Hektor píše:Ako vyzerala a ak osa menila letecká škola Luftwaffe v prebehu vojny? Existovala nejaká štandardná (tabuľková) zostava? Napríklad 15 Fw-44 a 15 Ar-96
@Hektor
Čau
a) o jaké době přesně mluvíš? Pomohlo by ti toto?:
https://ww2-weapons.com/pilot-training- ... luftwaffe/
https://ww2-weapons.com/pilot-training- ... -late-war/
b) co přesně myslíš pojmem "letecká škola Luftwaffe"?:
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... enLw-R.htm
https://www.asisbiz.com/Luftwaffe/schule.html
asi nemyslíš tento typ jednotek, ne?:
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... derung.htm
https://www.asisbiz.com/Luftwaffe/lehr.html
c) "typická (tabulková)" sestava... to se přiznám že nevím. Možná ti pomůže pár empirických faktů (a pár mých spekulací), ale rozhodně netvrdím, že v této oblasti sahám odborníkům někam výše než jsou jejich kotníky.
Příklady výbavení některých jednotek (bohužel bez přesnějšího časového rámce):
https://www.asisbiz.com/Luftwaffe/ffsab2.html
https://www.asisbiz.com/Luftwaffe/ffsab32.html
https://www.asisbiz.com/Luftwaffe/ffsc21.html
Příklad zařazení konkrétních typů letadel do jednotlivých kategorií v jednotce FFS A/B:
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... derung.htm
Kritériem pro zařazení do jednotlivých kategorií by dle wiki měla být odstupňovaná maximální hmotnost a maximální počet lidí v letadle (např. všechny kategorie počítali s minimálním počtem lidí 1 a lišili se maximem, s výjimkou kategorie B2, která předpokládala minimálně čtyři lidmi v letadle...)
Je zajímavé, že jsem nenašel v odkazovaném přehledu letadel v FFS A/B typ
He-50 (pár zajímavých fotek
zde), které IIRC
sloužilyjako první generace střemhlavých bombardérů v LW a ještě před začátkem WW2 byly staženy z první linie, neboť šlo o předminulou generaci nahrazenou jednak Hs 123 a tento nástupce byl téměř obratem (skoro)nahrazen Stukou. Ovšem ještě cca v 1943/44 byly tyto Heinkely He-50 reaktivovány k
nasazeník nočním rušivým náletům na sovětsko-německé frontě, přestože předtím byly určeny k sešrotování = tj. domnívám se, že minimálně v období kolem začátku WW2 tyto mašiny He-50 musely sloužit u nějaké školní/výcvikové jednotky, ale v průběhu WW2 spíše nesloužili v kurzech v FFS A/B, nýbrž spíše sloužily něco na způsob výcviku střemhlavého bombardování. Zachytil jsem info, že část těchto mašin sloužila k nácviku na simulované přistávání (tj. patrně s hákem) na ploše představující palubu budoucích letadlovek Graf Zeppelin/Peter Strasser, ovšem to nevysvětluje osud všech několika desítek (?60?) He-50 v Luftwaffe
Stejně tak jsem v přehledu nenašel ani jiné (dřívější mašiny) užívané v desítkách kusů v předválečných aeroklubech a u privátních provozovatelů jako např. Messerschmitt
M26 či
Junkers A-50... možná je to tím, že podstatná část byla exportována, takže v Třetí říši byl zanedbatelný počet k rekvírování.
Pár mých poznámek/dojmů:
O bezmotorové mašiny Ti předpokládám nejde (jestli jo, tak jakýsi přehled je např. to co bylo pro NSFK
https://de.wikipedia.org/wiki/Nationals ... ger%C3%A4t)
Předpoklám, že letecké (motorové) vybavení mohlo být z těchto zdrojů:
1. Starší letadla od Luftwaffe popř. ty starší motorové používané v polovojenské NSFK viz exotický příklad "akvizice" z Anschlussu
https://forum.axishistory.com/viewtopic ... 1#p1924719.
