PALBA.CZ

kenavf píše:

Shania píše:.. Nicméně moc bych se divil kdyby to bylo tolik … to by jakékoliv výhody plynoucí z TVC zabilo obrovské snížení výkonu (a taky záleží v jakém režimu) a navíc extra váha a komplexita a nikdy by to nepoužili… Ruský pokus o 2D trysku měl ztráty 14-17%
....

Tej formulácii akosi nerozumiem, je tam teda také zníženie výkonu alebo tam nie je také zníženie výkonu?

Snížení výkonu tam je, otázka je ale o kolik. 20% snížení výkonu a extra váha mi přijde prostě moc velká cena za benefity co TVC přináší v různých oblastech.

Nesedelo mi to kvôli tomu že 20% sa ti zdalo veľa, ale 14-17% si udával u ruskej 2D ako primeranú hodnotu.
Mne osobne sa tie straty tiež zdajú vysoké na to aby boli akceptovateľné. A to pritom ešte to ruské riešenie bolo také "krabicoidné". A v článkoch o tých plochých tryskách sa nijako zvlášť nespomínala ich neefektívnosť a veľké straty.

Mimochodem, včera jsme viděla na twitteru, že Japonsko F-22 hybrid odpískalo a budou se soustředit na ji typ.

Shania:
že by ten britský Tempest měl přeci jen šanci

Spíš to vypadá, že si chtějí co nejvíc vyvinout sami.

divím se, že BAE jim nabídlo jen Typhoon a ne Tempest, ale chápu že jde jen o koncept a Japonci chtějí něco víc. Uznávám, že něco podobného si Japonci dokáží ukuchtit sami a nepotřebují k tomu zahraniční účast. No bude to ještě hodně zajímavé - když se koukneme do minulosti, tak se dá čekat že japonský letoun bude hodně moderní, ale bude ještě dlouho trvat, než se zahájí sériová výroba. Držím jim palce ale jsem skeptický

K debatě z Su-35 vlakna, patří spíš sem.

AN/ALR-94: tady je článek z 2001, popisující některé vlastnosti systému (niže jen fakt malá část, takže čtěte přímo zdroj…).
http://www.f-16.net/forum/viewtopic.php?t=9268

Sledování (přibližné) a identifikace cílů používající radar nad 250nm (mimo dosah APG-77, APG-77-1 a APG-81 májí delší dosah)
Nad 100nm navede radar do oblasti, kde má cíl sledovat, tedy za použití co neužšího paprsku o co nejnižším výkonu.
A umí sledovat na kratší vzdálenost vysílače s vysokou prioritou (kontext ve zdroji) jako stíhačky v reálném čase v režimu NBILST, poskytující teměř všechny informace pro weapons qrade track, radar je pak použit pouze k poskytnutí vzdálenosti a rychlosti cíle.

Tohle bylo před 18 lety, dnes např i Spektra má mít uhlovou odchylku pod 1 stupeň.

Např. při testu kdy Baracuda našla, identifikovala a ručila APG-71, musela pasivně určit přesnou polohu radaru, aby přes antenu APG-81 mohla uzkým paprskem radar rušit…, takže pokud zdrojem nebyla těchto dat nebyla Baracuda, tak zbývá APG-81 (s největší pravděpodobností nebyl zdrojem této informace), EOTS, DAS (nepravděpodobné) a protože avionika byla na testovacím stoji, nešlo o triangulaci s využitím jiného stroje.


Multiship triangulace bude hodně využívána F-22, na něco IDFL mají…

Další věc na kterou se můžete podívat je TMA, využívají to hlavně ponorky u pasivního sonaru (lze tak zjisti polohu, rychlost, hloubku i s jednou "antenou", pokud má ponorka víc pasivních sonaru + vlečný sonar, proces se honě urychlí), ale lze to použít i u pasivního radaru. ALR-94 bude mít režimy fungující na podobných principech

Shania: prve ad "detekce APG-77" - to co jsi teď napsal sedí více, a vsadil bych prochozené boty že polohu Raptoru zjistil něčím jiným než Barracudou. Je to úplně jednoduché: APG-77 v režimu LPI používá generátor pseudonáhodných čísel pro vygenerování:
- náhodných rozestupů skupin pulzů
- náhodného "šumu" do amplitudy pulzů
- náhodnou PRF

Jedině proto, že APG-77 zná tyto vygenerované pseudonáhodné konstanty, zapamatuje si je a potom na přijímači vyhledává signály s odpovídající charakteristikou, je dokáže odlišit od šumu na pozadí. Jinak by to prostě neexistovalo protože by vznikalo příliš falešných alarmů.

Což zároveň znamená, že pokud systém ESM neví po čem se má dívat, nemůže dost dobře takový signál zaměřit. Takže naopak: vysvětlení že onen Raptor našla EOTS či DAS je nejpravděpodobnější.

Snad jediné alternativní vysvětlení je patrně to, že Baracuda "zná" vstupy generátoru pseudonáhodných čísel Raptoru, umí je replikovat, a proto umí předvídat s jakými konstantami bude APG-77 ve kteroukoli chvíli vysílat. Jenže to by znamenalo na jedné straně mizerně odfláknutou práci na straně konstruktérů APG-77, kteří by generátor pseudonáhodných čísel krmili předvídatelným a u všech strojů stejným "seedem", a jednak vlastizradu na straně BAe která by takový "insider job" darovala potenciálním nepřátelům USA, kteří se pohybují v méně exportně omezené zóně, než uživatel Raptoru.

