Překvapení v Operačním plánu ČSLA z r. 1986

[Dzin]

Ono zásobování nebyl za WW2 problém jen Wehrmachtu, ale i RA. Ta ostatně většinou právě na nedostatečném zásobování buď zkolabovala v útoku, nebo musela svoji útočnou činnost ukončit. Důvodem byla neadekvátní logitika, hlavně s ní spojená nedostatečná motorizovanost. Většina zásob musela být přepravována po železnicích a to znamenalo vždy v prostoru předpokládané ofenzívy vždy nejprve vybudovat rozsáhlou železniční síť.
Mimochodem, problémy z logistikou byl jeden z důvodů, proč byly dodávky nákladních automobilů z USA pro snažení SSSR velmi důležité (nehledě na další dodávky, které doslova poháněly ekonomiku SSSR). Umožnili jim vést ofenzivní činost v daleko větší míře, než bez nich. Bylo by zajímavé, jak moc by se sytuace zlepšila v době studené války. SA a VS přešla na komplení motorizaci svých bojových jednotek (tankové/motostřelecké útvary), ale jak na tom byl týl a logistická podpora ohledně motorizace?

V tomto musím říci, že Pravičák má ve své argumentaci dobrou logiku podepřenou historickou zkušeností RA.

[kenavf]

....myslíte si,že by vojska WS postupvala denně 100km?

Len taká otázka na niekoho s praktickými skúsenosťami ohľadom spolahlivosti techniky.
Koľko % tankov by zostalo stáť pre poruchu pri 100km presune?Zúčastnil som sa niekoľkých presunov s technikou a Tatrovky mali sem tam problém(napr.zanesená palivová sústava).

[Argonantus]

Přátelé, nepřehánějte to s tou skepsí.
V roce 1968 dorazila bratrská pomoc na akci Dunaj od půlnoci do 9.00 ráno jednak z NDR na Šumavu, jednak z Maďarska na Šumavu. To je mezi 150 a 200 kilometry za devět hodin.

Sám jsem jel v zimě a v noci s divizí z Doupova do Žatce, což je sice 50 km, ale bylo to po čtrnácti dnech manévrů v terénu a technické ztráty bych popsal jako nevýznamné - do deseti tanků z divize. Až na jeden případ se během manévrů opravovalo. V terénu. Mimo jiné můj tank, kterému odešla torzní tyč. pak v pohodě odjezdil zbytek cvičení.

Tank udělá 30 km za hodinu v terénu a ještě víc po silnici. Ujet 200 kilometrů za dva dny je naprosto reálné, protože na to máte naftu přímo v mašině.

Pochyby má cenu vznášet až po těch dvou stech kilometrech, což je čára 4. dne.

[jmodrak]

