Vrtulník na bojišti budoucnosti

[Zemakt]

Zemakt píše: ↑3/8/2026, 08:58
Ano a ano. Nicméně se jedná o loitering munition to jest způsob nasazení je zcela jiný, proto jí porovnávat s MANPADS není zrovna košer.

Dzin: Právě že je. Hlavní problém tohoto typu dronu, aby si ho použil tak jak naznačuješ, tedy jako vyčkávací munici je jeho malý dosah a výdrž. To jasně ukazuje, že je to zbraň, jejíž účelem je udeřit rychle na protivníka v dostřelu. Problém potom je, že není uzpůsoben k tomu, aby si ho odpaloval "z ramene". Je to dron, který přivezeš do nějaké lokality, tam ho umístíš a odpálíš na vzdušný cíl. Chybí mu tak potřebná flexibilita pro užití "tady a teď", který je potřebný pro boj s cílem typu bitevního vrtulníku tak, jak ho nasazují USA a státy NATO. Možná by se neosvědčil ani proti ruským, to bych si musel víc promyslet.

Dosah je násobně větší než u MANDPADS, Piorun má cca 6,5 km a 4,0 km výškový. Dnešní interceptor třeba P1-SUN Jetkiller má 30 km dosah, výškový 9 km. Používá se tak, že je operátorem vystřelen do kurzu přilétajícího cíle, po jeho nalezení se automaticky zamyká a navádí sám. Na navedení má jeho operátor cca 15 minut. Odpaluješ ho takto

phpBB [video]

To jest jako když hodíš batoh na zem. Navíc můžeš hodit batoh dvacet metrů od sebe. Za mne je to flexibilní až dost a to zcela opomíjím bezpečnostní riziko obsluhy MANPADS při odpalu z ramene ve smyslu odhalení. Nasazení západní školy je limitované dosahem jejich primárních zbraní, tedy v současné době u AGM-114 to je cca 11 km. A proto se také vyvíjejí zbraně odpalující se s co největšího odstupu.

Zemakt:A proto ani nebudu zmiňovat rozdíl v ceně a s tím spojenou kvantitou výroby.
Dzin:To klidně můžeme, protože porovnáváme univerzální systém pro obranu vojsk v poli proti přímému nebezpečí a jednoúčelový systém pro přesně stanovené nasazení. ty jsou vždy o dost levnější.

Bavíme se o míře rizika či jeho přežití na budoucím bojišti. Ne o univerzálnosti toho či onoho bojového prostředku. Nicméně tedy, jeden Piorun stojí cca 2,5 milionů korun. Střela, ne komplet. Ten stojí 25 milionů. No a za to můžeš mít 66 P1-SUNů při srovnání pouze střel nebo 724 při srovnání s kompletem. V podstatě to můžeš po cíli házet jak kameny.

Dzin: Jenže to dost chybně hodnotíš. Děláš z něj něco, co není, to co popisuješ neexistuje. Vypůjčím si z článku AN o podobném dronu Skaženyj

Rychlost stíhacího dronu je však pouze jednou proměnnou celé rovnice. Zcela zásadní význam má kvalita radarového pokrytí, rychlost předávání dat, systém velení a řízení i míra automatizace navedení. Čím dříve je cíl odhalen a čím rychleji jsou informace předány operátorovi nebo autonomnímu systému řízení, tím větší prostor i čas má stíhací dron pro úspěšné zachycení a zničení cíle.

No to snad dá rozum ne, že to takto funguje. Jak jako myslíš že sestřelují Gerany?

Tím je řečeno vše, tohle v rámci nasazení proti bitevnímu vrtulníku o kterém se bavíme nikdy nezajistíš v současné době. Je to jednoúčelová zbraň specializovaná řešit přesně stanovenou úlohu (a nejspíše velmi efektivně), ale ne schopná nasazení o jaké nám jde.

Jo, těch sestřelených rusáckých vrtáků jsem již par viděli, že. Přičemž se po vrtulnících tu i tam nad frontou poněkud slehla zem, že jo. Vzduch tedy.

To, že ti uniká jak se nyní má proti němu bitevník bránit je správné, protože nemusí. Ten dron ho neohrozí, protože proto není stavěný. Ano, můžeme začít vymýšlet scénáře, kdy by se to mohlo stát, jenže to vždy budou extrémy v rámci běžného nasazení.

Protože není nad frontou nasazovaný tak se opravdu bránit nemusí, jak dopadne když létá v "šedé" (20-30 km) jsme viděli v přímém přenosu několikrát.

V budoucnu třeba takové drony budou, jenže to už budou i jiné bitevní vrtulníky. Které už to budou schopny řešit třeba manévrem, proti palbou pomocí inteligentní munice, klamnými cíl řízenými AI či včasným vyhledáním a zaměřením vrabčáka třeba i za pomocí dronů nebo jiných prostředků, A nebo další, třeba STEALTH či jen tím, že budou operovat ještě na větší vzdálenosti než nyní.

