PALBA.CZ

Člověk si uvědomí ty šílené částky. 10 miliard a je to sotva na 14 dní intenzivního boje...

Přiletěla první zásilka vybavení a dílů k H-1.

Na vládě leží materiál který by měl konečně zavést barevné změny u baretů AČR (a některých dalších detailů stejnokrojů).
Nově by to mělo být takto:
tmavomodrý je určen pro vojáky vzdušných sil, určené vojáky Vojenského zpravodajství a žáky vojenské střední školy v oborech vzdělání pro vzdušné síly

tmavočervený je určen pro vojáky speciálních sil, vojáky výsadkových útvarů a jednotek, specialisty výsadkové a záchranné služby a vojáky Čestné stráže Armády České republiky

tmavozelený je určen pro vojáky průzkumných útvarů a jednotek, útvarů a jednotek elektronického boje, vojáky kybernetických sil a informačních operací a vojáky Vojenského zpravodajství,

světlezelený je určen pro žáky vojenské střední školy mimo obory vzdělání pro vzdušné síly,

šedý je určen pro vojáky logistických útvarů, útvarů vojenského zdravotnictví a útvarů komunikačních a informačních systémů,

modrý je určen pro vojáky Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky,

khaki je určen pro vojáky pozemních sil a Čestné stráže Armády České republiky.

oranžový se ruší

Dále se ruší některé součásti uniforem, které ale vojáci viděli stejně maximálně na obrázku. Ovšem je vysloveně povoleno nošení bundy termo 2010 jako svrchní vrstvy. Potom tam jsou nějaké změny u hodnostního označení Hradní stráže a definitivně se ruší používání znaku civilní obrany u armády.

Změna má vstoupit v platnost do 1.1.2023 s přechodným obdobím do 30.6. Tak uvidíme jestli to vláda stihne projednat ještě do konce roku.

V aktuálním A-reportu je velký rozhovor s NGŠ Řehkou. https://mocr.army.cz/scripts/detail.php?pgid=226