Pravičák - na 99% tvojich pochybností ohľadne doplňovania a mobilizácie by som mohol zoširoka opísať ako sa to robilo.V podstate bola to záležitosť OVS a útvaru,kde sa chodilo na kontroly a dohovory k civilným podnikom. Tam sa rozhodovalo podľa aktuálneho stavu, ktorá technika a obsluha konkrétne. Takže boli predurčené stroje a osádky na rýchle zmobilizovanie. Ak tak poviem zjednodušene, v prípade vojny by jednoducho nastúpila celá okresná ČSADka riaditeľom počínajúc a upratovačkou končiac ako autoprapor aj s objektami. Len by sa doplnili predurčený vojenský personál. Dokonca by sa nechodilo ani do kasární,celá mobilizácia mohla prebehnúť v rýchlosti priamo v objektoch ČSAD. A podobne to bolo aj s inými odbornosťami. Zase by som mohol konkretizovať ako,ale to nie je obsahom diskusie. Ber to tak,že to proste bolo možné a úspešne realizovateľné. Svoje zásoby PHM by poskytovali JZD , tankovacie stanice a sklady Benziny,lesáci, ČSAD atď., takže sa dalo skryte rozmiestniť spústu materiálu v civilnom sektore bez toho,aby to vzbudzovalo pozornosť. A družice by ti boli k ničomu. To skôr nejaký špión,ale niekde vysoko aby zistil,že sa deje niečo výnimočné.
K železniciam - Pár Tomahawkou by nestačilo. A hlavne nie v ČSSR. Stačí sa pozrieť na mapu. Existovalo železničné vojsko, ktoré by zabezpečilo chod železnice. Zase na dlhý príspevok ohľadne ako. Čo sa týka ZSSR,tak tí mali rezervné parné lokomotívy v určených depách,na Ukrajine boli ešte koncom 90. rokov.
K infraštruktúre ako takej - že sa dajú vzdušné údery očakávať sa vedelo, preto sa budovali obchvaty úzkych hrdiel,tankové cesty s brodmi,lokálne trate sa prebudovávali na vyššiu únosnosť. To isté platí aj o zdravotníckom zabezpečení. Zase bolo určené kde,kto , ako.
Letectvo- operovalo by sa z poľných letísk, ktoré na to boli predurčené. Už sa to tu rozoberalo x krát.
K vojnovým skúsenostiam NATO - od roku 1945 sa neviedla veľká klasická vojna. Všeobecne sa vychádza zo skúsenosti 2.sv ako na východe,tak na západe, v Izraeli aj na Kube. Len sa to prispôsobuje daným podmienkam.
Postup do Francúzska je možný, už iba z toho dôvodu,že tím smerom je veľa komunikácii ako cestných,tak železničných aj vodných. Porýnie nie je Ruská step, Afganské hory alebo iný zapadákov s jednou cestou na x km štvorcových.
Na vedenie vojny NH ČSSR malo prostriedky.ČSSR bola v potravinách sebestačná,vyrábala hl. druhy potrebnej techniky a ND pre všetky druhy vojsk a tylové zabezpečenie v dostatočných množstvách. To,že sa nedokázalo vyrábať jemný klozetový papier, hifi veže,voňavky a iné produkty "konzumnej ekonomiky" je vec druhá a v danej problematike nepodstatná.

[Dzin]

Není to nepodstatné, protože vše souvisí se vším. Síla ekonomiky není jen o tom "kolik se vyrobí děl", ale i o tom, jak je schopná plně pokrýt potřebu státu. Protože je třeba stále udržovat jeho chod a ne jen chod armád. Bez fungujícího zázemí se zhroutí i nejlepší armáda. Sověti sice předpokládali brzké vítězství, ale kdyby se to nekonalo, měla by ekonomická síla jednotlivých aktérů zásadní dopad. A tam byla VS jednoznačně za NATO.

[jmodrak]

Dzine, a v čom by sa zrútil ? Že by vojaci a obyvateľstvo vo vojne nedostali kúpiť Mercedes poslednej rady? Pozri si sa ako sa nezrútila výroba v ZSSR za 2.sv. Sila ekonomiky nestojí na výrobe luxusného tovaru.

[Dzin]

Argonantus: Ohledně operace Dunaj si dovolím trochu nesouhlasit. Sice byla prezentována, jako jednoznačný úspěch, ale i zde se objevily problíémy. Ačkoliv nebyl vůbec žádný ozbrojený odpor a vše si mohli pěkně nacvičit, měli mapy a operovaly na území, které bylo známé, jednotky SA nedokázaly nacházet místa určení a stejně tak jim došly PHM. Takže sice dokázaly splnit svůj úkol, ale je otázka, jak moc by to dokázaly v případě boje.
Čili my víme, že problémy s orientací a zásobováním měly a je třeba zhodnoti, jak závažné by byly v případě ozbrojeného konfliktu.

