PALBA.CZ

Večer 24. ledna 2015 slavila Nina Bělovová ve svém petrohradském bytě 61. narozeniny. Obklopena přáteli a rodinou si nevšimla šedého sedanu Lada, který parkoval před domem. Právě zapadalo slunce, když muž a žena z vozu pozorovali, jak hosté jeden po druhém odcházejí.
Jakmile se ujistili, že je Nina doma sama, vystoupili z auta. Žena byla podsaditá, světlé vlasy jí sahaly k ramenům, muž byl štíhlý a tmavé vlasy nosil ostříhané téměř dohola.
„Mami, zastavili jsme se na čaj,“ řekla žena do interkomu. Tou ženou byla Naděžda Nikolajevová, čtyřicetiletá dcera Niny Bělovové, a doprovázel ji její jednatřicetiletý přítel Pavel Zacharov. Ti dva spolu žili ve Svjatozeru v republice Karélie. Nina je pozvala dovnitř a odemkla jim dveře.
Po pozdravu s matkou se však Naděžda najednou zarazila: prý zapomněla v autě štěňata a bojí se, že zmrznou, když je nepřikryje dekou. Vyšla z domu ven a z auta pozorovala svítící okno bytu.
O dvě hodiny později světlo zhaslo. Po další hodině vyšel Pavel z budovy, nastoupil do auta a zeptal se Naděždy, jestli nemá nějaké ubrousky.
Ruce měl celé od krve. Z levého rukávu vytáhl nůž zabalený v kuchyňské žínce a zastrčil ho pod rohožku, pak položil na palubní desku nějaké peníze.
Druhý den se Nině pokusila zavolat jedna z kamarádek. Když to ani po několika pokusech nezvedala, kamarádka dostala strach a šla ji zkontrolovat. Dveře do bytu byly odemčené. Prošla bytem do kuchyně, kde uviděla Ninino tělo ležet na podlaze.
Podle soudních znalců byla bodnuta přibližně padesáti ranami. Naděžda a Pavel byli zatčeni o čtyři měsíce později. On byl obviněn z vraždy a ona z podněcování k vraždě.
Pavel Zacharov vyrostl v sirotčinci. Poprvé se dostal do střetu se zákonem již v pubertě: v 18 letech byl odsouzen na tři roky podmíněně za krádež auta. Poté přišel první skutečný trest odnětí svobody: čtyři a půl roku za vloupání. V březnu 2007 byl Pavel podmínečně propuštěn.
O čtyři měsíce později se však dopustil dalšího trestného činu: spolu s dalšími třemi mladíky údajně okradl čtyři lidi v parku. Pavel u soudu přiznal vinu a tvrdil, že byl opilý a na incident si nepamatuje. Byl odsouzen k deseti letům vězení, avšak propuštěn byl již po šesti letech.
Po propuštění se vrátil do svého rodného města Svjatozero, kde jeho sestra Olga chovala německé a středoasijské pastevecké psy. S chovem jí vypomáhala další žena jménem Naděžda Nikolajevová. Naděžda a Pavel spolu brzy začali chodit. Naděžda psy zbožňovala: měla jich šest a na sociálních sítích jim věnovala celé album, kde je označovala za své „děti“.
Naděžda však měla i skutečné dítě: vychovávala dceru Leru z bývalého manželství. V roce 2015 bylo Leře třináct let. Několik let předtím se Lera stala kamenem sváru mezi Naděždou a její matkou Ninou: podle Naděždiných slov byla Nina přesvědčena, že Naděžda by výchovu vlastní dcery, Nininy vnučky, nezvládla. Naděžda tvrdí, že Nina a její manžel jednoho dne přišli k Naděždě domů a Leru odvedli. Až o měsíc později Nikolajevová našla Leru v bytě Ninina manžela.
V reakci na tento a několik dalších incidentů Naděžda s matkou na několik let přerušila kontakt.
Na začátku jejich vztahu Naděžda Pavlovi často vyprávěla o svém dětství. Její historky Pavla notně rozzuřily. Jedna z nich se týkala Naděždina adoptivního mladšího bratra.
Jednou Nina nechala obě děti doma a řekla Naděždě, aby se o bratra postarala. Bratr tenkrát vypadl z okna a zemřel. Od té doby Nina často obviňovala Naděždu z chlapcovy smrti.
Naděžda také Pavlovi vyprávěla o svém nevlastním otci, který ji prý jako malou znásilňoval a mlátil. Když však o sexuálním zneužívání řekla matce, ta jí nevěřila.
Podle Pavlových pozdějších výpovědí se mu Naděžda v lednu 2015 rovněž svěřila, že někdy mívá myšlenky na to, jak matku „potrestat“ za vše, co jí v životě způsobila. V reakci na to jí Pavel řekl, že „už nebudou mluvit, budou jednat“, a navrhl jí, aby si vybrala den.
Na narozeniny Niny Bělovové se partneři vydali autem ze Svjatozoru do Petrohradu. Cestou k Nině se zastavili v obchodě s loveckými potřebami, kde si Pavel koupil nůž.
