozici prakticky okamžitě. Ráže 122 mm nepředstavuje standard NATO, avšak v tomto regionu je stále rozšířena a řada výrobců dodává podstatně pokročilejší typy raket. Připomeňme, že základní 122mm rakety nabízejí max. dostřel kolem 20 km, ale již existují rakety s doletem okolo 40 km, popř. typy opatřené koncovým družicovým naváděním nebo kazetové rakety s rozmanitými druhy submunice.

Ministerstvo obrany ve středu 24. srpna uzavřelo smlouvu na pořízení 209 těžkých nákladních terénních automobilů TATRA 815-7 6x6 ve valníkovém provedení v celkové hodnotě více než 1, 9 mld. Kč bez DPH. Za resort obrany smlouvu podepsal náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Mgr. Lubor Koudelka, za společnost TATRA TRUCKS a.s. místopředseda představenstva Petr Hendrych, MBA a Mgr. Petr Šimek, člen představenstva.

Česká a Slovenská republika budou spolupracovat při pořizování a provozování bojových vozidel pěchoty. Konkrétně půjde o švédskou platformu CV 90. Deklaraci o spolupráci v této oblasti dnes v Malackách podepsali ministři obrany Jana Černochová a Jaroslav Naď

“Prvních dvacet vrtulníků H-1 není konečný stav, bude jich samozřejmě více.”
Petr Čepelka, ředitel Sekce rozvoje sil, 31. srpna 2022

Početní stav Vojenské policie není třeba navyšovat jinak než proporcionálně postupně tak, jak bude navyšován celkový stav Armády České republiky (nyní 1454 vojenských policistů, výhled na rok 2030 předpokládá 1585). Problémem v případě mobilizace je podle náčelníka Vojenské policie absentující vybavení pro předpokládané tři zformované prapory, které existuje pouze na papíře. Plukovník Foltýn také zmínil hlavní akvizice týkající se Vojenské policie: doplnění osobních zbraní, kde dává přednost unifikaci výzbroje s ostatními složkami AČR, s výjimkou zbraní MP7 pro specializované útvary (ochrannou službu apod.), kde předpokládá vypsání výběrového řízení do konce roku. Významnou potřebou je zajistit dostatečné množství prostředků biometriky, kterých nebyl dostatek během poslední migrační vlny do Evropy. Pro úkoly ve prospěch NATO pak jde o pořízení lehkých obrněných vozidel v plánované hodnotě 400 milionů korun. A kromě toho chce Vojenská policie získat schopnost v oblasti C-UAV, tedy schopnost chránit vybrané objekty proti dronům.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) představila poslancům návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v letech 2023 a 2024, přičemž již nepočítá s prodloužením mandátu AČR ve výcvikové misi EUTM Mali.

Očekávaným tématem byla informace o stavu pořízení bezpilotního prostředku Heron 1. Původní záměr z roku 2019 předpokládal pořizovací cenu ve výši 1,5 miliardy korun, nově se cena pohybuje okolo částky 2,7 miliardy, a to, jak ministryně sdělila poslancům, kvůli většímu rozsahu podpůrných systémů, senzorového vybavení a výzbroje, a také zásadním nárůstem cen od doby, kdy byla původní cena stanovena, přičemž připomněla, že podobný vývoj zaznamenaly v poslední době všechny armádní akvizice.
Podle náměstka Koudelky vzal izraelský výrobce (společnost IAI) na vědomí český požadavek zapojení domácího obranného průmyslu ve výši alespoň 30 %, a generál Řehka vyvrátil tvrzení, která se objevila v médiích, že by byl systém Heron 1 zastaralý, případně že by měly být očekávány potíže s jeho certifikací (v rámci armád NATO a EU již nasazován dnes je).

Poslance Karla Krejzu (ODS) a Pavla Růžičku (ANO) zajímalo, zda budou v rámci nové zakázky (původní tendr byl na doporučení externí právní kanceláře v červenci zrušen) kladeny na dodavatele nějaké nové nároky a specificky zmínili otázku ráže hlavní zbraně bojových vozidel. Slovensko se totiž rozhodlo pro 35mm automatický kanón. AČR v minulosti zdůrazňovala potřebu kompatibility výzbroje KBVP Pandur II a nových pásových BVP, tedy 30mm kanón. Podle ředitele Sekce rozvoje sil MO gen. Čepelky se nová specifikace od té původní zásadním způsobem nebude lišit a potvrdil, že ráže hlavní zbraně pro česká bojová vozidla zůstane 30 mm. Zmínil probíhající studii proveditelnosti týkající se modernizace vozidel Pandur II, v jejímž rámci by mělo dojít k výměně zbraňové stanice - ale ráže hlavní zbraně zůstane. Náčelník Generálního štábu Řehka tuto informaci doplnil s tím, že souběžně probíhá analýza nových možností.

14. schůzi výboru uzavřela informace Ministerstva obrany k záměru doplnění kolové obrněné techniky, přepravní a logistické techniky. Půjde jednak o sedm desítek nových KBVP Pandur II pro 44. lehký motorizovaný prapor, který projde transformací na prapor mechanizované pěchoty, což je podle náčelníka Generálního štábu jeden z nezbytných kroků při transformaci 4. brigády rychlého nasazení na brigádu středního typu. Zmíněna byla akvizice obrněných vozidel TITUS ve třech variantách (KOVS, KOVVŠ a MKPP), které nahradí v letech 2023-2024 a 2025-2027 existující zastaralé prostředky, a desítky kusů vozidel určených pro bojovou ženijní podporu a logistiku AČR.