Donedávna se předpokládalo, že ve válkách mizí velká operační uskupení. Na Ukrajině se vede rozsáhlá válka. Jak si stojíme ohledně konvenčního nasazení?
Naše ambice dosud byla brigádní úkolové uskupení. Dlouho se vycházelo z principu „odložené potřeby“. Říkalo se, že konflikt vysoké intenzity, většího rozsahu v Evropě nehrozí. A kdyby měl hrozit, budeme to vědět 10 až 15 let dopředu. A budeme mít čas se nachystat. Podle mne to byla do značné míry výmluva, jak nedávat dostatek zdrojů do obrany. Během posledních mnoha let byla obrana brutálně podfinancována. Bez debat. Jenže válka není nemožná. Válka vysoké intenzity, většího rozsahu v Evropě není nemožná.
Jenom v Evropě?
Nás teď zajímá hlavně ochrana prostoru v rámci NATO. A zajímá nás z hlediska České republiky a české armády. Jde především o Rusko. Jinde to může být třeba Čína. Ale naivní je si i myslet, že soupeření mezi mocnostmi se neprojeví jinde. Souvisí s ním například aktivity v Africe i jinde.
Byla Ukrajina překvapením? Budíčkem?
To, co se děje na Ukrajině, je samozřejmě velký budíček. Ale překvapilo to spíš společnost než vojáky. Když mluvím za sebe, tak moje poslední pozice před působením na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) byla zástupce mezinárodní divize v Polsku, na východním křídle NATO, tak 40 kilometrů vzdušnou čarou od Kaliningradu. A tam jsme se rozhodně na konvenční válku chystali. Já nežil v bludu, že by konflikt nehrozil. Koneckonců strategické šoky přicházejí s železnou pravidelností každých řekněme 10 až 15 let. Můžete se bavit o rozpadu Sovětského svazu a Jugoslávie, o 11. září, pak přišel Krym. Teď je válka na Ukrajině a tady zase nevíme, kam až ten konflikt povede, co to udělá s Ruskem. Je naivní si myslet, že něco zas nepřijde. V tomhle iluze nemám. Pravda, poprvé od studené války jsme blíž možné válce NATO s Ruskem. A co je na tom nejděsivější, je velký eskalační potenciál, který se nesnižuje, ale roste. Nechci strašit. Ale v okamžiku, kdy by k tomu došlo, je Česká republika od první minuty aktivním hráčem konfliktu. Takový konflikt se nás dotkne okamžitě.
Co by to znamenalo?
Samozřejmě se připravujeme na obranu v rámci NATO. Je naším obrovským štěstím, že tam jsme. Díky Bohu a díky těm, kteří se o to zasloužili. Jsme obklopeni spojenci nebo spřátelenými zeměmi. Ale to neznamená, že by obrana nebyla bolestivá, že by se nás to nedotklo. Samozřejmě by se nás to dotklo, okamžitě. Koneckonců, řada prostředků, kterými Rusko ostřeluje kritickou infrastrukturu na Ukrajině, doletí i do České republiky. A je naivní si myslet, že by sem neletěly. A my bychom posílali svoje vojenské jednotky bojovat v rámci NATO tam, kde bude potřeba, v rámci společného obranného plánování, ale stejně tak bychom museli zabezpečit chod státu a bezpečné prostředí, také by probíhaly přesuny aliančních sil a my bychom plnili úkoly jejich podpory. O tom všem uvažujeme velmi vážně a velmi vážně se teď zabýváme revizí různých scénářů, národních obranných plánů, představitelných v budoucnosti pro naši armádu. A tohle probíhá v celém NATO.
Jak jsme na tom s interoperabilitou? V minulosti tam byly rezervy.
I když se podíváte do NATO, když v reálu půjdete kamkoliv, do jakékoliv operace, když půjdete do jednotek na východním křídle i kamkoliv jinam, vždycky narazíte na nějaký problém v interoperabilitě. Ještě nikde se mi nestalo, že bych na ně nenarazil. Nemyslím u Čechů, ale u všech států. Myslím, že na tom nejsme špatně, snažíme se poctivě budovat veškeré naše schopnosti v rámci obranného plánování NATO, implementujeme veškeré
změny. I z té Ukrajiny vyplývá spousta věcí na zamyšlení. Máte například různou munici, která ne vždycky funguje do všech zbraní stejné ráže. Při rozvoji sil nepořizujeme kus materiálu, vždycky rozvíjíme nějakou schopnost. A u každé schopnosti, kterou pořizujeme nebo budujeme, je interoperabilita vždycky důležitý faktor.
Novými tanky, vrtulníky nebo bojovými vozidly pěchoty rozvíjíme schopnosti na nějakých dvacet, pětadvacet let. U zvažovaných
letounů F-35 to může být dvojnásobek. Jsme schopni využít schopnosti, které nabízejí?
Přesně proto jsem zřídil Radu náčelníka GŠ pro válčení budoucnosti a armády. Protože takhle daleko se dívat musíme. Byť je obtížné dívat se za horizont už jenom třeba patnácti, dvaceti let. Ale dívat se tam prostě musíme. Protože jestli pořídíme například ty F-35, co budeme dělat se všemi daty, která to letadlo generuje? To nebude jenom o tom, jestli budeme mít dost pilotů. Je to taky o tom, jestli budeme mít dost ajťáků. Když pořídíme platformy na čtyřicet let, nemůžeme mít personální model, který nebude udržitelný třeba už za deset. Stoprocentní odpověď dnes nemá nikdo. Ale musíme o tom přemýšlet. Opravdu se snažíme odpovědět na otázku, jak si myslíme, že bude válčit Armáda České republiky po roce 2040. To je zadání té mé rady, která je organizována podle jednotlivých bojových funkcí armády do pracovních skupin, od velení, řízení, přes informace, zpravodajství, mobilitu, manévr, palebnou podporu, udržitelnost, ochranu sil a další. A chci do toho daleko víc zapojit i lidi mimo armádu, chci v tomhle směru rozvinout daleko větší spolupráci s akademickou sférou.
V armádě patříte k lidem, kteří mají největší povědomí o tom, co znamenají data. Ale data jsou zasažitelná a do budoucna mohou být zasažitelná ještě víc. Jak hledíte na schopnost improvizace?
Taky jsem zažil 90. léta a první operace a spoustu improvizací, ať už na Balkáně nebo v prvních bojových operacích. Být flexibilní a dokázat improvizovat je extrémně důležité. Ale improvizace by neměla být systém. Povaha války je plus minus vždycky stejná, ale její charakter se průběžně mění, jak se ta válka vyvíjí. Ke každé válce, ke každé bojové situaci je potřeba přistupovat unikátně. Vždycky podle situace, podmínek, prostředí, v jakém to je čase, co máte k dispozici a tak dále.
Žádný plán nesahá s jistotou za první střet s nepřítelem...
