PALBA.CZ

Mne osobne ten rozhovor prišiel ako celok vierohodný.

Čo sa týka popálenín na tvári - telo mal chránenú uniformou, tvár ani ruky nie.To by mohlo vysvetliť jeho zranenia.
Čo sa týka jeho ďalšieho osudu - záver článku bol pomerne optimistický, MO RF ho berie za svojho.

josefg - ako si to myslel s tým záložákom? Normálne bol na 1-ročnej vojne, počas nej podpísal kontrakt na 3 roky, ZVSka mu už skončila.

Dzin píše:skeptik: Odkud ten údaj o Reflexu máš? Čerpám z Tanky od Soukupa. Uvádí 9M119 na vzdálenost 4000 metrů pravděpodobnost zásahu cile 0,8.

Tak teď jsi mne dostal Někde jsem to četl a vím jen, že to bylo v ruštině.
Trochu jsem popátral a našel následující:

Вероятность попадания в цель типа танк, движущийся со скоростью 30 км/час не менее 0.8

http://www.btvt.narod.ru/4/tyr125.htm
Skutečný údaj je samozřejmě tajný ... proto ono "ne méně než 0,8" protože 0,8 je známo pro 9M119

a pak ještě

Некоторое преимущество выстрел ЗУБК14Ф1 имеет над штатным ЗУБК14 и в поражении лёгкобронированной техники на указанных дальностях за счёт более высокой условной вероятности поражения (близкой к 1, против 0,7-0,8).

http://topwar.ru/33688-otechestvennye-t ... ryady.html
Tedy: "Výstřel ZUBK14F1 (tedy ten s modernizovanou výbušnou střelou 9M199F1) má převahu nad standardním ZUBK14 (tedy původní Reflex) i při ničení lehce obrněné techniky na stanovenou vzdálenost z důvodu vysoké pravděpodobnosti zásahu - blízké k 1, oproti 0,7 - 0,8"
To odpovídá tomu, co mám poznamenáno já ... tj. 0,92.

Ale jak jsem napsal, oficiální údaje jsou tajné - kde se vzaly tyto údaje ... Ví Bůh

To je právě ono, různě se vyrojují údaje a potom se v tom vyznej. Otázka je, jak moc je zaměřovací systém 9M119 jiný než 9M119M (potažmo M1)?

Když vezmu třeba to co píše Fofanov. Reflex byl zaveden v roce 1985. Invar v roce 1989 a Invar-M udává pro rok 2006. Hlavní rozdíl mezi nimi udává hmotnost. Z toho plynoucí zvětšení průbojnosti a dostřelu. Pravděpodobnost zásahu zůstává podle něj na stejné úrovni. Co je minimálně do verze Invar poměrně logické. Modernizace spíše dopadá na zlepšení dostřelu a průbojné síly (kalsický Reflex zvládal 750mm, Invar jde už na 950). Zde je příznačné, že třeba Fofanov udává menší hodnoty.

Či-li změnila se nějak naváděcí soustava Invaru(-M) proti reflexu? Nebo se ůjen" provedl nárůst dostřelu a průbojné schopnosti? Z dostupných údajů to vypadá na druhou možnost. To ale neznamená, že by nemusela být pravděpodbnost zásahu Reflexu a Invaru vyšší, než deklarovaných 0.8. Jak ostatně píšeš, dost zdrojů udává ono "ne menší než".

Dzin:
Na základě toho, že jsem s tím krámem opravdu jezdil a střílel:

Dzin píše:Tu definuje jako, že je byvavena nočním viděním a řízenýma raketama.

Ono je to opravdu hra definic; noktovizor to mělo od začátku, infravizi ne.
Řízené rakety Refleks byly vynalezeny už za nás, nebyly tehdy nasazeny (zřejmě nebyly prachy nebo co).
Takže je možné, že nekecá, ale o moderních typech z toho moc vyčíst nelze.