jmodrak: Právě, že WW2 nám dává příklad opačný, protože se ekonomika SSSR nezroutila také díky dodávkám v rámci Půjčce a pronájmu hlavně z USA, které měly doslova přežívající charakter. Bez nich by Sověti velmi pravděpodobně nevydrželi bojovat do vítězného konce tak, jak jej známe. Sice můžeme polemizovat o tom, jestli by nedodávky vedly k jeho vojenské porážce, ale jsem přesvěčen, že by vedly k nevítězství.
O jejich rozsahu se nedá pochybovat. Nejzásadnější byla potravinová pomoc. Podle sovětských statistik se produkce obilí ve srovnání s rokem 1940 poklesla na 25 procent, stav dobytka na 52 procenta, produkce mléka na 55 procent a produkce prast na 22 procent. Nebylo v silách oslabené sovětské ekonomiky živit obyvatelsto a armádu tak, jak bylo třeba. Dodávky potraviny jim evidentně pomohly, jen z USA to byly potraviny v hodnotě 1,3 mil dolarů.
STejně tak i další suroviny a materiál. Z USA dodali 1981 lokomotiv, 11 155 železničních vagonů, 540 000 tun kolejnic, 1 050 000 mil telefoního drátu, skoro 9000 traktorů, 375 000 nákladních automobilů a 3 750 000 pneumatik, to všechno mělo zásadní význam pro logistiku RA a rozvoj v celé zemi. Nehledě na dodávku 15 milionů párů vojenských bot. Navíc bylo dodáno 2 760 000 tun vysokooktanového benzínu, který používala sovetská letadla (sovětské rafinérie měly s kvalitou PHM problémy). Dále poskytly 3/4 celkové produkce hliníku a mědi v SSSR za války, stejně jako další nedostatkový materiál, ušlechtilé kovy a strategické suroviny, stejně tak jako vysoce kvalitní ocel a další.
Vysoká technologičnost ekonomiky ti určuje jak budeš mít dobré vše. To, že máš kvalitní mercedes znamená, že si vysoke technologický ve strojírenské výrobě a můžeš tak poskytovat kvanta potřebných výrobků. Tvoje handlivost mi připoměla Goringův výrok o americké ekonomice, protože je identický. On také tvrdil, jak dokáží vyrábět pouze ledničky a k válce je to nepotřebné.

[jmodrak]

Dzin - spojenecká pomoc mala význam,ale dôležitejšie ako ona,bol spôsob ako sa použila. Je potreba si uvedomiť, že aj s obmedzenými zdrojmi systém nepadol a dokonca ani keď ešte nebola pomoc. V situácii,kedy by stáli vojska VZ na Rýne by priemysel ZSSR od Užhorodu po Vladivostok išiel na plný plyn. Bez obmedzení. Vysoká technologičnosť je dobrá,ale v masových armádach sa až tak neprejavuje. Ani v USA. Čo sa týka chladničiek,sú naozaj v boji nepotrebné. Ako som písal ČSSR bola schopná zabezpečiť potravinovú samostatnosť a tiež technickú. Nákladné PV3S bolo schopné doviesť náklad rovnako ako iné vozidlo z Nemeckej alebo USA produkcie. To,že mali napr. automatické prevodovky bolo skôr mínus.

[Vallun]

jmodrak - já Džinovi rozumím tak, že průmysl, který dokáže v běžném provozu produkovat část věcí "na konzum", tak je dost silný na to, aby utáhl válečnou výrobu. Sovětské hospodářství bylo závislé na dodávkách potravin i v osmdesátých letech...

O tom, jak to bylo za druhé světové bych se velmi nerad hádal, nicméně obrovská materiální pomoc ze Západu přicházela prakticky od počátku a bez ní by SSSR podle mne určitě padl.

[Mirek58]

Je zde L-L sice silně OT, ale měl bych otázku.
Pánové, zabývali jste se L-L trošku podrobněji?
Myslím tím - čas - geografie( kolik tun v jakém čase a přes který přístav, hraniční přechod?), složení.
Dzin zde šermuje čísly, ale bez souvislostí a myslím, že je ani nechápe, nebo nechce pochopit.

[Pátrač]

Takže materiální pomoc USA SSSR v době II. SV zde ukončíme, kdo se cítí potřebu v tomto realizovat si najde odpovídající téma zde na Palbě, pokud ho zde máme a pokud ne, vypracuje nějakou pěknou práci a může si ho založit. Tady to nemá co dělat. A šmidra.

[Dzin]

Vallun: Přesně, ekonomická síla je hlavně v moderní válce velmi zásadní faktor. Pokud bych měl seřadit ony tři nejdůležitější, potom by to byla ekonomická síla, morální odolnost a lidské zdroje.