Manévrem asi těžko, ale jinak jo. O tom je celá tahle dišputace, na každou zbraň se časem objeví protizbraň.

Možností je spoustu, to, že se někam pohne vývoj dronů neznamená, že bitevní vrtulníky zůstanou na místě. Nehledě na to, že i oni mohou používat drony a nyní už je používají, takže vývoj dronů je současně i vývojem v rámci nasazení vrtulníků.

Viz výše. Jednou z nich je změna nasazení, doktríny. To jest vedení boje na velkou dištanc.

Na zbytek reagovat nebudu, to by jsem se už jen opakoval. Snad jen:

Faktem je, že píšeš jen o ruských typech vrtulníků s jejich doktrínou nasazení a stejně tak, že těch sestřelů pomocí dronů je minimum. Třeba Apače si na linii dotyku taky nikdy neviděl v rámci velkého konvenčního konfliktu, jejich působení bylo a je zcela jiné.

Doba se změnila, dnes není line dotyku jedna dlouhá čára a od ní pár kilometrů vzdálená postavení. Dnes je to pruh země kolem dvaceti, třiceti a někdy i více km. O současném dosahu zbraní Apače jsem psal, přičemž aktuálně vyvíjené s cca 20 plus možností odpalu jsou silně hraně.

[pjaro77]

Myslím, že to nevyriešime, ja a zemakt máme argumenty, dzin má svoje argumenty. Ukáže len budúcnosť , kto z koho.

[Zemakt]

Stačí jen pozorovat vývoj na frontě a trendy ve zbrojní oblasti. To mnohé napovídá.

[pjaro77]

Ja viem, ale dzin dáva stále argumenty ako vrtuľníky s prstom v nose vyriešia útoky roja dronov s novými zbraňaami ktoré raz....možno....až allah dá budú. Verí, že vývoj vrtuľníkov dobehne vývoj dronov. Ja sa s ním nebudem donekonečna hádať.

[Lord]

I kdyby to vrtulníky nějak dohnaly, viz jak už jsem psal, že slouží jako nosič dronů.
Posádka vrtulníku vypustí vlastní průzkumné a útočné drony (tzv. Launched Effects).
viewtopic.php?p=497870#p497870

ALE co s tím udělá přesycenost bojiště drony je skutečně dobrá a regulérní otázka.
Potom to bude o množství dronů a vrtulníků, ale také o taktice nasazení - nejlépe působení mimo dosah nepřítele.

Vyčkávací munice (loitering munition) je každopádně problém v hloubce nepřátelského území.
Ale nemusí to být ani hloubka, protože dosah stíhacích dronů se zvyšuje.
Amíci zvyšují ale také rychlost budoucích vrtulníků (např. konvertoplán V-280 Valor), což ale o starých vrtulnících zrovna říci nejde.

V konečném důsledku bojiště ovládne ten, kdo dokáže lépe propojit softwarové systémy a zajistit, aby drony z vrtulníků čistily cestu dříve, než se nepřítel dostane na dostřel.
Faktem je, že v současné situaci tahají vrtulníky spíše za kratší konec špagátu.
Vrtulníky jsou hlučné, velké a na moderním bojišti plném senzorů a průzkumných dronů se v podstatě nemají kam schovat.
Dříve se vrtulníky schovávaly těsně nad stromy (tzv. kopírování terénu). Dnes na ně v těchto výškách čekají skryté drony.
Pokročila vyčkávací munice může útočí i hluboko v zázemí. Vrtulníky teď procházejí podobnou krizí jako těžké tanky.

Aby neskončily v propadlišti dějin musí se vymyslet něco, o čem se zatím úplně neví, co to bude.
Skutečná záchrana vrtulníků bude muset přijít v podobě technologického skoku, který dnes může znít spíše jako sci-fi.

Vrtulníky by potřebovaly kompaktní systém, který kolem stroje vytvoří okamžitou „ochrannou kopuli“ pro cokoli v okolí 50 metrů.
Může jít o mikrovlnné pulsy (HPM), které v milisekundě spálí elektroniku celého roje dronů najednou, nebo o novou generaci bleskově reagujících mikroraket odpalovaných automaticky bez zásahu pilota.

Využití kvantových senzorů a komunikace, kterou nelze zachytit, rušit ani vysledovat.
Vrtulník by mohl „vidět“ celé bojiště a řídit tisíce svých dronů, aniž by do éteru vyslal jediný zachytitelný elektromagnetický paprsek.
Přechod na pohony bez viditelných rotorů (například uzavřené dmychadla v trupu s pokročilým vektorováním tahu) kombinovaný s aktivním maskováním (plazmové štíty pohlcující radarové vlny).
Tedy fantas do budoucna, to už ani Dzin nebude muset ani řešit asi. Nebo prostě jen bude jiný kombinovaný styl boje o získání vzdušné nadvlády.

Zatím se uvažuje o následující taktice nasazení:
Místo jednoho drahého vrtulníku pošle armáda do vzduchu „mozaiku“ – stovky levných průzkumných klamných cílů, útočných dronů a rušiček.
Vrtulník se schová v tomto digitálním a fyzickém chaosu.