...řekl generál von Moltke. Přesně tak to je. Ale to nemůže být omluva pro to, abyste neměl funkční systém. Protože zase jiný generál, Eisenhower, řekl, že plán neznamená nic, ale plánování je všechno. Je důležité se připravovat, je důležité věci promýšlet, je důležité mít dobře nastavený systém, jasné procedury, mít je procvičené a secvičené. Ale musíte být i připraven v řadě věcí improvizovat. To je ta mlha války a frikce, o kterých zase psal von Clausewitz, a ty prostě ve válce byly, jsou a budou. To je ta základní podstata války, která se nemění.
Dá se to i obrátit a říct, že frikce je příležitost
V konečném důsledku je to o tom, která strana se dokáže podmínkám lépe přizpůsobit. Zářný příklad teď vidíme na Ukrajině.
Nakonec je to tedy hlavně o lidech.
Říkám to vždycky a všude, až už je to možná ohrané, ale: my jsme tu od toho, abychom uspěli ve válce, a války nevyhrává technika. Nemůžeme pořídit hromadu techniky, kterou nebude mít kdo obsluhovat. To je jeden z problémů.
Mluvil jste o dlouhodobém podfinancování, které je vidět i v péči o vojáky. Typicky: ubytování.
Máme zásadní problém. Průměrný věk vojáka Armády ČR je skoro 38 roků. To je neudržitelné. A když se podívám na přírůstky versus úbytky, tak cílové stavy armády bychom dosavadním tempem plnili pomalu desítky let. To samé u záloh. Dáváme dohromady personální strategii, zastřešuje to můj první zástupce generálmajor Ivo Střecha v součinnosti s Agenturou personalistiky a ve spolupráci se sekcí státního tajemníka. Má to dvě hlavní úrovně. Jedna je přibrzdit problém, do kterého se řítíme, a to je dopad aktuální ekonomické situace na vojáky. A ta druhá je potom podívat se na střednědobé a dlouhodobé řešení a vymyslet udržitelný model. Když vám řeknu příklad, vojáci dneska nejsou v průměru špatně placeni. Ale vezměte vojáky v nejnižších hodnostech. Nechte je cestovat z jedné strany republiky na druhou. Potřebujete třeba naplnit nějaký útvar v Čechách a pošlete tam rekruta z Moravy. A on si musí platit ubytování, dojíždění, a když si nakonec odečte náklady, vyjde mu, že víc si vydělá naproti v Kauflandu.
Zvlášť, když má rodinu.
A zvlášť, když má rodinu. U nás vojáci v nejnižších hodnostech nebydlí v kasárnách jako jinde, u nás je model pro svobodníka úplně stejný jako pro plukovníka. To znamená: „Vezmi si hypotéku, něco si postav, někde prostě bydli.“ S tím souvisí i školky, školy a tak dále. Souvisí to i se skladbou platu, příplatek na bydlení byl kdysi vůči platu v jiném poměru než dneska. Řešení ještě nemám. Prozatím však máme řadu krátkodobých opatření, s některými už začínáme, a samozřejmě hledáme ten dlouhodobě udržitelný model. Jak říkám, válku nám nevyhraje technika, válku vyhrají lidé, kteří ji budou obsluhovat.
A musí ji obsluhovat s chutí.
Přesně tak. Nestačí jen nasypat desítky miliard do zbrojních systémů. Musíme mít moderní kasárna, moderní ubytovny, vojáci musejí mít běžné moderní standardy, vždyť soutěžíme na trhu práce. Jestli chcete do armády někoho přitáhnout, tak to jednak musí být srdcař, musí to být vlastenec, musí mít pro tu práci předpoklady, ale zároveň pro ni musí mít podmínky. Jestliže mu všude jinde nabídnou ty podmínky lepší a jemu schází osobní realizace, nedělá věci, kvůli kterým do armády šel, nemá zajímavý výcvik, k tomu výcviku ani nemá pořádnou výbavu a zároveň žije v nějakých polorozpadlých kasárnách, chodí na ubytovnu, kde nemá ani wifinu, tak prostě v té armádě sloužit nebude.
Často bývá slyšet nespokojenost i se strnulým způsobem fasování.
Tady úplně nevím. Armáda v některých věcech rigidní být musí, musí být do značné míry unifikovaná, protože v bojové situaci musíte mít jasně dané normy, musíte umět věci obměňovat...
...protože v tom je předvídatelnost, základní podmínka plánování?
Přesně tak. Nemůžeme fungovat jako skautský tábor. Ale fakt je, že potřebujeme zmodernizovat polní výstroj a musí jí být pro vojáky dostatek. Nejsou to věci, které bych rozjížděl já, s tím už začali mí předchůdci. Už máme konkrétní výsledky, začátkem listopadu mi zrovna prezentovali poslední výstupy z vývoje nových maskáčů, z nové zimní výbavy pro vojáky, nové goretexy a další věci, ve kterých se posouváme z toho, co bylo vyvinuté někdy
v 90. letech a co mám na sobě i já teď, a co neodráží žádné novější zkušenosti z operací. Posouváme se do opravdu moderních trendů oblékání člověka do nepřízně, posouváme se ve vzoru maskování, v zimních doplňcích, ve střihu, v tom, aby oblečení bylo sladěné s bojovými komplety, aby prostě bylo funkční. Nebude to zítra, ale konkrétní kroky by měly přijít brzo. A podle toho, co jsem viděl, jsme opravdu na cestě, abychom měli superkvalitní výstroj.
Vy jste zažil ještě vzor 85?
No, zažil.
Pětaosmdesátky spousta lidí nesnášela, byly nepohodlné, zvlášť když zmokly.
Jo, nebyla v tom žádná volnost pohybu, nedalo se v tom plavat, nic. Taky pamatuju doby, kdy jsem na cvičení chodil v kožených botách, kterým se rozlepovaly podrážky, když jste si je zahřál u ohně, protože byla zima.
Přijde teď podobná revoluce jako začátkem devadesátek?
Já nemám slovo revoluce moc rád, je to spíš evoluce. I dneska máme letní goretexové boty, zimní goretexové boty, maskáče, které možná nejsou úplně top, ale nejsou úplně zlé, máme zimní doplňky, zimní převleky, kukly, goretexové rukavice, goretexové kompletní převleky... Máme letní a zimní spacáky, u některých jednotek i žďáráky, neříkám, že to je super, neříkám, že to je dost moderní, neříkám, že je toho dost. Ale nedá se říct, že když teď zavedeme něco nového, poskočíme o století. Armáda České republiky nežije někde v druhé světové válce. Ale to, co se chystá, bude kvalitativně rozhodně velký krok. Dělá na tom projektový tým, kde jsou lidé napříč odbornostmi, a hlavní podmínkou bylo, aby to dělali lidé, kteří mají operační zkušenosti, od speciálních sil přes všechny druhy vojsk. Je to transparentní, dělají se opravdu sofistikované zkoušky, zároveň jsou do toho zapojeni odborníci z akademické obce, z logistiky a tak dále. My to nepotřebujeme na sezení v kanceláři. Už jsem ale vedl také nějaké diskuse i ohledně parádních uniforem, těch „extrovek“, jak říkáme my vojáci, a i tam se možná třeba něco zjednoduší a sníží počet výstrojních součástek.
.......