2. Ukořistěná letadla původně bojová posléze používané jako druholiniové - jako např. ty česko-slovenské mašiny, které si posléze Luftwaffe ponechala a nepoužívala je např. na vlekání terčů jako byly Avia B-71. Příkladem takovýchto ukořistěných může být např. zhruba 250+ Avií B/Bk-534 které němečtí socialisté ukradli po okupaci v 03/1939.
3. Ukořistěná cvičná letadla viz např.
https://fr.wikipedia.org/wiki/Morane-Sa ... En_service nebo
https://it.wikipedia.org/wiki/AVIA_FL.3#Germania ... Na druhé straně jsem nenalezl žádné podrobnější informace že by nacisté přebírali/ve velkém zabavovali letadla na základní letecký výcvik (větroně a pomalé (dvouplošné) motorové letadla) jako např. ten systém provozovaný v předválečné Francii
https://www.avionslegendaires.net/dossi ... en-france/ ... (o použitých letadlech a jejich množství v 1938 viz např. str. 95 v knížce
Aviation populaire ou aviation prolétaire od Vital Ferry). Sice jsem našel fotky Caudronů řady 27x Luciole s křížem a taky nějaké obecné zmínky, ale v dalším hledání jsem byl bohužel neúspěšný. Tato mašina podobně jako
Salmson Cri-Cri patrně nijak nepřevyšovala rozjetou výrobu Bückerů a možná hrálo roli jiné uspořádání mašin (viz např. to jak nacisté nechávali předělávat ovládání na ukořistěných letadlech). Nicméně mě překvapilo, že patrně nezabavili ani kluzáky z této sítě francouzských aeroklubů, bo z podstatné části šlo o licenční/odvozenou francouzskou výrobu dle německého originálu
https://fr.wikipedia.org/wiki/Avia_(association)
4. Letadla, které němečtí socialisté nechaly zkonstruovat přímo pro výcvik - optimalizované pro sériovou výrobu viz Tebou zmíněné Ar-96/-396. Popř. exotické pokusy (vůbec jsem nepochopil ty velikášské plánované počty) jako byly mašiny od konstruktérské skupiny
Skoda-Kauba.
5. Nově vyráběná letadla původně určená pro jiný účel avšak z nouze používána k výcviku jako např. část Caudronů řady 44x Goeland, kdy patrně doplňovali dodávky Siebelů 204/Fw-58.
https://de.wikipedia.org/wiki/Caudron_C ... _Juni_1940
Shrnutí k otázce o ""typická (tabulková)" sestava leteckých škol Luftwaffe":
IMHO se lišily přání a možnosti, bo ani tak rozsáhle/rozmařile do letadel investující Třetí říše neměla dostatek prostředků na typizování vybavení, ale používala mix různých generací cvičných mašin podle toho kdy byla zahájena jejich výroba (zejm. na základní výcvik jako Klemm-25/26 a -35, Fw-44, He-72 a Bü-131 a -181, Albatros Al 101), ukořistěných mašin a rovněž olétanin bojových mašin LW.
Do tohoto koncepčního zmatku se zejm. v období před válkou míchaly socialistické experimenty nacistů, které patrně mohly mít za předpokládanou perspektivu, že kvůli své nízké ceně vytlačí část tehdejšího/plánovaného vybavení leteckých škol/výcvikových jednotek v Třetí říši. Mluvím např. o
https://en.wikipedia.org/wiki/Volksflugzeug.
Jiným netechnických faktorem mohlo být prvotní upozaďování mašin od Bückera (bo Carl C. Bücker po WW1 "utekl" do Švédska, má švédského šéfkonstruktéra, ... nepochopil jsem o jaký zahraniční/neněmecký kapitál mělo jít ... snad šlo peníze, které Bücker dostal za prodej své první firmy tj. za prodej SAABu v 1932).
Dalším příkladem netechnických faktorů o budoucích školních/výcvikových mašinách je úplné převzetí kontroly nad některými fabrikami jako např.
násilné zestátnění Arada v 1936, bo původní vlastník nebyl národní socialista... Takže RLM si mohlo v Aradu už v předválečném období plně diktovat nejen o výrobě, ale taky o vývoji, případném prodeji licencí, složení vývojového/obchodního týmu atd.