[pjaro77]

....Přechod na pohony bez viditelných rotorů (například uzavřené dmychadla v trupu s pokročilým vektorováním tahu) kombinovaný s aktivním maskováním (plazmové štíty pohlcující radarové vlny).

Keď sa takto fantazíruje, čo rovno lietajúci disk s laserovými zbraňami ala Earth vs. the Flying Saucers ?
Potom nebude potrebné riešiť vrtuľník ani stíhačky.

[Zemakt]

Tak ono se nemusí chodit zas tak daleko, u bojových letounů se již toto děje v podobě vyvíjených CCA wingmanů. Osobně bych si tipnul, že vrtulníky, ty bitevní jak je známe dnes, převezmou úlohu jakýchsi řídících uzlů a odpalovacích platforem střel dlouhého dosahu. Zkrátka budou kooperovat ve smyslu řízení, stanovování cílů apod. s jim podřízenými bezpilotními prostředky. Ve střednědobém výhledu kategorie bitevního vrtulníku v dnešní podobě zanikne částečně na úkor pilotovaných bojových verzí vyvíjených konvertoplánů, MV-75 typicky, částečně bezpilotních bitevních konvertoplánů, viz Thunder. Jenže to je otázka dvaceti spíš třiceti let, do té doby budou stávající stroje stále hoblovány, nejedná se a nestály jako rohlíky. Budou modernizovány jednak jako nyní Viper, druhak rozšířením zbraňového arzenálu.

V této souvislosti je také zajímavé sledovat diskuzi ohledně polského nákupu Apačů.

[Lord]

pjaro, s vektorováním tahu se experimentuje u dronů. Jednak se budou natáčet vrtule.
Nebo není potřeba komplikovat u dronů typu STING.
Hlavně u těch uzavřených systému to bude vývoj. Třeba to někdy bude i u větších strojů.

Flight Characteristics of Quad Rotor Helicopter with Thrust Vectoring Equipment
Akitaka Imamura, Osaka Sangyo University
https://www.fujipress.jp/main/wp-conten ... 2800030009

Čtyřrotorový vrtulník (QRH) je rádiem řízené (RC) letadlo, které naklápěním své polohy vytváří horizontální složku síly k pohybu v určitém směru.
Pomocí autonomního řízení systém řízení polohy naklápí trup letadla proti rušivým vlivům, jako je například vítr.

Natáčecí mechanizmy zvyšují hmotnost i náročnost údržby.
V krytých konstrukcích dronů dává změna směru tahu velký smysl pro efektivitu.

NEBO NA TĚCHTO STRÁNKÁCH MÁTE reálný vývoj - video pro současné vrtule
https://www.lockheedmartin.com/en-us/ca ... orsky.html

U-Hawk - Nepilotovaný. Bez posádky. Neohrožený.

Mezi další plně autonomní platformy společnosti Sikorsky patří S-70UAS, U-Hawk a hybridní elektrický demonstrátor (HEX), které jsou rovněž vybaveny technologií autonomního provozu MATRIX.

[Dzin]

Dosah je násobně větší než u MANDPADS, Piorun má cca 6,5 km a 4,0 km výškový. Dnešní interceptor třeba P1-SUN Jetkiller má 30 km dosah, výškový 9 km. Používá se tak, že je operátorem vystřelen do kurzu přilétajícího cíle, po jeho nalezení se automaticky zamyká a navádí sám. Na navedení má jeho operátor cca 15 minut. Odpaluješ ho takto
---video---
To jest jako když hodíš batoh na zem. Navíc můžeš hodit batoh dvacet metrů od sebe. Za mne je to flexibilní až dost a to zcela opomíjím bezpečnostní riziko obsluhy MANPADS při odpalu z ramene ve smyslu odhalení. Nasazení západní školy je limitované dosahem jejich primárních zbraní, tedy v současné době u AGM-114 to je cca 11 km. A proto se také vyvíjejí zbraně odpalující se s co největšího odstupu.

Jak ten dron funguje:
- ten raketový urychlovač má proto, aby rychle nabral potřebnou výšku na úroveň letové hladiny "šahedů". Je to jednorázová záležitost, jinak se pohybuje jen a pouze pomocí těch vrtulek a tedy relativně pomalu.
- jeho nasazení probíhá tedy tak, že ho umístíš na pevná podklad a počkáš, až se dostave proud "šahedů" na dosah. Potom s ním vzlétneš, zaujmeš pozici a aktivuješ raketový urychlovač, který dron vynese rychle do výšky k "šahedům" a tam dojde k jeho koncovému navedení.
- takhle to v životě proti vrtulníku nemůžeš nasadit, leda že by letěl v takové výšce a ty by si mohl použít ten raketový urychlovač.
- ta velká rychlost dronu je tak pouze vertikální s jediným cílem, nabrat výšku, jinak je stále pomalý a uletí mu jakýkoliv vrtulník.
- včetně toho videa je o jeho odpalování řečeno, že musí být z pevného povrchu, korba auta, střecha a ve videu mají podložku. Nevím jestli je to nutnost, ale zatím to tak vypadá.