5 PRIORIT NÁČELNÍKA GENERÁLNÍHO ŠTÁBU
1 VOJENSKÁ REVIZE OBRANY
Začali jsme pracovat na scénářích použití ozbrojených sil a na našich obranných plánech. Musíme zhodnotit, nakolik jsou reálné a odpovídají současné situaci i zdrojům, které máme k dispozici. Cílem je být připraveni reagovat tady a teď a tomu se naše plány musí ihned přizpůsobit. Stejný proces probíhá i na úrovni NATO.
2 VIZE VÁLČENÍ BUDOUCNOSTI PRO ARMÁDU ČESKÉ REPUBLIKY
Pokud se dnes rozhodujeme o pořízení zbraňových platforem na dalších až 40 let, je nezbytně nutné mít dobrou představu o tom, jak budeme válčit. Na tom už intenzivně pracuje nově zřízená Rada pro budoucí válčení náčelníka Generálního štábu s řadou pracovních týmů. Finální výstup očekávám do poloviny příštího roku. I toto naše úsilí je souběžné s tím, jaké probíhá v NATO.
3 URYCHLENÍ MODERNIZACE
Potřebujeme modernizovat všechny funkce armády na bojišti: velení a řízení, zpravodajskou a informační podporu, palbu, mobilitu, manévr, ochranu sil, udržitelnost. A nejde tu zdaleka jen o modernizaci pro válčení budoucnosti, jako je tomu třeba v případě letounu páté generace. Často jen doháníme to, co potřebujeme už dávno, ať už se jedná o nová bojová vozidla pěchoty, děla, tanky, vrtulníky, logistická vozidla nebo výbavu jednotlivce. Nestačí už
jenom lepit záplaty a dohánět zpoždění. Je potřeba ho dohnat a to rychle. My vojáci musíme ve všech směrech využít současnou společenskou vůli investovat do obrany. Ani plánované zvyšování obranného rozpočtu nám však neposkytne dostatek zdrojů pro ideální řešení všech existujících problémů. Musíme si proto stanovit přísné priority a být maximálně efektivní.
4 LIDÉ
Lidé jsou všechno. To oni vyhrávají války, ne zbraně. Současný personální model je neudržitelný. Armáda není naplněná a stárne. To je potřeba změnit systémově. Neexistuje ale žádný kouzelný recept. Vyžaduje to tvrdou práci, od kvalitního vybavení a výcviku až po zdravou organizační kulturu a kvalitní zázemí. Mladí lidé musí chtít do armády vstupovat a vojáci v ní musí chtít sloužit. V cestě jim musí stát co nejméně překážek. A platí to pro vojáky z povolání stejně jako pro vojáky v aktivní záloze. Z dlouhodobého hlediska je to nejdůležitější výzva. S kolegy z Ministerstva obrany situaci podrobně vyhodnocujeme a chystáme konkrétní kroky ke zlepšení
5 KULTIVACE STRATEGICKÉ DISKUSE O OBRANĚ ČESKÉ REPUBLIKY
Mým cílem je také seriózní debata o obraně a bezpečnosti země. Armáda není proti kritice, protože všichni vojáci chápou, že čerpáme ze společných zdrojů. Naopak, kritika nás posouvá dál. Přestaňme však ve veřejné diskusi tolik řešit, kolik má mít brigáda vozidel, jaký budou mít kanon a která firma je dodá. Pojďme daleko více řešit, k čemu nám ty brigády budou, kdo je náš protivník, co nám reálně hrozí, co vše k obraně potřebujeme, jak budeme v krizi mobilizovat společnost a jestli k tomu máme vhodnou legislativu. Armáda směr společenské diskuse neudává. Ale pojďme hledat každou příležitost, jak do ní vhodně přispět a ovlivňovat ji ve prospěch obrany naší země.