[Vallun]

Dzin - nemohu úplně souhlasit, průmyslová převaha musí mít čas se projevit. Kdyby to VS stihla zabrat dostatečně (ach, zase ono slůvko) rychle, tak se průmyslová převaha nestihne projevit. Z toho, co bylo uvedeno mi přijde zřejmé, že NATO mělo k dispozici prostě méně tanků, než VS a jen malá část z nich byla nejnovějších typů, kde snad existoval nějaký podstatnější technologický náskok, pokud vůbec. Rozhodlo by se to ve vzduchu a to stroji již vyrobenými na začátku konfliktu...

Nelze taky podcenit to, že nárok zvyklý na průmyslový nadbytek hůř nese válečné nedostatky. Vzdáleně to připomíná vtip z obléhaného Leningradu - vzpomíná stará žena: "Za války bylo dobře, 150 gramů chleba na den. Dnes si za důchod kupím jen 120 gramů...".

[Vallun]

Co na to říct? Z velké části s kolegou Pravičákem souhlasím. A některé věci jsem zde už psal - čím víc se budeš připravovat, tím větší je pravděpodobnost odhalení. Je to potom o zvolení správného poměru a nikdo nezná dopředu všechny faktory... Největší šance je, jak už psal i Argonantus, toho od počátku co nejvíc osekat a hýbat jen s tím, co se potřebuje ještě nutněji než nezbytně. Nehýbat s tím vůbec, až do vítězné přehlídky - leda že by se to použilo k oklamání nepřítele.

Kdyby se překvapení podařilo, tak má NATO velký problém a pokud je nezachrání letectvo, tak to z vojenského hlediska dopadne zle. Průmyslová převaha se za 21 dní nestačí rozhýbat. V každém případě by to pro obě strany bylo gigantické logistické šílenství.

[Pátrač]

Pánové jako bývalý voják z pování jsem sloužil od roku 1970-1992 v ČSLA, jako absolvent VVŠ ve Výškově s Vámi nemůžu souhlasit,jak píšete,že během krátké doby by vojska WS převálcovala NATO.Působil jsem na funkci vel tankové roty a NŠ tpr.a cca 10 let jako zástupce vel útvaru pro týl jednoho týlového útvaru.Sloužil jsem dlouho u tankové divize na plných počtech.Tyto plné počty se týkaly pouze bojové techniky a mužstva.Na druhé straně tyto divize,ale neměly na plných stavech své týlové útvary a to hlavně svůj vozový park a tento museli doplňovat s tehdejšího národního hospodářství,včetně odborných funkcí-řidiči,řidiči speciálních vozidel,obsluha ženijních strojů-které v mírové době armáda nepotřebovala - myslím si,že i u armády SSSR to bylo stejné-otázka zní v jakém stavu tato technika byla?.Dále to byli kuchaři,pekaři řezníci a další odborníci.

Ahoj Pravičáku i zde. Takže předem musím sdělit, že ty úctyhodné bojové přesuny nejsou výplodem nikoho zde na Palbě, tedy alespoň doufám, ale jsou obsaženy v diskutovaném operačním plánu naší armády z roku 1986 a to prosím v roce 1964 byly ještě větší. Takže v tomto jsou diskutující nevinní v plném rozsahu.
Zásadní pro další vývoj celého projektu je informace. Že divize na plných stavech až tak na plných stavech nebyla. O tom mám jen malé povědomí, ale pravda je, že když jsem byl v roce 1983 na vojskové stáži u praporu materiálního zabezpečení karlovarské divize, tak pro přepravu PHM zde byly uloženy jen cisternové automobily přepravníky a něco málo plničů. Dost se jich mělo stáhnout z Benziny. Ale protože by o vše bylo málo, bylo to suplováno převoznými nádržemi 3, 5 a 7 m krychlových. Pro tyto se mobilizovaly desítky nákladních automobilů a přívěsů. A to bylo potřeba naložit, naplnit a vybavit čerpací technikou. A to je jen služba PHM, kde jsou muniční kolny, kde jsou kolony dalších materiálových tříd. A to skutečně karlovarská byla na plných stavech. Nyní je snad jasné že zmobilizovat divizi není jen doprav pár vojáků do bojových jednotek. Hlavní gross divize je naplněn podle různých materiálních tříd vozidly a lidmi jen v určitých procentech. Dokonce jsem si vzpomněl. Že některá vozidla byla z civilu dodávána i s vázanými řidiči, jiná jen řidič dovezl, předal a šel si po svém.