Jakmile Naděžda zalhala o štěňatech a odešla z bytu, zůstala Nina s Pavlem sama. Když šla do kuchyně umýt zbývající nádobí, Pavel ji následoval. Mluvili spolu asi deset minut.
Jakmile Nina začala kritizovat Naděždiny rodičovské schopnosti, Pavel se rozzlobil. Vytáhl z rukávu nůž a třikrát bodl Ninu do zad. Pak zhasl světlo v kuchyni, aby je nebylo zvenčí vidět.
Poté ji bodl ještě asi čtyřicetkrát.
Před odchodem se snažil svůj čin zamaskovat jako loupež: prohledal byt, ale podařilo se mu najít pouze 6 000 rublů v hotovosti (asi 85 dolarů). Cestou zpět do Svjatozoru se převlékl do čistého oblečení a zakrvácené papírové utěrky, oblečení a nůž odhodil na krajnici dálnice.
Pavel Zacharov u soudu přiznal vinu, i když tvrdil, že Nikolajevová ho k vraždě nepodněcovala. Naděžda soudu řekla, že nechtěla, aby Pavel její matku zabil, a že s Ninou v posledních letech svůj vztah urovnaly; její advokát žádal, aby ji odsoudili spíše za zatajení než za podněcování.
V odvolání Naděžda uvedla, že její původní přiznání bylo učiněno pod nátlakem, neboť byla vyslýchána bez advokáta a výslech trval téměř 24 hodin bez přestávky.
Podle Naděždy šel vyšetřovatel a několik policistů po jejím zatčení za její dcerou Lerou a snažili se ji přimět k nátlaku na matku, aby se přiznala k obviněním.
Soudní proces trval dva roky a Naděžda byla nakonec shledána vinnou z podněcování k vraždě a odsouzena k šesti a půl letům vězení, zatímco Pavel byl za vraždu odsouzen k jedenácti letům vězení se zvýšenou ostrahou. Kdyby byla vražda jediným Pavlovým zločinem od jeho posledního propuštění, nedostal by tak dlouhý trest. Za osm měsíců, které strávil na svobodě, však porušil zákon ještě dvakrát: v lednu 2015 ukradl kamarádovi peníze a v dubnu téhož roku na žádost jiného kamaráda vyhrožoval ubodáním nějakému muži. Nože, který tenkrát použil k vyhrožování, se později zbavil stejným způsobem jako nože, kterým zabil Ninu: nechal ho u dálnice.
Když začala válka, zbývalo Zacharovovi tři a půl roku do konce trestu; propuštěn měl být v červnu 2026. Začátkem ledna 2023 však už seděl v letadle a mířil do svého rodného města.
Mediální agentura RIA FAN, která patří zakladateli žoldnéřské skupiny Wagner Jevgeniji Prigožinovi, zveřejnila 1. ledna video zachycující Prigožinovo setkání s vězni na Silvestra.
Tito odsouzení byli podle Prigožinových slov prvními, kteří „dokončili své (šestiměsíční) smlouvy“ a nyní mohou jít domů jako svobodní lidé. O čtyři dny později ruská státní tisková agentura RIA Novosti oznámila, že trestní rejstříky těchto mužů byly vymazány. Krátce nato členka prezidentské rady pro lidská práva Eva Merkačeva s odvoláním na příbuzné vězňů uvedla, že muži byli omilostněni tajným prezidentským dekretem ještě před jejich vysláním na Ukrajinu.
Jedním z mužů na videu byl Pavel Zacharov; jeho totožnost potvrdil telegramový kanál Rotonda. Vězni s Prigožinem žertovali o tom, že Wagnerova skupina obsadí Aljašku a založí „Havajskou lidovou republiku“. Také Prigožinovi vyprávěli, jak jeho soukromá vojenská společnost změnila jejich životy k lepšímu. „Teď mám možnost pracovat, být užitečný své zemi, cítit se jako opravdový muž,“ řekl jeden z přeživších vězňů na kameru. „O tom se mi dřív ani nezdálo.“
Na rozdíl od většiny přítomných mužů Pavel Zacharov během celého videa mlčel.
Podle Jevgenije Prigožina byli všichni tito omilostnění vězni propuštěni a jejich smlouvy s Wagnerem skončily. Podle Rotondy však jeden z propuštěných odsouzených zůstává stále oficiálně součástí skupiny Wagner a je momentálně pouze na dovolené.
Další z nich, 66letý Alexandr Tjutin, který byl dříve odsouzen k 23 letům vězení za zorganizování vraždy čtyřčlenné rodiny, odletěl v polovině ledna na dovolenou do Turecka.
Vyjádření Pavla Zacharova se nám získat nepodařilo. Jeho příbuzní odmítli s novináři hovořit, stejně jako příbuzní Naděždy Nikolajevové. Sama Naděžda Nikolajevová, z vězení propuštěná zhruba před rokem, se rovněž odmítla vyjádřit.