Také je tam rozhovor s brigádním generálem Petrem Milčickým o plánu rozvoje sil v roce 2023.

Jaké schopnosti jsou v rozvoji AČR pro rok 2023 prioritou?
Příprava vojsk a aktivní zálohy obecně pak bude v příštím roce ovlivněna definováním požadavků na změny ve vzdělávacím a výcvikovém procesu pro potřeby budoucího válčení. Vstupním dokumentem pro zmíněné požadavky bude Vize budoucího válčení AČR 2040, na kterém se z rozhodnutí náčelníka GŠ AČR intenzivně pracuje napříč celou AČR. Prioritou pro rok 2023 v této oblasti je zavádění amerických vrtulníků H-1 jako náhrada ruských vrtulníků Mi-24, zavádění německých tanků Leopard a zavedení izraelských radiolokátorů MADR. Hlavními úkoly tohoto technického rozvoje na rok 2023 je proces realizace strategických projektů. V jejich výčtu je dokončení jednání a podepsání smlouvy na nová PBVP CV-90, zpracování závěrečné zprávy pro vládu o pořízení letounů F-35, vedení vyjednávání o pořízení středního transportního letounu a příprava implementace houfnice Caesar do používání ve vojscích. Ministerstvo obrany jako celek samozřejmě pracuje na rozvoji dalších mnoha schopností jak v příštím roce, tak i v letech následujících.