V dalším pokud by armády WS plánovaly nějakou válku, musely by provést částečnou mobilizaci,provést přípravu skladování zásob PHM, munice, potravin v blízkosti státních hranic apod. Toto by se muselo provést v armádách ČSSR, NDR, Polsko, Maďarsko a SSSR. Myslím si,že tyto přípravy by neušly západní rozvědkám a to v době,kdy už západ už vlastnil družice.To znamená,že by země provedly určitá proti opatření na svých hranicích.Nepovažujme velitelské struktury tehdejší NATO za hlupáky,jak nám bylo kdy si tvrzeno.

To je problém, který jsem zde i v třetím díle operačního plánování diskutoval. Plán uvádí že se za účelem ofenzivní akce provede skrytá mobilizace. To e prostě fakt. Já jsem opakovaně psal, že v roce 1986 skrytá mobilizace byla iluzorní záležitost. U divizí prvosledových vysoce pravděpodobně to nešlo a u druhosledových divizí, armádních a frontového kompletu už to ale nešlo v žádném případě.
Bohužel Argonantus to vidí jinak. Proč, to nevím zcela jistě. Ale myslím si, že bez toho momentu- skrytá mobilizace je možná – by plán útočné operace prostě nefungoval tak jak je položen. Dál jsem se snažil vysvětlit že naše armáda nebyla připravena mentálně ani prakticky jít do války bez kompletního týlu, což prostě bylo dogma. Třeba ho tyto řádky – a on vše co zde je psáno studuje nesmírně pečlivě – trochu přeformují.

A důležité je, že zde nikdo ani jen nezkusil naznačit, že by velitelé NATO bylo telata. To zde nepadlo nepadne.

Dále mi u Vašeho uvažování chybí další otázka a ta zní myslíte si,že by vojska WS postupovala denně 100km? Pokud ano, tím pádem by se prodlužovaly zásobovací-týlové cesty pro doplňování našich vojsk. A zde by nastal obrovský problém jak tyto zásoby dostat k vojskům-myslím hlavně s SSSR-Obrovské vzdálenosti-viz problémy wermachtu za 2.světové války..Myslíte si že by vojska NATO,nechaly všechny železniční trasy a železniční uzly neporušené (stačí par Tomahawku a žel. uzly jsou nepoužitelné), včetně lokomotiv (na východ od SSSR, je jiný rozměr kolejí, většina tratí je elektrifikovaná, a kde vzít dieselové lokomotivy, které mají slabší výkonnost než elektrické?) jak udržet dostatek lokomotiv, vagonu a celé infrastruktury,dopravní cesty a mosty v pořádku a nevěřím, že by se je nepřítel nesnažil je zničit? A teď si představte,že voják potřebuje denně 10kg zásob (potraviny, munice, zdravotní potřeby, odsun raněných, výstrojní potřeby a pod.), kde je PHM pro vozidla a vojenskou techniku včetně munice, náhradní díly pro bojovou techniku,vozidla a pod. To samé se týká hlavně tankových vojsk a letectva.
Myslíte,že by nepřítel Vám nechal stát neporušená letiště?Kde asi by přistávali. Další otázka zní, že by jste musel doplňovat zničenou techniku(nebo si myslíte,že by vojska WS jela po západní Evropě jako po autostrádě?). A jsme u hlavní otázky TÝLU celé Varšavské smlouvy - jinak se cvičí v míru a jinak za bojových podmínek. Stačí si jen prostudovat, jaké problémy s týlem měl wermacht za 2. světové války se svými stále se prodlužujícími zásobovacími cestami. Na druhé straně si je třeba uvědomit, že vyšší důstojníci USA, Velké Británie a Francie měli určité válečné zkušenosti, což se o většině vyšších důstojníku WS možná na určité výjimky říci nedá. A zobecňovat zkušenosti s 2. světové války (které měli sovětští maršálové) se nedá viz velení francouzské armády na počátku 2.světové války. Na nebo si myslíte, že by vojska WS spoléhaly, jako němci v roce 1944 v Ardenách, že dobudou jejich sklady a z nich se předzásobí?