Potom při přesunu dostal zásah, ale dostal se ven. Jen byl strašně popálený. Mluví tam o tom, jak slyšel "exploze střelného prachu v munici", podle popisu to vypadá, že přesně zafungovala prachová slož tak jak má a místo exploze "jen" shořela.

Přesně tak bych to viděl. Podotýkám, že v T-72 je velká část nábojnice z papíru a shoří, aby neprudila po vystřílení na podlaze. Tím ovšem snadno chytne i nechtěně.

Měl problémy s otevřením poklopu a musel ho vytlačit velkou silou. Co jsme viděl obrázky západní techniky, tam obvykle po zasažení poklopy samy vyletí.

Za normálních okolností jsou poklopy na torzní pružině a samy vyletí, a je naopak problém je zavřít, už od T-55 a zřejmě i mnohem dřív. Klasická zrada je nechat poklop pootevřený, a pak za jízdy voják pozná, jaký je rozdíl mezi váhou a hmotností.
Jenže se taky mohla při tom zásahu ta pružina zlomit, a pak je poklop prostě šedesátikilová deska, takže opět to může být pravda.

nepoužívají nejmodernější munici, protože podle začátku ukrajinský tank zásah vydržel a bez zjevných známek poškození se stáhl.

Důsledky zásahu jsou totálně nepředvídatelná záležitost. Z toho nelze charakter střeliva jasně určit. Náboje uvnitř mohou chytit, mohou bouchnout, a nebo taky ne.
A taky se může svézt po pancíři i nejparádnější střelivo.

která nemá zrovna super silný pancíř.

O síle pancíře se strašně nakecá, ale je třeba si uvědomit, že každý tank světa má na různých místech pancíř drasticky odlišný. Právě proto se tank o generaci nebo o dvě může chytit i na nejmodernější obludnost, pokud se perfektně trefí na slabé místo. "Střelnicová" pozice, že dva tanky jedou čelně proti sobě, v reálném boji vůbec nastat nemusí.

Nakonec popisuje, že měl v palebném průměru 9 (!) PTŘS.

IMHO ten Refleks. Dnes bych jich tam taky narval co nejvíc. A APFSDS. To je ta hlavní sranda.

Tak si říkám, jestli řízené střely nepoužívají primárně jako náhražku za klasickou HEAT munici a proti tankům přešli primárně na podkaliberky.

Klidně je to možné. Pokud to byl opravdu Refleks, je to dnes už taky starožitnost, jako ten tank a jako já sám.

Pochvalování si přesnosti zásahu je také zajímavé, mohlo by z toho plynout, že pravděpodobnost zásahu PTŘS je větší, než při palbě klasickou municí.

To je skoro vždy. Otázka je ten účinek - APFSDS většinou jinému tanku nadělá největší pakárnu.

Argonantus:
V naší armádě byl nasazen tuším jen 9K116 (Bastion ráže 100mm) a to ještě v relativně malých počtech. Pro 125mm verze jsme neměli tanky.

Jinak pravděpodobnost zásahu při palbě současných tanků s nejmodernějšími systémy řízení palby je teoreticky na úrovni nejmodernějších řízených střel.

Dzin - ano, souhlasím, nicméně efektivní dosah je o něco vyšší (4-5km) včetně možnosti (teoretické) sundat např. vrtulník, reagovat na manévrující cíl ve složitém terénu během letu střely (u konvenční munice je jedinou možností korekce a další výstřel). Také je to možnosti, jak výrazně vylepšit starší tanky - což rozhodně není zanedbatelné.