Takže nasazení proti vrtulníku je silně omezeno, musel by si být v pozici, o které dopředu víš, že tam letí vrtulník. To, že nemá dron velkou výdrž tě limituje, protože ho musíš odpálit až ve chvíli, kdy už bude vrtulník od tebe na nějakých 11-15 km. Navíc ten dron letí pomalu a pokud vrtulník bude manévrovat, nemá šanci se k němu přiblížit. Jeho jediná rychlost je vertikální vzhůru, ale to obvykle vrtulník takto neoperuje.

Veškerá flexibilita dronu je tak minimální, protože s ním nemůžeš dělat víc, než jsem popsal.

Tudíž jeho nasazení proti bitevním vrtulníkům v boji je dost nefunkční. Sice může nastat případ, že by takovým dronem došlo k sestřelu vrtulníku, ale to by byl jen extrém na jehož základě nemůžeme nic podstatného usuzovat.

Bavíme se o míře rizika či jeho přežití na budoucím bojišti. Ne o univerzálnosti toho či onoho bojového prostředku. Nicméně tedy, jeden Piorun stojí cca 2,5 milionů korun. Střela, ne komplet. Ten stojí 25 milionů. No a za to můžeš mít 66 P1-SUNů při srovnání pouze střel nebo 724 při srovnání s kompletem. V podstatě to můžeš po cíli házet jak kameny.

K čemu je ti vyplýtvat zdroje, když výsledný efekt je prakticky nulový? jak ukázala válka v Ukrajině, správné nasazení několika MANPADS vede k sestřelu bitevních vrtulníků i když mají kvalitní ochranu. Naproti tomu, jak jsme si rozebrali v předchozím příspěvku, šance na sestřel tím dronem je strašně nízká a spíše nepravděpodobná. Prostě násobení nulou. Reálně je to zbraň specifického použití a její používání k jinému účelu je mrhání prostředky (nebo maximálně vyžádána nutnost). Budou určitě zase existovat scénáře nějaké efektivního nasazení, ale to jsou opět spíše extrémy, které se obvykle zanedbávají.

o, těch sestřelených rusáckých vrtáků jsem již par viděli, že. Přičemž se po vrtulnících tu i tam nad frontou poněkud slehla zem, že jo. Vzduch tedy.
…
Protože není nad frontou nasazovaný tak se opravdu bránit nemusí, jak dopadne když létá v "šedé" (20-30 km) jsme viděli v přímém přenosu několikrát.

Právě že jen pár a z toho lze usuzovat, že je to (zatím?) jen extrém. Časem se to třeba bude měnit, ale nyní na základě těchto ojedinělých úspěchů není možno dělat obecné závěry.
Druhá věc je, že četnost nasazení bitevních vrtulníků ze strany Ruska, daleko víc to bude souviset s jejich ztrátami z počátku války a schopností Ruska stavět a opravovat a udržovat další stroje. I nejnižší odhady ukazují, že počty ruských aktivních bitevních vrtulníků jsou minimální. Tím, že jich mají málo se jich bude v boji vyskytovat také málo.

Doba se změnila, dnes není line dotyku jedna dlouhá čára a od ní pár kilometrů vzdálená postavení. Dnes je to pruh země kolem dvaceti, třiceti a někdy i více km. O současném dosahu zbraní Apače jsem psal, přičemž aktuálně vyvíjené s cca 20 plus možností odpalu jsou silně hraně.

To platilo i v minulosti, linie dotyku byla stále zónou a to stále o podobném rozsahu jako nyní. Jediný rozdíl je, že zatímco v minulosti v boji proti armádám starého typu se mohla moderní armáda dostat blízko k nepříteli, i ty nyní disponují schopností odhalit, identifikovat a zaměřit jednotky na velké vzdálenosti. Takže i tyto armády mají nyní schopnosti, které jim byli odepřeny.
Dostřel samotných zbraní má samozřejmě velkou roli, ale nejpodstatnější bylo, je i bude operačně-taktická doktrína a schopnost velení a řízení, která musí být dostatečně ohebná, aktivní a reaktivní, aby se dokázala přizpůsobit bojišti. Největší důraz je tak třeba klást na doktrinální modely, systémy C4ISR a výcvik vojsk, než na samotné zbraně. V prostředí o jakém se bavíme to platí dvojnásob.

[Dzin]

Ja viem, ale dzin dáva stále argumenty ako vrtuľníky s prstom v nose vyriešia útoky roja dronov s novými zbraňaami ktoré raz....možno....až allah dá budú. Verí, že vývoj vrtuľníkov dobehne vývoj dronov. Ja sa s ním nebudem donekonečna hádať.

Tohle nikde netvrdím. Tvrdím, že když se bavíme o rojích dronů útočící velkou rychlostí na vrtulníky, tak si musíme představit daleko jiné typy vrtulníků s jinými schopnostmi, které budou odpovídat době, ve které se bude dít to co popisuješ.

