1stCLJan píše:
Tak nevím ale když pročítám diskusi , tak jsem napsal, že snížením váhy mohl pilot LA-7 dosáhnout větší rychlosti klidně i o 10 Km/h
Na češ ty jsi mi odpověděl , že váha na maximální rychlost nemá podstatný vliv a jestli se rychlost zvýší, tak to ani nejde změřit.
Na češ jsem ti napsal že to není pravda a rychlost se zvýší.
Ano, oba dva píšeme, že se rychlost zvýší a jsme v tomto směru ve shodě. Jen jsem tě žádal, ať nějakým měřením či protokolem dokážeš správnost své úvahy o 10 km/h. Nemusí to být nutně Lavočka, stačí jakýkoliv Warbird alespoň trochu podobné konfigurace ve stejném režimu, tedy maximální rychlost u země.
1stCLJan píše:Alfík k tomu dodal, že při maximální rychlosti má křídlo negativní úhel např 4-5 stupňů a při odlehčení bude muset pilot více potlečit a zvýšit úhel do nagativa třeba na 6 stupnů a tím bude mít letadlo větší aerodinamický odpor než při větší váze a nepoletí rychleji
Alfík píše o poměrech vztlaku a odporu a o maximu tohoto součinitele. Alfík ti stejně jako já nevyvrací tezi o tom, že lehčí letadlo bude rychlejší, cituji:
Alfik píše:Tvá úvaha o zvýšení rychlosti cestou snížení hmotnosti platí jen omezeně, a to velmi omezeně. A je tedy otázkou, o kolik se mohla zvýšit max. rychlost po vystřílení paliva a vypotřebování části paliva. Asi to nemohlo dát ani 10km/h, ale to ti asi bude muset odpovědět někdo chytřejší než já

A já znovu navazuji, odhal nějaký relevantní zdroj. Skripta, měření, výpočet, to je jedno, ale relevantní zdroj.
1stCLJan píše:Na to jsem vám už oběma napsal, že křídla starých profilů ztrácí při vysokých rychlostech vztlak tím že máte letadlo těžší musíte zvýšit úhel náběhu, což má za následek naopak menší rychlost při větší váze letadla oproti odlehčenému letadlu. S tím souvisí i posunutí vztažného bodu vztlaku křídla dopředu při velkých rychlostech a tím menší vztlak. A s tím souvisí i klopný moment křídla při velkých rychlostech , který naopak musel pilot vyrovnávat zvýšením náběhu aby se nezabořil do země. Takže s tím negativním náběhem se mýlíte.
Držíš se něčeho, co s Alfíkem ani jeden netvrdíme. Přečti si pozorně, co píšeme: Uvádíme, že se letadlo pohybuje na nějakých úhlech náběhu (je úplně jedno, jestli je to -3, 0, nebo třeba 3° - jedná se jen o příklad) a že po odlehčení stroje musí pilot reagovat snížením vztlaku, tedy potlačením (na -4, -1, nebo třeba 2°). Zároveň (znovu opakuji) souhlasíme s tím, že letadlo konfigurace warbirda tím něco málo získá. Tzn.: Jsme všichni tři ve shodě. A pak jsme ještě jednou ve shodě v tom, že letadlo tak získá málo. Ty tvrdíš 10 km/h, já a Alfík myslíme, že to bude ještě o dost méně.
S těmi změnami vztlaku při vysokých rychlostech bohužel nevím, kam míříš. Jestli jako že od nějakého bodu začne vztlak s rostoucí rychlostí klesat? Nebo že dojde k posunu aerodynamického středu a začne klesat nos letadla? S poklesem nosu bys měl v některých případech pravdu, ale to se týká až extrémně vysokých rychlostí. A třeba u Fw 190 tohle nebylo pozorovatelné při žádné rychlosti (do jaké byl testován jsem tady někde psal). To, že vztlak neroste ideálně kvadraticky s rychlostí je samozřejmost, v tom jsme ve shodě.
1stCLJan píše:Rozvinul jsem vám příklad s bombardéry, které jsem tady nevytáhnul já ale Skeptik.
Vše souvisí se vším. jen reaguji na vaše argumenty. A nikdo mi nad ramenem nestojí. To že jsi mi zviklal a já si ověřil moje přesvědčení je normální ostatně ty jsi to taky konzultoval.
Ten bombardér byl opět jen příklad, na kterém Skeptik Mirkovi vysvětloval, proč se po odlehčení stroje sníží úhel náběhu. Jako příklad je to při diskusi o maximální rychlosti La-7 u země bohužel poněkud nešťastné. Bombardéry letící na cestovní rychlosti činila cca 2/3 rychlosti maximální. Bombardér nesl velké množství paliva a munice a při této relativně nízké rychlosti letěl velmi natažený. Další vliv má řídký vzduch, který také vede k natažené poloze. Takový He 111 měl minimální letovou hmotnost okolo 9 tun, maximální ale 14 tun to je poměr 65%. La-5FN okolo 88%. Tzn. bavíme se o úplně jiných výškách, jiných rychlostech, jiných letadlech a totálně jiných rozdílech hmotnosti. Když navíc přidáš ještě ATR, tedy moderní airliner, tak z toho nezjistíš už vůbec nic.
1stCLJan píše:Píšu ti to Fuči už po čtvrté , maximální rychlost ovlivňuje podstatně i váha letadla mimo akcelerace atd.
Dám ti další příklad z reálu mimo těch bombardérů :
ATR 72 když letí bez nákladu lidí , což je nějakých 20 % váhy, tak vyvine ve stejné letové hladině podstatně větší maximální rychlost než plně naložená a to se vztahuje ke všem letovým hladinám!! Informace přímo od pilota ATR s tím že je ochoten mi poskytnout rychlostní polaru vztaženou pro hmotnosti!
Co myslíš rychlostní polárou vztaženou pro hmotnosti?
1stCLJan píše:Proč asi letí rychleji že??
A neříkej mi že je to moderní letadlo , principy fyziky co platili za války pro stíhačky jsou stejné co platí dnes pro vrtulovou ATR.
Chtěl jsem po tobě Warbirda na maximální rychlosti v nulové výšce. Ne moderního airlinera v cestovním režimu v cestovní výšce. Fyzika je jen jedna, ale tohle jsou bohužel dvě naprosto jiná letadla v naprosto jiných režimech.
1stCLJan píše:Nižší váha = větší výkon= větší dosažená maximální rychlost v ustáleném horizontálním letu.
No, ta rovnítka jsou matematicky i fyzikálně strašná

. Ale jinak jsme samozřejmě ve shodě, velká většina konvenčních letadel bude při snížení hmotnosti při běžných režimech rychlejších.
1stCLJan píše:Popíráš prostě zákony fyziky a snažíš se to krkolomě vysvětlit, protože nechceš věřit tomu co jsem napsal.
Ale jdi ty

. Ocituj mě, kde popírám zákony fyziky. A poprosím tě i o zákon, který tak popírám. Předpokládám, že se bavíme v rámci Newtonovské, nikoliv kvantové fyziky.
1stCLJan píše:To že jsem psal i o formuli bylo jen s příkladem, taky jsem psal o rychlostních letech , ale na to ty nereaguješ.
Když souhlasím, tak zpravidla nereaguji. Teď jsem udělal výjimku, aby ses v další diskusi nezaměřoval na věci, ve kterých jsme ve shodě, ale soustředil ses na dokázání toho, kde ve shodě nejsme.