Pravičáku o jsme zde řešili a je to ploše. Myslím si že materiální náročnost něčeho takového je neodiskutovatelná ale neznám člověka, který by si dokázal toto vše byť jen představit v komplexu. O jakou jde náročnost ukazují v plánu jen vyčleněné kvóty materiálu a to jen pro náš front a jde o děsivá čísla.

Takže vidíte, že Vaše vize pro postup WS až cca do Francie má své velké mezery, hlavně v celkové přípravě na tuto válku. Základ všeho je mít obrovské zásoby techniky, PHM munice, proviantu, náhradních dílu na bojovou techniku dopravní techniku, záložní techniku na obnovu zničené, včetně ženijní techniky, dopravních prostředku jak dopravních, leteckých, železničních atd. Takže vidíte, že to není jen mít plno tanků a zavelet kupředu a ni krok zpátky. Stačí si jen vzít jaké měla armáda SSSR problémy v Afganistánu.

To skutečně vidíme. Ale není to naše vize, my se zde snažíme posoudit reálnost těchto vizí a od plánu 1964 jsem hlásnou troubou toho, že je to pitomost. Prostě ten plán je jaký je a my se v něm pokoušíme najít co by mohlo fungovat a co ne, a jak by potom plán dopadl.

Na závěr se Vás jen zeptám, myslíte si, že tehdejší Národní Hospodářství zemí WS mělo prostředky na vedení této války!!!Dle mého názoru ne.Zmobilizovat armádu na cca 8. mil lidí není žádna sranda a zároveň mít proti sobě obrovskou západní ekonomiku by bez použití JZ ze strany armád WS by to asi nešlo!!!! Viz problémy se zásobováním Rudé armády za 2. světové války.

To zde nedokáže posoudit nikdo. Můžeme se o to pokusit z hlediska posouzení vytvořených federálních hmotných rezerv a toho že mnoho továren mělo v konzervovaných provozech zařízení pro převod továrny na válečnou výrobu včetně zásob polotovarů a surovin, ale to je asi tak vše.

[Dzin]

Vallum: Čili se mnou souhlasíš ve všem, protože to o době trvání konfliktu jsem psal taky, dokonce i na této stránce, zhruba o 10 příspěvků nahoru.

[Dzin]

jmodrak: Právě nedostatečná ekonomika vedla nakonec k rorpadu východního bloku. Ač se to moc nepřipomíná, nejprve se SSSR zhroutil ekonomicky a následně politicky. To by se mohlo stát i v případě války, která celý proces obvykle urychluje.
Naopak, vysoká technologičnost je třeba i v masových moderních armádádhc. Naopak je daleko důležitější. Protože současné války nevyhrávají rolníci a z nich složená pěchota (jsou na ní nejlepší), ale dělníci spojení s technickými obory. Tedy dělostřelci, tankisté, letci. A národ, u kterého je naprosto běžná schopnost ovládání mechanických strojů a jejich údržba je na tom vždy lépe. Stačí se podívat třeba na ovládání Chllengeru 2 a porovnat ho s PlayStationem. Jsou velmi podobná. Vysoká úroveň strojní modernizace velmi vše usnadňuje, ale klade vyšší nároky na odbornou "pracovní sílu".

Otázka soběstačnosti je potom zajímavá, ale je třeba se ptát. Jak moc soběstačná byla VS v případě konfliktu? Opravdu by dokázala vést dlouhotrvající útočnou válku a vydržet ztráty s ní spojené?

[Argonantus]

Dzin:

Ohledně operace Dunaj si dovolím trochu nesouhlasit. Sice byla prezentována, jako jednoznačný úspěch, ale i zde se objevily problémy.

To bych se určitě nehádal; objevily se, stran týlu a orientace nejvíc, a dokonce i ty lidské; pár soudruhů vojáků bylo třeba zastřelit, protože to nějak nepochopili.