Ne že bych si neuměl představit, že se něco při programování odflákne Ale zrovna generování pseudonáhodných čísel v takhle kritické operaci... to bych se fakt dost divil.

Tyndall AFB zasáhl CAT 4 nebo 5 hurikán a kompletně ji zničil...
loc: https://goo.gl/maps/q1uvx5QXwJD2

Až 17 neletuschopných raptorů zůstalo v hangárech , poškození na nich je prý menší než se čekalo, tak uvidíme jaké bude další info.



https://www.airforcetimes.com/video/201 ... orce-base/

https://www.flightglobal.com/news/artic ... ma-452643/

https://www.al.com/expo/news/erry-2018/ ... -show.html

http://www.thedrive.com/the-war-zone/24 ... ape-storms

http://www.thedrive.com/the-war-zone/24 ... ss-hangars

Dislokácia a počty F-22:

Dost zajímavé.
V Thyndallu bylo dislokováno 55 F-22.
Před hurikánem "uletěly" všechny letuschopné stroje (nejenom ty bojeschopné, ale všechny letuschopné), a na základně zůstalo 17 neletuschopných strojů.
To znamená, že ze všech, zde umístěných F-22, jich bylo 31% neletuschopných.

Kolik jich asi tak může být bojeschopných? Jedna třetina?

Neplatí zde taky ono pravidlo 1/3? Tedy 1/3 nasazena, 1/3 připravena a 1/3 v údržbě? To co píšeš by tomu odpovídalo...

Nevím, může být.
My to v Žatci s MiG-29 měli následovně (plus / mínus)
12 mašin
3 - 4 mašiny na TOPu na údržbě z toho většinou 2 neletuschopné (rozebrané)
2 + 1 mašina na hotovosti
Zbytek na hangáru nebo na výcviku

Postupně, jak MO přestalo v Rusku nakupovat náhradní díly, protože tam byli nemile překvapeni, že za ně teď už musí platit, tak se počet bojeschopných i letuschopných mašin zvyšoval.
Nicméně když se přelétávaly do Budějic tak až na dvě (pokud si správně pamatuji) odletěly všechny. Ne všechny zcela v pořádku, ale letuschopné. A to bylo v roce 1993 a české vojenské letectvo bylo plně v rozkladu.

Dzin píše:Neplatí zde taky ono pravidlo 1/3? Tedy 1/3 nasazena, 1/3 připravena a 1/3 v údržbě? To co píšeš by tomu odpovídalo...

Ale to aj tak nesedí. Podľa tvojho vzorca "nasazena+připravena" by malo znamenať že sú letuschopné a bojaschopné.
Neschopné boja by mali byť tie v tej poslednej tretine spolu s neschopnými letu(" v údržbe")

Právě že to přesně sedí. Podle toho "pravidla" 66,6 % letadel je schopno letět, 33,3 % ne a to odpovídá tomu, co napsal Skeptik tedy 69 % F-22 odlétlo a 31 % jich zůstalo jako neletuschopné.

Myslím, že kenavf tím myslí, že v takovém případě by neexistovala žádná mašina, která by sice byla v údržbě, ale zároveň byla i letuschopná ... tedy že by byla buď na pravidelné prohlídce, kalibraci systémů, opravě radaru či stealth povrchu = nebyla by bojeschopná či plně provozuschopná, ale byla by letuschopná a v případě ohrožení základky hurikánem by mohla odletět.
Tak jak jsi to napsal by to znamenalo, že i sebemenší závada na F-22 znamená její uzemnění.
A nebo závady umožňující létat existují i na F-22, ale pak to znamená, že počet bojeschopných F-22 (nasazených + připravených na nasazení) musí být u F-22 významně nižší než 70%.
A nebo to také může znamenat, že Thyndall byl opravárenskou základnou pro všechny významněji poškozené F-22, a proto tam byl výskyt neletuschopných letadel procentuálně vyšší než na jiných základnách.

Kamaradi,co se takhle zeptat,co se vlastne stalo, treba tady
https://www.af.mil/
nebo nejakem jinem portale US AIR FORCE?
Vase teorie jsou zajimave,ale jak jsou vzdalene od pravdy je tezko rict...

Na tynadalu je výcviková letka, která nemá combat coded stroje a jsou to myslím starších blocích (block 20). Výcvikové letky mají většinou nižší dostupnost než operační natož bojově nasazené.

Takže i kdy byla dostupnost 70% globálně, obvykle to znamená, že cvičné stroje na tom budou hůř.


F-35 měla např. globální dostupnost asi 50%, ale většina strojů z raných serii ve výcvikových letkách. Operační a bojové jsou 70-90%.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Kolik těch F22 v Sýrii vlastně bylo? pozn. Celkem schopný oddíl. .. Shodily tisíce kg bomb. To by šlo, 8x 250kg a máme to hned.
Ale těch vystrašených letadel z toho jde hrůza. Vypadá to že se jich bály i Ruská letadla v Rusku.
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... -internetu