Tato technologie má samozřejmě také svůj vývojový rámec, pokud budou v budoucnosti tanky vybaveny mm radarem (s vylepšeními SŘP) - existuje možnost využít PL raket (viz. zrušený T-95 - ale to dle všeho není konec, vývoj pokračuje i jinde).
Samozřejmě souhlasím, na 90% úkolů s dobrým SŘP a municí tankový kanon je vhodnější řešení (běžný tankový boj je tak do 2km i v otevřeném terénu). Ale možnost využít rakety bych jako bonus nezatracoval, protože jejich vývojové možnosti jsou řádově vyšší, než konvenční kanonové munice. Ta je dle mého soudu téměř na hranici reálných možností a kvalitu SŘP také nelze již donekonečna vylepšovat, je limitován pravidly konvenční balistiky. Takže pro *obtížný* výstřel i teď není od věci použít raketu - a co v budoucnu ?

bark
Vem to třeba i dalšího úhlu pohledu. Základní předpoklad útoku na 4-5 kilometrů je identifikace a zaměření cíle. Což nám dává, že v noci drtivá většina ruských tanků nemůže střílet na větší vzdálenosti, než je 1500 metrů, spíše méně. Nejlepší ruské komplety dokáží zajistit vedení palby na 2500 metrů. Což je zhruba vzdálenost, na jakou se udává obvyklá palba podkaliberní munice. Podobně nám klesá vzdálenost za snížené viditelnosti.

Rozhodně raketovou výzbroj nezatracuji, ale není to zatím tak zásadní výhoda, jak se mnohdy prezentuje.

Dzin:
Tomu nějak nerozumím.
Tanky 125 mm jsme samozřejmě měli, právě v tom tématu debatujeme.
Refleks (pro T-72) a Bastion (pro T-55) byly zřejmě dost pdobné systémy, které se lišily jen tím kanónem, a nasazen zřejmě nebyl u nás ani jeden (zřejmě prachy a obvyklý šlendrián socialismu, technický důvod nevidím).
Kdyby byl, asi by nebyl důvod nám je tajit a naučili by nás s tím střílet. Jiná úžasná tajemství, jako třeba podkaliberní granáty, nám prozradili (a mimochodem, také jsme je nevyzkoušeli, neb u nás na to nebyla střelnice).

Vem to třeba i dalšího úhlu pohledu. Základní předpoklad útoku na 4-5 kilometrů je identifikace a zaměření cíle.

Ano. Což platí pro obě strany. Na většině zeměkoule není vidět 4-5 kilometrů daleko, to platí například v rovné poušti nebo stepi.

Což nám dává, že v noci drtivá většina ruských tanků nemůže střílet na větší vzdálenosti, než je 1500 metrů, spíše méně.

Tahle propagandistická ptákovina se furt opakuje, nicméně fyzika přímé střelby nízkým obloukem se vztahuje i na neruské, ba i dočista americké tanky. Pokud tam není vidět, tank tam nestřelí. Terén obvykle zablokuje jeho vidění nějakým kopcem nebo něčím jiným daleko dřív, než 4-5 kilometrů, viz výše. Někdy i na 500 metrů. Reálná válečná střelba probíhá proto v daleko menších vzdálenostech, než jsou tyto katalogové a dost nepoužitelné údaje.
Řízená střela mění situaci podstatně hlavně za stavu, kdy je vidět za kopec, tedy např. s pomocí exerního průzkumu. Pokud za kopec není vidět, neřeší naprosto nic.
Umí do jisté míry i zvýšit křivku dráhy, čímž některé kopce řeší (nevím do jaké míry, praktická zkušenost mi chybí, viz výše). To by asi věděl Alchymista nebo někdo takový.

Nejlepší ruské komplety dokáží zajistit vedení palby na 2500 metrů. Což je zhruba vzdálenost, na jakou se udává obvyklá palba podkaliberní munice.

Opět platí i pro americké systémy. Rychlost těchto střel je podobná, a zřejmě technicky daná velikostí kanónu a silou prachové slože. Okolo 1800 m/s, plus minus nějaké drobné. Plus omezení s tím terénem; za kopcem to prostě nefunguje.

Argonantus:

Technický důvod byl ten, že T-72/M/M1 neměl SŘP resp. KŘP uzpůsobený k vystřelování PTŘS. Sovětský svaz tehdy neuvolnil T-72B pro vývoz, k tomu došlo až po jeho zhroucení.