Stejně tak to že by vývoj vrtulníků musel dobíhat vývoj dronů. To je podle mě podstata problému a proč jsme chtěl aby si popsal, co znamená podle tebe vývoj vrtulníků. Protože vývoj dronů je současně i vývoj vrtulníků. Stejně jako vývoj kanonů, raket, AI či elektroniky. Vývoj vrtulníků tak obsahuje vývoj obrovského množství dalších segmentů, které se nemusí týkat jen a pouze samotného vrtulníku.

Proto se ti snažím jen napsat, že tvoje argumentace má v tomto základní logickou chybu, že zohledňuje pouze vývoj dronů aniž by zohlednila vývoj jako celek.

P.S. Podle mě se nehádáme, ale diskutujeme, ne?

[pjaro77]

To nie je logická chyba,ty nereflektuješ skutočnosť. Ja žiadny veľký vývoj obrany útočných vrtuľníkov nevidím, zato vidím rýchly vývoj dronov.

[Zemakt]

Jak ten dron funguje:
- ten raketový urychlovač má proto, aby rychle nabral potřebnou výšku na úroveň letové hladiny "šahedů". Je to jednorázová záležitost, jinak se pohybuje jen a pouze pomocí těch vrtulek a tedy relativně pomalu.

Správně si podotknul, relativně pomalu. Jak létá vrtulník? Relativně pomalu.

- jeho nasazení probíhá tedy tak, že ho umístíš na pevná podklad a počkáš, až se dostave proud "šahedů" na dosah. Potom s ním vzlétneš, zaujmeš pozici a aktivuješ raketový urychlovač, který dron vynese rychle do výšky k "šahedům" a tam dojde k jeho koncovému navedení.

Dáš ho třeba na chodník, asfaltku, tác na nádobí. Vzlétneš s ním do prostoru navedení tak abys útočil s převahou výšky, tudíž násobíš rychlost. Zarámování a převzetí automatického navádění se děje ve vzdálenosti kolem 1 km. Tím pro tebe práce operátora končí. Pozn. odpal z velké výšky rovněž využívá Apač u AGM-114, kdy tím násobí její dolet.

- takhle to v životě proti vrtulníku nemůžeš nasadit, leda že by letěl v takové výšce a ty by si mohl použít ten raketový urychlovač.

Proč?

- ta velká rychlost dronu je tak pouze vertikální s jediným cílem, nabrat výšku, jinak je stále pomalý a uletí mu jakýkoliv vrtulník.

Není, viz výše. Nabrání výšky a její proměna ve prospěch maximální rychlosti v rámci zteče byla vyučována již za Velké války.

- včetně toho videa je o jeho odpalování řečeno, že musí být z pevného povrchu, korba auta, střecha a ve videu mají podložku. Nevím jestli je to nutnost, ale zatím to tak vypadá.

Jestli ti přijde šuplík obrácený dnem nahoru jak nějaký problém, může být. Já osobně upřednostňuji šuplík a řízení dronu z třicet metrů vzdáleného okopu, před odpalem z ramene a s tím spjatým potenciálním odhalením.

Takže nasazení proti vrtulníku je silně omezeno, musel by si být v pozici, o které dopředu víš, že tam letí vrtulník.

To vím, viz pjaro. Proč myslíš, že jsou Ukrajinci v sestřelování Geranů tak úspěšní? Jdou na jisto.

To, že nemá dron velkou výdrž tě limituje, protože ho musíš odpálit až ve chvíli, kdy už bude vrtulník od tebe na nějakých 11-15 km.

Limituje mne to pouze počtem volných operátorů. Do prostoru v kterém působí vrtulník můžeš navést klidně deset dvacet intercepotrů. Limituje tě pouze počet lidí schopných navádět.

Navíc ten dron letí pomalu a pokud vrtulník bude manévrovat, nemá šanci se k němu přiblížit. Jeho jediná rychlost je vertikální vzhůru, ale to obvykle vrtulník takto neoperuje.

Viz výše, s převahou výšky maximální rychlost překonáš, na střetném kurzu zdvojnásobíš. Jakmile bude vrtulník uzamknut, nevím jakým manévrem by se mohl vrabčákovi řízeným AI vyhnout. Řekl bych, že to neví ani jeden z nás. Nehledě na to, vyhne se jednomu a vletí do kolizního kurzu druhému. Mnoho psů, zajícova smrt (předpokládám, že operátoři mezi sebou komunikují a vyměňují si souřadnice).

Veškerá flexibilita dronu je tak minimální, protože s ním nemůžeš dělat víc, než jsem popsal.

Tak jak jsem popsal je jeho flexibilita a efektivita s ohledem na pořizovací cenu a riziko obsluhy dost dobrá.

Tudíž jeho nasazení proti bitevním vrtulníkům v boji je dost nefunkční.