Zřejmě se podaří upravit způsob financování dlouhodobých obranných projektů. Co dalšího je podmínkou úspěšného rozvoje sil AČR?
Pokud se stane rozpočet resortu ve výši 2 % HDP normou, bude nezbytně nutné provést sladění velkých strategických projektů v čase tak, aby došlo k rozvoji schopností v co nejkratším čase, ale s přihlédnutím na reálnost implementace a zajištění životního cyklu. Další podmínkou rozvoje je rovněž zapojení domácího obranného průmyslu a zejména pak státních podniků, u kterých by bylo dobré rozvíjet některé schopnosti cíleně. Rovněž v rámci akvizičního řízení více využívat přímých výběrů G2G nebo vertikální spolupráce se státními podniky. Pro úspěšný rozvoj sil AČR je zásadní spolupráce s průmyslem a vědeckou komunitou při zavádění nových a přelomových technologií. Dalším nezbytným předpokladem je získání a udržení schopného a motivovaného personálu odpovědného za zavádění nových technologií a prostředků do AČR, který dokáže stanovené projekty a cíle realizovat.

Může se válka na Ukrajině odrazit v úpravách Doktríny AČR?
Doktrína AČR při aktualizacích pravidelně zohledňuje zkušenosti a nové trendy ve vedení vojenské operace, takže i válka na Ukrajině bude pro tyto účely analyzována. Zároveň dojde k přehodnocení některých přístupů k zajištění obrany ČR (princip odložené potřeby, kapacity obranného průmyslu, energetická soběstačnost ČR a samotných ozbrojených sil, operační příprava státního území apod.). Nicméně doktríny v rámci celkového doktrinálního systému v AČR do jisté míry již odrážejí a popisují možné konflikty podobné konfliktu na Ukrajině, takže z tohoto pohledu předpokládané doktrinální úpravy nebudou příliš rozsáhlé. Zcela určitě ale bude zapotřebí upravit plány operační přípravy (POP), kde bude nezbytné doplánovat a následně zorganizovat a zrealizovat aktivity operační přípravy, které budou umožňovat výcvik vojsk a aktivní zálohy na základě poznatků po provedení analýzy války na Ukrajině. Je třeba efektivně využívat POP jako nástroj na zdokonalování se při plánová ní a vedení operací na všech úrovních velení a řízení, protože POP nám umožňuje plánovat na čtyři plus jeden rok dopředu. Tím pádem jsme schopni reagovat a komplexně se připravovat na změny prostředí k vedení operací, které trendově vidíme již dnes.v úpravách Doktríny AČR?