Bastion jsem našel, že u nás byl, ale vmalých počtech, takže spíše jen nějaká testovací série pro možnost nasazení u nás případně jen zaváděcí série. Možná by časem následovalo více.

Rychlost PTŘS ráže 125mm se pohybuje kolem 400 m/s, 800 m/s se udává jako maximální. Takže v nejlepším případě je asi poloviční, než podkaliberních střel. Udává se, že na maximální dostřel doletí za 14-17 sekund.

Argonantus píše:Řízená střela mění situaci podstatně hlavně za stavu, kdy je vidět za kopec, tedy např. s pomocí exerního průzkumu. Pokud za kopec není vidět, neřeší naprosto nic.

Riadená strela ti dá veľkú taktickú výhodu v obrane,ak máš možnosť zaujať obrannú pozíciu na vyvýšenom mieste.
Inak sa bežne vedie boj na podstatne kratšie vzdialenosti(európske bojisko).Iná už je podľa mňa situácia ak by sa jednalo o "širé ruské pláně",stepi alebo v púšti,prípadne savaně.(neviem ako je to s priamou viditeľnosťou tank voči tanku na 5km vzdialenosť na "ideálnom rovnom zemskom povrchu").

EDIT: http://cs.wikipedia.org/wiki/Horizont
Vzdialenosť pravého horizontu je rovná=druhej odmocnine z (13x výška)
Pre tank vysoký 2,5m mi to vychádza 5,7km(mal by byť vidieť plný obrys nepriateľského tanku),za touto vzdialenosťou nepriateľský tank bude postupne miznúť(od spodu),zmizne pri 2x 5,7km=11,4km(vtedy zmizne úplne za obzorom-bez uvažovania lomu svetla a chvenia vzduchu pripadne iných efektov)

kenavf píše:Riadená strela ti dá veľkú taktickú výhodu v obrane,ak máš možnosť zaujať obrannú pozíciu na vyvýšenom mieste.

Obvykle se zaujímá obrana na odvrácené straně svahu, abys nebyl na ráně.

Mají ruské PTŘS schopnost přebírat navedení z jiných zdrojů a nebo jsou vázány jen na svůj tank?

Dzin píše:Mají ruské PTŘS schopnost přebírat navedení z jiných zdrojů a nebo jsou vázány jen na svůj tank?

Nikdy jsem nenarazil ani na zmínku toho, že to lze, a vzhledem k tomu, že systém navedení je SACLOS (Semi-automatic command to line of sight), který to přímo vylučuje, tak nejspíše NE.
Ostatně proto 9M119 neumí top attack. Na rozdíl od LAHATu, který je SALH (Semi-Active Laser Homing).

kenavf píše:Inak sa bežne vedie boj na podstatne kratšie vzdialenosti(európske bojisko).Iná už je podľa mňa situácia ak by sa jednalo o "širé ruské pláně",stepi alebo v púšti, prípadne savaně.(neviem ako je to s priamou viditeľnosťou tank voči tanku na 5km vzdialenosť na "ideálnom rovnom zemskom povrchu").

Runway ruzyňského letiště je 3.715 m dlouhá - a není vůbec žádný problém vidět z jednoho prahu osobní vozidlo na druhém prahu, a to bez jakýchkoli optických přístrojů. S denním zaměřovačem s 8mi násobným zvětšením, nebo nočním s 5,2 násobným zvětšením musí být rozpoznání tanku na 4 - 5.000 m hračka. Tedy pokud mezi zaměřovačem a cílem není překážka a viditelnost je > 5 km

Takže potom "palba přes kopec" PTŘS ruských tanků moc nepůjde. Maximálně nepřímou střelbou a to bude lepší pálit spíše klasickou průpalnou.

Právě noční zaměřovače byly (jsou) slabinou ruských tanků. V současné době je opravdu kvalitní má víceméně jen T-90A a T-72B3.