Vzhledem ke skutečnosti, že už asi rok a něco absentují videa z vrtulníkového sprayování neřízenými střelami a útoky Ka-52 Vichrami taktéž úplně absentují, není tvé tvrzení relevantní.

Sice může nastat případ, že by takovým dronem došlo k sestřelu vrtulníku,

Ten případ se samozřejmě stal, je doložen a proto taky jako takový jej musíme brát. Tedy se jedná o zcela relevantní fakt.

ale to by byl jen extrém

Vzhledem k tomu, že se to stalo již opakovaně, nejedná se o extrém, ale skutečnost, kterou je nutno brát v potaz.

na jehož základě nemůžeme nic podstatného usuzovat.

A právě s ohledem na výše uvedenou skutečnost a fakt, že bitevní vrtulníky nad současným UA de facto vymizely, můžeme celkem reálně usuzovat, že je něco cosi blbě a že svět není jako dřív


Pár rekordních letů:

Apex Recordhunter se stává nejrychlejším elektrickým dronem na světě Společnost tvrdí, že let proběhl během interního testu 26. června a že formální certifikace od Guinnessovy knihy rekordů je stále vzdálena několik týdnů. Apex Recordhunter, jak se prototyp nazývá, překonal předchozí oficiální rekord pro elektrické letadlo, který činil zhruba 657,59 km/h (408,7 mph).

Tato rychlost není jen pro parádu. Společnost Quantum Systems plánuje tuto technologii přímo využít v nové řadě stíhacích dronů. Na bojišti, kde o přežití rozhodují sekundy, by to mohlo znamenat rozdíl mezi zastavením útočného dronu a jeho dosažením cíle.

Apex Recordhunter dosáhl rychlosti 699 km/h (434 mph), což je neoficiální světový rychlostní rekord.
Apex Recordhunter dosáhl rychlosti 699 km/h (434 mph), což je neoficiální světový rychlostní rekord.Kvantové systémy
„Po více než rok tento projekt znamenal brzká rána, pozdní noci, nezdary, průlomy, oběti a neochvějnou víru, že dokážeme posouvat hranice možného,“ řekl Robert Gardemin, hlavní prototypový inženýr společnosti Quantum, který na projektu pracoval. „699 km/h je neuvěřitelný milník, ale je to jen začátek. Brzy se vrátíme, abychom jeli ještě rychleji a oficiálně to oznámili.“


Tvrzení o rekordu však není nesporné. Dva australští amatéři, kteří provozují YouTube kanál Drone Pro Hub , Aidan Kelly a Ben Biggs, dosáhli se svým vlastním dronem Blackbird neoficiální rychlosti 730 km/h (453,6 mph) – ačkoli připouštějí, že zadní vítr toto číslo nafoukl. Po odečtení větru klesne jejich skutečná rychlost letu na přibližně 674 km/h (418,8 mph), s oficiálním průměrem průletu 685 km/h (425,6 mph). Ať tak či onak, oba projekty se nacházejí v podobné rychlostní kategorii a neformálně soupeří o právo chlubit se, než se k tomu vyjádří jakýkoli oficiální orgán.

Rychlost elektrických dronů však stále značně zaostává za vojenskými drony se spalovacími motory. Northrop Grumman X-47B , experimentální letoun s proudovým motorem, se přiblížil rychlosti Mach 0,9 – přibližně 1 100 km/h – zatímco průzkumný dron RQ-170 Sentinel údajně dokáže dosáhnout rychlosti kolem 925 km/h, což je Mach 0,75. Tyto drony spalují palivo, nikoli běží na baterie, což snižuje maximální rychlost ve prospěch doletu a nosnosti, které jsou v dlouhodobých bojových operacích důležitější.

Podle prohlášení společnosti Apex sám o sobě není zbraní. Jde o technologický demonstrátor postavený stejným inženýrským týmem, který vyvíjí program stíhacích raket společnosti Quantum Systems, a obě platformy sdílejí spíše základní know-how než hardware.


Samotné bojové systémy pocházejí od WIY Drones, kyjevské společnosti působící samostatně v rámci téže skupiny prostřednictvím společného podniku s názvem Quantum WIY Industries. WIY se připravuje na testování dvou vlastních účelových stíhacích letounů: Strila, dronu s pohledem z první osoby (FPV) schopného nést 0,5 kg užitečného zatížení, a Spy, který je prezentován jako nejrychlejší existující protiletadlový stíhací letoun FPV. Oba jsou zaměřeny na zachycení dronů kamikadze, které Rusko stále častěji používá proti ukrajinským cílům.

V demonstracích tento týden WIY předvedla aktualizované verze obou: letouny Spy údajně dosáhly rychlosti až 600 km/h, což je dost rychle na to, aby pronásledovaly útočné drony typu Shahed s proudovým motorem, zatímco modernizovaná Strila 2 LR dosáhla maximální rychlosti 310 km/h, přičemž část rychlosti vyměnila za 30minutový letový čas. Ani jeden z výsledků nebyl certifikován jako oficiální rychlostní rekord, ale oba představují konkrétní výkonnostní standardy pro drony určené k zachycení nejrychlejších ruských útočných dronů.