...U nás vojáci v nejnižších hodnostech nebydlí v kasárnách jako jinde, u nás je model pro svobodníka úplně stejný jako pro plukovníka. To znamená: „Vezmi si hypotéku, něco si postav, někde prostě bydli.“ S tím souvisí i školky, školy a tak dále. ...

Toto ma dosť prekvapilo. Za ČSLA sa tu živila 70tisícová sovietska armáda v desiatkach kasární a v dnešnej dobe necelá 30 tisícová profi armáda funguje v ubytovaní štýlom vojak sa stará, vojak má ?

V podstatě jo. Také voják dostává příspěvek na bydlení.

§ 61a. Podle něj má voják nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení ve výši od jednonásobku do dvojnásobku částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč.

Takže v případě příslušné kategorie a nadstandartní plodnosti se voják může dostat na 7 200 Kč. Což v dobách hojnosti postačovalo plus minus na měsiční splátku cca milionové hypotéky.

pjaro77 píše: ↑13/12/2022, 11:39

...U nás vojáci v nejnižších hodnostech nebydlí v kasárnách jako jinde, u nás je model pro svobodníka úplně stejný jako pro plukovníka. To znamená: „Vezmi si hypotéku, něco si postav, někde prostě bydli.“ S tím souvisí i školky, školy a tak dále. ...

Toto ma dosť prekvapilo. Za ČSLA sa tu živila 70tisícová sovietska armáda v desiatkach kasrní a v dnešnej dobe necelá 30 tisícová profi armáda funguje v ubytovaní štýlom vojak sa stará, vojak má ?

V kasárnách bydleli ovšem pouze vojáci ZVS, vojáci z povolání bydleli v ubytovnách nebo bytech. A to vč. RA.
Tak např. v Jeseníku byly po r. 68 na místě, kde původně stála kasárna za 1. republiky (železniční vojsko), vystavěny bytovky pro sov. důstojníky, a jejich kasárna a autopark našly místo "za potokem", kde do té doby byly pole a les.
Po odchodu vojsk byly bytovky docela náročně, a to před. finančně, renovovány na evropský standard a slouží jako bytové domy, a kasárna s autoparkem byly kompletně sanovány, vč. odnaftění půdy apod., a je tam průmyslová zóna.
Kdyby se tedy dnes zachtělo tam zase postavit kasárna, tak by to asi šlo, v tom prostoru sov. kasáren/prům. zóny, ale pro důstojnictvo a praporčictvo by se stejně musely postavit bytovky...

pjaro77 píše: ↑13/12/2022, 11:39 Toto ma dosť prekvapilo. Za ČSLA sa tu živila 70tisícová sovietska armáda v desiatkach kasrní a v dnešnej dobe necelá 30 tisícová profi armáda funguje v ubytovaní štýlom vojak sa stará, vojak má ?

Pokud by se přišlo s tím že bude třeba mužstvo a poddůstojníci povinně bydlet v nějakých kasárnách tak by to velké ovace jistě nevzbudilo. Jinak pokud je v místě služby vojenská ubytovna má voják možnost ubytování tam. Ovšem jak říká i Řehka na všude je v nějakém řekněme důstojném stavu.

Rozhovor s novým velitelem Vojenské policie.

Scotty87 píše: ↑13/12/2022, 14:36

pjaro77 píše: ↑13/12/2022, 11:39 Toto ma dosť prekvapilo. Za ČSLA sa tu živila 70tisícová sovietska armáda v desiatkach kasrní a v dnešnej dobe necelá 30 tisícová profi armáda funguje v ubytovaní štýlom vojak sa stará, vojak má ?

Pokud by se přišlo s tím že bude třeba mužstvo a poddůstojníci povinně bydlet v nějakých kasárnách tak by to velké ovace jistě nevzbudilo. Jinak pokud je v místě služby vojenská ubytovna má voják možnost ubytování tam. Ovšem jak říká i Řehka na všude je v nějakém řekněme důstojném stavu.