Dzin píše:Obvykle se zaujímá obrana na odvrácené straně svahu, abys nebyl na ráně..

V dokumente o veľkom tankovom útoku arabských tankov(Syrských?) na Izrael,popisoval tankista ako už z diaľky z takejto vyvýšenej planiny pozorovali postup množstva nepriateľských útočiacich tankov na planine pod sebou.Izraelci sa svojími tankami vždy posunuli o pár metrov dopredu aby "kázali" len svoju vežu,zamierili,vystrelili,cúvli dozadu,posunuli sa o pár metrov do boku a zase sa posunuli dopredu,vystrelili a tak stále dookola.Bolo to lepšia ako vežové postavenie pretože sa stále posúvali do boku a arabské tanky museli vždy čakať kde sa znovu objavia a neboli schopné trafiť len vežu tanku.Arabské tanky mali odhalenú celú siluetu.

K tomu čo spomínaš ty došlo až na koniec,keď sa arabské tanky štverhali na svah tak izraelci cúvli a v momente kedy arabský tank vychádzal na hranu svahu a úkázal spodok,tak im Izraelci strielali do spodku a zlikvidovali zvyšok útočiacej jednotky,ktorú už pred tým preriedili tou prvou taktikou.
Ak by už od začiatku čakali za svahom tak by tú presilu,ktorá sa potom vyhupla na svah nedokázali rýchlo likvidovať a tí preživší by potom Izraelcov zlikvidovali.

kenaf
Jsem na vážkách, ale to co popisuješ mi připomíná spíše "boj přes vyvýšeninu". Tedy, že izraelští tankisté využívali toho, že jejich tanky mají možnost většího záporného náměru. Schovávaly se za vyvýšeninou tak, že byli na ní mírně najetí s maximálním sklopením hlavně. Mohli tedy střílet přes ní a byli stále v jejím krytu. Arabové to dělat nemohli, resp. jen s menší efektivitou.

Máš pravdu, neuvědomil jsem si, že můžeš udělat klasický manévr, být stařen za konpce, mít jen pozorovatelnu a vždy povyjet, zahájit palbu a zase se stáhnout.

Každopádně, nemůžeš být na přilehlém svahu kopce pořád, protože tak jak dobře vidíš je, tak si sám stejně "na ráně".

Dzin píše:kenaf
Jsem na vážkách, ale to co popisuješ mi připomíná spíše "boj přes vyvýšeninu". Tedy, že izraelští tankisté využívali toho, že jejich tanky mají možnost většího záporného náměru. Schovávaly se za vyvýšeninou tak, že byli na ní mírně najetí s maximálním sklopením hlavně. Mohli tedy střílet přes ní a byli stále v jejím krytu. Arabové to dělat nemohli, resp. jen s menší efektivitou.

Máš pravdu, neuvědomil jsem si, že můžeš udělat klasický manévr, být stařen za konpce, mít jen pozorovatelnu a vždy povyjet, zahájit palbu a zase se stáhnout.

Každopádně, nemůžeš být na přilehlém svahu kopce pořád, protože tak jak dobře vidíš je, tak si sám stejně "na ráně".

Z toho dokumentu som to pochopil tak,že sa jednalo o dve dlhé vodorovné planiny(roviny) arabské tanky boli na tej nižšej a Izraelci na tej vyššej(nemuseli isť až na prilahlý svah kde by odkryli celú siluetu).Z tej nižšej na tú vyššiu sa arabské tanky mohli dostať vystúpaním do svahu.Tie prevýšenia a diaľky boli asi také že Izraelci mohli toľko sklopiť hlaveň.