Tato práce je již podpořena skutečnými penězi. Společnost Quantum Systems se do podniku finančně zapojila a zajistila objednávku na 15 000 kusů Strila pro ukrajinskou Národní gardu, což je krok, jehož cílem je proměnit jeden bojově ověřený dron v plnohodnotný obranný systém.

Za touto expanzí stojí stejná inženýrská logika, která Apex původně vytvořila. Tyto společnosti ukazují, jak rychle se civilní rychlostní rekordy a vojenské aplikace stírají. Projekt Apex také ukazuje, jak daleko lze posunout bateriový elektrický pohon, když cílem není přeprava cestujících, ale vymáčknutí veškerého výkonu z aerodynamiky a materiálů.

[Lord]

Souhlasím se Zemaktem, protože tady má fundované praktické příspěvky z fronty a ví jak to funguje.
Prostě vrtule stejně jak píše pjaro momentálně tahají za kratší konec špagátu.
Drony se vyvíjí technicky rychleji a takticky taky i vzhledem k tomu množství si s tím můžou hrát.

Tvrdím, že když se bavíme o rojích dronů útočící velkou rychlostí na vrtulníky, tak si musíme představit daleko jiné typy vrtulníků s jinými schopnostmi, které budou odpovídat době, ve které se bude dít to co popisuješ.

A kdo je bude mít amící ? My asi ne, zbytek světa, možná Čína, nevím, i tak drony můžou být stejně rychlé nebo i rychlejší jo.

Dzin si možná jen myslí, že vrtulník může oproti Geranům v prostoru více kličkovat, nahoru dolů do strany.
Ale pokud tam bude masa dronů, tak ho stejně nějaký dostane.
Navíc proudové gerany mají vyšší rychlost než helikoptéra. Raketové urychlovací motory u dronů jsou kvůli nim.

CO SE TÝČE identifikace pomocí systémů, je snažší detekovat velkou helikoptéru než malé drony na zemi.

Pokud by byl boj proti vyspělejšímu protivníkovi, stačí Írán.

Malé drony využívají plasty, uhlíková vlákna nebo sklolaminát. Tyto materiály radarové vlny téměř neodrážejí.

Efekt rotujících listů: Točící se rotor vytváří specifický Dopplerův posun. Radary tento signál zachytí na velkou vzdálenost.

Jasně třeba poletí nízko poté se stanou zase obětí Manpads. Navíc jak je uvedeno ve spoileru, rychlé drony můžou být za 5 let standard.
Pokud se podaří zvýšit kapacitu baterek a přitom zachovat hmotnost, aby to bylo nějak vyvážené s množstvím dronů a jejich dosahem, tak je to pro BITEVNÍ vrtulníky průser pánové.
Čína nabíjí drony za letu vzduchem bez jediného kabelu. TO UŽ VYMYSLEL TESLA.

[skelet]

opět mi tato diskuze s Dzinem připomíná mou debatu s ním ohledně UH-60 a Mi-17, kde mi tvrdil, jak se UH-60 budou neohroženě pohybovat na a za frontovou linií.

[Lord]

Nevím, proč nějak ustrnul Ono to co píše možná kdysi platilo nebo se tomu věřilo, ale nyní to je komplikované

[Zemakt]

Neustrnul, je to optimista

[Lord]

Neustrnul, je to optimista

„Optimista je člověk, který je nedostatečně informovaný.“

Zdroj: https://citaty.net/citaty/275067-dittma ... optimista/

Někdy se to uvádí obráceně podle kontextu
Na odkazu je k tomu více citátů, ale nic no, nebudu to tady plevelit.

Třeba nám to zase roznese na prvočinitele.

[bat]

Přiznávám nerozumím jádru sporu - tak napíšu svoje 2 centy, ale nenechte se rušit.

"Vrtulník je druh rotorového letadla těžšího než vzduch s poháněnými horizontálně rotujícími nosnými plochami" ale některé drony takto už fungují. Tedy pokud by měl vrtulník v boji zaniknout, tak i tento druh pohonu. To si myslím nenastane pokud má dron ekonomicky setrvávat na místě. Tedy vrtulníky těžko zaniknou v dohledné době.

Pokud se bavíte o současném bitevním vrtulníku s lidskou osádkou, tak je zřejmé že zmizí a rychle (v moderních armádách). Lidé budou nahrazeni a zůstane jen těžký vrtulník bez lidské osádky určený pro vykonávání podobných úkolů jako současné bitevní vrtulníky. A to reálné myslím je. Důvod je odolnost, energetická rezerva a nosnost. Taková platforma může nést třeba laser, rychlopalné kulomety, působit jako nosič dronů nebo senzorová platforma dalekého dosahu. Bude tedy v roli spíše defenzivní. Důvod proč si to myslím je právě energie, protože taková užití potřebuje stálý přísun energie (kvůli hmotnosti všech těch zbraní, senzorů apod.) a to vyžaduje výkonný a relativně těžký spalovací motor / turbínu, mnoho paliva. Baterie nebudou stačit a nevím jestli nejaké další alternativy pohonu v horizontu dekády jsou možné. Tedy důvodem takových rozměrů je fyzika a ne doktrína. Tedy něco o rozměrech bitevního vrtulníku s podobnými úkoly podle mě dlouho zůstane.