V poriadku, ubytovňa niečo ako slobodáreň je dobrá alternatíva, možno lepšia ako kasárne.
Mimochodom, kam sa umiestňujú zahraniční vojaci na misii napríklad u nás v eFP ? Predpokladám, že nie po hoteloch .

Efp:Do kontajnerového mestacka, ktoré novo postavili.

https://www.mosr.sk/52247-sk/spojenecki ... rove-domy/

pjaro77 píše: ↑13/12/2022, 22:25 Momochodom, kam sa umiestňujú zahraniční vojaci na misii napríklad u nás v eFP ? Predpokladám, že nie po hoteloch .

Tak to se radši ani neptej. Co jsem slyšel tak ubytování a celkově zázemí je na Lešti dost hrozné. Ovšem pro zlepšení se už začalo něco dělat.
https://mocr.army.cz/informacni-servis/ ... ci-240825/

V rámci výcviku by bolo vhodné, keby ti vojaci na Lesti bývali aspoň 3 dní do týždňa niekde v zemlanke. Pri -25deg v OremLaze by to bol veľmi výživný zážitok pre vojakov.
Keď už tomu velite... To je až smiešne, ako to v každej správe zdôrazňujete, ako keby ste tam bez tej veliteľskej role ani nechceli byť..
CV Lest nikdy nebolo koncipované ako dlhodobá posádka, nebyť konfliktu bol by to "len" hlavny výcvikový priestor pre OSSR. Preto na ubytovacie kapacity nebol kladený dôraz ako na výcvikové kapacity, ktoré sú top minimálne v strednej Európe.

Keď už tomu velite... To je až smiešne, ako to v každej správe zdôrazňujete, ako keby ste tam bez tej veliteľskej role ani nechceli byť..

Tak je jasné, že pokaždé co se to v nějaké zprávě objeví, chytneš tik do pravého oka. Nu což, vydržaj pionýre, vše jednoho dne končí

Jinak k té zemjance. Při minus 25 raději tisíckrát zemjanku než táborový barák s čadícími kamínky a dekou místo dveří a oken (vlastní zkušenost).

Lynx píše: ↑14/12/2022, 00:15 V rámci výcviku by bolo vhodné, keby ti vojaci na Lesti bývali aspoň 3 dní do týždňa niekde v zemlanke. Pri -25deg v OremLaze by to bol veľmi výživný zážitok pre vojakov.
....
Preto na ubytovacie kapacity nebol kladený dôraz ako na výcvikové kapacity, ktoré sú top minimálne v strednej Európe.

A čo tak v jesennom zákope v rasputici bez poriadnych zásob ? Ukrajinci určite radi ponúknu survival zážitok niekde mimo fronty.

Je vidieť, že kým nie je pruser na obzore, tak šéfstvo, zodpovední úradníci, ministerstvá majú na všetko v čas, pohoda, klídek,
tabáček. Nie len v armáde, prusery s povodňami, covidom, s nedostaktom lekárov, s ukrajinskou migráciou, so suchom, s energiami, so závislosťou elektroniky na číne a taiwane "nastavujú zrkadlo" našej pripravenosti. Čo z toho, že sú rôzne krízové situácie spracované na papieroch, keď v realite sme nepripravení na nič rozsiahlejšie. Keď nastane hodina H, tak len hasíme a improvizujeme.

Scotty87 píše: ↑13/12/2022, 23:03

pjaro77 píše: ↑13/12/2022, 22:25 Momochodom, kam sa umiestňujú zahraniční vojaci na misii napríklad u nás v eFP ? Predpokladám, že nie po hoteloch .

Tak to se radši ani neptej. Co jsem slyšel tak ubytování a celkově zázemí je na Lešti dost hrozné. Ovšem pro zlepšení se už začalo něco dělat.
https://mocr.army.cz/informacni-servis/ ... ci-240825/

Mňa by zaujímalo, kam by ste ich umiestnili vy v ČR, keby ste museli náhle riešiť takýto problém?
Všetko sa rieši za behu, myslím, že kontajnerové ubytovanie je najlepšie možné riešenie, ktoré sa dá veľmi rýchlo zabezpečiť.