Je to o tom že to nieje len o množstve tankov alebo o tom či je moderný ale aj o tom či si dokážeš vybudovať taktickú výhodu.A v tejto situácii ak by mali Izraelci tie protitankové rakety,tak mohli nepriateľa postrelovať na maximálnom dolete rakety a o to menej by sa ich dostalo na tú hornú planinu,čo spôsobilo Izraelcom najväčšie straty.

kenavf píše:Tedy, že izraelští tankisté využívali toho, že jejich tanky mají možnost většího záporného náměru. Schovávaly se za vyvýšeninou tak,....Tie prevýšenia a diaľky boli asi také že Izraelci mohli toľko sklopiť hlaveň.
Je to o tom že to nieje len o množstve tankov alebo o tom či je moderný ale aj o tom či si dokážeš vybudovať taktickú výhodu. .

Přesně i pokud máš slušný tank, stejně bude mít silnější a slabší stránky. Dobře vycvičený tankista je zná a umí jich využívat. Špičkový tankista čte terén a jako málo kdo vnímá situaci na bojišti. Proto vidí své možnosti a možnosti nepřítele dlouho před první ranou . kterou, pokud nenarazí na lepšího soupeře dá stejně on.
Jinak využívat schopnosti tanku střílet přes hřeben uměli už Američani na Shermanech

kenavf - pokud hovoříte o Údolí slz (Bikáa, Jomm Kippur), tak ta situace byla pro izraelské tanky extrémně výhodná ze všech hledisek. To se stává výjimečně. Tam, kde takový terén nebyl, projely syrské tanky bez velkých problémů (na jihu) a byly zastaveny až poměrně hluboko v izraelském území. Jen problematické velení samostatných syrských odřadů (nízká osobní aktivita velitelů nižších stupňů, nedostatečný výcvik osádek) zachránily Izrael od pohromy - prostě syrští velitelé prošvihli zhruba dvacetihodinové okno, než se začal projevovat vliv izraelské mobilizace. Přes impozantní vítězství v číslech po ukončení války celá věc znamenala personální zemětřesení v IDF.

Ale o tom jsem nechtěl mluvit - chci zdůraznit fakt, že se jednalo o velmi zřídkavou kombinaci výhod pro obránce, kterou podpořilo také selhání taktických výsadků (byly plánovány), nedostatek dělostřelectva k plošnému pokrytí směru útoku (typická záležitost pro raketomety), nenasazení taktického letectva a naprosté selhání průzkumu. S takovými výhodami nelze téměř nikdy počítat. Osobně si myslím, že by bylo úplně jedno, jaké tanky by tehdy na Golanech byly. Že to byly zrovna Centuriony, zase tak extrémní výhoda proti těm ostatním nebyla (jejich technické výhody se projevily jinde). Stejnou práci by tam odvedly jakékoliv jiné.

Ale je to můj osobní názor a netřeba jej nijak komentovat.

Dzin - ono se hodně mediálně rozebírá na jak daleko a jak přesně (britský, americký) zasáhl irácký T-72...bohužel, ve skutečnosti jsou to naprosté výjimky. Drtivá většina střetů (typicky akce proti divizi RG Kawalkana) probíhala na pár desítek metrů. Totéž se řešilo Tiger proti T-34...atd. Při skutečně masivním střetu by se dle mého soudu kvantita měnila v kvalitu (byl by to podobný rébus, jako Kursk). Ale samotní američtí tankisté tvrdili, že za iráckou porážku v těchto střetech mohla především nízká iniciativa iráckých vojáků...

Položím tedy otázku - kdy se vyšší kvalita jednotlivého stroje začne smazávat při střetu s počtem (s ohledem na výcvik osádek , samozřejmě musí být srovnatelný). Např. 1x M1A2 proti x T72Mx ? Bude to 1:5...1:10 ?
Námět na flame ...jistě. Jenže mít 100ks moderních tanků proti 1000ks bude zřejmě jiná káva, bez ohledu na modernost. Promiňte ty úvahy, ale soudím, že i to je potřeba vzít v úvahu...mít 1000ks středně moderní techniky nebo 100ks hi-tech ?