Pokud jde o pokračovací výcvik, tak můžeme vzít příklad Tebou zmíněné Ar-96. Tato mašina v počátcích svého předválečného vývoje nebylo patrně původně míněna jako typ pro totální válku v podmínkách blokády, neboť bylo celokovové, s velkým podílem hliníku. Dalším faktorem této mé hypotézy je výměna motoru, kdy u první generace 96A byl použit motor o polovičním nominálním výkonu než u další generace 96B vyráběné od 1940. U třetí generace (Ar-296), motivované snahu ušetřit hliník výměnou za materiály na bázi dřeva, došlo k přesunutí pozornosti (v cca 1942) na čtvrtou generaci (Ar-396), silně překonstruované např. v oblasti podvozku, kdy nárůst hmotnosti (ve srovnání s Ar-96B) o cca 10% byl IMHO patrně plně kompenzován silnějším motorem. Signifikantní je, že podstatná část vývoje na Ar-396 se nedělala v Třetí říši, ale v okupované Francii, pod
vedenímÉmile Dewoitine ... patrně v této fázi WW2 byla pozornost konstruktérů v Třetí říši soustředěna úplně na jiné kategorie mašin než školní/výcvikové.
Poslední poznámka je, že část školních jednotek zejm. vícemotorových byli převeleni na frontu (např. kvůli zásobování v obklíčených nacistických jednotek viz Demjansk), tj. předpokládám, že toto mohlo vyvolat tlak na další snahu o nalezení nevyužitých mašin pro školní účely. Ovšem přibližně v té době si Třetí říše si dovolila exportovat část mašin do zahraničí viz desítky Bü-131 do Španělska či Maďarska v 1941/42,
čili vyvozuji že existovala nějaká prefence mašin do leteckých škol. (=dvouplošníky s instruktorem sedícím odděleně od studenta byli vytlačováni novým konceptem mašiny pro základní výcvik jako Bü-181 kde student a instruktor seděli
vedle sebe) Zatímco jiné mašiny byly patrně pokládány
rovnou za nouzové řešení téměř vůbec nevyužívané pro školní/výcvikové účely. (což tipuji že mohla být otázka předválečné úspěšné řady
Caudronů Simoun zabavených zejm. po okupaci Vichystické Francie v 11/1942, přičemž jsem nenašel nic co by bránilo, aby nacisté už v 1940 obnovili v okupovaných fabrikách Renaultu výrobu Simounů ve stejném stylu jako když v 1940 obnovili výrobu Caudronů Goelandů primárně pro transportní sekundárně pro výcvikové účely LW (a Vichy))
P.S. Nad rámec Tvojí (patrně spíše na typické jednotky zaměřené) otázky si dovolím dotázat se znalejších: Jde mi o to, že jak jsem pochopil tak v okupované části Francie po 1940 nacistické letecké firmy se kromě výroby dílů pro zavedené typy mašin v LW zaměřovaly také na vývoj a to zejm. na dálkové letadla (zejm. Amerikabomber) a to ve smyslu že podstatnou část konstrukčních prací dělali francouzi žijící v okupované části Francie. Nejsem si jistý jestli tuto dovednost francouzů (=že umí dálkové pozemní letadla, bo např. Sahara) využívali nacisté taky pro zdokonalování taktiky nasazení/pozemního zabezpečení/pokračovacího výcviku pilotů u vícemotorových zavedených mašin v LW? Myslím pro účely letadel jako Fw-200 Condor (dálkový průzkum) nebo Me-323 Gigant (zásobování odlehlých míst rozměrnou/těžkou technikou kupříkladu nesamohybným dělostřelectvem např. 15 cm sFH 18)...
ví někdo o tom něco více nebo je to omyl z mé strany? Nepředpokládám, že se nějak zásadně změnila situace po okupaci zbytku evropské Francie v 11/1942