Ale já to tu uváděl jen jako důkaz, že ujet za den přes sto kilometrů tankem prostě lze, ať si psi štěkají a žáby kvákají.

Pátrač - jen detail:

Dál jsem se snažil vysvětlit že naše armáda nebyla připravena mentálně ani prakticky jít do války bez kompletního týlu,

ČSLA nebyla připravena na plno věcí. Jádro problému vidím v tom, že vojáci nebyli připraveni vůbec na to, že by měli vést nějakou válku, tím méně útočnou.

[Dzin]

To je další věc, morální rozklad SA. Je to poměrně známí jev, ale přijde mi, že ne dostatečně doceněný. Sice s ním operují prakticky v každé západní populární knize řešící případný konflikt, ale nikde jsem neviděl přímo nějakou studii na toto téma. Ostatně ruská vojenská tradice je o tom, že při obraně vlastní země se bojuje velmi srdnatě a při útoku v cizině je to spíše velká bída.

Když si vzpomenu na svoje záklaďácký leta, máš docela pravdu v tom, že jsme si sice vše absolvoval, ale nevidlě jsme v tom smysl a vůbec jsme si nedokázal představit, co a jak bych dělal za války. Nebylo to o nějaké přípravě na boj, ale o tom si to protrpět a rychle pryč. A to jsem patřil ještě mezi ty docela zažrané.

[jmodrak]

jmodrak: Právě nedostatečná ekonomika vedla nakonec k rorpadu východního bloku. Ač se to moc nepřipomíná, nejprve se SSSR zhroutil ekonomicky a následně politicky. To by se mohlo stát i v případě války, která celý proces obvykle urychluje.
Naopak, vysoká technologičnost je třeba i v masových moderních armádádhc. Naopak je daleko důležitější. Protože současné války nevyhrávají rolníci a z nich složená pěchota (jsou na ní nejlepší), ale dělníci spojení s technickými obory. Tedy dělostřelci, tankisté, letci. A národ, u kterého je naprosto běžná schopnost ovládání mechanických strojů a jejich údržba je na tom vždy lépe. Stačí se podívat třeba na ovládání Chllengeru 2 a porovnat ho s PlayStationem. Jsou velmi podobná. Vysoká úroveň strojní modernizace velmi vše usnadňuje, ale klade vyšší nároky na odbornou "pracovní sílu".

Otázka soběstačnosti je potom zajímavá, ale je třeba se ptát. Jak moc soběstačná byla VS v případě konfliktu? Opravdu by dokázala vést dlouhotrvající útočnou válku a vydržet ztráty s ní spojené?

Dzin - k ekonomike - konkrétne u ČSSR a u ZSSR to nebol ekonomický problém a zrejme ani u ostatných. Systém padol politický,ekonomický kolaps nastala až potom. Nedostatočná ekonomika bola vo sfére spotrebného tovaru,nie vojenského.
No neviem ako je to s technickou znalosťou hráčov PC, ale viem,že hrať hry dokáže každý malý dnešný chlapec. Opraviť PV3S však nie. Nemýľ si internetových bojovníkov so skutočnosťou. Nehovoriac o tom,že je rozdiel niečo naučiť sa používať a niečo skutočne vedieť opraviť. Pochybujem, že vieš opraviť PC s spájkovačkou,voltmetrom atď. Klasický roľník v ČSSR skončil niekedy v 50. rokoch. Na je ho miesto nastúpil družstevník - traktorista. A to aj v USA. Takže ČSSR malo v tej dobe dosť technických zdatných ľudí,malo priemysel schopný pokryť armáde potreby a malo poľnohospodárstvo schopné vyprodukovať dostatok potravín. O tom, že by VZ dokázala viesť vojnu dlhšie ( osobné predpokladám cc. až 5 rokov,natoľko sa v tej dobe robili zásoby strategických surovín,samozrejme nie jadrovú so totálným zničením zeme) nepochybujem. Veď celá štruktúra hospodárstva tomu bola podriadená. Samozrejme čím skôr,tím lepšie je vojnu vyhrať.