Víte toto téma je o tanku T-72. Na téma válka na Jom Kipur zde máme kvalitní témata z minulosti. A jsou volná k diskusi.

Co se týká útoku syrské armády na Golanách je to zde.:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=109&t=855

Skelete to co zde nemá dělat, přenes jestli to jde do tohoto vlákna. Jelikož mám k dipozici mnoho materiálů o této divoké válce, rád zde diskusi podpořím.

Kolegové vaše postřehy jsou zajímavé ale zde to nechme tankům T-72. V době války na Jom Kipur o nich arabský svět ještě nevěděl.

Dzin píše:Mají ruské PTŘS schopnost přebírat navedení z jiných zdrojů a nebo jsou vázány jen na svůj tank?

Skeptik píše:Nikdy jsem nenarazil ani na zmínku toho, že to lze, a vzhledem k tomu, že systém navedení je SACLOS (Semi-automatic command to line of sight), který to přímo vylučuje, tak nejspíše NE.

Tím jste mi možná objasnili, proč Refleks ani Bastion nebyly tak nadšeně nasazovány, jak by si zdánlivě zasluhovaly. Pokud to nevidí za kopec ani v kooperaci s jinou jednotkou, pak je to vlastně jen vytuněná HEAT munice, co se o něco lépe trefuje na velké dálky.
Frajer by to s Kladivem možná trefil HEAT granátem bez složitého přebíjení řízené střely. Kdo rychleji střílí, vyhraje. V podobné situaci bych to možná riskl.

Runway ruzyňského letiště je 3.715 m dlouhá - a není vůbec žádný problém vidět z jednoho prahu osobní vozidlo na druhém prahu, a to bez jakýchkoli optických přístrojů.

To je přesně ten "střelnicový" a "zkumavkový" případ, kdy to zrovna jde, a kdy lze zřejmě velmi slušně trefit i normálním granátem.
Viditelnost je uměle vyčištěná, veškeré rušivé prvky odstraněny, na ranveji není nic jiného, než podezřelý cíl.

Jak moc je to netypický případ si může vyzkoušet každý, kdo se koukne z nějakého kopce do krajiny a zkusí hledat náklaďáky na tuhle vzdálenost na třiapůl kilometru. Zjistí zřejmě, že to není vůbec sranda. I když třeba z kopce je vidět i podstatně dál, než třiapůl kilometru. Nehybný cíl je pak ještě podstatně horší.

Pro snadné hledání potřebujete něco jako "široširou step", charakterem připomínající klidné moře, kde se cíl jasně rýsuje i na velikánskou dálku. Což mne ostatně vede k závěru, že takový terén je pro tanky dost problematický, protože pokud tank vidí daleko,letadlo a vrtulník vidí ještě podstatně dál. A-10 si takovou partu tanků podá snadno a rychle.

S denním zaměřovačem s 8mi násobným zvětšením

problém v tanku je hlavně velikost zorného pole.
Výhled periskopu připomíná velikostí pohlednici a přehlédnout jen krajinu před sebou trvá mnohonásobně déle, než z okna auta. Zvětšením se zorné pole ještě podstatně zmenší a prohlédnout terén před sebou je ještě daleko složitější (při osminásobném zvětšení až čtyřiašedesátkrát).
Řešením je umělá obrazovka s důmyslným software, která cíle hledá (třeba tím, že se pohybují). Pokud se toho ovšem na obrazovce pohybuje hodně, pak začíná podobná věda, jako na obrazovkách radarů - vyhodnotit nepodstatný cíl od podstatného.
Tohle jsou všechno důvody, proč je to zatím s těmi třiapůl nebo dokonce pěti kilometry spíš Guinessova kniha rekordů, než praktický boj z reálného světa.
A taky důvody, proč tank zásadně zvýší účinnost, když kooperuje s něčím, co dobře vidí.

Bark: Přestože Pátrač kritizuje nepsrávnou válku a tanky, princip je samozřejmě naprosto stejný. Máte pravdu.