Ale hned se střelím do nohy. Dříve si různí odborníci mysleli, že vzniknou velkoletadla - mateřské lodě, obrovské bitevní lodě, které budou hrát roli takové kumulované energie. Jenomže vývoj byl tak rychlý, že se cesta ukázala neperspektivní - přesto IQ47 zase reinkarnuje roli bitevní loďě a třeba má pravdu.
Vývoj nekončí a možná dronová válka brzy ukáže, že cesta jsou levné a jednorázové drony sice s nižší ničivou sílou, ale vyvážené obrovskou kvantitou (pásová výroba) a chytrým nasazením (autonomní roje). Na zodolněné cíle by se pak používaly těžší manévrující rakety - něco takového už přece vidíme. V takovém scénáři ofenzíva dominuje nad defenzívou a i modernizovaný (autonomní) bitevní vrtulník v ní na straně útočníka podle mě nemá smysl.

[NagyAttila]

Buducnost VTOL lietadiel je

- https://www.eveairmobility.com/eve-air- ... prototype/
Momentalne sa projektuje pilotovana verzia a nasledovat bude bezpilotna. Vyrobcov tohto konceptu je viacero

- a v pokrocilych konvertoplanoch ako Valor

[Lord]

Bate,
no myslím si, že Dzin je zastáncem univerzálních bitevních vrtulníků, které budou umět odpalovat jak střely Hellfire nebo novější, tak vypouštět drony, atd.
Tady se mu v podstatě oponuje, že tyhle úlohy převezmou specializované drony, ale také že je bitevní vrtulník v bojové zóně zranitelný.
Vrtulník může fungovat jako létající řídící středisko pro drony, ale třeba nebude poté bitevní v tom smyslu jako předtím.
Dzin dále oponuje, že vývoj bitevních vrtulníků probíhá, to je pravda, tak si jen nastíníme, jak by to mělo asi vypadat pro vaši představu.
Aby to nebyly jen citační souboje.

Klasika a další moderní vývojová verze je Apache AH-64E

Posádka Apache může přímo z kokpitu plně ovládat drony jako MQ-1C Gray Eagle.
Apache se testuje s drony Altius-600. Tyto malé drony vrtulník vypustí z tubusu, ony vyhledají nepřítele a Apache na ně pak zaútočí z bezpečné vzdálenosti.
Nové střely JAGM: Postupně nahrazují klasické Hellfire.
Modernizovaný radar nad rotorem umí sledovat desítky cílů najednou a předávat informace dronům nebo jiným vrtulníkům v síti.

Třeba si to můžou dovolit, ale nespoléhají se jen na to.
Mimo to dostává prostor Anduril se svým Thunder, který bude umět s Apache nebo budoucími MV-75 Cheyenne II spolupracovat a jiné.

Americká armáda v boji s Íránem přišla o čtvrtinu dronů Reaper

US ARMY už během války s Íránem přišla nejméně o 45 dronů MQ-9 Reaper, tedy o čtvrtinu celkového množství.
Zmíněné bezpilotníky byly intenzivně nasazovány okolo Hormuzského průlivu.
„Drony však létají pomalu a často v malých výškách, což z nich činí poměrně snadné cíle pro íránské ozbrojené síly i jejich regionální spojence v Jemenu a Iráku,“ podotkl list s tím, že některé drony Reaper nebyly sestřeleny, ale zřítily se poté, co s nimi operátoři ztratili spojení.

Pentagon přitom podle deníku plánuje postupné nahrazování těchto dronů flotilou levnějších ozbrojených průzkumných dronů, které budou schopné působit v rojích a koordinovaně útočit na cíle.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... r-40592695


TEDY K DOPLNĚNÍ k tomu, že i tyhle stroje padaly jako hrušky.
Jo mohli místo toho nasadit vrtulníky? Asi to občas udělali, některý problémy to vyřešilo, ale přineslo to i rizika z hlediska záchrany pilotů.
V oblasti Hormuzského průlivu, Jemenu a Rudého moře byl během současného napětí sestřelen pouze 1 americký bitevní vrtulník AH-64 Apache.
Oba piloti byli bezpečně zachráněni z moře americkým autonomním člunem bez posádky.

MQ-9 Reaper SAMOZŘEJMĚ působily v hloubce Íránu, to vysvětluje zvýšené ztráty. Jako průzkum a nesly také rakety Hellfire.
Vzhledem ke své nízké rychlosti a letům v relativně nízkých výškách se tyto drony ukázaly jako zranitelné vůči systémům protivzdušné obrany.
Některé z dronů nebyly zničeny ve vzduchu, ale na amerických vojenských základnách během íránských úderů.

Tečka.