Re: Vrtulník na bojišti budoucnosti
Napsal: 14/8/2026, 10:26
Dosah je násobně větší než u MANDPADS, Piorun má cca 6,5 km a 4,0 km výškový. Dnešní interceptor třeba P1-SUN Jetkiller má 30 km dosah, výškový 9 km. Používá se tak, že je operátorem vystřelen do kurzu přilétajícího cíle, po jeho nalezení se automaticky zamyká a navádí sám. Na navedení má jeho operátor cca 15 minut. Odpaluješ ho taktoZemakt píše: ↑3/8/2026, 08:58
Ano a ano. Nicméně se jedná o loitering munition to jest způsob nasazení je zcela jiný, proto jí porovnávat s MANPADS není zrovna košer.
Dzin: Právě že je. Hlavní problém tohoto typu dronu, aby si ho použil tak jak naznačuješ, tedy jako vyčkávací munici je jeho malý dosah a výdrž. To jasně ukazuje, že je to zbraň, jejíž účelem je udeřit rychle na protivníka v dostřelu. Problém potom je, že není uzpůsoben k tomu, aby si ho odpaloval "z ramene". Je to dron, který přivezeš do nějaké lokality, tam ho umístíš a odpálíš na vzdušný cíl. Chybí mu tak potřebná flexibilita pro užití "tady a teď", který je potřebný pro boj s cílem typu bitevního vrtulníku tak, jak ho nasazují USA a státy NATO. Možná by se neosvědčil ani proti ruským, to bych si musel víc promyslet.
To jest jako když hodíš batoh na zem. Navíc můžeš hodit batoh dvacet metrů od sebe. Za mne je to flexibilní až dost a to zcela opomíjím bezpečnostní riziko obsluhy MANPADS při odpalu z ramene ve smyslu odhalení. Nasazení západní školy je limitované dosahem jejich primárních zbraní, tedy v současné době u AGM-114 to je cca 11 km. A proto se také vyvíjejí zbraně odpalující se s co největšího odstupu.
Bavíme se o míře rizika či jeho přežití na budoucím bojišti. Ne o univerzálnosti toho či onoho bojového prostředku. Nicméně tedy, jeden Piorun stojí cca 2,5 milionů korun. Střela, ne komplet. Ten stojí 25 milionů. No a za to můžeš mít 66 P1-SUNů při srovnání pouze střel nebo 724 při srovnání s kompletem. V podstatě to můžeš po cíli házet jak kameny.Zemakt:A proto ani nebudu zmiňovat rozdíl v ceně a s tím spojenou kvantitou výroby.
Dzin:To klidně můžeme, protože porovnáváme univerzální systém pro obranu vojsk v poli proti přímému nebezpečí a jednoúčelový systém pro přesně stanovené nasazení. ty jsou vždy o dost levnější.
No to snad dá rozum ne, že to takto funguje. Jak jako myslíš že sestřelují Gerany?Dzin: Jenže to dost chybně hodnotíš. Děláš z něj něco, co není, to co popisuješ neexistuje. Vypůjčím si z článku AN o podobném dronu Skaženyj
Rychlost stíhacího dronu je však pouze jednou proměnnou celé rovnice. Zcela zásadní význam má kvalita radarového pokrytí, rychlost předávání dat, systém velení a řízení i míra automatizace navedení. Čím dříve je cíl odhalen a čím rychleji jsou informace předány operátorovi nebo autonomnímu systému řízení, tím větší prostor i čas má stíhací dron pro úspěšné zachycení a zničení cíle.
Jo, těch sestřelených rusáckých vrtáků jsem již par viděli, že. Přičemž se po vrtulnících tu i tam nad frontou poněkud slehla zem, že jo. Vzduch tedy.Tím je řečeno vše, tohle v rámci nasazení proti bitevnímu vrtulníku o kterém se bavíme nikdy nezajistíš v současné době. Je to jednoúčelová zbraň specializovaná řešit přesně stanovenou úlohu (a nejspíše velmi efektivně), ale ne schopná nasazení o jaké nám jde.
Protože není nad frontou nasazovaný tak se opravdu bránit nemusí, jak dopadne když létá v "šedé" (20-30 km) jsme viděli v přímém přenosu několikrát.To, že ti uniká jak se nyní má proti němu bitevník bránit je správné, protože nemusí. Ten dron ho neohrozí, protože proto není stavěný. Ano, můžeme začít vymýšlet scénáře, kdy by se to mohlo stát, jenže to vždy budou extrémy v rámci běžného nasazení.
Manévrem asi těžko, ale jinak jo. O tom je celá tahle dišputace, na každou zbraň se časem objeví protizbraň.V budoucnu třeba takové drony budou, jenže to už budou i jiné bitevní vrtulníky. Které už to budou schopny řešit třeba manévrem, proti palbou pomocí inteligentní munice, klamnými cíl řízenými AI či včasným vyhledáním a zaměřením vrabčáka třeba i za pomocí dronů nebo jiných prostředků, A nebo další, třeba STEALTH či jen tím, že budou operovat ještě na větší vzdálenosti než nyní.
Viz výše. Jednou z nich je změna nasazení, doktríny. To jest vedení boje na velkou dištanc.Možností je spoustu, to, že se někam pohne vývoj dronů neznamená, že bitevní vrtulníky zůstanou na místě. Nehledě na to, že i oni mohou používat drony a nyní už je používají, takže vývoj dronů je současně i vývojem v rámci nasazení vrtulníků.
Na zbytek reagovat nebudu, to by jsem se už jen opakoval. Snad jen:
Doba se změnila, dnes není line dotyku jedna dlouhá čára a od ní pár kilometrů vzdálená postavení. Dnes je to pruh země kolem dvaceti, třiceti a někdy i více km. O současném dosahu zbraní Apače jsem psal, přičemž aktuálně vyvíjené s cca 20 plus možností odpalu jsou silně hraně.Faktem je, že píšeš jen o ruských typech vrtulníků s jejich doktrínou nasazení a stejně tak, že těch sestřelů pomocí dronů je minimum. Třeba Apače si na linii dotyku taky nikdy neviděl v rámci velkého konvenčního konfliktu, jejich působení bylo a je zcela jiné.
